Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
79/2006 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. února 2006,
kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o advokacii
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona
č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb.,
zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb. a zákona č. 205/2005 Sb., se mění
takto:
1. V § 2 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) fyzické osoby, které
1. jsou státními příslušníky některého z členských
států Evropské unie nebo členských států Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
popřípadě jsou státními příslušníky jiného státu, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní
smlouva, k jejíž ratifikaci dal souhlas Parlament a kterou je Česká republika vázána
(dále jen "domovský stát"), a
2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní
služby pod profesním označením svého domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení
Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů
(dále jen "evropský advokát").".
2. V § 2 odst. 2 písmeno b) zní:
"b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka
ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo
pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb
součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního
vztahu anebo služebního poměru.".
3. V § 5 písmeno g) zní:
"g) kdo není v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním
poměru, s výjimkou pracovního poměru
1. ke Komoře,
2. k advokátovi nebo právnické
osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15),
3. vysokoškolského učitele, nebo
4. vědeckého
pracovníka v oboru právo, pokud se jedná o pracovní poměr k Akademii věd České republiky
anebo k instituci v její působnosti,
ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s
výkonem advokacie,".
4. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
"(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm.
c) se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li
advokátní koncipient právní praxi z důvodů překážek v práci na jeho straně nebo z
důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní
praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.".
5. V § 5a odst. 1 a v § 5b odst. 1 se slova "uvedené v § 5 písm. a) a d)
až g)" nahrazují slovy "uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g)".
6. V § 5c se slova "členských států Evropské unie nebo členských států
Dohody o evropském hospodářském prostoru" nahrazují slovy "domovských států" a slova
"uvedené v § 5 písm. a) a d) až g)" se nahrazují slovy "uvedené v § 5 odst. 1 písm.
a) a d) až g)".
7. V § 5d se částka "5 000 Kč" nahrazuje částkou "10 000 Kč".
9. V § 5g se slova "podle § 5 písm. b), c) a h)" nahrazují slovy "podle
§ 5 odst. 1 písm. b), c) a h)".
10. V § 7 odst. 1 se slova "nejvýše 1,4násobek minimální měsíční mzdy"
nahrazují slovy "nejvýše částkou 10 000 Kč".
11. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova "uvedené v § 5 písm. a) až d)," nahrazují
slovy "uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d),".
12. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého
z domovských států, který prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm.
a) a d) až g) a v § 5c písm. a),".
13. V § 7 odst. 1 písm. c) se slova "uvedené v § 5 písm. a) a d) až g)
a v § 5a odst. 1 písm. a)" nahrazují slovy "uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až
g) a v § 5a odst. 1 písm. a)".
14. V § 7 odst. 5 větě první se slova "uvedené v § 5 písm. a) až h) nebo
v § 5a až 5c" nahrazují slovy "uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až
5c".
15. V § 7b odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova " ; úřední
ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokát doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu
advokátů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost
před ním podepíše".
16. V § 8 odst. 1 písmeno d) zní:
"d) kdo je v prodlení delším než 6 měsíců se zaplacením příspěvku na činnost
Komory nebo jiné platby podle § 30 odst. 1 a příspěvek nebo jinou platbu nezaplatil
ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích
nezaplacení.".
17. V § 8 odst. 2 se slova "uvedenou v § 5 písm. a), b) nebo d) anebo v
§ 5a odst. 1 písm. a)" nahrazují slovy "uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo
d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a)".
18. V § 8b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno g), které zní:
"g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven
výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátovi, který je jeho
zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie poslednímu ze společníků
právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), která je jeho zaměstnavatelem.".
19. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní:
"a) vznikl-li mu pracovněprávní nebo pracovní vztah anebo služební poměr,
s výjimkou pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g) nebo pracovního poměru
podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,".
20. V § 9 odst. 2 písmeno a) zní:
"a) byla-li na něho v trestním řízení podána obžaloba nebo návrh na potrestání
pro úmyslný trestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čin zahájeno
trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný čin spáchán,
ohrožují důvěru v další řádný výkon advokacie tímto advokátem; výkon advokacie může
být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí,
kterým se trestní řízení končí,".
21. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst.
2) pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení,
jestliže
a) skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného provinění,
jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátem ohrožuje
důvěru v řádný výkon advokacie, a
b) od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání
v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících
na straně kárně obviněného advokáta,
a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto
kárné řízení končí.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
23. V § 9b odst. 1 písm. a) se za slova "podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo
b)" vkládají slova "anebo § 9 odst. 3".
24. V § 9b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova "(§ 55 odst.
7)".
25. V § 10 odst. 4 se slova "členského státu Evropské unie nebo členského
státu Dohody o evropském hospodářském prostoru" nahrazují slovy "domovského státu"
a slova "podle § 5 nebo § 57" se nahrazují slovy "podle § 5 odst. 1 nebo § 57".
26. § 11 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
"§ 11
(1) Advokát vykonává advokacii
a) samostatně, nebo
b) společně s jinými advokáty jako účastník sdružení podle § 14 (dále
jen "sdružení") nebo jako společník obchodní společnosti podle § 15 (dále jen "společnost"),
anebo
c) v pracovním poměru podle § 15a.
27. § 13 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 3a zní:
"§ 13
(1) Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje
do seznamu advokátů.
(2) Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho
sídlo podle odstavce 1 místem podnikání podle zvláštních právních předpisů3).
(3) Sídlo advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být
shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů3a).
(4) Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a
odst. 1) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle
odstavce 1 nebo podle odstavce 3.
28. V § 14 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
"(1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon advokacie
ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou o sdružení podle zvláštního
právního předpisu4). Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat
advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví
účastníci oprávněni zaměstnávat další advokáty podle § 15a; tito advokáti nejsou
účastníky sdružení.
29. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím
všech účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva o sdružení jinak. Má-li podle smlouvy
o sdružení rozhodovat o obstarávání společných věcí sdružení většina hlasů účastníků,
náleží každému z účastníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak.".
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
30. V § 14 odstavec 5 zní:
"(5) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii
samostatně, jako společník společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru
(§ 15a).".
31. V § 14 odstavec 6 zní:
"(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o
společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech.".
32. § 15 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4a až 4f a 5 až 7 zní:
"§ 15
Společnost
(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní
společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným zřízené podle
zvláštního právního předpisu4a), pokud předmětem podnikání takové společnosti je
pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti.
(2) Na společnost s ručením omezeným založenou za účelem výkonu advokacie
se nevztahuje ustanovení zvláštního právního předpisu umožňujícího založení společnosti
s ručením omezeným jednou osobou4b). Pokud společnost s ručením omezeným založená
za účelem výkonu advokacie má méně než 2 společníky, Komora bezodkladně poté, co
se o této skutečnosti dozvěděla, podá podle zvláštního právního předpisu návrh soudu
na zrušení společnosti a její likvidaci4c), popřípadě soud společnost zruší a nařídí
její likvidaci i bez návrhu; ustanovení zvláštního právního předpisu tím nejsou dotčena4d).
(3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém
zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splacení celého
jeho vkladu do základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku4e); oprávnění
advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti
tím není dotčeno.
(4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii
jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí
v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy4f), vykonávají advokáti advokacii
vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát,
který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto
zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních
služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi,
jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem
(§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy5).
(5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z
řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát.
Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost
mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních
služeb touto společností.
(6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne
a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu6).
(7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo
dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních
předpisů tím není dotčeno.
(8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže
současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti,
ani v pracovním poměru (§ 15a).
(9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a
29 se použijí pro společnost přiměřeně.
(10) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ručení společníků za závazky
společnosti7) nejsou tímto zákonem dotčena.
4f) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního
řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu.
5) Například občanský zákoník a obchodní zákoník.
33. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisu a poznámek
pod čarou č. 7a a 7b znějí:
"Výkon advokacie v pracovním poměru
§ 15a
(1) Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi
nebo ke společnosti (dále jen "zaměstnaný advokát").
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných
advokátů zvláštními právními předpisy7a).
(3) Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné
společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně
ani společně s jinými advokáty.
(4) Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení
"advokát" spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle
§ 12 je zaměstnaný advokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem.
(5) Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní
vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo
v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby.
(6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení
§ 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud
tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny
klienta.
§ 15b
(1) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na
jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokát oprávněn vykonávat advokacii
i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud a) zvláštní právní předpisy výkon
advokacie zaměstnaným advokátem jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí4a),
b) mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány,
včetně obhajoby v trestním řízení.
(2) Byl-li zaměstnaný advokát k poskytování právních služeb podle tohoto
zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven, poskytuje právní
služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele.
§ 15c
Škoda způsobená zaměstnaným advokátem zaměstnavateli při poskytování
právních služeb podle § 15a a 15b je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů;
zaměstnaný advokát za tuto škodu zaměstnavateli odpovídá podle zvláštního právního
předpisu upravujícího odpovědnost zaměstnance za škodu v pracovněprávních vztazích7b).
7a) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
7b) § 172 a násl. zákoníku práce.".
34. V § 16 odst. 1 větě druhé se slova "se zákonem" nahrazují slovy "s
právním".
35. V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7c zní:
"(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních
právních předpisů7c) a ani se nemůže domoci poskytnutí právních služeb podle tohoto
zákona (dále jen "žadatel"), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasného návrhu
advokáta určila. V téže věci však může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou;
to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby
z důvodů uvedených v § 19. V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí věc, v níž
je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora
může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních
služeb, včetně povinnosti poskytnout právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu,
pokud to odůvodňují příjmové a majetkové poměry žadatele. Komorou určený advokát
je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí,
jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo
jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňovaní nebo bránění práva; v těchto případech advokát
o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru.
Určení advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy
k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování
v jiném řízení.
36. V § 18 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:
"(3) Pokud žadatel žádá, aby mu byly právní služby určeným advokátem poskytnuty
bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s podáním návrhu na určení
advokáta Komorou prokázat, že jeho příjmové a majetkové poměry takové poskytnutí
právních služeb odůvodňují; způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele,
jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo
spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.
(4) Komora určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování právních
služeb tímto advokátem v příslušné věci pominou důvody, na základě kterých byl advokát
Komorou určen. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné
opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení
k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl
na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi
sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
(5) Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo
za sníženou odměnu Komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností, zruší nebo změní,
jestliže se po dobu poskytování právních služeb určeným advokátem ukáže, že poměry
klienta poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují,
popřípadě neodůvodňovaly.
(6) Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo
za sníženou odměnu, Komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí právních služeb byli
advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na složitost věci, ve které mají být
právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti
s poskytnutím právních služeb vzniknout.".
37. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova "ve sdružení nebo společnosti" nahrazují
slovy "společně (§ 11 odst. 1), nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který
je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele".
38. V § 20 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Advokát je oprávněn takto
postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom, že jeho pokyny
jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem (§ 16 odst. 1), trvá na tom, aby
advokát přesto postupoval podle těchto pokynů.".
39. V § 21 odstavec 2 zní:
"(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho
smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke
zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních
nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním
nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí
být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu.
I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu
zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem
nebo v tísni.".
40. V § 21 odst. 4 se slova "nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí
Komory (§ 55a)" nahrazují slovy "proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační
stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu8a)".
Poznámka pod čarou č. 8a zní:
"8a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.".
41. V § 21 odst. 5 se slova "dotčeny povinnosti" nahrazují slovy "dotčeny
jeho povinnosti jako daňového subjektu".
42. V § 21 odst. 6 na konci se doplňuje věta "Povinnosti mlčenlivosti se
advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zvláštního zákona o opatřeních
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti9a), jakož i vůči zástupci Komory při provádění
úkonů podle odstavce 10.".
Poznámka pod čarou č. 9a zní:
"9a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.".
43. V § 21 odst. 7 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 10a zrušuje.
44. § 22 včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:
"§ 22
(1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou
zálohu.
(2) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních
právních předpisů10a), kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel.
(3) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii
samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši,
stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.
10a) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrné
mzdě, ve znění pozdějších předpisů.".
45. § 23a včetně poznámky pod čarou č. 10b zní:
"§ 23a
Je-li advokát nebo společnost (§ 15) plátcem daně z přidané hodnoty,
náleží advokátovi nebo společnosti k odměně a k náhradám podle § 22 nebo 23 rovněž
částka odpovídající této dani, kterou jsou povinni advokát nebo společnost z odměny
a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu10b).
10b) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů.".
46. § 24 zní:
"§ 24
(1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti
s výkonem advokacie; za škodu takto způsobenou zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi
zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. Advokát odpovídá za škodu
způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie
jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost
těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů
tím není dotčena7b).
(2) Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, odpovídá klientovi
za škodu podle odstavce 1 tato společnost (§ 15 odst. 4); zaměstnancem advokáta se
přitom rozumí zaměstnanec společnosti.
(3) Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 zprostí,
prokáží-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které
lze na nich požadovat.".
"§ 24a
(1) Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí
být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi odpovídá podle
§ 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku závazku k náhradě škody, k jehož splnění
je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů
povinen z důvodu solidární odpovědnosti10c). Advokát, který vykonává advokacii ve
veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí
být pojištěn pro případ vzniku závazku k náhradě škody, za kterou odpovídá podle
§ 24 odst. 2 tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen
k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník10d).
(2) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musí být od
vzniku do dne svého zrušení pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou
klientovi odpovídá podle § 24 odst. 2; minimální limit pojistného plnění z tohoto
pojištění musí činit nejméně 50 000 000,- Kč za každého společníka společnosti s
ručením omezeným nebo nejméně 10 000 000,- Kč za každého komanditistu komanditní
společnosti (dále jen "pojištění společnosti"). Pojištění společnosti je předpokladem
pro její vznik podle zvláštních právních předpisů10e); stejnopis nebo úředně ověřená
kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti musejí být připojeny k návrhu na zápis
společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a
ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně
ověřených změn pojistné smlouvy10f). Společnost je dále povinna předložit Komoře
stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společnosti do
konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění
vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o to Komora požádá; nesplní-li společnost
tuto povinnost nebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle věty první,
podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti
a její likvidaci4c).
(3) Komora sjednává pojištění pro případ odpovědnosti advokátů za škodu
podle odstavce 1; toto pojištění je pojištěním cizího pojistného rizika podle zvláštního
právního předpisu10g) (dále jen "hromadné pojištění advokátů"). Pojistnou smlouvu
o hromadném pojištění advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit
Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který
předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů vztahuje.
(4) Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten, předloží
nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 3 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou
kopii pojistné smlouvy dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn
v souladu s odstavci 1 a 5; rozsah takového pojištění ani minimální limit pojistného
plnění však nesmí být nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění
advokátů.
(5) Minimální limit pojistného plnění pojištění advokátů podle odstavce
1 stanoví Komora stavovským předpisem.
10g) § 10 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících
zákonů (zákon o pojistné smlouvě).".
48. V § 25a odst. 1 se slova "pokud advokát listinu sám sepsal a jednající
osoba ji před advokátem vlastnoručně podepsala" nahrazují slovy "pokud advokát listinu
sám sepsal nebo ji jednající osoba před advokátem vlastnoručně podepsala".
49. V § 25a odst. 2 písm. d) se za slovo "sepsána" doplňují slova "nebo,
že byla před ním jednající osobou vlastnoručně podepsána".
51. Za § 34 se vkládají nové § 34a až 34e, které znějí:
"§ 34a
(1) Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným příkazem,
pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými důkazy.
(2) Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo
kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním
právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokát, nebo do výše dvojnásobku minimální
měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokátní
koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno.
(3) Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že
kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s vyhlášením rozhodnutí
kárného senátu nastávají doručením písemného vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému.
§ 34b
(1) Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci samé,
výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§ 33a odst. 2) a poučení
o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá,
nebude již nařizováno jednání kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1).
(2) Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a
kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33 odst. 4), doručuje
se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim.
§ 34c
(1) Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho
opatrovník (dále jen "oprávněná osoba") mohou podat proti kárnému příkazu odpor;
odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení kárného příkazu.
Zástupci kárně obviněného nebo jeho opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž
dnem jako kárně obviněnému.
(2) Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba
může svého práva na podání odporu výslovně vzdát.
§ 34d
(1) Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené
v § 34c odst. 1 odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda kárného senátu nařídí k
projednání věci jednání; při dalším projednávání věci není kárný senát vázán právní
kvalifikací ani druhem nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném
příkazu.
(2) Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 podán proti kárnému příkazu
žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem následujícím po dni uplynutí
této lhůty právní moci a je vykonatelný. Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím
lhůty uvedené v § 34c odst. 1 výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst.
2), nabývá kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy
kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob.
§ 34e
Byl-li vydán kárný příkaz, může kárný žalobce vzít kárnou žalobu zpět
do doby, než je písemné vyhotovení kárného příkazu doručeno některé z oprávněných
osob; zpětvzetím kárné žaloby se kárný příkaz zrušuje a kárné řízení se zastaví.".
52. V § 35 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Ustanovení věty první
neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem.".
53. V § 35a odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou "Vykonatelné rozhodnutí
o uložení kárného opatření pokuty je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem
podle zvláštních právních předpisů14).".
Poznámka pod čarou č. 14 zní:
"14) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.
§ 40 odst. 1 písm. g) zákona
č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".
54. V § 35b se v úvodní větě slova "a na žadatele o zápis do seznamu advokátů
nebo do seznamu advokátních koncipientů" zrušují.
55. V § 35d odst. 2 se slova "členského státu Evropské unie nebo členského
státu Dohody o evropském hospodářském prostoru" nahrazují slovy "domovského státu"
a slova "podle § 5 nebo § 57" se nahrazují slovy "podle § 5 odst. 1 nebo § 57".
56. V § 35f se slova "Hostujícím evropským advokátem" nahrazují slovy "Hostujícím
evropským advokátem14a)".
Poznámka pod čarou č. 14a zní:
"14a) Směrnice Rady č. 77/249/EHS ze dne 22. března 1997 o usnadnění
účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů.".
57. V § 35h se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Hostující evropský advokát není oprávněn sepisovat smlouvy o převodu
nemovitostí, zástavní smlouvy a smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části;
hostující evropský advokát není oprávněn činit prohlášení o pravosti podpisu (§ 25a).".
58. V § 35l odst. 1 se slova "Usazeným evropským advokátem" nahrazují slovy
"Usazeným evropským advokátem14b)".
Poznámka pod čarou č. 14b zní:
"14b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února
1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom,
ve kterém byla získána kvalifikace.".
59. § 35m zní:
"§ 35m
(1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů
do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy
a) doklad o tom, že evropský advokát je státním příslušníkem některého
z domovských států,
b) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než 3 měsíce,
c) doklad o splnění povinnosti podle § 24a.
(2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše,
pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb
(§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo
vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku.
(3) Komora vydá evropskému advokátovi, který byl zapsán do seznamu evropských
advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10
000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů.
(4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských
advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, a informuje o něm v téže lhůtě
v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu.
(5) Usazenému evropskému advokátovi se pozastavuje oprávnění k poskytování
právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených
v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až g).
(6) Komora pozastaví usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování
právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 1, jakož i
v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní
služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit
usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto
zákona v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3.
(7) Usazený evropský advokát,
a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni
úmrtí,
b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských
advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého,
c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování
právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni
právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských
advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských
advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena;
úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud usazený evropský advokát doručí žádost
osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před
ním podepíše,
(8) Komora usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů
vyškrtne
a) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní
služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b),
b) přestal-li být státním příslušníkem některého z domovských států,
pokud není nebo se nestal současně příslušníkem jiného domovského státu,
c) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst.
1 písm. b) až d).
(9) V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování
právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení § 8b odst. 2,
§ 9 odst. 4, § 9a, 9b a § 55 odst. 7. V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta
ze seznamu evropských advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8
odst. 2 a 3.
(10) O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování
právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho vyškrtnutí ze seznamu evropských
advokátů informuje Komora bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán
domovského státu.".
"§ 35na
Zahraniční společnost
(1) Usazený evropský advokát, který je společníkem právnické osoby
se sídlem v domovském státě (dále jen "zahraniční společnost"), může poskytovat právní
služby jménem zahraniční společnosti, pokud
a) společníky zahraniční společnosti jsou pouze fyzické osoby uvedené
v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 2,
b) předmětem podnikání zahraniční společnosti je pouze poskytování
právních služeb,
c) zahraniční společnost má alespoň 2 společníky a
d) zahraniční společnost nebo organizační složka jejího podniku (dále
jen "organizační složka") byla podle zvláštních právních předpisů zapsána do obchodního
rejstříku2).
(2) Jako statutární orgán zahraniční společnosti nebo vedoucí její organizační
složky může být do obchodního rejstříku zapsán pouze usazený evropský advokát, který
je společníkem zahraniční společnosti. Jako prokurista zahraniční společnosti může
být do obchodního rejstříku zapsán pouze usazený evropský advokát; ustanovení § 15
odst. 5 věta druhá platí obdobně.
(3) Zahraniční společnost může zaměstnávat v pracovním poměru usazené
evropské advokáty, advokáty a advokátní koncipienty.
(4) Každý společník zahraniční společnosti, který ručí za její závazky
celým svým majetkem (dále jen "neomezeně ručící společník"), musí být pro případ
odpovědnosti zahraniční společnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním
právních služeb na území České republiky ode dne zápisu zahraniční společnosti nebo
její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěn obdobně jako společník veřejné
obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti podle § 24a odst. 1
(dále jen "pojištění společníků zahraniční společnosti").
(5) Zahraniční společnost, která nemá žádné neomezeně ručící společníky,
musí být ode dne jejího zápisu nebo zápisu její organizační složky do obchodního
rejstříku pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním
právních služeb na území České republiky obdobně jako společnost s ručením omezeným
podle tohoto zákona; zahraniční společnost, která má kromě jiných společníků alespoň
jednoho neomezeně ručícího společníka, musí být pojištěna obdobně jako komanditní
společnost podle tohoto zákona (dále jen "pojištění zahraniční společnosti").
(6) Zahraniční společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo
úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti
nebo o pojištění zahraniční společnosti do konce kalendářního roku, který předchází
kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o
to Komora požádá.
(7) Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a pojištění
společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti je předpokladem
zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku.
Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční
společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti a listiny dokládající splňování
podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) musejí být připojeny k návrhu na zápis
zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku a ukládají
se do sbírky listin obchodního rejstříku, včetně jejich změn10f).
(8) Komora podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů
návrh na výmaz zahraniční společnosti nebo její organizační složky z obchodního rejstříku,
pokud
a) zjistí, že zahraniční společnost nesplňuje podmínky uvedené v
odstavci 1 písm. a) až c),
b) zjistí, že společníci zahraniční společnosti nejsou pojištěni
podle odstavce 4,
c) zjistí, že zahraniční společnost není pojištěna podle odstavce
5,
d) zahraniční společnost nesplní povinnost uvedenou v odstavci 6.
(9) Pro zahraniční společnost se použijí obdobně ustanovení § 15 odst.
4 a 8, § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 2 a 3, § 25, 28 a 29.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 týkající se usazených evropských advokátů
se použijí obdobně i pro advokáty, kteří jsou společníky zahraniční společnosti a
byli zapsáni do seznamu advokátů podle § 5b.
(11) Při přemístění sídla zahraniční společnosti na území České republiky
se použijí ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.".
62. V § 37 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 14c zní:
"e) kdo je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru sjednaném
na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního předpisu14c).
14c) § 83a odst. 1 a 5 zákoníku práce.".
63. V § 37 odst. 2 se věta první nahrazuje větou "Splňuje-li žadatel podmínky
uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše do seznamu advokátních koncipientů na základě
jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti; tento den však nesmí
předcházet dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. e).".
64. V § 37 odst. 4 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem
a doplňují se slova "úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient
doručí písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů osobně předsedovi
Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše,".
65. V § 37 odst. 5 větě první se za slova "Komoře doručena;" vkládají slova
"úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí žádost osobně
předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše.".
Ve větě druhé se slova "v § 9 odst. 2" nahrazují slovy "v § 9 odst. 2 a 3".
67. V § 40 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
"(3) Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie15).
15) § 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.".
68. V § 44 odst. 3 se na konci textu písmen c) a d) doplňují slova "nebo
§ 9 odst. 3".
69. V § 44 odst. 3 na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena
e) a f), která znějí:
"e) zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 55 odst.
7,
f) zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven podle §
55 odst. 8.".
70. V § 45 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova "a o zrušení
určení advokáta podle § 18 odst. 4" a za písmeno g) se vkládají nová písmena h) a
i), která znějí:
"h) o pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování
právních služeb podle tohoto zákona podle § 35m odst. 6,
i) o vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů
podle § 35m odst. 8,".
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno j).
71. V § 45 odst. 3 se slova "a veřejných obchodních společností vykonávajících
advokacii" nahrazují slovy " , společností a zahraničních společností".
72. V § 46 odst. 4 se odkaz na poznámku pod čarou č. 10a nahrazuje odkazem
na poznámku pod čarou č. 9a.
73. V § 46 odstavec 5 zní:
"(5) Kontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zvláštním právním předpisem
o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti9a); podrobnosti o postupu
kontrolní rady a o povinnostech advokátů vyplývajících z tohoto zvláštního právního
předpisu stanoví stavovský předpis.".
74. V § 50 odst. 2 se slova "ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí" zrušují.
"§ 52b
Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad činností advokátů
podle § 25a.".
76. V § 53 odst. 1 písm. a) se slovo "jejím" nahrazuje slovem "jeho".
77. V § 53 odst. 1 písm. h) se slova "a 55a" zrušují.
78. V § 54 se v odstavcích 1 až 3 slova "alespoň v Brně a v Praze" zrušují.
79. V § 54 odst. 2 se slova "členských států Evropské unie nebo členských
států Dohody o evropském hospodářském prostoru" nahrazují slovy "domovských států".
80. V § 54 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je možno
vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném Komorou.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
81. § 55 včetně poznámek pod čarou č. 15a a 15b zní:
"§ 55
(1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují orgány
Komory podle správního řádu15a), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení
§ 10 a 11, 13, 25, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73 odst. 1, § 80 až 100, 103 až
129, 135 až 139, 141 až 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí.
(2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě
plné moci pouze advokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být ustanoven pouze
advokát.
(3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky,
jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6.
(4) V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§
44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání.
(5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce
1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí
žalobu podle zvláštního právního předpisu8a); odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li
rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu.
(6) Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci.
(7) Komora může na návrh advokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení výkonu
advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání pozastavení výkonu advokacie
vzhledem k osobním poměrům advokáta, k okolnostem, které vyšly najevo po zahájení
trestního stíhání, nebo k době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo
na významu nebo se stalo vůči advokátovi nepřiměřeně přísným; advokát je však oprávněn
takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci rozhodnutí o pozastavení
výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu správního o uspokojení navrhovatele tím
nejsou dotčena15b).
(8) Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit
rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) pozastaven, a
ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem, které vyšly po tomto rozhodnutí
najevo, byla ohrožena důvěra v další řádný výkon advokacie advokátem, proti němuž
je trestní stíhání vedeno.
(9) Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním
titulem podle zvláštních právních předpisů14).
15a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
15b) § 62 soudního řádu správního.".
82. § 55a včetně poznámek pod čarou č. 16 a 16a se zrušuje.
83. V § 55e odst. 1 se slova "ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 5" nahrazují
slovy "ustanovení § 14 odst. 4".
84. V § 55e odst. 2 se za slova "předvolání účastníka kárného řízení k
jednání," vkládají slova "kárný příkaz a další" a slova "nebo opravný prostředek
k soudu (§ 55a)" se nahrazují slovy "podle zvláštního právního předpisu8a)".
85. V § 55e odstavec 3 zní:
"(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle odstavce
2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností ve správním řízení,
s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2 správního řádu15a).".
86. Poznámka pod čarou č. 16b se zrušuje.
87. § 60 se včetně poznámky pod čarou č. 18 zrušuje.
Přechodná ustanovení
1. Při posuzování doby právní praxe advokátního koncipienta, která byla vykonána
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje Česká advokátní komora podle
dosavadních předpisů.
2. Kárný příkaz lze vydat i v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud se ve věci nekonalo před kárným senátem jednání a jsou-li splněny
podmínky pro vydání kárného příkazu stanovené zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Do doby jednoho roku, stanovené v § 55 odst. 7 zákona č. 85/1996 Sb.,
o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává
i doba, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Česká advokátní komora může rozhodnout podle § 55 odst. 8 zákona č. 85/1996
Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o zrušení
rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven, pouze v případě, kdy toto rozhodnutí
bylo přijato po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona
č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá ze zákonů a nálezu Ústavního soudu jej měnících.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973
Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993
Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997
Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona
č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č.
226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003
Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona
č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005
Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
"§ 85b
(1) Při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v
nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují
skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je orgán provádějící
úkon povinen vyžádat si součinnost České advokátní komory (dále jen "Komora"); orgán
provádějící úkon je oprávněn seznámit se s obsahem těchto listin pouze za přítomnosti
a se souhlasem zástupce Komory, kterého ustanoví předseda Komory z řad jejích zaměstnanců
nebo z řad advokátů. Stanovisko zástupce Komory je třeba uvést v protokolu podle
§ 85 odst. 3.
(2) Odmítne-li zástupce Komory souhlas podle odstavce 1 udělit, musí
být listiny za účasti orgánu provádějícího úkon, advokáta a zástupce Komory zabezpečeny
tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit;
bezprostředně poté musí být příslušné listiny předány Komoře. Komora vrátí advokátovi
tyto listiny bez odkladu poté, co marně uplyne lhůta k podání návrhu podle odstavce
5. Komora postupuje obdobně, byl-li návrh zamítnut, a to i ohledně některých listin;
v takovém případě Komora vrátí advokátovi jen ty listiny, kterých se zamítnutí návrhu
týká. Komora vrátí advokátovi listiny bez odkladu též poté, kdy byla informována
o postupu podle odstavce 6.
(3) V případě uvedeném v odstavci 2 větě první lze souhlas zástupce Komory
nahradit na návrh orgánu, který domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor nařídil,
rozhodnutím soudce nejblíže nadřízeného soudu, u něhož působí předseda senátu nebo
soudce, který je oprávněn podle § 83 odst. 1 a § 83a odst. 1 nařídit domovní prohlídku
nebo prohlídku jiných prostor. To platí i tehdy, pokud prohlídka jiných prostor byla
provedena policejním orgánem podle § 83a odst. 3; návrh v tomto případě podává předseda
senátu a v přípravném řízení státní zástupce.
(4) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 59 odst. 4) obsahovat označení
listin, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory
k seznámení se s jejich obsahem, a vylíčení skutečností svědčících o tom, proč nesouhlas
zástupce Komory k seznámení se orgánu provádějícího úkon s obsahem těchto listin
má být nahrazen rozhodnutím soudce podle odstavce 3. K návrhu je třeba připojit protokol,
v němž je zaznamenán nesouhlas zástupce Komory s tím, aby se orgán provádějící úkon
s obsahem listin seznámil.
(5) Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy zástupce Komory odmítl
udělit souhlas k seznámení se s obsahem listin, ohledně kterých se navrhovatel podle
odstavce 4 domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s jejich obsahem.
(6) K návrhu, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný
nebo neurčitý, soudce nepřihlíží; ustanovení § 59 odst. 4 věta třetí a čtvrtá se
nepoužije. Obdobně soudce postupuje, byl-li návrh podán opožděně nebo byl-li podán
někým, kdo k návrhu není oprávněn. O tomto postupu informuje soudce bez odkladu navrhovatele
a Komoru.
(7) Nepostupoval-li soudce podle odstavce 6, projedná bez zbytečného
odkladu návrh ve veřejném zasedání a Komoře uloží, aby mu při něm předložila listiny,
ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení
s jejich obsahem. Soudce vedle jiných úkonů též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení
listin předložených Komorou, a seznámí se s jejich obsahem; současně učiní opatření,
aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o obsahu listin při veřejném zasedání nemohl
dozvědět.
(8) Dojde-li k odročení veřejného zasedání, soudce listiny zabezpečí
tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit.
(9) Soudce návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že listina neobsahuje skutečnosti,
o nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost; v opačném případě návrh
zamítne.
(10) Vyhoví-li soudce návrhu alespoň zčásti, předá bez odkladu po právní
moci usnesení listiny, ohledně nichž byl nahrazen souhlas zástupce Komory k seznámením
se s jejich obsahem, orgánu provádějícímu úkon a uloží mu, aby je Komoře vrátil ihned
poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí; to neplatí, mají-li být takové listiny
použity jako důkaz v trestním řízení. Listiny, ohledně kterých byl návrh zamítnut,
soudce vrátí bez odkladu po právní moci usnesení Komoře.
(11) V případě, že listiny není možné odevzdat orgánu provádějícímu úkon,
Komoře nebo jejich zástupcům osobně, doručí se nejpozději první pracovní den následující
po dni, v němž nabylo usnesení právní moci, orgánu provádějícímu úkon nebo Komoře
prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční stráže.
(12) Listinou v odstavcích 1 až 11 se rozumí jak písemnost, popřípadě
její část, tak i jiný nosič informací.".
3. V § 151 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Ustanovení věty druhé
se použije i v případě, kdy obhájce je společníkem právnické osoby zřízené podle
zvláštních právních předpisů upravujících výkon advokacie4) a plátcem daně je tato
právnická osoba.".
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
"4) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
4. V § 160 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Opis usnesení o zahájení
trestního stíhání advokáta je třeba bez odkladu doručit též ministru spravedlnosti
a předsedovi Komory.".
5. V § 176 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova " , a je-li obviněný
advokátem též ministra spravedlnosti a předsedu Komory".
6. V § 179d se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) O podání návrhu na potrestání advokáta státní zástupce bez odkladu
vyrozumí ministra spravedlnosti a předsedu Komory.".
ČÁST TŘETÍ
Změna občanského soudního řádu
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb.,
zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994
Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona
č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998
Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000
Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona
č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000
Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona
č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001
Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona
č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb.,
zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.
501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004
Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona
č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005
Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 48 odst. 2 se slova "veřejné obchodní společnosti" nahrazují slovy
"obchodní společnosti".
2. V § 79 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 62a
zní:
"(4) Stejnopis návrhu na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům
toho, kdo je advokátem62a), doručí soud bez odkladu též ministru spravedlnosti a
předsedovi České advokátní komory.
62a) § 4 zákona č. 85/1996 Sb.".
Dosavadní poznámky pod čarou č. 62a až 62d se označují jako poznámky pod
čarou č. 62b až 62e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
3. V § 81 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Usnesení o zahájení řízení
o způsobilosti k právním úkonům toho, kdo je advokátem62a), doručí soud bez odkladu
též ministru spravedlnosti a předsedovi České advokátní komory.".
4. V § 137 odst. 1 se za slovo "tlumočné" vkládají slova " , náhrada za
daň z přidané hodnoty".
5. V § 137 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 57d a 57e zní:
"(3) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li
zástupcem advokát, notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy57)
nebo patentový zástupce, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního
právního předpisu57d), nebo je-li zástupcem advokát, který je společníkem právnické
osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu57e),
a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tato právnická
osoba, anebo provádí-li v řízení o dědictví úkony soudního komisaře notář, který
je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d).
57d) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů.
57e) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění
pozdějších předpisů.".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 57a, která zní: "Zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty." se zrušuje.
6. V § 140 odst. 2 se věta první nahrazuje větou "Byl-li ustanoven účastníku
zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též
náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.".
7. V § 140 odst. 3 se věta první nahrazuje větou "V řízení o dědictví platí
odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty,
dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo.".
8. V § 151 odst. 2 se za větu první vkládá věta "Náhradu za daň z přidané
hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny notáře za provedené
úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty
stanovené zvláštním právním předpisem57d).".
9. V § 151a se slova "a je-li plátcem daně, rovněž částku odpovídající
této dani, kterou je notář povinen odvést podle zvláštního právního předpisu,57a)"
nahrazují slovy "popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty,".
10. V § 200d písm. e) se středník za slovem "skutečnostech" nahrazuje tečkou
a slova "ustanovení § 43 se nepoužije." se zrušují.
11. V § 200d se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Soud usnesením vydaným ve lhůtě 3 pracovních dnů od dojití návrhu
soudu vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu či k doplnění chybějících listin;
opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 se použije přiměřeně. Lhůta podle
§ 200db odst. 1 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo soudu doručeno podání,
jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.
(4) V usnesení, kterým soud návrh podle odstavce 1 odmítne, se uvedou důvody
odmítnutí, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit.".
12. V § 200da odstavce 1 až 3 znějí:
"(1) Nebyl-li návrh odmítnut podle § 200d, soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech,
které se do rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být podle zvláštního
právního předpisu k návrhu doloženy, zda navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná
s jinou již existující obchodní firmou, případně není-li klamavá.
(2) Zapisují-li se podle zvláštního právního předpisu do rejstříku skutečnosti
na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, soud zápis provede, aniž by o tom
vydával rozhodnutí.
(3) Soud provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí, také tehdy, pokud
mají navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu; v takovém
případě soud kromě zjištění podle odstavce 1 zkoumá pouze to, zda notářský zápis
splňuje požadavky kladené na něj zvláštním právním předpisem. Postup podle předchozí
věty se použije pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel,
kterého se zápis týká. Notářský zápis je způsobilým podkladem k zápisu, i když zvláštní
právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují.".
13. V § 200da odst. 4 se před dosavadní text vkládají nové věty, které
znějí: "Bez vydání rozhodnutí soud provede zápis do rejstříku též tehdy, pokud platnost
či účinnost skutečností navrhovaných k zápisu nenastává podle zvláštního právního
předpisu až jejich zápisem do rejstříku. Postup podle předchozí věty se použije pouze
tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis
týká.".
14. V § 200da odstavec 5 zní:
"(5) V případě osob, které nemusí podle zvláštního právního předpisu podávat
návrhy na zápis na formulářích, soud rozhodne vždy usnesením.".
15. V § 200da se doplňuje odstavec 7, který zní:
"(7) Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v zápisu
podle odstavců 2 a 3 opraví předseda senátu kdykoliv i bez návrhu, aniž by o tom
vydával rozhodnutí, a vyrozumí o tom účastníky řízení zasláním výpisu z rejstříku
obsahujícího tuto opravu; ustanovení § 200db odst. 4 se použije obdobně.".
16. V § 200db odst. 1 se tečka na konci věty nahrazuje středníkem a doplňují
se slova "v případě návrhu na zápis přeměny podle zvláštního právního předpisu nebo
v případě, kdy se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému
soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, se lhůta
podle této věty prodlužuje na 15 pracovních dnů. Není-li návrh podán v českém jazyce,
případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle zvláštního právního
předpisu dokládají údaje o zapisovaných skutečnostech, lhůta podle první věty začne
běžet až doručením překladu.".
17. V § 200db odst. 2 na konci se doplňuje věta, která zní: "Vydá-li soud
rozhodnutí, které mu brání pokračovat v řízení, zejména přeruší-li řízení nebo rozhoduje-li
o místní příslušnosti, začne běžet lhůta podle odstavce 1 znovu ode dne odpadnutí
překážky v řízení.".
18. V § 200db odst. 3 se slova "Neprovede-li soud zápis do rejstříku podle
§ 200da odst. 3 a ani o návrhu nerozhodne podle § 200da odst. 4 ve lhůtě uvedené
v odstavci 1" nahrazují slovy "Neprovede-li soud zápis do rejstříku a ani o návrhu
nerozhodne ve lhůtě uvedené v odstavci 1".
19. V § 200db se na konci odstavce 3 doplňuje věta, která zní: "Soud promítne
zápis do rejstříku do 2 dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje podle věty první
za provedený.".
20. V § 200db se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Osoby zapisované podle zvláštního právního předpisu do rejstříku v
rámci zápisu podnikatele se mohou v případě jejich výmazu z rejstříku domáhat změny
zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle odstavce 3; odstavec 4 se použije
přiměřeně.".
21. § 200dc včetně poznámky pod čarou č. 72a zní:
"§ 200dc
(1) O zápisu provedeném podle § 200da odst. 3 a odst. 4 věty první a
§ 200db odst. 3 soud vyrozumí účastníky řízení tím, že jim zašle výpis z rejstříku
obsahující tento zápis. Vyrozumění podle tohoto ustanovení zašle soud také osobám,
které se zapisují podle zvláštního právního předpisu v rámci zápisu podnikatele.
Výpis musí být odeslán nejpozději do 3 dnů od zápisu.
(2) Zápis do rejstříku soud provede bez zbytečného odkladu od právní
moci usnesení o obsahu zápisu.
(3) O zápisu zahraniční právnické osoby poskytující právní služby podle
zvláštního právního předpisu72a), zápisu organizační složky jejího podniku nebo o
zápisu přemístění jejího sídla na území České republiky vyrozumí soud vždy též Českou
advokátní komoru.
72a) § 35na odst. 1 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
"§ 200de
Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také tehdy,
jestliže neuposlechl výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny
potřebné k rozhodnutí podle § 200b odst. 1 věty druhé nebo aby mu předložil listiny,
které podle zvláštních právních předpisů náleží do sbírky listin. Postupuje se při
tom obdobně podle § 53 s tím, že pořádkovou pokutu lze uložit do výše 20 000 Kč.".
23. § 200j až 200m včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 75a a 75b znějí:
"Řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení
se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost
mlčenlivosti advokáta
§ 200j
(1) Návrh ve věcech nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory
k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje
povinnost mlčenlivosti advokáta podle zvláštního právního předpisu75a), může podat
jen ten, o němž to stanoví zvláštní právní předpis75b).
(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat
označení listin, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce
České advokátní komory k seznámení se s jejich obsahem, a vylíčení skutečností svědčících
o tom, proč nesouhlas zástupce České advokátní komory k seznámení navrhovatele s
obsahem těchto listin má být nahrazen. K návrhu je třeba připojit protokol nebo jiný
zápis, v němž je zachycen nesouhlas zástupce České advokátní komory s tím, aby se
navrhovatel s obsahem listin seznámil.
(3) Listinou se v tomto řízení rozumí jak písemnost, popřípadě její
část, tak i jiný nosič informací.
(4) Návrh je třeba podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy zástupce
České advokátní komory odmítl udělit souhlas k seznámení se s obsahem listin, ohledně
kterých se navrhovatel podle odstavce 2 domáhá nahrazení souhlasu. Zmeškání lhůty
k podání návrhu nelze prominout.
§ 200k
(1) K řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo advokát60),
o jehož listiny jde.
(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel, Česká advokátní komora a dotčený
advokát, o jehož listiny jde.
§ 200l
(1) Návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný
nebo neurčitý, soud bez jednání odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat
v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. Soud bez jednání návrh odmítne rovněž tehdy,
byl-li podán opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn.
(2) Nepostupoval-li podle odstavce 1, soud bez zbytečného odkladu nařídí
k projednání věci samé jednání a České advokátní komoře uloží, aby mu při jednání
předložila listiny, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu České
advokátní komory k seznámení se s jejich obsahem. Jednání je neveřejné.
(3) Při jednání nařízeném podle odstavce 2 soud vedle jiných úkonů
též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení listin předložených Českou advokátní
komorou, a v nepřítomnosti jiných osob se seznámí s jejich obsahem; současně učiní
opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o obsahu listin při jednání nemohl
dozvědět.
(4) Dojde-li k odročení jednání, soud listiny zabezpečí tak, aby se
s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit.
(5) Soud návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že listina neobsahuje skutečnosti,
o nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního
předpisu75a); v opačném případě návrh zamítne.
(6) Soud rozhoduje usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné
prostředky. Usnesení podle § 200l odst. 5 je třeba vyhlásit ihned po skončení jednání;
ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije.
§ 200m
(1) Usnesení, kterým soud rozhodl o návrhu podle § 200l odst. 5, je
vykonatelné jeho vyhlášením.
(2) Vyhoví-li soud návrhu alespoň zčásti, předá bezprostředně po vyhlášení
usnesení listiny, ohledně nichž byl nahrazen souhlas zástupce České advokátní komory
se seznámením se s jejich obsahem, navrhovateli a uloží mu, aby je České advokátní
komoře vrátil ihned poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí. Listiny, ohledně kterých
byl návrh zamítnut, soud vrátí bezprostředně po vyhlášení usnesení České advokátní
komoře.
(3) V případě, že listiny není možné odevzdat navrhovateli, České advokátní
komoře nebo jejich zástupcům osobně po vyhlášení usnesení, doručí se nejpozději první
pracovní den následující po dni, v němž bylo usnesení vyhlášeno, navrhovateli nebo
České advokátní komoře prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční
stráže.
75b) § 16 odst. 11 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů.
§ 127 odst. 17 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon,
ve znění pozdějších předpisů.".
Přechodná ustanovení
1. Řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená před dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. V období jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí, že
se lhůta podle § 200db odst. 3 občanského soudního řádu, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, na zápis přeměn společností podle zvláštního právního
předpisu prodlužuje o dalších 5 pracovních dnů, a to i v případě, že je lhůta prodloužena
podle § 200db odst. 2 občanského soudního řádu.
3. Do 31. prosince 2006 vydá rejstříkový soud vždy listinný úředně ověřený
částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin nebo potvrzení
o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není; ustanovení § 28 odst. 3 vět první
a druhé se nepoužijí.
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o konkursu a vyrovnání
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993
Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona
č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996
Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona
č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000
Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 101/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 210/2003 Sb., zákona
č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005
Sb., se mění takto:
1. V § 4 se na konci odstavce 6 doplňuje věta "O podání návrhu na prohlášení
konkursu toho, kdo je advokátem1), nebo na prohlášení konkursu právnické osoby zřízené
k výkonu advokacie1a), vyrozumí soud neprodleně též ministra spravedlnosti a předsedu
České advokátní komory.".
Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí:
"1) § 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
1a) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 228/2002 Sb.".
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 a 1a se označují jako poznámky pod čarou
č. 1l a 1m včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2. V § 46 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) O podání návrhu na vyrovnání tím, kdo je advokátem1), nebo právnickou
osobou zřízenou k výkonu advokacie1a), vyrozumí soud neprodleně ministra spravedlnosti
a předsedu České advokátní komory.".
ČÁST ŠESTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST SEDMÁ
zrušena
zrušen
ČÁST OSMÁ
Změna soudního řádu správního
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb.,
zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.
555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb. a zákona č. 413/2005
Sb., se mění takto:
1. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Asistent soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení správního z
pověření soudce Nejvyššího správního soudu.".
2. V § 29 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to s využitím
elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího správního soudu,".
3. V § 35 odst. 8 se na konci textu věty druhé doplňují slova " ; to samé
platí i v případě, kdy osoby uvedené v odstavci 2 jsou společníky právnické osoby
zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon jejich povolání6b)
a plátcem daně je tato právnická osoba".
Poznámka pod čarou č. 6b zní:
"6b) Například § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii,
ve znění pozdějších předpisů.".
4. V § 57 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 15b zní:
"(2) Je-li zástupcem účastníka advokát, který je plátcem daně, patří k
nákladům řízení rovněž částka, která odpovídá příslušné sazbě daně, vypočtená z odměny
za zastupování a z náhrad určených podle § 35 odst. 2 věty druhé; to samé platí i
v případě, kdy advokát je společníkem právnické osoby zřízené podle zvláštních právních
předpisů upravujících výkon advokacie15b) a plátcem daně je tato právnická osoba.
15b) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o státním zastupitelství
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994
Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona
č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se
mění takto:
1. V § 34 odstavec 6 zní:
"(6) Pracovní poměr právního čekatele, který složil závěrečnou zkoušku,
lze s jeho souhlasem změnit na pracovní poměr na dobu neurčitou. V případě, že se
právní čekatel stal státním zástupcem, pracovní poměr končí dnem, který předchází
dni, který byl stanoven jako den k nástupu výkonu této funkce.".
2. V § 40 odst. 2 se za slovo "obvodů" vkládají slova "vrchních, krajských
a okresních" a slova "obvodů státního" se nahrazují slovy "obvodu vrchního, krajského
nebo okresního státního".
Přechodné ustanovení
Právní čekatelé, kteří byli v pracovním poměru podle dosavadní právní úpravy,
jsou považováni za právní čekatele podle tohoto zákona.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona
č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004
Sb., zákona č. 349/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
"Asistenti soudců vrchních, krajských a okresních soudů
§ 36a
(1) Soudci vrchního, krajského nebo okresního soudu může být jmenován
asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem
práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Asistenta soudce jmenuje předseda příslušného soudu na návrh soudce,
o jehož asistenta se jedná; asistenta odvolává předseda soudu i bez návrhu. Funkce
asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce.
(3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské
vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České
republice. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný
čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl.
(4) Asistent soudce vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z pověření
soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce.
(5) Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti
soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky;
na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních
úředníků.".
2. V § 39 odst. 2 se za slovo "Praze" vkládá čárka a slova "rozhoduje v
České republice jako soud" se nahrazují slovy "je-li obecný soud žalovaného v obvodu
Vrchního soudu v Praze, a Krajský soud v Brně, je-li obecný soud žalovaného v obvodu
Vrchního soudu v Olomouci, rozhodují jako soudy".
3. § 116 zní:
"§ 116
(1) Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou justiční
zkoušku, lze s jeho souhlasem změnit na pracovní poměr na dobu neurčitou. V případě,
že byl justiční čekatel jmenován soudcem nebo se stal vyšším soudním úředníkem, pracovní
poměr končí dnem, který předchází dni, který byl stanoven jako den nástupu do této
funkce.
(2) V době trvání pracovního poměru podle odstavce 1 vykonává justiční
čekatel úkony soudu svěřené podle zvláštního právního předpisu vyššímu soudnímu úředníkovi.".
4. V § 117 odst. 4 se za slova "Nejvyššího správního soudu" vkládají slova
"asistentovi soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu".
5. V § 123 odst. 2 se ve větě druhé za slovo "ministerstvo" vkládají slova
", , a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u jednotlivých soudů,".
6. V § 124 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to i s využitím
elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího soudu,".
7. V § 125 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to i s využitím
elektronické evidence věcí, vedených u vrchního soudu,".
8. V § 126 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to i s využitím
elektronické evidence věcí, vedených u krajského a okresních soudů,".
9. V § 127 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to i s využitím
elektronické evidence věcí, vedených u okresního soudu,".
10. V § 129 odst. 2 větě první se za slovo "akademie" vkládá slovo "zejména".
11. V § 130 odst. 2 větě první se slovo "řídí" nahrazuje slovem "projednává"
a slovo "stanoví" se zrušuje.
12. V § 130 odst. 3 se slovo "zajišťuje" nahrazuje slovem "řídí" a za slovo
"personální," se vkládá slovo "pedagogické,".
13. V § 131 se slovo "Rada" nahrazuje slovem "ředitel".
14. V § 133 odst. 1 se za slovo "Rada" doplňuje čárka a slova "a ostatní
pedagogičtí zaměstnanci".
15. V § 133 odst. 3 se slovo "lektorskou" nahrazuje slovem "pedagogickou",
slovo "lektorovi" se zrušuje a slova "plat podle zvláštních právních předpisů12)"
se nahrazují slovy "plat podle zvláštních právních předpisů pro akademické pracovníky
státních vysokých škol".
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
16. Příloha č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb. zní:
"Příloha č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb.
POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA
1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem se zřizuje pobočka v Liberci. Sídlem pobočky je město Liberec. 2. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci V obvodu Krajského soudu v Ostravě se zřizuje pobočka v Olomouci. Sídlem pobočky je město Olomouc. 3. Krajský soud České Budějovice - pobočka v Táboře V obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích se zřizuje pobočka v Táboře. Sídlem pobočky je město Tábor.".
Přechodné ustanovení
Justiční čekatelé, kteří byli v pracovním poměru podle dosavadní právní úpravy,
jsou považováni za justiční čekatele podle tohoto zákona.
ČÁST JEDENÁCTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna exekučního řádu
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád), ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb.,
zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č.
501/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:
V § 78 písm. b) se slova "právních úkonech, prohlášeních a o" zrušují.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího po
dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části třetí čl. V bodů 10 až 20, bodu 21,
pokud jde o § 200dc odst. 1 a 2, bodu 22 a čl. VI, a ustanovení části jedenácté čl.
XVI, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.