Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
186/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. června 2011
o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy
a jinými mezinárodními kontrolními orgány a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSKYTOVÁNÍ SOUČINNOSTI PRO ÚČELY ŘÍZENÍ PŘED NĚKTERÝMI MEZINÁRODNÍMI SOUDY
A JINÝMI MEZINÁRODNÍMI KONTROLNÍMI ORGÁNY
(1) Dotčené orgány poskytují ve věcech týkajících se jejich činnosti bezúplatně
úplné, přesné a objektivní informace a další součinnost Ministerstvu spravedlnosti
pro účely zastupování České republiky v řízení před Evropským soudem pro lidská práva
(dále jen „Soud“) na základě Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a
protokolů k ní (dále jen „Úmluva“)1) a Ministerstvu zahraničních věcí pro účely zastupování
České republiky v řízení před Soudním dvorem Evropské unie na základě práva Evropské
unie2).
(2) Dotčenými orgány, jejichž součinnost je podle odstavce 1 potřebná
pro účely řízení před Soudem nebo Soudním dvorem Evropské unie, jsou
a) soudy, státní zastupitelství, orgány státní správy a samosprávy, jakož
i další orgány veřejné moci,
b) osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy,
c) osoby, kterým byla zákonem nebo smlouvou svěřena pravomoc závazně
rozhodovat o právech a povinnostech jiných osob3).
(3) Povinnost podle odstavce 1 mají rovněž osoby, jejichž jednání nebo
opomenutí je předmětem řízení před Soudem nebo Soudním dvorem Evropské unie, ledaže
a) jsou samy účastníky řízení před Soudem nebo Soudním dvorem Evropské
unie,
b) poskytnutím informací a součinnosti podle odstavce 1 by došlo k porušení
jejich základních práv nebo právem chráněných zájmů, nebo
c) potřebné informace a součinnost si Česká republika může opatřit jinak.
(4) Povinnost podle odstavce 1 mají rovněž fyzické osoby, které se dříve
podílely na činnosti dotčeného orgánu podle odstavce 2 nebo na činnosti osoby podle
odstavce 3, pokud od těchto orgánů nebo osob požadovanou součinnost nelze získat.
(5) Fyzická osoba, která poskytla požadovanou součinnost podle odstavce 4,
má nárok na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů s tím spojených. Nárok je
třeba uplatnit do 1 měsíce od poskytnutí součinnosti u orgánu, který o ni požádal;
jinak nárok zaniká.
(1) Poskytování informací a další součinnosti ve smyslu § 1 zahrnuje
zejména
a) zaslání nebo sdělení informací o okolnostech případu a předložení
nebo zaslání listin a dalších podkladů nezbytných pro objasnění skutkových a právních
otázek souvisejících s údajným porušením Úmluvy nebo práva Evropské unie,
b) zaslání spisu vztahujícího se k případu anebo jeho kompletní kopie
nebo kopie jeho příslušné části, včetně soudních spisů a evidenčních pomůcek vedených
soudy, popřípadě umožnění nahlédnout do spisu a pořizovat z něho opisy a výpisy,
c) předložení stanoviska k možnostem smírného urovnání záležitosti, popřípadě
zajištění účasti v jednání zahájeném za účelem dosažení dohody o podmínkách takového
urovnání v případě stížnosti v souvislosti s údajným porušením Úmluvy,
d) předložení stanoviska ve věci postoupení případu Velkému senátu Soudu
v případě stížnosti v souvislosti s údajným porušením Úmluvy,
e) zajištění přímé konzultace s osobami, které se případem zabývaly nebo
zabývají v rámci plnění svých služebních nebo pracovních úkolů.
(2) Povinnost obecných soudů poskytovat informace a další součinnost podle
odstavce 1 plní předsedové soudů. Při plnění této povinnosti nesmí dojít k porušení
Ústavou zaručené nezávislosti soudců4).
(1) Dotčené orgány jsou povinny poskytovat informace a další součinnost podle
§ 2 Ministerstvu spravedlnosti nebo Ministerstvu zahraničních věcí na základě jejich
žádosti a ve lhůtě jimi stanovené nebo jinému ministerstvu na jeho žádost a v jím
stanovené lhůtě, pokud jiné ministerstvo plní povinnosti stanovené tímto zákonem.
(2) Ve vztahu k osobám, na které se podle ustanovení jiných právních předpisů
vztahuje povinnost mlčenlivosti5), mají Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo
zahraničních věcí pro účely tohoto zákona stejné postavení jako soud.
Příslušné dotčené orgány bez zbytečného odkladu provedou veškerá potřebná
individuální a obecná opatření s cílem ukončit porušování Úmluvy nebo práva Evropské
unie zjištěného v konečném rozsudku Soudu nebo Soudního dvora Evropské unie a zabránit
dalšímu porušování Úmluvy nebo práva Evropské unie z obdobných důvodů, pro které
Soud nebo Soudní dvůr Evropské unie konstatoval jeho porušení. Na žádost Ministerstva
spravedlnosti nebo Ministerstva zahraničních věcí a ve lhůtě jimi stanovené dotčené
orgány písemně sdělí, jaká konkrétní opatření za tímto účelem přijaly nebo navrhly,
popřípadě hodlají přijmout nebo navrhnout, včetně předpokládaného časového harmonogramu
jejich přijetí.
(1) Vydá-li Soud nebo Soudní dvůr Evropské unie předběžné opatření, jímž
ukládá České republice něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, vyrozumí
Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo zahraničních věcí příslušný dotčený
orgán nebo osobu, jejíž součinnost je potřebná pro splnění povinnosti, o této povinnosti
České republiky a o obecných a individuálních opatřeních, které tento orgán nebo
osoba má učinit ke splnění této povinnosti.
(2) Příslušný dotčený orgán nebo osoba, jejíž součinnost je potřebná pro
splnění povinnosti, jsou povinny provést bez zbytečného odkladu veškerá opatření
podle odstavce 1 potřebná ke splnění povinnosti uložené předběžným opatřením Soudu
nebo Soudního dvora Evropské unie.
(3) Jestliže příslušný dotčený orgán podle § 1 odst. 2 písm. b) a c) nebo
osoba, jejíž součinnost je potřebná pro splnění povinnosti, neprovedou opatření podle
odstavce 1 tak, aby byla povinnost České republiky splněna ve lhůtě stanovené v předběžném
opatření Soudu, podá Česká republika soudu návrh na vydání rozhodnutí6) k zajištění
splnění povinnosti.
(1) Povinnosti poskytnout informace a další součinnost podle § 1 až 5 platí
obdobně i pro účely řízení před Výborem OSN pro lidská práva a pro účely zastupování
České republiky v řízení s Evropskou komisí podle příslušných ustanovení Smlouvy
o fungování Evropské unie, včetně řízení, která těmto řízením předcházejí.
(2) Splnění povinností podle tohoto zákona se mohou postupem stanoveným pro
Ministerstvo spravedlnosti domáhat i další orgány, které zastupují Českou republiku
v řízení o individuálních případech před jinými mezinárodními orgány kontrolujícími
dodržování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv, vyplývají-li tyto závazky
pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.
Zrušovací ustanovení
Zákon č. 318/2001 Sb., o poskytování informací a další součinnosti pro účely
řízení před Evropským soudem pro lidská práva a před Výborem OSN pro lidská práva,
se zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967
Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona
č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991
Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona
č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995
Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona
č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č.
142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997
Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona
č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb.,
zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000
Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona
č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001
Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona
č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb.,
zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona
č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona
č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005
Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona
č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006
Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona
č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006
Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona
č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona
č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008
Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona
č. 7/2009 Sb. zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona
č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č.
347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb. a zákona č. 139/2011
Sb., se za § 200u vkládá nový § 200v, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č.
101 zní:
„§ 200v
Řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro
lidská práva
(1) Ukládá-li předběžné opatření vydané Evropským soudem pro lidská práva
na základě Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod101) České republice
povinnost něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, a splnění této povinnosti
nemůže Česká republika zajistit bez součinnosti jiných osob, vydá soud na návrh České
republiky rozhodnutí, kterým se zajistí splnění povinnosti vyplývající z předběžného
opatření Evropského soudu pro lidská práva.
(2) Účastníky řízení jsou Česká republika a ten, vůči němuž návrh směřuje.
Za Českou republiku jedná Ministerstvo spravedlnosti.
(3) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud toho, vůči
němuž návrh směřuje.
(4) O návrhu rozhodne soud neprodleně, nejpozději do uplynutí 7 dnů poté,
co byl podán. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Soud usnesením účastníku uloží, aby poskytl součinnost nezbytnou
k zajištění splnění povinnosti vyplývající z předběžného opatření Evropského soudu
pro lidská práva.
(6) Povinnost součinnosti podle odstavce 5 trvá do doby, než zaniknou
účinky předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva. O zániku účinků předběžného
opatření vydaného Evropským soudem pro lidská práva vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti
povinnou osobu.
101) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášená
pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11, vyhlášeného pod č. 243/1998 Sb., a
Protokolu č. 14, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb. m. s.
Dodatkový protokol a Protokoly č. 4, 6 a 7, vyhlášené pod č. 209/1992
Sb., ve znění Protokolu č. 11, vyhlášeného pod č. 243/1998 Sb.
Protokol č. 13, vyhlášený pod č. 114/2004 Sb. m. s.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
1) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášená pod č. 209/1992
Sb., ve znění Protokolu č. 11, vyhlášeného pod č. 243/1998 Sb., a Protokolu č. 14,
vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb. m. s. Dodatkový protokol a Protokoly č. 4, 6 a 7,
vyhlášené pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11, vyhlášeného pod č. 243/1998
Sb. Protokol č. 13, vyhlášený pod č. 114/2004 Sb. m. s.
2) Čl. 19 Smlouvy o Evropské unii (konsolidované znění).
3) Například zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích
nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Čl. 82 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
5) Například § 53 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
6) § 200v zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.