Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
187/2014 Sb.
ZÁKON
ze dne 31. července 2014,
kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999
Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č.
186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008
Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
„§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň
navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a) vymezení vodních cest a jejich správu,
b) podmínky provozování plavidel na vnitrozemských vodních cestách,
c) pravidla plavebního provozu,
d) podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách a
e) působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavby.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vodní cestou vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody3), na kterém lze provozovat
plavidla, a součástmi vodní cesty vodní díla a ostatní stavby a zařízení, které jsou
uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b) plavbou pohyb nebo stání plavidla na vodní cestě,
c) provozováním plavidla plavba a další činnosti s plavbou bezprostředně související,
zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup a výstup osob, zásobování provozními
hmotami nebo údržba plavidla,
d) plavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem
přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení,
e) sestavou plavidel spojení několika plavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním
pohonem,
f) plavebním značením signální znaky umístěné na hladině, březích a na stavbách na
vodní cestě, světelné a zvukové signály vydávané k tomu určeným zařízením umístěným
mimo plavidlo a kilometráž vodní cesty,
g) přístavem soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízení, pozemních
komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících
s přilehlou částí vodní cesty a navazujících na ni (dále jen „pozemní část přístavu“)
a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidel, nábřežních zdí s
vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují
stání plavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a
ochranu plavidel (dále jen „vodní část přístavu“),
h) přístavištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nástupu a výstupu osob
a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením,
i) překladištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nakládce a vykládce nákladu
a vybavené stabilním nebo mobilním překladním zařízením, případně zařízením na krátkodobé
uskladnění nákladu,
j) vývazištěm místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání plavidel pomocí
úvazů,
k) kotvištěm místo určené pro stání plavidel na kotvách.
1) Směrnice Rady 91/672/ES ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání
národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských
vodních cestách.
Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek
pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na
vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou
se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných
říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou
se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice
Rady 82/714/EHS.
Směrnice Rady 87/540/EHS Rady ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k povolání provozovatele
nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách ve vnitrostátní a mezinárodní
dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti
pro toto povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě
nebezpečných věcí.
Směrnice Komise 2010/61/EU ze dne 2. září 2010, kterou se přílohy směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí poprvé přizpůsobují
vědeckému a technickému pokroku.
2) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví
podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující
se na plavidla plavby na Rýně.
Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince
1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu
zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.
3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 3 odst. 1 se slovo „ostatní“ nahrazuje slovem „nesledované“.
3. V § 3 odstavec 4 zní:
„(4) Vodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto
zákonu.“.
4. V § 3 se odstavec 5 zrušuje.
5. V § 5 odst. 1 se slova „vlastník nebo“ zrušují.
6. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Správcem vodní cesty je
a) správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona,
jedná-li se o vodní tok,
b) vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod, jedná-li se o
jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo
c) provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li se o takové
štěrkoviště.
(3) Správcem součásti vodní cesty je její vlastník.
(4) Správce vodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou
a) zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestě v důsledku její modernizace
nebo údržby, nebo
b) stavem vodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat,
aby splnil povinnost podle tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.
7. V § 5 odst. 5 se slova „plavebními znaky“ nahrazují slovy „plavebním
značením a toto plavební značení udržovat, nestanoví-li tento zákon jinak“.
8. V § 5 odstavec 6 zní:
„(6) Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty
a způsob řádného značení sledované vodní cesty plavebním značením stanoví prováděcí
právní předpis.“.
9. V § 5 se odstavec 7 včetně poznámek pod čarou č. 2a a 2b zrušuje.
„§ 5a
Stavby na sledované vodní cestě
Pro účely ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu,
stavebního povolení nebo kolaudačního souhlasu vydává plavební úřad závazné stanovisko
k umísťování, provádění nebo užívání staveb, které přesahují do sledované vodní cesty,
a staveb dopravní a technické infrastruktury17) ve vzdálenosti do 50 metrů od břehové
čáry sledované vodní cesty určené nejvyšší hladinou vody před jejím vylitím do přilehlého
území. Plavební úřad vydá souhlasné závazné stanovisko, neohrozí- li umístění, provedení
nebo užívání stavby dodržování plavebně provozních podmínek pro provozování plavby,
správu sledované vodní cesty nebo plnění povinností účastníků plavebního provozu
na sledované vodní cestě.
17) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
11. Část III včetně nadpisů zní:
„ČÁST III
PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ
§ 6
Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části
přístavu
(1) Přístavy se dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístav
je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla, pokud
a) je přístav svým stavebním provedením pro plavidlo určen,
b) není překročena kapacita přístavu a
c) nejde o plavidlo, které je zjevně technicky nezpůsobilé, nebo nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak.
(2) Přístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní
cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu
na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu.
(3) Pozemní část přístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního
úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavu
provozovat. Pozemní část přístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující
napojení vodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury.
(4) Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavu
obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel provozovat
přístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží
a) dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení, pozemních komunikací
nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní část přístavu, včetně situačního
náčrtu zhotoveného podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou
pohyblivých zařízení,
b) situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavu a souhlas správce vodní
cesty s tímto vyznačením,
c) písemný souhlas správce vodní cesty s provozováním pozemní části přístavu a
d) doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám nebo zařízením,
které tvoří součást pozemní části přístavu.
(5) Plavební úřad povolí provozování pozemní části přístavu, pokud
její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz
přístavu a neohrožují bezpečnost plavby.
(6) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní
části přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního
prostředí. Plavební úřad v povolení dále uvede
a) údaj o tom, zda přístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný, a
b) údaj o tom, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.
(7) Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6a
Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu
(1) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní
části veřejného přístavu, pokud
a) provozovatel pozemní části veřejného přístavu o zrušení povolení požádal,
b) provozovatelé veřejné vodní dopravy přístav dlouhodobě nevyužívají a jeho využívání
nelze ani v budoucnosti očekávat a
c) nejde o přístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li ukončením provozování
jeho pozemní části k narušení kapacity přístavů potřebné k ochraně plavidel na daném
úseku vodní cesty.
(2) Plavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného přístavu
rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy, může-li být povolení
k provozování téže pozemní části veřejného přístavu vydáno jiné osobě, která o ně
požádala. V takovém případě rozhoduje plavební úřad o odnětí stávajícího a vydání
nového povolení ve společném řízení.
(3) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní
části neveřejného přístavu, pokud provozovatel pozemní části neveřejného přístavu
a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,
b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
c) o odnětí povolení požádal.
(4) Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu musí
být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování pozemní části
přístavu, jinak ji plavební úřad zamítne. To neplatí, prokáže-li žadatel, že lhůtu
podle věty první nedodržel pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které
není s to vlastními silami překonat.
(5) Plavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí povolení
k provozování pozemní části veřejného přístavu bezodkladně na své úřední desce. Osoby,
které mají na provozování pozemní části veřejného přístavu zájem a které se písemně
přihlásí plavebnímu úřadu ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení
řízení, jsou účastníky řízení.
§ 6b
Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu
(1) Za užívání pozemní části veřejného přístavu se sjednává cena podle
cenových předpisů.
(2) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu nesmí při sjednávání
ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat.
(3) Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavu,
je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních
služeb.
(4) Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného
přístavu
a) ke stání plavidla a bezpečnému přístupu na plavidlo za vysokého vodního stavu,
zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístav s ochrannou funkcí, nebo
b) správcem vodní cesty při výkonu činnosti přímo související se správou vodní cesty.
§ 6c
Seznam veřejných přístavů
(1) Zřizuje se seznam veřejných přístavů, jehož účelem je zpřístupnění
přehledu o všech veřejných přístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavů
je plavební úřad. Plavební úřad zveřejní seznam veřejných přístavů prostřednictvím
systému říčních informačních služeb.
(2) Plavební úřad zapíše veřejný přístav do seznamu veřejných přístavů
do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování jeho pozemní
části. Plavební úřad vymaže veřejný přístav ze seznamu veřejných přístavů do 3 dnů
ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k provozování jeho pozemní
části, není-li veřejný přístav nadále provozován jiným provozovatelem.
(3) Do seznamu veřejných přístavů se zapisují tyto údaje:
a) údaje o veřejném přístavu, a to
1. název veřejného přístavu,
2. vymezení polohy
veřejného přístavu,
3. údaj o tom, zda veřejný přístav plní ochrannou funkci,
4. datum
zápisu,
5. datum výmazu, a
b) údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to
1. obchodní firma nebo jméno,
popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa místa podnikání
a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou
osobu, nebo
2. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby,
bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.
§ 7
Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní
cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu
(1) Provozovatel pozemní části přístavu je povinen
a) provozovat pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji
ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,
b) vhodným způsobem zveřejnit
1. pravidla pro vyvazování plavidel na jednotlivých
stanovištích,
2. podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,
3. podmínky
odběru vody a elektrického proudu,
4. informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb,
c) vhodným způsobem označit
1. místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými
věcmi,
2. místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,
3. místa pro odběr
vody a elektrického proudu,
d) vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidel včetně druhu a množství přeloženého
nákladu a
e) po projednání se správcem vodní cesty označit plavebním značením místa určená
pro dlouhodobé stání plavidel, pro stání určitých plavidel, plavidel určitých provozovatelů
nebo plavidel přepravujících určitý náklad.
(2) Není-li provozovatel pozemní části přístavu oprávněn nakládat s
nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit odebírat nebezpečný
odpad z plavidel osobě, která je k nakládání s tímto odpadem oprávněna.
(3) Provozovatel pozemní části přístavu a správce vodní cesty jsou
povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu přístavu.
(4) Provozovatel pozemní části neveřejného přístavu
a) zajišťuje v dohodě se správcem vodní cesty správu vodní části jím provozovaného
přístavu v rozsahu povinností správce vodní cesty při správě sledovaných vodních
cest, nebo
b) hradí správci vodní cesty náklady, které v souvislosti se správou vodní části
jím provozovaného přístavu skutečně vynaložil.
(5) Provozovatel pozemní části přístavu je oprávněn vydávat provozovatelům
a vůdcům plavidel, členům lodních posádek, cestujícím a ostatním osobám, které se
nacházejí v přístavu, pokyny směřující k zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto
osoby jsou povinny se pokyny provozovatele pozemní části přístavu řídit, neohrozí-li
splnění takového pokynu bezpečnost plavidla nebo osob na něm se nacházejících.
§ 8
Povinnosti uživatelů přístavu
(1) Osoba, která vede a je způsobilá vést plavidlo nebo sestavu plavidel
v provozu na vodní cestě (dále jen „vůdce plavidla“), je povinna zajistit, aby při
provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních
účastníků plavebního provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel nebo
staveb na vodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména
při
a) vplutí do přístavu a vyplutí z přístavu,
b) stání a manévrování plavidla v přístavu a při manipulaci s ním,
c) nástupu na plavidlo a výstupu z plavidla v přístavu,
d) nakládce na plavidlo a vykládce z plavidla v přístavu, nebo
e) zvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár, zámraza, infekce
nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí.
(2) Provozovatel plavidla je ve veřejném přístavu povinen využít k
dlouhodobému stání plavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem pozemní části
přístavu.
(3) Využívá-li vůdce plavidla přístav s ochrannou funkcí za vysokého
vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo zastavení plavby,
je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce 1 jen tehdy, nedojde-li tím
k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.
(4) Vůdce plavidla je povinen ohlásit vplutí plavidla do veřejného
přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu provozovateli pozemní části přístavu.
To neplatí pro
a) vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie a správce
vodní cesty,
b) vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k místu provádění
záchranných nebo likvidačních prací,
c) vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného jízdního řádu,
a
d) vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému stání.
(5) Ve veřejném přístavu je zakázáno
a) neodůvodněně užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit klid,
b) neoprávněně užívat přístavní zařízení,
c) těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cesty, pokud se nejedná o údržbu přístavu,
a
d) provádět opravy plavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v přístavu.
(6) Způsob zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu a obsah
a způsob ohlášení vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného
přístavu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8a
Přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště
(1) Přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště na sledované
vodní cestě lze provozovat pouze na základě povolení plavebního úřadu vydaného na
žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá přístaviště, překladiště, vývaziště
nebo kotviště provozovat.
(2) Přístaviště, překladiště nebo vývaziště plní funkci chráněného
místa, zajišťuje-li svými stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného
přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. Plavební
úřad vede seznam chráněných míst, který zveřejňuje prostřednictvím systému říčních
informačních služeb.
(3) Plavební úřad povolí provozování přístaviště, překladiště, vývaziště
nebo kotviště, pokud
a) tím nebude ohrožena bezpečnost plavebního provozu a
b) žadatel doloží souhlas správce vodní cesty s provozováním přístaviště, překladiště,
vývaziště nebo kotviště.
(4) Pro povolení provozování přístaviště, překladiště nebo vývaziště
žadatel doloží, že má vlastnické nebo jiné právo užívání k pozemkům a stavbám, které
jsou pro jejich provozování nezbytné.
(5) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístaviště,
překladiště, vývaziště nebo kotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti
plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo
vývaziště je chráněným místem.
(6) Plavební úřad povolení k provozování přístaviště, překladiště,
vývaziště nebo kotviště odejme, přestanou-li být splňovány podmínky pro jeho vydání.
Plavební úřad povolení rovněž odejme, pokud provozovatel přístaviště, překladiště,
vývaziště nebo kotviště
a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,
b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
c) o odnětí povolení požádal.
(7) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
je povinen
a) vyznačit plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
a
b) poskytnout na vyžádání plavebnímu úřadu informace o způsobu a rozsahu využití
přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.
(8) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům lodních posádek plavidel,
cestujícím a ostatním osobám nacházejícím se v prostoru přístaviště, překladiště,
vývaziště nebo kotviště pokyny směřující k zajištění bezpečného provozu; tyto osoby
jsou povinny se příkazy provozovatele přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
řídit.
(9) Na provozování vývaziště pro malá plavidla nepodléhající evidenci
podle tohoto zákona se odstavce 1 a 3 až 7 nepoužijí.“.
Poznámky pod čarou č. 5 a 6 se zrušují.
12. § 9 zní:
„§ 9
(1) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní
cestě provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost a je-li
a) zapsáno
1. v plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstřík“),
rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské
unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské
konfederace, anebo
2. v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu,
než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli vydal
plavební úřad povolení k provozu, a
b) provozováno v plavební zóně vodní cesty, pro niž byla schválena jeho technická
způsobilost.
(2) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní
cestě rovněž provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost k námořní plavbě
příslušným orgánem České republiky nebo příslušným orgánem jiného státu a je-li zapsáno
a) v námořním rejstříku České republiky nebo v obdobné evidenci jiného členského
státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru
nebo Švýcarské konfederace, nebo
b) v námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který je uveden
v písmenu a), jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli plavební úřad vydal
povolení k provozu.
(3) Plavidlo nepodléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní
cestě provozovat, splňuje-li jeho konstrukce a technický stav podmínky bezpečného
provozu a neohrožuje-li životní prostředí.
(4) Plavidla se dělí na
a) lodě,
b) malá plavidla, jejichž délka trupu nepřesahuje 20 metrů; malým plavidlem není
1. převozní loď,
2. tlačný člun,
3. plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících,
4.
plavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidel a
5. plavidlo určené
k vedení bočně svázané sestavy jiných než malých plavidel,
c) plovoucí stroje, kterými jsou zařízení schopná plavby vybavená mechanickým zařízením
a určená pro práce na vodní cestě nebo v přístavu; plovoucím strojem není zařízení
určené k přepravě osob a nákladu,
d) plovoucí zařízení, kterými jsou zařízení schopná plavby s výjimkou zařízení podle
písmene c); plovoucí zařízení zpravidla není určeno k opakovanému přemísťování, a
e) plovoucí tělesa, kterými jsou vory, konstrukce, předměty nebo pevná seskupení
předmětů schopná plavby; plovoucím tělesem není těleso určené k přepravě cestujících
a nákladu.
(5) Sestavy plavidel se dělí na
a) vlečnou sestavu, jíž je spojení jednoho nebo více plavidel vlečených jedním nebo
několika plavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy,
b) tlačnou sestavu, v níž je pevně nebo kloubově spojeno více plavidel, přičemž alespoň
jedno z nich je umístěno před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb
sestavy, a
c) bočně svázanou sestavu, v níž je více plavidel svázáno boky vedle sebe, přičemž
se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy.
(6) Plavební zóny, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla,
znaky jednotlivých druhů plavidel a podmínky bezpečného provozu plavidla nepodléhajícího
evidenci podle tohoto zákona na vodní cestě stanoví prováděcí právní předpis.“.
13. Nadpis nad § 10 se zrušuje.
14. Pod označení § 10 se vkládá nadpis „Schvalování technické způsobilosti
plavidla“.
15. V § 10 odst. 1 se slova „ , s výjimkou plavidel nepodléhajících evidenci
podle § 14 odst. 5“ nahrazují slovy „podléhající evidenci podle tohoto zákona“.
16. V § 10 odstavec 2 zní:
„(2) Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost
vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad technickou způsobilost schválí,
pokud
a) plavidlo splňuje technické požadavky na bezpečnost provozu stanovené prováděcím
právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále
jen „technické požadavky na bezpečnost“), s výjimkou plavidla uvedeného v písmeni
b) nebo c),
b) rekreační plavidlo, které podléhá posouzení shody podle zákona upravujícího požadavky
na výrobky, je opatřeno označením CE, a zařízení plavidla a vybavení na plavidle
splňuje požadavky na bezpečnost provozu stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
c) sériově vyrobené malé plavidlo, které nepodléhá posouzení shody podle zákona upravujícího
požadavky na výrobky, se shoduje se schváleným typem plavidla a jeho vybavení splňuje
požadavky na bezpečnost provozu stanovené prováděcím právním předpisem.“.
17. V § 10 odst. 3 větě druhé se slovo „správy5)“ nahrazuje slovem „správy7)“.
18. V § 10 odst. 3 větě třetí se slovo „tříčlennou“ zrušuje.
19. V § 10 odst. 5 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské
unie“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nebo technickou prohlídkou
provedenou orgánem členského státu Evropské unie, který je příslušný vydávat osvědčení
o technické způsobilosti plavidel nebo prodlužovat jeho platnost“.
20. V § 10 odstavce 6 až 9 znějí:
„(6) Schválí-li plavební úřad technickou způsobilost plavidla, vydá žadateli
namísto písemného vyhotovení rozhodnutí lodní osvědčení nebo v případě plovoucího
zařízení osvědčení plovoucího zařízení (dále jen „osvědčení plavidla“). Vzor osvědčení
plavidla stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Plavidlo, jehož technická způsobilost byla schválena, podléhá pravidelným
technickým prohlídkám, jimiž plavební úřad ověřuje, zda plavidlo i nadále splňuje
podmínky pro schválení technické způsobilosti. Žádost o provedení pravidelné technické
prohlídky podává plavebnímu úřadu držitel osvědčení plavidla ve lhůtě stanovené prováděcím
právním předpisem. Nepožádá-li držitel osvědčení plavidla o provedení pravidelné
technické prohlídky ve lhůtě podle věty druhé, pozbývá osvědčení plavidla platnosti
dnem následujícím po dni, kdy marně uplynula tato lhůta. Výsledek pravidelné technické
prohlídky vyznačí plavební úřad v osvědčení plavidla. Pro pravidelné technické prohlídky
plavidel se odstavec 5 použije obdobně.
(8) Jestliže byla na plavidle, jehož technická způsobilost byla schválena,
provedena přestavba nebo oprava zasahující do konstrukce plavidla, pozbývá vydané
osvědčení plavidla platnosti a plavební úřad před uvedením plavidla do provozu rozhodne
o opětovném schválení jeho technické způsobilosti a vydá nové osvědčení plavidla.
Žádost o schválení technické způsobilosti podává vlastník nebo provozovatel plavidla.
(9) Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví
prováděcí právní předpis.“.
21. V § 10 se odstavec 10 zrušuje.
22. V § 13 odst. 1 se slova „technické požadavky na bezpečnost uvedené
v osvědčení“ nahrazují slovy „podmínky pro schválení technické způsobilosti“.
23. V § 14 odstavec 2 zní:
„(2) Plavební rejstřík je veřejný seznam, do něhož se zapisují tyto údaje
o plavidle:
a) vlastník,
b) provozovatel,
c) poznávací znaky,
d) jméno lodě,
e) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo
určeno,
f) nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje,
g) zástavní právo k plavidlu,
h) datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříku.“.
24. V § 14 odstavec 3 zní:
„(3) Evidenci v plavebním rejstříku podléhá plavidlo
a) o celkové hmotnosti přesahující 1 000 kg včetně povoleného zatížení,
b) s vlastním strojním pohonem o výkonu větším než 4 kW, nebo
c) s celkovou plochou plachet přesahující 12 m
2
.“.25. V § 14 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Evidenci v plavebním rejstříku nepodléhá malé plavidlo, plovoucí těleso
a plavidlo uvedené v odstavci 3, jde-li o plovoucí zařízení o celkové hmotnosti nižší
než 10 000 kg včetně povoleného zatížení nebo plovoucí zařízení, jehož délka ani
šířka nepřesahuje 10 m a výška nepřesahuje 2 m.
(5) Vlastník plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny
údajů zapisovaných v plavebním rejstříku do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající
změnu zapisovaného údaje.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.
26. V § 14 odstavec 7 zní:
„(7) Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku stanoví prováděcí
právní předpis.“.
„§ 14a
Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku
(1) Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku kromě obecných
náležitostí podání obsahuje
a) jméno lodě,
b) údaj o druhu plavidla,
c) údaje o vlastníku plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou
1. jméno,
popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o
fyzickou osobu,
2. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě
odlišující dodatek, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo
3. obchodní firma nebo název, adresa
sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu,
a
d) údaje o provozovateli plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou
1. jméno,
popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o
fyzickou osobu,
2. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě
odlišující dodatek, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo
3. obchodní firma nebo název, adresa
sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.
(2) K žádosti o zápis plavidla do plavebního rejstříku se přiloží
a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku, vedeného ve státě sídla nebo místa
podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky;
tento výpis nesmí být starší 3 měsíců,
b) ověřená kopie dokladu osvědčujícího právní vztah vlastníka nebo provozovatele
k plavidlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se zápisem plavidla do plavebního
rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem plavidla,
c) čestné prohlášení, že plavidlo není zapsáno v rejstříku jiného státu; to neplatí
pro plavidla zapsaná v evropské databázi trupů plavidel, a
d) doklad o schválení technické způsobilosti plavidla.“.
„§ 15a
Rejstřík malých plavidel
(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele malého plavidla,
jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba
s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba
nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba,
která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo
vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše malé plavidlo do rejstříku
malých plavidel a přidělí malému plavidlu poznávací znaky.
(2) Rejstřík malých plavidel je evidence údajů o malých plavidlech, do
níž se zapisují údaje podle § 14 odst. 2 písm. a), b), c), e), f) a h).
(3) Evidenci v rejstříku malých plavidel podléhá malé plavidlo, splňuje-li
podmínky pro evidenci v plavebním rejstříku podle § 14 odst. 3.
(4) Vlastník malého plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré
změny údajů zapisovaných v rejstříku malých plavidel do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti
zakládající změnu zapisovaného údaje.
(5) Plavební úřad poskytne na žádost údaje z rejstříku malých plavidel
a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů;
právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel malého plavidla, jedná-li se
o údaje k tomuto plavidlu, a
b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.“.
(6) Na žádost o zápis malého plavidla do rejstříku malých plavidel se
použije § 14a odst. 1 písm. b) až d) a § 14a odst. 2 písm. a), b) a d) obdobně a
na výmaz malého plavidla z rejstříku malých plavidel se použije § 15 obdobně.
(7) Způsob vedení evidence malých plavidel v rejstříku malých plavidel
stanoví prováděcí právní předpis.“.
29. § 16 včetně nadpisu zní:
„§ 16
Povinnost nést státní vlajku České republiky
(1) Plavidla zapsaná v plavebním rejstříku, mají-li posádku a nejde-li
o plovoucí zařízení, nesou při plavbě na vodní cestě státní vlajku České republiky.
(2) Plavidla nesou státní vlajku České republiky na zádi. Na místě určeném
pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití
jiných vlajek nesmí mít tyto vlajky větší rozměry než státní vlajka České republiky,
která je s nimi současně vztyčena.“.
30. V § 18 odstavec 1 zní:
„(1) Provozovatel plavidla stanoveného prováděcím právním předpisem je
povinen zajistit, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami
a ponorovými stupnicemi. Provozovatel plavidla, které podléhá evidenci podle tohoto
zákona, je povinen zajistit, že plavidlo bude při provozu vybaveno lodními listinami.“.
31. V § 18 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
32. V § 18 odst. 2 se slova „stanovené prováděcím právním předpisem“ nahrazují
slovy „o plavidle a osobách přítomných na plavidle“ a slovo „vyzvání“ se nahrazuje
slovem „výzvu“.
33. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Druhy plavidel, která musí být opatřena poznávacími znaky, nákladovými
značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti poznávacích znaků, nákladových značek
a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na plavidle
a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané
stanoví prováděcí právní předpis.“.
34. V § 19 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo v rejstříku
malých plavidel“.
35. Nadpis části V zní: „PLAVEBNÍ PROVOZ“.
36. § 22 včetně nadpisu zní:
„§ 22
Zákaz plavby
(1) Plavba je zakázána
a) při vodním stavu, za kterého je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost
plavby; zákaz plavby platí pro druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost
tento vodní stav ohrožuje,
b) při vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity s výjimkou plavidel
1. integrovaného
záchranného systému použitých při záchranných nebo likvidačních pracích a
2. plavidel
správce vodní cesty při zajišťování ochrany před povodněmi a odstraňování jejich
následků,
c) na sledovaných vodních cestách přes jezy, jejich propustě a ve vyznačené uzavřené
vodní ploše nad a pod jezem a
d) na části štěrkoviště, kde probíhá těžba z vody, s výjimkou plavidel používaných
při těžbě.
(2) Zákaz plavby neplatí pro stání plavidla v přístavech s ochrannou
funkcí a na chráněných místech.
(3) Plutí samotíží je zakázáno. Plavidla plující po proudu tak, že příď
směřuje proti proudu a jejich motory pracují kupředu, se nepovažují za plavidla plující
samotíží. Zákaz plavby samotíží neplatí pro malá plavidla bez vlastního pohonu nepodléhající
evidenci v rejstříku malých plavidel.
(4) Vodní stav, při kterém je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena
bezpečnost plavby a druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní
stav ohrožuje, stanoví prováděcí právní předpis.“.
„§ 22a
Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu
(1) Plavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty
nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace nebo údržby
vodní cesty nebo za jiné mimořádné události v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti
provozu na vodní cestě opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit
nebo jinak upravit v určitém úseku vodní cesty plavební provoz.
(2) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti
prostřednictvím systému říčních informačních služeb a oznámí je správci vodní cesty.
(3) Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí
z prodlení nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a
připomínky nebo námitky se k němu nepodávají. V takovém případě nabývá opatření obecné
povahy účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje.
(4) Plavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku
vodní cesty nebo s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném území obce
rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v určitém úseku vodní cesty
nebo na součásti vodní cesty a v rozhodnutí stanovit správci vodní cesty opatření
k zajištění tohoto omezení nebo jiné úpravy plavebního provozu.
§ 22b
Pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu
(1) Plavební úřad může prostřednictvím pověřeného zaměstnance v případě
narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události,
nehody, opravy nebo rekonstrukce vodní cesty nebo za jiné mimořádné situace vydávat
účastníku plavebního provozu ústní nebo písemné pokyny k zajištění bezpečnosti a
plynulosti plavebního provozu, přičemž zvýšenou měrou šetří práv a oprávněných zájmů
dotčených osob; to neplatí, lze-li téhož účelu dosáhnout uložením povinnosti v řízení
na místě. Účastník plavebního provozu je povinen se pokyny k zajištění bezpečnosti
a plynulosti plavebního provozu řídit. Pověřený zaměstnanec musí být viditelně označen
jako zaměstnanec plavebního úřadu.
(2) Vyžadují-li to okolnosti a není-li to na újmu práv a oprávněných
zájmů dotčených osob, lze pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního
provozu vydávat rovněž prostřednictvím systému říčních informačních služeb.“.
38. V § 23 odst. 2 se slova „v plavebním rejstříku“ nahrazují slovy „podle
tohoto zákona“.
„§ 23a
Povinnosti provozovatele a vlastníka plavidla
(1) Provozovatel plavidla je povinen
a) vybavit plavidlo optickou a zvukovou signalizací, záchrannými prostředky a prostředky
potřebnými k ukládání odpadu vznikajícího během provozu na plavidle,
b) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem radiotelefonním zařízením,
které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní
předpis,
c) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem jiným zařízením sloužícím
pro zajištění bezpečnosti plavby, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní
cesty stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo tak, aby na něm
v souladu s tímto zákonem mohla být vztyčena státní vlajka České republiky.
(3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti plavby, je provozovatel
nebo vlastník plavidla povinen zajistit hlídku na stojícím plavidle nebo dohled nad
stojícím plavidlem, které nemá vůdce plavidla.
(4) Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen před dosažením vodního
stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí
nebo chráněného místa, neučinil-li to již vůdce plavidla. Provozovatel nebo vlastník
plavidla je povinen plavidlo umístěné na vodní nádrži před zimním obdobím vytáhnout
na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístit na jiné vhodné místo umožňující
převazování plavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny.
(5) Provozovatel plovoucího zařízení je povinen zajistit při jeho provozu
přítomnost osoby zajišťující jeho provoz, stanovil-li plavební úřad tuto povinnost
při vydání osvědčení plovoucího zařízení podle § 24 odst. 3.“.
40. § 24 zní:
„§ 24
(1) Plavidlo a sestava plavidel musí být při provozu na vodní cestě vedeny
k tomu způsobilým vůdcem plavidla. To neplatí pro provoz plovoucího zařízení.
(2) Plavidla musí mít posádku v takovém počtu a odborném složení, aby
byla zajištěna bezpečnost provozu plavidla. To neplatí pro plavidla v tlačné sestavě
s výjimkou tlačného remorkéru a plavidla bez vlastního pohonu v bočně svázané sestavě,
pokud plavidlo zajišťující pohyb nebo bezpečné stání sestavy má způsobilou posádku
v počtu a odborném složení podle věty první.
(3) Plavební úřad při vydání osvědčení plavidla zapíše do osvědčení plavidla
minimální počet členů posádky plavidla a její složení. Plavební úřad může při vydání
osvědčení plovoucího zařízení s ohledem na jeho charakter, způsob provozu a charakter
vodní cesty stanovit, že při provozu plovoucího zařízení musí být přítomna osoba
zajišťující jeho provoz; tato osoba není vůdcem plavidla ani členem posádky plavidla.
(4) Podmínky způsobilosti k vedení plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé
druhy plavidel a jejich sestav a způsob určení vůdce sestavy plavidel stanoví prováděcí
právní předpis. Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel
stanoví prováděcí právní předpis.“.
41. V § 25 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 5d znějí:
„(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem je oprávněn vést vůdce plavidla
s platným průkazem způsobilosti podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla
či jiným obdobným dokladem vydaným podle
a) práva Evropské unie5d),
b) Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně,
c) mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo
d) rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která
je součástí právního řádu.
(2) Průkaz způsobilosti vydává plavební úřad na žádost fyzické osobě,
která
a) dosáhla alespoň základního vzdělání a věku
1. 18 let, nebo
2. 16 let, jde-li o
vydání průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla,
b) prokázala praxi při obsluze plavidla v rozsahu a délce, která je předpokladem
k bezpečnému výkonu činností na plavidle a činí alespoň 3 měsíce; to neplatí pro
osobu, která žádá o vydání průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla,
c) prokázala svoji zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který nesmí být starší
než 3 měsíce, a
d) úspěšně vykonala zkoušku odborné způsobilosti.
42. V § 25 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3) Věkovou hranici uvedenou v odstavci 2 písm. a) může plavební úřad
snížit,
a) má-li žadatel na plavidle vykonávat činnost, která nemůže ohrozit bezpečnost plavby,
a
b) jde-li o činnost vykonávanou pod dohledem vůdce plavidla nebo člena posádky.
(4) Zkouška odborné způsobilosti je prováděna plavebním úřadem a provádí
se podle jednotlivých druhů odborné způsobilosti formou ověření teoretických znalostí
pro vedení plavidla, ověření praktických dovedností při vedení plavidla nebo oběma
těmito formami.
(5) Průkaz způsobilosti se vydává na dobu neurčitou.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 6 až 10.
43. V § 25 odstavec 8 zní:
„(8) Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla a držitel průkazu způsobilosti
člena posádky plavidla je povinen podrobit se pravidelné lékařské prohlídce ověřující,
zda trvá jejich zdravotní způsobilost.“.
44. V § 25 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9) Vůdce plavidla a člen posádky plavidla je povinen mít u sebe při plavbě
na plavidle podle odstavce 1 platný průkaz způsobilosti. Vůdce plavidla a člen posádky
plavidla, který se podrobil pravidelné lékařské prohlídce, je povinen mít u sebe
při plavbě na tomto plavidle rovněž platný lékařský posudek potvrzující trvání jeho
zdravotní způsobilosti.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
45. V § 25 odst. 10 se slova „ , vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla,
vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla“ a slova „ , s výjimkou spolehlivosti
k vedení plavidla“ zrušují.
46. V § 25 odst. 11 se slova „Požadované vzdělání, věk, délku praxe“ nahrazují
slovy „Rozsah a délku praxe při obsluze plavidla“, za slova „způsob jejího získání“
se vkládají slova „ , činnosti, které nemohou ohrozit bezpečnost plavby“ a za slova
„podmínky zdravotní způsobilosti“ se vkládají slova „ , formu zkoušky pro jednotlivé
druhy odborné způsobilosti, způsob provádění, hodnocení a podmínky pro opakování
zkoušky odborné způsobilosti, rozsah a obsah ověřování praktických dovedností při
vedení plavidla, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti
člena posádky plavidla, dobu platnosti a náležitosti lékařského posudku o zdravotní
způsobilosti a intervaly pravidelných zdravotních prohlídek“.
„§ 25a
(1) Plavební úřad může na žádost pověřit ověřováním praktických dovedností
při vedení malého plavidla
a) fyzickou osobu, která má trvalý nebo obdobný pobyt na území členského státu Evropské
unie, dosáhla věku 21 let a je odborně způsobilá k ověřování praktických dovedností
při vedení malého plavidla, nebo
b) právnickou osobu, která má sídlo nebo organizační složku na území členského státu
Evropské unie a která prokázala, že ověřování praktických dovedností při vedení malého
plavidla zajistí prostřednictvím odborně způsobilých osob.
(2) Za odborně způsobilého k ověřování praktických dovedností při vedení
malého plavidla se považuje ten, kdo je po dobu alespoň 3 let držitelem průkazu způsobilosti
k vedení malého plavidla a složil praktickou zkoušku z vedení malého plavidla před
plavebním úřadem.
(3) Plavební úřad pověření odejme, pokud jeho držitel
a) přestal splňovat podmínky pro vydání pověření,
b) opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
nebo
c) o odnětí pověření požádal.
(4) Rozsah a obsah praktické zkoušky před plavebním úřadem, dokládající
odbornou způsobilost, která je podmínkou pro pověření ověřováním praktických dovedností
při vedení malého plavidla, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 25b
(1) Osoba pověřená ověřováním praktických dovedností při vedení malého
plavidla pořídí o průběhu ověření zápis a o výsledku ověření vydá osvědčení.
(2) Plavební úřad na žádost osoby, která neúspěšně absolvovala ověření
praktických dovedností při vedení malého plavidla osobou k tomu pověřenou, tyto dovednosti
bez zbytečného odkladu sám ověří. Žádost podle věty první lze podat do 15 dnů ode
dne doručení osvědčení o výsledku jejich ověření.
(3) Vzor osvědčení o výsledku ověření praktických dovedností při vedení
malého plavidla stanoví prováděcí právní předpis.“.
48. V § 26 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
49. Nadpis nad § 28 se zrušuje.
„§ 28
Účastník plavebního provozu
Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je
a) vůdce plavidla,
b) člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo vykonávající
činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby,
c) cestující,
d) osoba obsluhující plavební komoru či jiné plavební zařízení,
e) osoba, která se na vodní cestě koupe nebo potápí, a
f) osoba vykonávající na vodní cestě činnost, která může ovlivnit bezpečnost a plynulost
plavebního provozu.
§ 29
Povinnosti účastníka plavebního provozu
(1) Účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost
a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu,
lidského života nebo zdraví, ke vzniku škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v
plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné
poškození životního prostředí.
(2) Účastník plavebního provozu je dále povinen řídit se plavebním značením
umístěným na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě a světelnými a zvukovými
signály.
(3) Každý, kdo způsobil překážku plavebního provozu na vodní cestě, je
povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit neprodleně, oznámí
tuto skutečnost správci vodní cesty a plavebnímu úřadu a viditelně označí místo výskytu
překážky. Obdrží-li správce vodní cesty oznámení o vzniku překážky, může ji odstranit
na náklady toho, kdo ji způsobil.“.
51. Za § 29 se vkládají nové § 29a až 29l, které včetně nadpisů znějí:
„§ 29a
Ochrana plavebního značení
(1) Nikdo nesmí poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení
umístěná na vodní cestě, používat je k vyvazování plavidla nebo na vodní cestě nebo
v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou zaměnitelné s plavebním značením.
(2) Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební značení lze jen
se souhlasem plavebního úřadu. Souhlasu plavebního úřadu není třeba, nakládá-li s
plavebním značením správce vodní cesty; správce vodní cesty je povinen neprodleně
oznámit plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení,
které provedl.
(3) Plavební úřad vydá souhlas k umístění, odstranění nebo přemístění
plavebního značení, pokud
a) tím nebude ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu na vodní cestě a
b) umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení neodporuje účelu oprávněného
užívání daného úseku vodní cesty.
(4) Vlastník, nájemce nebo pachtýř nemovitosti nebo její součásti nacházející
se v blízkosti vodní cesty je povinen strpět umístění a údržbu plavebního značení
správcem vodní cesty na tomto pozemku nebo stavbě.
§ 29b
Povinnosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla
(1) Vůdce plavidla je povinen,
a) být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje; jde-li o plovoucí stroj, i
po dobu jeho pracovní činnosti,
b) zajistit, aby
1. obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem
a jeho rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu a
2. rozměry plavidla
nebo sestavy plavidel a jejich ponor odpovídaly parametrům vodní cesty a staveb na
ní,
c) zajistit, aby přes obrys plavidla nevyčnívaly předměty, které by mohly být nebezpečím
pro jiná plavidla nebo by mohly poškodit plavební zařízení a stavby na vodní cestě,
d) zajistit splnění ohlašovací povinnosti před vplutím do plavební komory, úseku
vodní cesty s řízeným plavebním provozem nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je
plavebním značením stanovena povinnost použít radiotelefonního spojení,
e) zabránit pádu předmětů a úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost a plynulost
plavby, ostatní účastníky plavebního provozu nebo uživatele vodní cesty, z plavidla,
f) zajistit odstranění předmětu z plavební dráhy, pokud vypadl z plavidla a může
vytvořit plavební překážku nebo ohrozit bezpečnost plavby,
g) učinit neodkladná opatření k nápravě v případě úniku látek, které mohou ohrozit
bezpečnost plavby, ostatní uživatele vodní cesty anebo znečistit vodní cestu, nebo
hrozí-li nebezpečí úniku těchto látek,
h) neodkladně uvědomit plavební úřad a správce vodní cesty
1. o místě pádu předmětu
či úniku látek, pokud není možné učinit opatření uvedená v písmenech e) až g), a
je-li to možné, toto místo viditelně označit,
2. o zjištění výskytu neznámé překážky
plavebního provozu na vodní cestě včetně jejího umístění, a je-li to možné, toto
místo viditelně označit, nebo
3. o zjištěných změnách, přemístění nebo poškození plavebního
značení nebo poškození stavby na vodní cestě,
i) přizpůsobit vedení plavidla stavu a parametrům vodní cesty a staveb na ní,
j) zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, je-li to nezbytné pro bezpečnost
plavby, a vést o zajištění hlídky nebo dohledu záznam,
k) zajistit řádné ukládání odpadů vznikajících na plavidle a jejich odstranění z
plavidla,
l) dodržovat povolené rychlosti plavby,
m) před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo
do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa a
n) vést plavidlo pouze v plavební zóně, pro niž byla schválena jeho technická způsobilost.
(2) Vůdce plavidla je dále povinen
a) užívat při plavbě na plavidle vhodným způsobem optickou a zvukovou signalizaci
a další zařízení určené pro zajištění bezpečnosti plavby,
b) zajistit, aby optická signalizace byla funkční a dostatečně viditelná a zabránit
instalaci světel a předmětů v její bezprostřední blízkosti, které by ji mohly zakrýt,
změnit její význam nebo být za ni zaměněny, a zajistit, aby nebyly užívány zvuky,
které by mohly být zaměněny za zvukové signály, a
c) zajistit, aby na plavidle nebyla užívána světla, která by mohla oslněním ovlivnit
bezpečnost plavby nebo pozemního provozu na březích vodní cesty.
(3) Vůdce plavidla je dále povinen zajistit, aby při plavbě nebyla
ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu, aby
nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty, staveb na ní se nacházejících,
přístavních zařízení nebo životního prostředí, a aby plavba neohrožovala správu vodní
cesty, a to zejména při
a) potkávání, křížení směrů, kterými plavidla plují a předjíždění,
b) proplouvání v úsecích s přikázaným směrem plavby,
c) obracení, křížení vodní cesty a vplouvání do přístavních bazénů a přítoků a vyplouvání
z nich,
d) přibližování se k jinému plavidlu nebo k místu, kde by mohla být ohrožena bezpečnost
jiných účastníků plavebního provozu,
e) zabezpečení ochrany před nadměrným vlnobitím a sáním,
f) použití plavidel v sestavě plavidel a vedení sestavy plavidel,
g) proplouvání v blízkosti plovoucích strojů v chodu, nasedlých nebo potopených plavidel
a plavidel se sníženou možností manévrování,
h) proplouvání pod mosty a lávkami, přes jezy a plavebními komorami,
i) plavbě za snížené viditelnosti a plavbě pomocí radiolokátoru,
j) vedení převozní lodě,
k) kormidlování,
l) nehodě, nasednutí nebo potopení plavidla nebo jiném hrozícím nebezpečí,
m) nehodě plavidla, které přepravuje nebezpečné věci,
n) stání plavidla, nebo
o) provádění dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace na plavidle.
(4) Vůdce plavidla je povinen zajistit, aby na plavidle byla vztyčena
státní vlajka České republiky způsobem podle § 16.
(5) K zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je vůdce
plavidla oprávněn vydávat členům posádky plavidla a dalším osobám na plavidle příkazy;
tyto osoby jsou povinny se vydanými příkazy řídit. Vůdce plavidla, které je součástí
sestavy plavidel, je povinen řídit se příkazy vůdce sestavy plavidel.
§ 29c
Rybolovná zařízení
(1) Na sledované vodní cestě je zakázáno
a) vléci rybolovné zařízení pomocí několika plavidel plujících vedle sebe, nebo
b) užívat rybolovné zařízení v přístavu, přístavišti nebo překladišti.
(2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na výzkumné nebo veterinární
práce nebo práce související s chovem ryb, jejichž uskutečnění uživatel rybářského
revíru oznámí alespoň 30 dnů předem plavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje údaj o místě
a době uskutečnění práce a o tom, bude-li k jejímu uskutečnění potřeba upravit plavební
provoz.
§ 29d
Koupání a potápění
(1) Je zakázáno se koupat a potápět v místech, kde tím může být ohrožena
bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci plavebního provozu, zejména
a) na trase přívozu,
b) na části vodní cesty vymezené podle § 30a odst. 1,
c) do vzdálenosti 100 m od mostu na sledované vodní cestě,
d) do vzdálenosti 100 m od přístaviště, překladiště, vjezdu do přístavu a ústí přítoku,
který je sledovanou vodní cestou,
e) v přístavu,
f) v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k místu, kde
končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení, nebo
g) v plavebních kanálech.
(2) Zákaz potápění se nevztahuje na zabezpečovací práce, údržbu, stavební
úpravy nebo změny staveb vodních děl prováděné správcem vodní cesty.
(3) Plavební úřad může na žádost vydat povolení k potápění v místě, ve
kterém je potápění zakázáno, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavby,
ani bezpečnost osoby, která se na takovém místě hodlá potápět. Plavební úřad v povolení
stanoví dobu jeho platnosti.
(4) Koupající se osoba je povinna chovat se tak, aby neohrožovala svoji
bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu přibližujícího
se plavidla, a je povinna dodržovat bezpečné vzdálenosti od plavidel.
(5) Na osobu koupající se s použitím nafukovacího lehátka nebo jiného
plovoucího předmětu se odstavce 1 a 4 použijí obdobně.
(6) Osoba, která se potápí mimo prostor vyhrazený k této činnosti plavebním
značením, je povinna označit místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením.
§ 29e
Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka
(1) Vůdce plavidla při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného
draka je povinen zajistit bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, a bezpečnost
ostatních účastníků plavebního provozu.
(2) Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka v noci,
za snížené viditelnosti a na úsecích dopravně významných vodních cest stanovených
prováděcím právním předpisem je zakázáno.
(3) Způsob zajištění bezpečnosti při plutí na plováku s plachtou nebo
s využitím tažného draka stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29f
Vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem
(1) Vůdce plavidla vlekoucího vodního lyžaře nebo osobu provozující obdobnou
činnost ve vleku za plavidlem je povinen zajistit bezpečnost osoby, která se takových
činností účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.
(2) Provozovat vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku
za plavidlem v noci nebo za snížené viditelnosti je zakázáno.
(3) Způsob zajištění bezpečnosti při vodním lyžování nebo obdobné činnosti
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29g
Zvláštní přeprava
(1) Přemísťování plovoucího zařízení na vodní cestě, plavba plovoucího
tělesa a plavba plavidla nebo sestavy plavidel, pokud délka, šířka, výška nebo ponor
plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní
se nacházejících, nebo plavidlo nebo sestava plavidel neodpovídá požadavkům na technickou
způsobilost podle tohoto zákona nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení
podle tohoto zákona (dále jen „zvláštní přeprava“) jsou dovoleny jen na základě povolení
plavebního úřadu.
(2) Plavební úřad vydá povolení na základě žádosti, nebude-li zvláštní
přepravou ohrožena bezpečnost plavebního provozu a nevznikne-li v souvislosti s ní
nebezpečí poškození vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. Plavební úřad
v povolení stanoví dobu, na kterou se vydává. Správce vodní cesty je účastníkem řízení,
jde-li o plavbu plavidla nebo sestavy plavidel, jejichž délka, šířka, výška nebo
ponor neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících.
(3) Plavební úřad v povolení určí osobu zajišťující bezpečné přemístění
plovoucího zařízení, osobu pověřenou vedením plovoucího tělesa nebo vůdce plavidla
nebo sestavy plavidel a stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu
při zvláštní přepravě.
§ 29h
Akce na sledované vodní cestě
(1) Akci na sledované vodní cestě, s výjimkou vojenského výcviku nebo
výcviku složek integrovaného záchranného systému, která vyžaduje úpravu, omezení
nebo přerušení plavebního provozu nebo jeho zvláštní řízení, lze pořádat jen na základě
povolení plavebního úřadu. Plavební úřad pořádání akce povolí na žádost jejího pořadatele,
nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavby a nedojde-li k nepřiměřenému omezení ostatních
účastníků plavebního provozu. V povolení pro pořádání akce plavební úřad stanoví
podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(2) Uskutečnění vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného
záchranného systému podléhá oznámení plavebnímu úřadu. Oznámení podle věty první
musí být provedeno nejméně 1 měsíc předem. Oznámení obsahuje údaj o místě a době
konání výcviku a tom, zda bude k provedení výcviku potřeba upravit plavební provoz.
§ 29i
Štěrkoviště
(1) Provozovatel štěrkoviště je povinen
a) zabezpečit část štěrkoviště, ve které je plavba zakázána, proti vstupu nepovolaných
osob a
b) vyznačit část štěrkoviště, ve které se provozuje plavba, plavebním značením a
toto plavební značení udržovat.
(2) Způsob značení plavebním značením na štěrkovišti stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 29j
Povolení k užití zvláštní signalizace na plavidle
(1) Zvláštní signalizaci na plavidle lze užít jen na základě povolení
plavebního úřadu. Plavební úřad vydá povolení na dobu nezbytně nutnou na žádost provozovatele
plavidla, které provádí sondážní, měřící nebo jinou pracovní činnost na vodní cestě,
nebo které je třeba chránit před vlnobitím, je-li užití zvláštní signalizace nezbytné
a) k zajištění bezpečnosti plavidla nebo osob na plavidle,
b) k zabezpečení prováděných pracovních činností, nebo
c) k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(2) Plavební úřad v povolení podle odstavce 1 uvede dobu jeho platnosti.
(3) Druhy zvláštní signalizace na plavidle a způsob jejich užití stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 29k
Podrobnosti k zajištění bezpečného plavebního provozu
Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob bezpečného obsazení plavidla cestujícími, zatížení plavidla nákladem a
jeho bezpečného rozmístění na plavidle,
b) nejvyšší povolené hodnoty rozměrů plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky
vodní cesty a nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní
cesty,
c) druhy plavidel, na která se vztahuje ohlašovací povinnost před jejich vplutím
do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem, kontrolního místa
nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost uvést
do provozu rádiovou stanici, obsahové náležitosti ohlášení a způsob jeho provedení,
d) druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam,
e) případy, ve kterých je pro bezpečnost plavby nezbytné zajistit hlídku na plavidle
nebo dohled nad plavidlem, způsob jejich zajištění a způsob vedení záznamu o zajištění
hlídky nebo dohledu,
f) způsob ukládání odpadu vznikajícího na plavidle a způsob jeho správného odstranění
z plavidla,
g) nejvyšší povolené rychlosti plavby,
h) druhy optické a zvukové signalizace, kterou musí být plavidlo vybaveno, a vhodný
způsob jejího užívání,
i) způsob a postupy zajištění bezpečnosti osob na plavidle a ostatních účastníků
plavebního provozu při plavbě, způsob předcházení ohrožení nebo poškození plavidel,
vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení a životního
prostředí,
j) způsob vybavení plavidla radiotelefonním zařízením a jiným zařízením sloužícím
k zajištění bezpečné plavby a způsob jejich užívání,
k) záchranné prostředky a prostředky pro řádné třídění odpadu vznikajícího na plavidle,
kterými je provozovatel plavidla povinen plavidlo vybavit, a
l) bezpečné vzdálenosti koupajících se osob od plavidel a způsob bezpečnostního označení
místa ponoru potápějící se osoby.
§ 29l
52. V § 30 odst. 1 se slova „ , nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský
prostor“ nahrazují slovy „ , jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském
prostoru nebo Švýcarskou konfederací“.
53. § 30a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5e zní:
„§ 30a
Vymezená vodní plocha
(1) Je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími
ochranu povrchových vod5e) a nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavebního provozu
na vodní cestě, může plavební úřad opatřením obecné povahy vymezit na dobu nepřesahující
5 let část vodní cesty pro
a) plutí malých plavidel, při kterém se nepoužijí povinnosti vůdce plavidla a člena
posádky podle § 29b odst. 1 písm. l) a odst. 3 písm. a), c), d), e)
a n), zejména pro plutí plavidel, při němž dochází k objíždění řady uměle vytvořených
překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností
nebo k rychlostní jízdě, nebo
b) provozování vodního lyžování a obdobných činností provozovaných ve vleku za plavidlem.
(2) Plavební úřad v opatření obecné povahy stanoví provozní dobu části
vodní cesty vymezené podle odstavce 1 (dále jen „vymezená vodní plocha“), plavidla,
která mohou být na vymezené vodní ploše provozována a nejvyšší povolený počet plavidel,
která lze na vymezené vodní ploše provozovat současně.
(3) Písemné odůvodněné námitky proti návrhu opatření obecné povahy, kterým
se má vymezit plocha podle odstavce 1, může podat také správce vodní cesty. Obec,
na jejímž katastrálním území se vymezená vodní plocha má nacházet, je dotčeným orgánem
podle správního řádu.
(4) Plavební úřad může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li
splněny podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad zruší opatření obecné povahy, nejsou-li
splněny podmínky pro jeho vydání.
(5) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy vydané podle odstavců
1 a 4 po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
(6) Činnosti uvedené v odstavci 1 lze provozovat pouze na těch částech
vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny.
(7) Je zakázáno
a) vplouvat do vymezené vodní plochy, byl-li dosažen nejvyšší povolený počet plavidel,
která na ní lze současně provozovat,
b) užívat vymezené vodní plochy k činnostem uvedeným v odstavci 1 mimo její provozní
dobu, nebo
c) vplouvat do vymezené vodní plochy v její provozní době s plavidlem, k jehož provozování
nebyla určena.
(8) Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí
vymezenou vodní plochu plavebním značením. Způsob označení vymezené vodní plochy
plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.
5e) § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení
vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími
motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, ve znění pozdějších
předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 5f se zrušuje.
„§ 30b
Půjčovna malých plavidel
(1) Půjčovnu malých plavidel umístěnou na vodní cestě (dále jen „půjčovna“)
lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické
nebo právnické osoby, která ji hodlá provozovat. Žádost kromě obecných náležitostí
podání obsahuje označení vodní cesty a navrhované umístění půjčovny na této vodní
cestě. K žádosti se přiloží
a) provozní řád půjčovny,
b) povodňový plán, je-li povinnost jej zpracovat podle vodního zákona,
c) seznam plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, a
d) příručka pro uživatele plavidla, které žadatel hodlá půjčovat.
(2) Plavební úřad provozování půjčovny povolí, pokud
a) navrhované umístění půjčovny na vodní cestě, její provoz a provoz plavidel, která
žadatel hodlá půjčovat, neohrozí bezpečnost a plynulost plavebního provozu a
b) plavidla, která žadatel hodlá půjčovat, jsou technicky způsobilá a vhodná pro
půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny
s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
(3) Správce vodní cesty je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování
půjčovny malých plavidel.
(4) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky sloužící k zajištění bezpečného
provozu půjčovny a seznam plavidel, která lze v půjčovně půjčovat. Půjčovat jiné
plavidlo, než které je uvedeno v povolení, lze jen se souhlasem plavebního úřadu.
Plavební úřad souhlas vydá na žádost držitele povolení, je-li toto plavidlo technicky
způsobilé a vhodné pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v
provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
(5) Držitel povolení neprodleně informuje plavební úřad o změně skutečností
uvedených v žádosti a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.
(6) Plavební úřad vydané povolení odejme, nejsou-li splněny podmínky
pro jeho vydání nebo pokud držitel povolení
a) závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona,
b) závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v povolení, nebo
c) o odnětí povolení požádal.
(7) Obsahové náležitosti provozního řádu půjčovny, seznamu plavidel,
která lze v půjčovně půjčovat, a příručky uživatele pro jednotlivé druhy plavidel
stanoví prováděcí právní předpis.“.
55. V § 32a odst. 1, § 32d, § 37b písm. a), § 37d odst. 1 a v § 37e odst.
1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
56. V § 32a odst. 1 se slova „Říční informační služby („RIS“) představují“
nahrazují slovy „Systém říčních informačních služeb představuje“.
57. V § 32a odst. 1 a 4 a v § 32c odst. 3, 4, 6 až 9 se slova „v RIS“ nahrazují
slovy „v systému říčních informačních služeb“.
58. V § 32a odst. 1, § 32b odst. 1 až 3, § 32c odst. 1 až 9, § 32d, § 40
odst. 2 a v § 41 písm. b) se slova „systému RIS“ nahrazují slovy „systému říčních
informačních služeb“.
59. V § 32a odst. 2 a 3 se slovo „RIS“ nahrazuje slovy „říčních informačních
služeb“.
60. V § 32b odst. 2 písm. a), § 32c odst. 4 a v § 32c odst. 7 písm. a)
se za slova „plavebním rejstříku“ vkládají slova „ , rejstříku malých plavidel“ a
slova „odst. 2 písm. b)“ se zrušují.
61. V § 32c odst. 1 písm. c) se slova „systému, RIS“ nahrazují slovy „systému
říčních informačních služeb,“.
62. V § 32c odst. 6 se slova „státě tvořícím Evropský hospodářský prostor
nebo ve Švýcarské konfederaci“ nahrazují slovy „smluvním státě Dohody o Evropském
hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace“.
63. V § 33 odst. 1 se slovo „koncesi.6)“ nahrazuje slovem „koncesi8).“.
64. V § 33a odst. 1 se slovo „pětileté“ nahrazuje slovy „nejméně tříleté“.
65. V § 35a se slova „států tvořících Evropský hospodářský prostor“ nahrazují
slovy „smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru“ a slova „právními
předpisy Evropských společenství vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek7a)“
se nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropské unie7a) vydá žadateli osvědčení
o splnění těchto podmínek“.
66. V § 35a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce
2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí:
„(2) Provozovatel vodní dopravy je povinen bez zbytečného odkladu oznámit
plavebnímu úřadu každou změnu v podmínkách, o jejichž splnění bylo vydáno osvědčení
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18).
(3) Plavební úřad odejme osvědčení o splnění podmínek podle odstavce 1,
nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.
18) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91.“.
67. V § 36 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:
„(2) Po vnitrozemských vodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné
věci vymezené mezinárodní smlouvou upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských
vodních cestách, která je součástí právního řádu19), a to za podmínek v ní uvedených.
19) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských
vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 102/2011
Sb. m. s.“.
68. V § 36 se odstavce 3 až 6 zrušují.
69. V § 37 odst. 1 se slova „státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“
nahrazují slovy „jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru“
a slova „státě tvořícím Evropský hospodářský prostor“ se nahrazují slovy „smluvním
státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru“.
70. V § 40 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou
č. 20 znějí:
„(3) Státní plavební správa dále
a) kontroluje plnění povinností týkajících se dodržování práv cestujících podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie20) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto
povinností,
b) vykonává činnosti příslušného orgánu podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu
nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu19),
a
c) zajišťuje předávání informací o skutečnostech uvedených v § 29b odst. 1 písm.
h) orgánům integrovaného záchranného systému.
(4) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) provozovatele
cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění
a vyřizuje stížnosti na jejich porušování obecní živnostenský úřad.
20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010.“.
71. V § 41 písm. d) se slovo „dopravy“ nahrazuje slovy „dopravy a“.
72. V § 42 odst. 1 se slovo „sledovaných“ zrušuje.
73. V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pověření k výkonu státního dozoru vydává správní orgán, do jehož působnosti
výkon dozoru spadá. Pověření zaměstnanců Státní plavební správy k výkonu státního
dozoru má formu průkazu.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
74. V § 42 odstavec 3 zní:
„(3) Při výkonu státního dozoru zaměstnanec plavebního úřadu pověřený výkonem
státního dozoru (dále jen „kontrolující osoba“) dozírá, zda správci sledovaných vodních
cest, provozovatelé přístavů, přístavišť, překladišť, vývazišť a kotvišť, provozovatelé
plavidel, provozovatelé půjčoven malých plavidel, provozovatelé vodní dopravy, účastníci
plavebního provozu a další osoby plní povinnosti stanovené tímto zákonem.“.
75. V § 42 odstavec 4 zní:
„(4) Zjistí-li kontrolující osoba při výkonu státního dozoru porušení povinností
stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží v řízení
na místě způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.“.
76. V § 42 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5) Kontrolující osoba zakáže v řízení na místě plavbu plavidla, zjistí-li,
že
a) na plavidle není platné lodní osvědčení nebo zvláštní povolení k plavbě,
b) na plavidle je překročeno maximální zatížení cestujícími nebo nákladem,
c) plavidlo není technicky způsobilé k plavbě,
d) plavidlo nesplňuje požadavky na obsazení posádkou stanovené tímto zákonem, nebo
e) schopnosti vůdce plavidla nebo členů posádky jsou sníženy z důvodu požití alkoholu,
omamné nebo psychotropní látky.
(6) Náležitosti průkazu zaměstnanců Státní plavební správy a jeho vzor
stanoví prováděcí právní předpis.“.
77. Nadpis nad § 43 se zrušuje.
„§ 43
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního
úřadu,
b) provádí ve veřejném přístavu činnost zakázanou podle § 8 odst. 5,
c) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
bez povolení plavebního úřadu,
d) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště
nebo kotviště podle § 8a odst. 5,
e) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
1. v rozporu
s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště
nebo kotviště, nebo
2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního
úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo
kotviště,
f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu
úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,
g) vykonává na plavidle činnosti člena posádky, aniž je k jejich výkonu odborně nebo
zdravotně způsobilá podle § 25 odst. 6,
h) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení
umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla,
nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s
plavebním značením,
i) v rozporu § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení bez souhlasu
plavebního úřadu,
j) v rozporu s § 29e odst. 2 poruší zákaz plutí na plováku s plachtou nebo s využitím
tažného draka,
k) v rozporu s § 29f odst. 2 poruší zákaz vodního lyžování nebo obdobné činnosti
provozované ve vleku za plavidlem,
l) provozuje činnosti uvedené v § 30a odst. 1 mimo části vodní cesty, které byly
k jejich provozování vymezeny,
m) poruší některý ze zákazů na vymezené vodní ploše podle § 30a odst. 7, nebo
n) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s § 36 odst.
2.
(2) Fyzická osoba se jako účastník plavebního provozu na vodní cestě
dopustí přestupku tím, že
a) se neřídí pokynem k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu podle
§ 22b odst. 1,
b) v rozporu s § 29 odst. 1 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu,
lidský život nebo zdraví, způsobí škodu na majetku, nehodu v plavebním provozu nebo
překážku na vodní cestě či znečištění vodního toku nebo jinak poškodí životní prostředí,
c) v rozporu s § 29 odst. 2 se neřídí plavebním značením, zvukovými nebo světelnými
signály,
d) v rozporu s § 29 odst. 3 neučiní opatření k odstranění překážky na vodní cestě
nebo překážku na vodní cestě viditelně neoznačí,
e) vleče nebo užívá rybolovné zařízení v rozporu s § 29c odst. 1,
f) se koupe nebo potápí v místě, kde je koupání nebo potápění podle § 29d odst. 1
zakázáno,
g) v rozporu s § 29g odst. 1 provádí zvláštní přepravu bez povolení plavebního úřadu,
h) v rozporu s § 29h pořádá akci na sledované vodní cestě bez povolení plavebního
úřadu nebo nedodrží podmínky v povolení stanovené, nebo
i) v rozporu s § 29j odst. 1 užije zvláštní signalizaci na plavidle bez povolení
plavebního úřadu.
(3) Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla se dopustí přestupku
tím, že
a) v rozporu s § 25 odst. 7 neoznámí plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu
způsobilosti, nebo nepředloží průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu
změny údajů do průkazu,
b) v rozporu s § 25 odst. 9 nemá u sebe při plavbě na plavidle průkaz způsobilosti
nebo platný lékařský posudek, nebo
c) v rozporu se zákonem upravujícím opatření k ochraně před škodami působenými tabákovými
výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami
1. vede plavidlo nebo vykonává činnost
spojenou s plavbou ve stavu, ve kterém je jeho schopnost k vedení nebo k vykonávání
uvedené činnosti ovlivněna požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky, nebo
2.
při vedení nebo obsluze plavidla se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění,
zda není ovlivněn požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.
(4) Člen posádky plavidla nebo jiná osoba na plavidle se dopustí přestupku
tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazem vůdce plavidla vydaným k zajištění
bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu.
(5) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 8 odst. 1 a 6 nezajistí, aby při provozování plavidla v přístavu
nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle nebo ostatních účastníků plavebního provozu,
nebo aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, staveb na vodní cestě nebo životního
prostředí,
b) v rozporu s § 8 odst. 4 a 6 neohlásí vplutí plavidla do veřejného přístavu nebo
vyplutí plavidla z veřejného přístavu,
c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezaznamenává v lodních listinách povinné údaje,
d) poruší zákaz plavby podle § 22 odst. 1,
e) poruší zákaz plutí samotíží podle § 22 odst. 3,
f) nerespektuje omezení, zastavení nebo jinou úpravu plavebního provozu, které byly
vydány opatřením obecné povahy podle § 22a odst. 1,
g) v rozporu s § 25 odst. 1 vede plavidlo, k jehož vedení nemá platný průkaz způsobilosti
nebo osvědčení vůdce plavidla či jiný obdobný doklad,
h) nesplní některou z povinností stanovených v § 29b odst. 1 až 3 v zájmu zajištění
bezpečnosti plavebního provozu,
i) v rozporu s § 29b odst. 4 nezajistí, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka
České republiky,
j) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím vedeného plavidla, nebo
k) v rozporu s § 31 odst. 3 odpluje s plavidlem z místa nehody nebo nedopraví plavidlo
po nehodě k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.
(6) Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, se dopustí přestupku
tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazy vůdce sestavy plavidel.
(7) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 29e odst. 1 při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného
draka nezajistí bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, nebo bezpečnost
ostatních účastníků plavebního provozu, nebo
b) v rozporu s § 29f odst. 1 při vlečení vodního lyžaře nebo osoby provozující obdobnou
činnost ve vleku za plavidlem nezajistí bezpečnost osoby, která se takových činností
účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.
(8) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím,
že
a) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst.
1 až 3 provozovat,
b) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky,
nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními
listinami,
c) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění
odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,
d) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací,
záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním
nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby,
e) v rozporu s § 23a odst. 2 nevybaví plavidlo tak, aby na něm mohla být vztyčena
státní vlajka České republiky, nebo
f) v rozporu s § 24 odst. 1 a 2 nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla způsobilými
osobami v požadovaném počtu a odborném složení.
(9) Fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí
přestupku tím, že
a) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo
b) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při
kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného
místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím.
(10) Vůdce plavidla nebo fyzická osoba jako provozovatel plavidla se
dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla,
nebo
b) neposkytne správci systému říčních informačních služeb informace vztahující se
k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě podle § 32b odst. 2 písm.
a).
(11) Fyzická osoba se jako osoba koupající se dopustí přestupku tím,
že v rozporu s § 29d odst. 4 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavby.
(12) Fyzická osoba se jako osoba potápějící se dopustí přestupku tím,
že v rozporu s § 29d odst. 6 neoznačí místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním
označením.
(13) Fyzická osoba se jako provozovatel štěrkoviště dopustí přestupku
tím, že nesplní některou z povinností stanovených v § 29i odst. 1.
(14) Fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku
tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle §
23a odst. 5.
(15) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo odstavce 8
písm. c),
b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce
8 písm. a), d) nebo f) nebo odstavce 9 písm. b),
c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm. e) bodu 1,
písm. g), h), i), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. b),
d), g) nebo h), odstavce 3 písm. c), odstavce 5 písm. c), d), f), g), h), j) nebo
k), odstavce 6, odstavce 8 písm. b), odstavce 10 nebo odstavce 14,
d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo e), odstavce 4,
odstavce 5 písm. a), e) nebo i), odstavce 7, odstavce 9 písm. a), odstavce 11 nebo
odstavce 12,
e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e) bodu 2 nebo
písm. f), odstavce 2 písm. a), f) nebo i), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce
5 písm. b), odstavce 8 písm. e) nebo odstavce 13,
f) v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavce 1 písm. b), d),
písm. e) bodu 1, písm. f), g), h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. c), d), e),
f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e),
f),
h), i), j) nebo k), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 9 písm.
a), odstavce 10 písm. a) nebo b), odstavce 11, odstavce 12, odstavce 13 nebo odstavce
14.
(16) Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 3
písm. c) nebo odstavce 5 písm. g).
(17) Přestupky podle odstavce 1 písm. b), jedná-li se o porušení zákazu
podle § 8 odst. 5 písm. a), odstavce 1 písm. h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm.
c), d), e), f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 písm. a), d), f), h) nebo
i), odstavce 7, nebo odstavce 11 může projednat v blokovém řízení Policie České republiky.
V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
§ 44
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu
tím, že
a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního
úřadu,
b) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
bez povolení plavebního úřadu,
c) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště
nebo kotviště podle § 8a odst. 5,
d) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
1. v rozporu
s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště
nebo kotviště, nebo
2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního
úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo
kotviště,
e) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu
úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,
f) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení
umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla,
nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s
plavebním značením,
g) v rozporu s § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení,
h) v rozporu s § 30b odst. 1 provozuje půjčovnu malých plavidel bez povolení plavebního
úřadu, nebo
i) jako provozovatel půjčovny malých plavidel
1. v rozporu s § 30b odst. 4 nedodržuje
podmínky stanovené v povolení nebo půjčuje jiné plavidlo, než které je uvedené v
povolení bez souhlasu plavebního úřadu, nebo
2. v rozporu s § 30b odst. 5 neinformuje
plavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti nebo v dokladech, které jsou
k ní přiloženy.
(2) Správce vodní cesty se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 5 odst. 5 nespravuje vodní cestu tak, aby bylo zajištěno bezpečné
provozování plavby, neznačí sledovanou vodní cestu plavebním značením nebo toto značení
neudržuje,
b) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje s provozovatelem pozemní části přístavu
při zajišťování bezpečného provozu přístavu,
c) v rozporu s § 29a odst. 2 neoznámí plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo
přemístění plavebního značení, nebo
d) v rozporu s § 30a odst. 8 neoznačí vymezenou vodní plochu plavebním značením.
(3) Správce dopravně využívané vodní cesty se dopustí správního deliktu
tím, že nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo plavební objekty rádiovými
stanicemi.
(4) Provozovatel pozemní části přístavu se dopustí správního deliktu
tím, že
a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního
úřadu,
b) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování pozemní části přístavu podle
§ 6 odst. 6,
c) v rozporu s § 6b odst. 3 nezveřejní ceník obsahující ceny za užívání pozemní části
přístavu,
d) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) neprovozuje pozemní část přístavu po celou dobu
platnosti povolení nebo ji neudržuje ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz
v přístavu,
e) nezveřejní pravidla nebo údaje podle § 7 odst. 1 písm. b),
f) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) neoznačí místa pro manipulaci s hořlavými nebo
nebezpečnými věcmi, pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel nebo pro odběr
vody a elektrického proudu,
g) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d) nevede evidenci nakládaných a vykládaných plavidel
nebo druhu a množství přeloženého nákladu,
h) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. e) neoznačí plavebním značením místa určená pro
stání plavidel, nebo
i) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje se správcem vodní cesty při zajišťování
bezpečného provozu přístavu.
(5) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu se dopustí správního
deliktu tím, že v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidla nebo zařízení přístavu
rádiovými stanicemi.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla
dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 8 odst. 2 nevyužije k dlouhodobému stání plavidla stálá stanoviště
určená provozovatelem pozemní části veřejného přístavu,
b) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst.
1 až 3 provozovat,
c) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky,
nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními
listinami,
d) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění
odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,
e) v rozporu s § 23 odst. 1 nepřizpůsobí provoz plavidla na vodní cestě povaze a
stavu vodní cesty,
f) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací,
záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním
nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby,
g) v rozporu s § 23a odst. 2 nezajistí, aby byla na plavidle vztyčena státní vlajka
České republiky,
h) v rozporu s § 24 odst. 1 a 2 nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla způsobilými
osobami v požadovaném počtu a odborném složení,
i) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla,
nebo
j) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s § 36 odst.
2.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel nebo
vlastník plavidla dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo
b) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při
kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného
místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím.
(8) Provozovatel vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidlo rádiovými stanicemi, nebo
b) v rozporu s § 35a odst. 2 nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské
unie21) neoznámí plavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu změnu v okolnostech, na
jejichž základě bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie7a).
(9) Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím,
že v rozporu s § 35 odst. 2 nezveřejní smluvní přepravní podmínky, za nichž bude
veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu nebo rozsah
bezbariérovosti.
(10) Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo
použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a
na vnitrozemských vodních cestách20)
a) nevydá cestujícímu přepravní doklad,
b) neposkytne osobě se sníženou pohyblivostí bezplatnou pomoc v přístavu, při nalodění
a vylodění nebo na palubě lodi,
c) nezajistí školení zaměřená na problematiku zdravotně postižených,
d) neposkytne pomoc, náhradu jízdného nebo přesměrování v případě zrušení nebo zpoždění
připlutí nebo vyplutí, nebo
e) neposkytne cestujícím náležité informace o průběhu přepravy, o právech cestujících
nebo nemá zaveden přístupný mechanismus pro vyřizování stížností týkajících se práv
cestujících.
(11) Dopravce nebo prodejce přepravních dokladů se dopustí správního
deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících
při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) diskriminuje při uplatňování
smluvních podmínek a tarifů.
(12) Dopravce, provozovatel cestovní agentury nebo cestovní kanceláře
se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské
unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20)
odmítne přijetí rezervace, vydání přepravního dokladu nebo nalodění osob z důvodu
zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti.
(13) Dopravce, provozovatel pozemní části přístavu nebo provozovatel
cestovní kanceláře se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských
vodních cestách20) nezveřejní podmínky přístupu platné pro přepravu osob se sníženou
pohyblivostí a doprovázejících osob.
(14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel plavidla,
správce vodní cesty nebo provozovatel přístavu se dopustí správního deliktu tím,
že v rozporu s § 32b odst. 2 nezajistí poskytnutí informací vztahujících se k podpoře
řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému říčních informačních
služeb.
(15) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího
zařízení dopustí správního deliktu tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující
provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5.
(16) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. d) nebo j),
b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3,
odstavce 4 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), f) nebo h),
odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8,
c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo h),
odstavce 2 písm. a), b), c) nebo d), odstavce 4 písm. c), f) nebo i), odstavce 6
písm. e), odstavce 9, odstavce 10 písm. b), odstavce 11, odstavce 12 nebo odstavce
13,
d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, písm.
f), g) nebo písm. i) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h), odstavce 6 písm. a), c)
nebo i), odstavce 7 písm. a), odstavce 10 písm. c), d) nebo e), odstavce 14 nebo
odstavce 15,
e) do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) bodu 2, písm.
e) nebo písm. i) bodu 2, odstavce 6 písm. g) nebo odstavce 10 písm. a).
21) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85.“.
79. V § 45 odstavec 4 zní:
„(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
a) Státní plavební správa, nebo
b) obecní živnostenský úřad, jde-li o správní delikty podle § 44 odst. 12 nebo 13,
je-li jejich pachatelem provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.“.
80. V § 45 odst. 6 se za slovo „Pokuty“ vkládají slova „uložené Státní
plavební správou“, slova „orgán, který je uložil“ se nahrazují slovy „místně příslušný
celní úřad“, za slovo „příjmem“ se vkládá slovo „státního“ a slova „ , ze kterého
je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil“ se zrušují.
81. § 46 se zrušuje.
82. Nadpis nad § 49 se zrušuje.
83. § 49 včetně nadpisu zní:
„§ 49
Rozhodování plavebního úřadu o výjimkách ze zákona
(1) Plavební úřad na žádost provozovatele plavidla udělí výjimku ze zákazu
plavby podle § 22 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3, nebude-li tím ohrožena bezpečnost
a plynulost plavebního provozu.
(2) Plavební úřad na žádost udělí výjimku ze zákazu plutí na plováku
s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoveného v § 29e odst. 2, nebude-li tím
ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
(3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního
provozu, udělí plavební úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou pro
určitý úsek vodní cesty výjimku z nejvyšších povolených hodnot rozměrů plavidla a
sestavy plavidel, z nejvyšších povolených hodnot ponoru plavidla a z nejvyšší povolené
rychlosti plavby stanovených na základě § 29k. Plavební úřad zveřejní opatření obecné
povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb. Správce
vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou část vodní
cesty plavebním značením.“.
84. § 52 zní:
„§ 52
Ministerstvo dopravy vydá právní předpisy k provedení § 3 odst. 1 a 2,
§ 5 odst. 6, § 6 odst. 7, § 8 odst. 6, § 9 odst. 6, § 10 odst. 2, 3, 6, 7 a 9, §
11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 13 odst. 3, § 14 odst. 7, § 15a odst. 7, § 17 odst. 1
a 3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst. 1, § 21, § 22 odst. 4, § 23 odst.
4 a 6, § 23a odst. 1 písm. b) a c), § 24 odst. 4, § 25 odst. 1, 6 a 11, § 25a odst.
4, § 25b odst. 3, § 29e odst. 2 a 3, § 29f odst. 3, § 29i odst. 2, § 29j odst. 3,
§ 29k, § 30a odst. 8, § 30b odst. 7, § 32 odst. 2, § 32a odst. 1 a 4, § 32b odst.
3, § 32c odst. 1 písm. b), § 33a odst. 1, 2 a 3, § 36a odst. 7 a 8, § 37f odst. 3
a § 42 odst. 6.“.
85. V příloze č. 1 bodě 2 se slova „plavební znaky“ nahrazují slovy „plavební
značení“ a slova „a kilometráž vodní cesty“ se zrušují, v bodě 6 se slova „vodní
části“ nahrazují slovy „přístavní bazény“, na konci bodu 10 se tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se bod 11, který zní:
„11. speciální servisní zařízení určené k zásobování lodí pohonnými hmotami
a odčerpáváním odpadních vod z plavidel.“.
86. Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2
Seznam dopravně významných vodních cest
1. Vodní cesty využívané jsou:
a) vodní tok Labe
1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla
Přelouč),
2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6
(státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené
na vodní ploše Velké Žernoseky plavebním značením,
b) vodní tok Vltavy
1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe,
včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín,
2. od říčního km 239,5
(České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300
tun,
c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně
průplavu Otrokovice - Rohatec (Baťův kanál).
2. Vodní cesty využitelné jsou:
a) vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a
od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy
jezu Přelouč),
b) vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy,
c) vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem,
d) vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny,
e) vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín,
f) vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe.“.
Přechodná ustanovení
1. Přístavy, které jsou podle § 8 odst. 4 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, veřejnými přístavy, se považují
za veřejné přístavy podle § 6 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Veřejné přístavy provozované podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše plavební úřad do evidence veřejných
přístavů podle § 6c zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Souhlas se zřízením a provozováním přístavu udělený podle § 6 odst. 2
zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se považuje za povolení k provozování pozemní části přístavu vydané podle § 6 odst.
3 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Státní plavební správa do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
posoudí, zda přístav provozovaný podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, svým umístěním k přilehlé vodní cestě nebo stavebními
úpravami může zajišťovat bezpečné stání plavidel a možnost bezpečného přístupu na
plavidla v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu, a na základě
tohoto posouzení stanoví, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.
5. Provozovatel pozemní části veřejného přístavu, který vznikl před 1. říjnem
1995, se považuje za provozovatele pozemní části přístavu, kterému bylo vydáno povolení
k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 3 zákona č. 114/1995 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Provozovateli pozemní části veřejného přístavu, který vznikl před 1. říjnem
1995, stanoví plavební úřad svým rozhodnutím podmínky provozování pozemní části veřejného
přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního
prostředí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podmínky stanovené
rozhodnutím podle věty první se považují za podmínky stanovené v povolení k provozování
pozemní části přístavu podle § 6 odst. 6 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Státní plavební správa v rozhodnutí podle
věty první uvede, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.
7. Provozovatel pozemní části přístavu, který provozuje pozemní část přístavu
na základě souhlasu uděleného podle § 6 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a provozovatel pozemní části přístavu,
který vznikl před 1. říjnem 1995, je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona předložit plavebnímu úřadu doklady podle § 6 odst. 4 zákona č. 114/1995
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Fyzická nebo právnická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, požádá Státní plavební
správu o vydání povolení podle § 8a zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, jinak její oprávnění provozovat přístaviště, překladiště, vývaziště nebo
kotviště zaniká dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty. Do dne nabytí právní
moci rozhodnutí o žádosti podle věty první je žadatel oprávněn přístaviště, překladiště,
vývaziště nebo kotviště provozovat bez povolení vydaného podle § 8a zákona č. 114/1995
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vyhoví-li Státní plavební
správa žádosti o povolení podle věty první, stanoví provozovateli přístaviště, překladiště,
vývaziště nebo kotviště v rozhodnutí podmínky sloužící k zajištění bezpečnosti a
plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště
nebo vývaziště je chráněným místem. Podmínky stanovené rozhodnutím podle věty třetí
se považují za podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště,
vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Správce vodní cesty je účastníkem řízení
o žádosti o povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
podle věty první.
9. Zápisy o zřízení zástavního práva na jiném než malém plavidle, provedené
v plavebním rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou osoby, jichž
se zřízená zástavní práva týkají, povinny uvést do souladu se skutečností ve lhůtě
1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis
o zřízení zástavního práva do plavebního rejstříku po uplynutí lhůty uvedené ve větě
první, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
10. Údaje k malým plavidlům zapsané v plavebním rejstříku převede Státní
plavební správa do rejstříku malých plavidel do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
11. Oprávnění fyzické nebo právnické osoby provozovat plochu pro provoz vodních
skútrů vymezenou rozhodnutím podle § 30a zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které je platné ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona, zaniká uplynutím doby platnosti rozhodnutí o vymezení plochy. Ostatní
plochy vymezené podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, lze provozovat nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
12. Fyzická nebo právnická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
provozuje půjčovnu malých plavidel, požádá Státní plavební správu o povolení podle
§ 30b zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její oprávnění provozovat
půjčovnu malých plavidel zaniká dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty. Do
dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti je žadatel oprávněn půjčovnu malých plavidel
provozovat bez povolení vydaného podle § 30b zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
13. Držitelé platných průkazů způsobilosti vůdců
a) plavidel jiných než malých, vydaných do 30. dubna 2004, požádají Státní plavební
správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,
b) plavidel jiných než malých, vydaných od 1. května 2004 do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2017,
c) malých plavidel, vydaných do 31. prosince 1984, požádají Státní plavební správu
o jejich výměnu do 31. prosince 2016,
d) malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 1985 do 31. prosince 1995, požádají
Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2017,
e) malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2000, požádají
Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2018,
f) malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 2001 do 31. ledna 2006, požádají
Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2019,
g) malých plavidel, vydaných v období od 1. února 2006 do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2020.
Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti vůdce plavidla bez
zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti vůdce plavidla podle věty první za
průkaz způsobilosti vůdce plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při výměně odevzdá
Státní plavební správě průkaz způsobilosti vůdce plavidla, o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li
držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla o jeho výměnu ve lhůtě stanovené pro
podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti třicátým dnem ode dne uplynutí této
lhůty.
14. Držitelé platných průkazů způsobilosti členů posádek
a) plavidel jiných než malých, vydaných do 30. dubna 2004, požádají Státní plavební
správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,
b) plavidel jiných než malých, vydaných od 1. května 2004 do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2017.
Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti člena posádky plavidla
bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti člena posádky plavidla podle věty
první za průkaz způsobilosti člena posádky plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č.
114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při
výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti člena posádky plavidla,
o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel průkazu způsobilosti člena posádky plavidla
o jeho výměnu ve lhůtě stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti
třicátým dnem ode dne uplynutí této lhůty.
15. Držitelé mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla
a) pro oblast plavby 1.0, 1 (vnitrozemské vodní cesty) a 2 (příbřežní mořské vody)
vydaných do 31. prosince 2000 požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do
31. prosince 2018,
b) pro oblast plavby 1 (vnitrozemské vodní cesty) a 2 (příbřežní mořské vody), vydané
v období od 1. ledna 2001 do 1. června 2006, požádají Státní plavební správu o jejich
výměnu do 31. prosince 2019.
Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti k vedení rekreačního
plavidla bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla
za průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č.
114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při
výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla,
o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel průkazu způsobilosti k vedení rekreačního
plavidla o jeho výměnu ve lhůtě stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz
platnosti třicátým dnem ode dne uplynutí této lhůty.
ČÁST DRUHÁ
Změna vodního zákona
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona
č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006
Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona
č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona
č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012
Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb. a zákona
č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 117 odst. 1 písm. a) se slovo „povrchových,“ nahrazuje slovy „povrchových,
nebo“.
2. V § 117 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena
c) a d) se zrušují.
3. V § 117 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Fyzická osoba se jako vůdce plavidla dopustí přestupku tím, že
a) užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s §
7 odst. 5, nebo
b) užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání
povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4. V § 117 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „odstavce 1“ vkládají
slova „a 2“.
5. V § 117 odst. 3 písm. a) se slovo „písmene“ nahrazuje slovy „odstavce
1 písm.“.
6. V § 117 odst. 3 písm. b) se slovo „písmene“ nahrazuje slovy „odstavce
1 písm.“ a slovo „nebo“ se zrušuje.
7. V § 117 odst. 3 písm. c) se slova „písmen c) a d).“ nahrazují slovy
„odstavce 2,“.
8. V § 117 odst. 3 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d) v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2
písm. b).“.
9. V § 125l odst. 7 větě druhé se slova „§ 117 odst. 1 písm. c) a d)“ nahrazují
slovy „§ 117 odst. 2“.
10. V § 125l odst. 7 se za větu třetí vkládá věta „Přestupky v blokovém
řízení podle § 117 odst. 3 písm. d) projednává Státní plavební správa nebo Policie
České republiky.“.
11. V § 125l se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „nebo Státní plavební
správa“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005
Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona
č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006
Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona
č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006
Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona
č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007
Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona
č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008
Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona
č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008
Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona
č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009
Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009
Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona
č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010
Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona
č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011
Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona
č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011
Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona
č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011
Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona
č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012
Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona
č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012
Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona
č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013
Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona
č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013
Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona
č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013
Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění
takto:
1. Položky 37 a 38 znějí:
„Položka 37
a) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti vůdce plavidla, průkazu způsobilosti strojmistra nebo průkazu k vedení plavidla pomocí radaru Kč 500
b) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo vydání nebo rozšíření průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla a mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla ve vnitrozemské plavbě a pro příbřežní plavbu po moři Kč 500
c) Vydání průkazu (duplikátu) náhradou za platný průkaz nebo vydání průkazu v důsledku změny nebo doplnění údajů k žádosti poplatníka nebo v jeho zájmu Kč 100
d) Vydání nebo rozšíření průkazu inspektora určeného technického zařízení na plavidle Kč 1 000
e) Vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby Kč 1 500
f) Ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla plavebním úřadem Kč 500
g) Vydání osvědčení odborné způsobilosti bezpečnostního poradce nebo osvědčení o zvláštních znalostech o přepravě nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní přepravu nebezpečných věcí, která je součástí právního řádu Kč 1 500
h) Prodloužení platnosti osvědčení odborné způsobilosti bezpečnostního poradce nebo osvědčení o zvláštních znalostech o přepravě nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní přepravu nebezpečných věcí, která je součástí právního řádu Kč 200
i) Vydání rozhodnutí o pověření k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla Kč 2 000
j) Vydání plavecké služební knížky Kč 300
k) Potvrzení plavební praxe v plavecké služební knížce Kč 50
Položka 38
a) Vydání osvědčení plavidla ve vnitrozemské plavbě pro - malá plavidla Kč 500 - plovoucí zařízení, jejichž délka je větší než 20 m Kč 800 - ostatní plavidla Kč 1 000
b) Technická prohlídka ke schválení způsobilosti plavidla - malá plavidla bez strojního pohonu a plachetnice, které jsou bez obytné kajuty Kč 1 000 - malá plavidla (motorové čluny, motorové jachty, plachetní jachty s pomocným motorem, vodní skútry), jejichž součin délky, šířky a ponoru je nejvýše 30 m3Kč 2 500 - malá plavidla (motorové čluny, motorové jachty, plachetní jachty s pomocným motorem), jejichž součin délky, šířky a ponoru je větší než 30 m3, nejvýše však 60 m3Kč 4 500 - malá plavidla (motorové čluny, motorové jachty, plachetní jachty s pomocným motorem), jejichž součin délky, šířky a ponoru je větší než 60 m3 Kč 6 000 - převozní lodě s obsaditelností nejvýše 12 osob Kč 2 000 - plovoucí zařízení, jejichž délka nepřesahuje 20 m a obsaditelnost nepřesahuje 12 osob a jsou bez obytných prostor Kč 800 - plovoucí zařízení, jejichž délka nepřesahuje 20 m a obsaditelnost nepřesahuje 12 osob a mají obytné prostory Kč 3 500
c) Vydání cejchovního průkazu k plavidlu - určenému k přepravě nákladů Kč 10 000 - neurčenému k přepravě nákladů Kč 5 000
d) Prodloužení platnosti cejchovního průkazu k plavidlu - určenému k přepravě nákladů Kč 5 000 - neurčenému k přepravě nákladů Kč 2 500
e) Vystavení prozatímního osvědčení náhradou za ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla Kč 300
f) Vystavení povolení pro umístění plavidla na vodní cestě anebo povolení k provozování zahraničního plavidla na vodních cestách České republiky Kč 500
g) Schválení způsobilosti určeného technického zařízení na plavidle Kč 100 za každý druh zařízení
Předmětem poplatku není
Schválení způsobilosti určeného technického zařízení na plavidle uvedené
v písmenu g) této položky před vydáním osvědčení plavidla.
Poznámky
1. Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i zapsání
plavidla nebo plovoucího zařízení do evidence a schválení technické způsobilosti.
2. Ponorem uváděným v písmeni b) této položky se rozumí ponor bez ohledu
na kýl a jiné pevně uchycené příslušenství na dně plavidla.
3. Za provedení pravidelné technické prohlídky, dodatečné nebo zvláštní
technické prohlídky se vybere poplatek ve výši 60 % sazby poplatku uvedené v písmeni
b). Dodatečnou či zvláštní prohlídkou se rozumí prohlídka mimo termín pravidelných
prohlídek, například po opravě nebo úpravě části plavidla.
4. Za provedení technické prohlídky ke schválení technické způsobilosti
rekreačního plavidla nebo vodního skútru s označením CE a prohlášením o shodě nebo
sériově vyrobeného malého plavidla, pro které výrobce vydal typové osvědčení, se
vybere poplatek ve výši 40 % sazby poplatku uvedené v písmeni b).“.
2. V položce 39 písmeni a) se slova „Kč 500“ nahrazují slovy „Kč 2 000“.
3. V položce 39 písmeni b) se slova „Kč 2 000“ nahrazují slovy „Kč 6 000“.
4. V položce 39 písmeno d) zní:
„d) Zápis změny vlastníka nebo provozovatele malého plavidla nebo změna
údajů o malém plavidle do rejstříku malých plavidel a do lodních dokladů Kč 100“.
5. V položce 39 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) Výmaz malého plavidla z rejstříku malých plavidel Kč 100“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
6. V položce 39 písmeni g) se slova „Kč 500“ nahrazují slovy „Kč 2 000“.
7. V položce 39 závěrečná část ustanovení zní:
„Předmětem poplatku není
Zápis změny uvedené v písmenech c) a d) této položky provedený před vydáním
nebo prodloužením platnosti osvědčení pro plavidlo.
Poznámka
Poplatek podle písmen c) a d) této položky se vybírá jen jednou za všechny
změny provedené současně v dokladech a rejstříkových záznamech jednoho plavidla.“.
8. Položka 40 zní:
„Položka 40
a) Vydání povolení pro zvláštní přepravu Kč 1 500
b) Vydání povolení k provozování pozemní části přístavu Kč 2 000
c) Vydání povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště Kč 1 000
d) Vydání povolení k provozování půjčovny malých plavidel Kč 2 000
e) Vydání povolení pro konání akce na sledované vodní cestě Kč 500
Osvobození
Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno vydání povolení
pro přemisťování plovoucích přístavních můstků veřejné dopravy.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího
po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.