{$logoImageAltText}

76/2012 Sb.

změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy

Související dokumenty
§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy (1)
Vztah
... další položky
Články a jiné dokumenty (1)
... další položky
76/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 7. února 2012,
kterým se mění zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 2 zní:
„(2) Zákon stanoví pravomoc
a) vlády,
b) ústředních správních úřadů, České národní banky, krajských úřadů, obecních úřadů obce s rozšířenou působností (dále jen „správní úřad“) a
c) orgánů územních samosprávných celků při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.“.
2. V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „podle § 10“ zrušují.
3. V § 2 odst. 1 se písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.
Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena h) až j).
4. V § 2 odst. 1 písmeno i) zní:
„i) uchováním výrobních schopností uchování provozuschopných výrobně technologických zařízení a dokumentace ve vlastnictví dodavatele mobilizační dodávky nebo dodavatele nezbytné dodávky určených k zahájení nebo rozšíření výroby předmětu mobilizační nebo nezbytné dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných,“.
5. V § 2 odst. 1 písm. j) bodě 1 a v § 19 odst. 3 se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „příslušnost hospodařit“.
6. V § 3 odst. 1 písm. b) se slovo „hasičských“ zrušuje, slovo „a“ se nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a zdravotnické záchranné služby“.
7. V § 5 písm. a) se slovo „uvolnění“ nahrazuje slovem „použití“.
8. V § 6 odst. 1 písm. e) se slovo „řádnou“ zrušuje.
9. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.“.
10. V § 6 odstavec 2 zní:
„(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku,
a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.“.
11. § 7 a 8 včetně nadpisů znějí:
㤠7
Orgány kraje
(1) Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) zajišťuje připravenost kraje v systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. Za tímto účelem hejtman
a) řídí a kontroluje přípravu a provedení hospodářských opatření pro krizové stavy,
b) zajišťuje přidělení zásob pro humanitární pomoc,
c) nařizuje regulační opatření podle § 21.
(2) Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy
a) zpracovává plán nezbytných dodávek kraje s využitím plánů nezbytných dodávek obcí s rozšířenou působností, jejichž zpracování koordinuje,
b) zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje,
c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému hospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města Prahy.
§ 8
Orgány obce s rozšířenou působností
(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy
a) zpracovává plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností,
b) plní úkoly uložené krajským úřadem,
c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.
(4) Starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy má v systému hospodářských opatření pro krizové stavy stejné pravomoci jako starosta obce s rozšířenou působností.“.
12. V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo „hasičských“ zrušuje, slovo „a“ se nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „ , zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky“.
13. V § 10 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
14. V § 10 odst. 2 se slovo „její odběratel“ nahrazuje slovy „orgán krizového řízení, který o ní rozhodl“.
15. V § 10 odst. 3 větě první, § 13 odst. 4, § 15 větě druhé a v § 16 odst. 1 větě druhé se slovo „odborně“ nahrazuje slovem „věcně“.
16. V § 10 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
17. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.“.
18. § 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 a 11 zní:
㤠11
Pohotovostní zásoby
(1) Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv24).
(2) O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. V souladu s tímto rozhodnutím Správa státních hmotných rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci, kterým může být správní úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba podle § 10 odst. 1 písm. b). Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu.
(3) Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy zpracuje Správa státních hmotných rezerv na základě žádosti předložené příjemcem do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv příslušnost hospodařit11). V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu.
24) Zákon č. 97/1993 Sb.
11) § 7 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb.“.
19. V § 12 odstavec 2 zní:
„(2) O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv na základě požadavku hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností. Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí.“.
20. V § 15 úvodní části ustanovení se za slova „tohoto plánu předává“ vkládají slova „do 30 dnů po zpracování“.
21. V § 16 odst. 2 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušuje.
22. V § 16 odst. 6 se slovo „Odborně“ nahrazuje slovem „Věcně“.
23. V § 17 větě druhé se za slova „krizových stavů u“ vkládá slovo „územně“ a slovo „orgánu“ se zrušuje.
24. V § 20 odstavec 1 zní:
„(1) Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné.“.
25. V § 20 odst. 2 se slovo „přijata“ nahrazuje slovem „nařízena“ a slovo „vyhlášena“ se nahrazuje slovem „nařízena“.
26. V § 20 odst. 3 se slovo „vyhlášených“ nahrazuje slovem „nařízených“.
27. V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „krajský hejtman,“ nahrazují slovy „hejtman nebo“, slova „nebo starosta určené obce“ se zrušují a slova „místo podnikání nebo sídlo podniku nebo organizační složky“ se nahrazují slovy „bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku“.
28. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „krajský“ zrušuje a za slovo „hejtman“ se vkládá slovo „nařídit“.
29. V § 21 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „zavést“ zrušuje.
30. V § 21 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „na něž vznikne spotřebiteli nárok“ nahrazují slovy „které lze spotřebiteli prodat“.
31. V § 21 odst. 2 písm. b) se slovo „přijmout“ zrušuje.
32. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními podle § 3 odst. 2 krizového zákona.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
33. V § 21 odst. 4 se slova „a výdaje“ zrušují.
34. V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, pokud již taková opatření nenařídila vláda.“.
35. V § 22 odst. 1 písm. b) se slova „veřejně obchodovatelnými“ nahrazují slovem „kótovanými“.
36. V § 22 odst. 1 písm. d) se slova „zdravotnického materiálu“ nahrazují slovy „zdravotnických prostředků“.
37. V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „prostředky v českých korunách na účtech u bank“ nahrazují slovy „peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby“.
38. V § 23 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 18 a 25 zní:
„(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů
a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních18),
b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,
c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,
d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,
e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,
f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot25) a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,
g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,
h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.
18) § 5 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
25) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
39. § 24 zní:
㤠24
(1) Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění a účinnost.
(2) Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských opatření pro krizové stavy.“.
Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje.
40. Hlava V včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 25
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm. f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo
b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo § 22 odst. 1 písm. c).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 25a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1 nebo § 23 odst. 3,
b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 1,
c) jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v rozporu s § 17,
d) v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci, nebo
e) nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo d),
d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 26
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty za správní delikt se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní úřad o něm nezahájil řízení do jednoho roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy byl spáchán. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se běh lhůt přerušuje.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) v prvním stupni projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených starostou obce s rozšířenou působností,
b) krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených hejtmanem,
c) Česká národní banka v případech regulačních opatření vyhlášených guvernérem České národní banky,
d) ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení vlády.
(6) Správní delikty podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává v prvním stupni Správa státních hmotných rezerv.
(7) Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní stav.“.
41. § 27a zní:
㤠27a
Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“.
42. Za § 27a se vkládají nové § 27b a 27c, které znějí:
㤠27b
Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona využívají informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy. Informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy musí splňovat pravidla obdobně jako informační systémy krizového řízení podle krizového zákona.
§ 27c
V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů; to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26 tohoto zákona.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
Zpět na text

Související dokumenty


Vlevo vyberte vztahy, o které máte zájem.