Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
283/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. dubna 2004,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961
Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973
Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993
Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu
Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního
soudu České republiky vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona
č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998
Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona
č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 77/2001
Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu České
republiky vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona
č. 237/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Z důvodů uvedených v odstavci 2 může státní zástupce a po podání
obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu nařídit sledování bankovního účtu
nebo účtu u Střediska cenných papírů, a to nejvýše po dobu šesti měsíců. Trvá-li
účel, pro který bylo sledování účtu nařízeno, i po této době, lze toto sledování
prodloužit na základě příkazu orgánu, před kterým je řízení v té době vedeno, o dalších
šest měsíců, a to i opakovaně. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít
pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly získány.".
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
2. V § 8 odst. 6 se číslo "4" nahrazuje číslem "5".
"§ 11a
Trestní stíhání proti téže osobě a pro týž skutek nelze zahájit, pokud
státní zástupce ve zkráceném přípravném řízení
a) rozhodl o schválení narovnání a
věc odložil, nebo
b) rozhodl o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a
podezřelý se osvědčil, nebo se má za to, že se osvědčil.".
4. V § 33 odstavec 2 zní:
"(2) Osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil
náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok
na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Vyplývá-li ze shromážděných důkazů,
že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby, může, je-li to
třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu a v přípravném řízení
na návrh státního zástupce soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou
odměnu i bez návrhu obviněného. V případech uvedených ve větě první a druhé náklady
obhajoby zcela nebo zčásti hradí stát.".
5. V § 39 se vkládají za odstavec 1 odstavce 2 a 3, které znějí:
"(2) Pro tyto účely soud vede abecedně uspořádaný pořadník advokátů (dále
jen "pořadník"), kteří chtějí vykonávat povinnost obhajoby jako ustanovení obhájci
u tohoto soudu a mají sídlo v obvodu příslušného krajského soudu. Nelze-li ustanovit
advokáta z tohoto pořadníku, vede soud pořadník advokátů, kteří mají sídlo v obvodu
soudu.
(3) Advokáti vedení v pořadníku jsou ustanovováni jako obhájci jednotlivým
obviněným postupně tak, jak za sebou následují jejich příjmení v pořadníku. Byl-li
by tímto způsobem ustanoven advokát, u kterého jsou dány důvody k vyloučení z obhajoby,
nebo nemohl-li by být advokát ustanoven z jiných důvodů, ustanoví se první následný
advokát, u kterého tyto důvody nejsou.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
"§ 44a
(1) Shledá-li orgán činný v trestním řízení, že poškozenému nebo svědkovi
hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, poučí
poškozeného nebo svědka o možnosti žádat informace o tom, že
a) obviněný byl propuštěn
z vazby nebo z ní uprchl, nebo
b) odsouzený byl propuštěn z výkonu trestu odnětí
svobody nebo z něj uprchl.
(2) Poškozený nebo svědek může žádost podle odstavce 1 podat u soudu
a v přípravném řízení u státního zástupce. Pokud je odsouzený ve výkonu trestu odnětí
svobody, podává se žádost podle odstavce 1 soudu, který rozhodoval v prvním stupni.".
7. § 55b včetně nadpisu zní:
"§ 55b
Některé zvláštnosti protokolace v řízení před soudem
(1) O průběhu hlavního líčení je, nerozhodne-li z důležitých důvodů předseda
senátu jinak, pořizován zvukový záznam.
(2) Je-li jako zapisovatel přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující
úředník, protokol se nediktuje, ale samostatně jej podle zvukového záznamu pořizuje
vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.
(3) Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním
líčení nebo ve veřejném zasedání zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo
dodatky k dřívějším výpovědím nebo vysvětlením. Státní zástupce nebo obviněný mohou
žádat, aby výpověď učiněná v řízení před soudem nebo její část byla doslovně zaprotokolována;
předseda senátu takové žádosti vyhoví, pokud předmětem výpovědi není jen opakování
toho, co je již zachyceno v protokolu.
(4) Protokol o hlavním líčení nebo veřejném zasedání není třeba písemně
vyhotovovat, jestliže obviněný a státní zástupce prohlásí, že se vzdávají opravného
prostředku proti rozhodnutí a na písemném vyhotovení protokolu o hlavním líčení nebo
veřejném zasedání netrvají, anebo žádná z oprávněných osob nepodá opravný prostředek
a rozhodnutí nabude právní moci. V takovém případě vyhotoví vyšší soudní úředník
nebo protokolující úředník stručný záznam o průběhu hlavního líčení nebo veřejného
zasedání, ve kterém uvede místo a dobu trvání hlavního líčení nebo veřejného zasedání,
přítomné osoby, výrok rozhodnutí s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito,
a vyjádření oprávněných osob o využití opravných prostředků.
(5) Byl-li zvukový záznam pořízen o průběhu úkonu před soudem a není-li
dán důvod k postupu podle odstavce 4, zaznamená se jeho podstatný obsah již v průběhu
úkonu nebo bezprostředně po jeho ukončení do protokolu.
(6) V řízení před soudem odpovídá za správnost a úplnost protokolace
vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel.
(7) Zvukový záznam se uchovává na nosiči informací spolu se spisem, a
není-li jeho připojení ke spisu možné, poznamená se do protokolu nebo stručného záznamu
místo jeho uložení. Výmaz zvukového záznamu nelze provést před skartací spisu.
(8) Provádí-li se úkon mimo budovu soudu a zvukový záznam nelze pořídit,
přibere se k úkonu zapisovatel a předseda senátu mu protokol diktuje.".
8. V § 70a odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno j), které zní:
"j) podání žádosti poškozeným nebo svědkem podle § 44a.".
9. V § 70a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Poškozený nebo svědek, který podal žádost podle § 44a, se vhodným
způsobem vyrozumí o propuštění obviněného z vazby nebo o jeho uprchnutí z vazby v
den, kdy k této skutečnosti došlo.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
10. V § 70a odst. 3 se slova "odstavce 1" nahrazují slovy "odstavců 1
a 2".
11. V § 71 odst. 2 větě druhé se slova "to neplatí, bylo-li zjištěno,
že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování
skutečností závažných pro trestní stíhání" nahrazují slovy "pokud bylo zjištěno,
že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování
skutečností závažných pro trestní stíhání, rozhodne v přípravném řízení o ponechání
obviněného ve vazbě na návrh státního zástupce soudce a po podání obžaloby soud".
"§ 71a
Pokud byl soudem vyhlášen odsuzující rozsudek, kterým byl obviněný odsouzen
k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za zvlášť závažný úmyslný trestný čin, neplatí
lhůty pro trvání vazby podle § 71 odst. 8 a 9 až do nařízení výkonu uloženého trestu
odnětí svobody.".
13. V § 81 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větou "Jde-li o věc,
kterou obviněný získal trestným činem, nebo nepožádal-li obviněný o vrácení věci
a právo na věc neuplatnil někdo jiný ve lhůtě šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené
v odstavci 1 větě druhé, připadá věc do vlastnictví státu; tím není dotčeno právo
vlastníka žádat vydání takové věci nebo vydání částky stržené za její prodej.".
14. V § 81 odst. 3 se slova " , a jde-li o věc nepatrné ceny, lze ji odevzdat
orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů k realizaci, a to v obou případech"
zrušují.
15. V § 81 odst. 4 se slova " , odevzdání věci orgánu příslušnému podle
zvláštních předpisů k realizaci" zrušují.
"§ 152a
U pohledávek vzniklých státu z titulu neuhrazených nákladů trestního
řízení uvedených v § 152 odst. 1, které stát v rámci řízení uhradil, se úrok z prodlení
nevyměřuje.".
17. V § 154 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
"(2) Soud může podle povahy věci a okolností případu rozhodnout na návrh
poškozeného o tom, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo
zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení, a to i v případě,
že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody ani zčásti.".
18. V § 155 odst. 2 se za slova "v trestním řízení" vkládají slova "nebo
jiné náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení".
19. V § 173 odst. 1 písm. d) se slova "bylo-li trestní stíhání předáno"
nahrazují slovy "navrhuje-li se předání trestního stíhání".
20. V § 173a se slova "do pěti dnů od" nahrazují slovy "bezodkladně po".
21. V § 174a odst. 1 se slovo "dvou" nahrazuje slovem "tří".
22. V § 179c odst. 2 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která
znějí:
"f) věc odloží, rozhodl-li o schválení narovnání, přičemž použije obdobně
ustanovení § 309 a násl.,
g) věc podmíněně odloží podle § 179g,".
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena h) a i).
"Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání
§ 179g
(1) Namísto podání návrhu na potrestání může státní zástupce za podmínek
uvedených v § 307 rozhodnout o tom, že se podání návrhu na potrestání podmíněně odkládá,
jestliže
a) podezřelý se k činu doznal,
b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena,
c) s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání vyslovil souhlas,
a vzhledem
k osobě podezřelého, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu
lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.(2) V rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání
se stanoví zkušební doba na šest měsíců až jeden rok. Zkušební doba počíná právní
mocí tohoto rozhodnutí.
(3) Podezřelému lze též uložit, aby ve zkušební době dodržoval přiměřená
omezení a povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život.
(4) Proti rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání
může podezřelý a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 179h
(1) Jestliže podezřelý v průběhu zkušební doby vedl řádný život a vyhověl
i dalším uloženým omezením, rozhodne státní zástupce, jenž podmíněně odložil podání
návrhu na potrestání v prvním stupni, že se osvědčil. Jinak, a to popřípadě i během
zkušební doby, postupuje podle § 179f odst. 2 písm. b).
(2) Jestliže do šesti měsíců od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno
rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podezřelý vinu, má se za to, že se osvědčil.
(3) Právní mocí rozhodnutí o tom, že podezřelý se osvědčil, nebo uplynutím
lhůty uvedené v odstavci 2 nastávají účinky uvedené v § 11a odst. 1 písm. b).
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podezřelý a poškozený podat
stížnost, jež má odkladný účinek.".
24. § 321 včetně nadpisu zní:
"§ 321
Nařízení výkonu trestu
(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný trest
odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu příslušné věznici zašle nařízení
výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve stanovené lhůtě
nastoupil. Stal-li se výrok o uložení trestu odnětí svobody vykonatelným rozhodnutím
odvolacího soudu, nařídí výkon tohoto trestu u odsouzeného, který je ve vazbě, předseda
senátu odvolacího soudu hned po vyhlášení rozhodnutí; předseda senátu odvolacího
soudu tak může učinit i u odsouzeného, který není ve vazbě, je-li z konkrétních skutečností
zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo
dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že odsouzený uprchne nebo
se bude skrývat.
(2) Nebylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že pobyt odsouzeného
na svobodě je nebezpečný, nebo nevyplývá-li z jeho jednání nebo dalších konkrétních
skutečností důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, a není tak dán důvod
pro okamžité nařízení výkonu trestu odnětí svobody, může předseda senátu k nastoupení
trestu poskytnout odsouzenému přiměřenou lhůtu, aby si mohl obstarat své záležitosti.
Tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí
uvedené v odstavci 1.
(3) Nenastoupí-li odsouzený trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta,
nebo bylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný,
nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná
obava, že uprchne nebo se bude skrývat, nařídí předseda senátu, aby byl do výkonu
trestu dodán. Není-li známo místo pobytu odsouzeného, užije se na příkaz k jeho dodání
do výkonu trestu přiměřeně ustanovení § 69 odst. 3. Je-li místo pobytu odsouzeného
známo, lze použít k jeho dodání do výkonu trestu ustanovení § 83c odst. 2. V příkazu
předseda senátu vždy požádá policejní orgán o neprodlené podání informace o tom,
zda byl odsouzený do výkonu trestu dodán, popřípadě jaké okolnosti dodání do výkonu
trestu brání.
(4) Příkaz podle odstavce 3 se vydá i v případě, nesplní-li odsouzený
svou povinnost uvedenou v § 322 odst. 1 poslední větě, nebo za podmínek uvedených
v § 322 odst. 3 větě druhé.
(5) Podal-li poškozený žádost podle § 44a, zašle předseda senátu spolu
s nařízením výkonu trestu příslušné věznici informace o poškozených, které je třeba
o propuštění nebo uprchnutí odsouzeného vyrozumět. V případě, že poškozený podal
žádost v době, kdy je odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody, zašle soud věznici,
v níž odsouzený vykonává trest odnětí svobody, příslušné informace dodatečně. Věznice
je povinna písemně vyrozumět poškozeného bezodkladně, nejpozději však v den následující
po skutečnosti uvedené v § 44a odst. 1 písm. b).".
25. § 322 zní:
"§ 322
(1) Předseda senátu odloží na potřebnou dobu výkon trestu odnětí svobody,
jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení
nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví.
(2) Požádá-li odsouzený o odklad výkonu trestu odnětí svobody z důvodů
uvedených v odstavci 1, avšak předseda senátu má za to, že takové důvody nejsou zřejmě
dány, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody
předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Zjistí-li věznice, že
zdravotní stav odsouzeného mu neumožňuje podrobit se výkonu trestu odnětí svobody,
podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo přerušení.
(3) Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a na matce novorozeného
dítěte předseda senátu odloží na dobu jednoho roku po porodu.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 je přípustná stížnost, jež
má odkladný účinek.".
"§ 364a
Předseda senátu okresního soudu uvedeného v § 364 odst. 1 též rozhoduje
o zahlazení odsouzení cizozemským soudem, které je zaznamenáno v evidenci Rejstříku
trestů; účinky v cizině může mít takové rozhodnutí pouze tehdy, stanoví-li tak mezinárodní
smlouva.".
Přechodné ustanovení
Lhůta šesti měsíců uvedená v § 81 odst. 2 trestního řádu, ve znění tohoto
zákona, počne běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 265/2001 Sb.
V čl. II bodě 3 zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961
Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
se věta druhá zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2004.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.