Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
430/2006 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 16. srpna 2006
o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových
děl
závazných na území státu
a zásadách jejich používání
Změna: 81/2011 Sb.
Vláda nařizuje podle §
17 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví
a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
ve znění zákona č. 319/2004 Sb.:
Úvodní ustanovení
Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu
a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o
postupu poskytování informací
v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační
společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
Geodetické referenční systémy
(1) Geodetickými referenčními systémy
závaznými na území státu (dále
jen "závazné geodetické systémy") jsou
a) Světový geodetický systém 1984 (WGS84),
b) Evropský terestrický referenční systém (ETRS),
c) Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK),
d) Katastrální souřadnicový systém gusterbergský,
e) Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský,
f) Výškový systém baltský - po vyrovnání (Bpv),
g) Tíhový systém 1995 (S-Gr95),
h) Souřadnicový systém 1942 (S-42/83).
(2) Technické parametry závazných geodetických systémů jsou uvedeny
v příloze k tomuto nařízení.
Státní mapová díla
(1) Státními mapovými díly závaznými na
území státu jsou
a) katastrální mapa1),
b) Státní mapa v měřítku 1 : 5 000,
c) Základní mapa České republiky v měřítcích 1 : 10 000, 1 : 25 000,
1 : 50 000, 1 : 100 000 nebo 1 : 200 000,
d) Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000,
e) Topografická mapa v měřítcích 1 : 25 000, 1 : 50 000
a 1 : 100 000,
f) Vojenská mapa České republiky v měřítcích 1 : 250 000, 1 : 500 000 a 1 : 1 000
000.
(2) Tematickými státními mapovými díly
závaznými na území státu jsou
tematická mapová díla vytvořená pro celé území státu na podkladě základních
státních mapových děl uvedených
a) v odstavci 1 písm. c) a d), nebo
b) v odstavci 1 písm. e) a f).
(3) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. a) se zobrazují
v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. c) až e).
(4) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. b) až d) a v odstavci 2 písm.
a) se zobrazují v závazném geodetickém systému podle §
2 odst.
1 písm. c) a f) a doplňují se závazným geodetickým systémem podle §
2 odst. 1 písm. a), popřípadě písm. b).
(5) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. e) a f) a v odstavci 2 písm.
b) se zobrazují v závazném geodetickém systému podle §
2 odst.
1 písm. a) a f) v univerzálním transverzálním zobrazení Mercatorově
nebo Lambertově kuželovém konformním zobrazení.
Zásady používání geodetických referenčních
systémů a státních mapových děl
(1) Závazné geodetické systémy podle § 2 odst. 1 písm. a) až g) se
užívají na celém území státu pro zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu2)
a pro
výsledky zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu3).
Závazný geodetický systém podle § 2 odst. 1 písm. h) lze užít pouze pro vyměřování,
udržování a vedení
dokumentárního díla státních hranic s Polskou republikou.
(2) Státní mapová díla podle § 3 odst. 1 písm. a) až d) a tematická
státní mapová díla podle § 3 odst. 2 písm. a)
jsou určena pro veřejné
užití.
(3) Státní mapová díla podle § 3 odst. 1 písm. e) a f) a tematická
státní mapová díla podle § 3 odst. 2 písm. b)
jsou určena pro zajišťování
obrany státu.
(4) Státní mapová díla podle §
3 odst. 1 se užijí
a) při správě topografických a tematických mapových podkladů, vytvářených
ve veřejném zájmu,
b) pro potřeby krizového řízení a integrovaného záchranného systému.
(5) Postupují-li orgány krizového řízení a složky integrovaného záchranného
systému v součinnosti, používají vždy pouze státní mapová díla zobrazená
v geodetickém referenčním systému podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo jím
doplněná.
Přechodná ustanovení
(1) Závazné geodetické systémy podle § 2 odst. 1 písm. d) a e) lze
používat pouze při správě a vedení státního mapového díla podle §
3 odst. 1 písm. a), které bylo v jednom z těchto systémů vytvořeno, do
doby nahrazení tohoto díla státním mapovým dílem v závazném geodetickém
systému podle § 2 odst. 1 písm. c).
(2) Závazný geodetický systém podle § 2 odst.
1 písm. h) pro vyměřování,
udržování a vedení dokumentárního díla státních hranic s Polskou republikou
lze používat pouze do doby nahrazení takto vytvořeného dokumentárního
díla dokumentárním dílem vytvořeným v závazném geodetickém systému
podle § 2 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 116/1995 Sb.,
kterým se stanoví geodetické referenční
systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich
používání, se zrušuje.
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2006.
Předseda vlády:
Ing. Paroubek v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Mládek, CSc. v. r.
Příloha
Technické parametry závazných geodetických systémů
1. Světový geodetický systém 1984 je
na území České republiky určen
a) technologiemi kosmické geodézie, které jsou součástí programů monitorovacího
a zpracovatelského centra správce systému,
b) souborem souřadnic bodů, které jsou vztaženy ke
světovému geodetickému systému 1984 v realizaci
G873,
c) elipsoidem světového geodetického systému 1984 s konstantami a = 6378137
m,
f = 1:298,257223563, kde "a" je délka hlavní poloosy a "f" je zploštění.
2. Evropský terestrický referenční systém
je na území
České republiky určen
a) technologiemi kosmické geodézie a konstantami, které jsou součástí programů
mezinárodních zpracovatelských center,
b) souborem geocentrických souřadnic vybraných
bodů geodetických základů, jejichž souřadnižce
byly vztaženy k epoše 1989.0 a evropskému
terestrickému referenčnímu rámci (ETRF) v realizaci
2000 (ETRF2000),
c) elipsoidem geodetického referenčního systému 1980 (GRS80) s konstantami a = 6378137
m,
f = 1:298,257222101, kde "a" je délka hlavní poloosy a "f" je zploštění.
3. Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické
sítě
katastrální je určen
a) Besselovým elipsoidem s parametry a = 6377397,15508 m, b = 6356078,96290
m,
kde "a" je délka hlavní poloosy, "b" je délka vedlejší poloosy,
b) Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze,
c) souborem souřadnic bodů z vyrovnání trigonometrických sítí.
4. Katastrální souřadnicový systém gusterbergský
je určen
a) Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním válcovým zobrazením,
délkojevným v hlavních kružnicích, s plochou válce dotýkající se konvenčního základního
poledníku a s osou válce ležící v rovině konvenčního rovníku,
b) počátkem v trigonometrickém bodě Gusterberg v Horním Rakousku, jehož
zeměpisné
souřadnice jsou fí = 48o02'18,47''
lambda = 31o48'15,05'' východně od Ferra, osou X
v konvenčním základním poledníku přiřazeném tomuto bodu a soustavou hlavních kružnic
v rovinách kolmých k základnímu poledníku,
c) katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. řádu z let 1824 - 1860,
d) kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních intervalech
vedených rovnoběžek se základním poledníkem a kolmic k tomuto poledníku, vytvářejících
jednak čtvercové triangulační listy o straně jedné vídeňské míle, t.j. 7 585,9 m,
jednak obdélníkové sekční listy o stranách 1000 a 800 vídeňských sáhů, t.j. 1896,484
m
a 1517,187 m, které se zobrazují v měřítku 1:2880 a představují mapové listy katastrální
mapy.
5. Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský
je určen
a) Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním válcovým zobrazením,
délkojevným v hlavních kružnicích, s plochou válce dotýkající se konvenčního základního
poledníku a s osou válce ležící v rovině konvenčního rovníku,
b) počátkem v trigonometrickém bodě ve věži chrámu sv. Štěpána ve Vídni,
jehož
zeměpisné souřadnice jsou fí = 48o12'31,54''
lambda = 34o02'27,32'' východně od Ferra, osou X v konvenčním
základním poledníku přiřazeném tomuto bodu a soustavou hlavních kružnic v rovinách
kolmých
k základnímu poledníku,
c) katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. řádu z let 1821 - 1860,
d) kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních intervalech
vedených rovnoběžek se základním poledníkem a kolmic k tomuto poledníku, vytvářejících
jednak čtvercové triangulační listy o straně jedné vídeňské míle, t.j. 7 585,9 m,
jednak
obdélníkové sekční listy o stranách 1000 a 800 vídeňských sáhů, t.j. 1896,484 m a
1517,187 m,
které se zobrazují v měřítku 1:2880 a představují mapové listy katastrální mapy.
6. Výškový systém baltský - po vyrovnání
je určen
a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu,
b) souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivelačních sítí.
7. Tíhový systém 1995 je určen
a) hladinou a rozměrem sítě, které jsou odvozeny z absolutních tíhových
měření
v mezinárodní gravimetrické síti,
b) souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní sítě.
8. Souřadnicový systém 1942 je určen
a) Krasovského elipsoidem s parametry a = 6378245 m, f = 1:298,3, kde "a"
je délka
hlavní poloosy, "f" je zploštění,
b) Gaussovým příčným konformním válcovým zobrazením
v 6o poledníkových pásech v Krügerově úpravě,
c) souborem souřadnic bodů z mezinárodního vyrovnání astronomicko - geodetických
sítí.
1) § 27 písm.
i) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru
nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.
89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000
Sb.
2) § 4 odst. 1 zákona
č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.