Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
192/2003 Sb.
ZÁKON
ze dne 10. června 2003, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Změna: 121/2008 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona
č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod
č. 349/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 15 odst. 2 se za větu první vkládá věta "Předseda a místopředseda
Nejvyššího soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího
soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.".
2. V § 22 odstavec 1 zní:
"(1) Předseda Nejvyššího soudu vydává po projednání v plénu jednací řád
Nejvyššího soudu.".
3. V § 23 odst. 2 se slova "anebo k přijetí jednacího řádu" zrušují.
4. V § 26 odst. 2 se za větu první vkládá věta "Předseda a místopředsedové
vrchního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu vrchního
soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.".
5. V § 30 odst. 2 se za větu první vkládá věta "Předseda a místopředsedové
krajského soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu krajského
soudu a státní správu okresních soudů, které patří do jeho obvodu, v rozsahu stanoveném
tímto zákonem.".
6. V § 34 odst. 2 se za větu první vkládá věta "Předseda a místopředseda
nebo místopředsedové okresního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní
správu okresního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.".
7. V § 42 odst. 1 písm. d) a e) se slova "delší než 3 měsíce" zrušují.
8. V § 42 odst. 4 se na konci textu poslední věty doplňují slova "nebo
došlo-li ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení".
9. V § 50 odst. 2 větě první, § 51 odst. 2 větě třetí, § 52 odst. 2 větě
třetí a v § 53 odst. 2 větě třetí se slova "3 týdny" nahrazují slovy "5 pracovních
dnů".
10. V § 60 odst. 1 se číslo "25" nahrazuje číslem "30".
11. V § 68 odst. 1 se za slova "nejdéle 1 roku k" vkládají slova "ministerstvu
nebo".
12. V § 68 odst. 2 písmena b) a c) znějí:
"b) ministr spravedlnosti, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu
nebo Justiční akademii, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž
je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce,
c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy
krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
k němuž má být soudce dočasně přidělen, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda
soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu
funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení
soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.".
13. V § 69 odst. 1 větě první se slova " , jehož obvod sousedí s obvodem
soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71" zrušují.
14. V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Při překládání soudce k soudu vyššího stupně se přihlíží k dosažené
odborné úrovni překládaného soudce.".
15. V § 74 odstavec 2 zní:
"(2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví
zákon. S výjimkou funkce předsedy soudu nebo místopředsedy soudu nesmí soudce současně
s výkonem funkce soudce zastávat žádnou jinou funkci ve veřejné správě. Funkce přísedícího
není slučitelná s funkcí člena komory Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž
to stanoví zákon.".
16. V § 82 odstavec 2 zní:
"(2) Soudce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých
odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle
samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční akademií,
případně soudy a vysokými školami.".
17. V § 85 se za slova "kromě výkonu funkce soudce" vkládají slova "a funkcionáře
soudu, anebo činností spojených s dočasným přidělením k ministerstvu nebo k Justiční
akademii,".
18. V § 87 se za slovo "nestranné" vkládá čárka a slovo "odborné".
19. V § 88 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Kárné opatření snížení platu podle odstavce 1 písm. b) se vůči kárně
postiženému soudci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci
rozhodnutí o uložení kárného opatření.".
20. V § 99 odst. 1 písm. c) se za slova "dočasně přidělen k" vkládají
slova "ministerstvu nebo".
21. V § 99 odstavec 3 zní:
"(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a)
přísluší soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce Ústavního
soudu. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) náleží soudci
plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního
předpisu,3) není-li s výkonem funkce soudce mezinárodního soudu spojeno poskytování
odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží
soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního
právního předpisu.3)".
22. V § 100 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit
kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,".
23. V § 100 odst. 2 se slova "50 % jeho dosavadního platu" nahrazují slovy
"50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce
a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok".
24. V § 100 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č.
7a) zní:
"(4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce
1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu,
příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;7a) podání námitek
nemá odkladný účinek.
25. V § 102 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje
ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.".
26. V § 106 odstavec 1 zní:
"(1) Předseda a místopředseda soudu může být ze své funkce odvolán tím,
kdo ho do funkce jmenoval, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem
stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů. Předseda kolegia Nejvyššího
soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu může být ze své funkce odvolán tím,
kdo ho do funkce jmenoval, jestliže neplní řádně své povinnosti.".
27. V § 108 odst. 1 a 3 se za slova "Nejvyššího soudu" vkládají slova
"nebo Nejvyššího správního soudu".
28. V § 116 odst. 1 věta první zní: "Pracovní poměr justičního čekatele,
který složil odbornou justiční zkoušku, se s jeho souhlasem prodlužuje o 12 měsíců
ode dne složení odborné justiční zkoušky, a nedosáhl-li by justiční čekatel v této
době věku předepsaného tímto zákonem pro ustanovení soudcem, do dne, kdy justiční
čekatel dosáhne věku 31 let.".
29. V § 117 odst. 1 se za slova "s výjimkou odborné justiční zkoušky" vkládají
slova " , souhlasu s ustanovením za soudce a s přidělením k určitému soudu,".
30. V § 119 se doplňují odstavce 2 a 3, které znějí:
"(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího
soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové
vrchních, krajských a okresních soudů.
(3) V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu
podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu.".
"§ 120
(1) Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních
soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím předsedů
těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů
krajských soudů.
(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím
předsedy tohoto soudu.
(3) Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje zvláštní
právní předpis.7b)
(4) Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo
státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.7c)
§ 121
(1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních
soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Místopředseda Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají
státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.
(3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského
soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu.
(4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají
státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.
(5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského soudu a okresního
soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy
s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu.
7b) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003
Sb.
7c) § 7 a 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích.
§ 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
"§ 122a
Ředitel správy soudu
(1) Ředitel správy soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje
provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy soudů;
odpovědnost předsedy soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda
soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.
(2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává7d) předseda soudu. Funkce
ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.
7d) § 27 odst. 4 zákoníku práce.".
33. V části první hlavě třetí díl 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou
č. 7e), 8) a 9) zní:
"Díl 3
Výkon státní správy soudů a působnost jejích orgánů
§ 123
(1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních,
krajských a okresních soudů tím, že
a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační,
zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud
počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů
a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s
předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu,
b)
zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální,
c) zajišťuje
chod soudů tím, že zabezpečuje financování jejich hospodaření a materiálního zabezpečení
v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,7e)
d)
stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního
rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně
v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
e) řídí a
kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve věcech majetku státu a
státního rozpočtu a stanoví působnost k výkonu státní správy soudů prováděnému předsedy
soudů v ostatních věcech,
f) řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů,
zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů, provádí započtení
doby výkonu jiné právnické funkce nebo praxe do přípravné služby (§ 110 odst. 3)
a rozhoduje o započtení doby výkonu jiné právnické činnosti do přípravné služby (§
110 odst. 4),
g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky (§ 114 až 117),
h)
schvaluje statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,
i)
organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů
a dalších zaměstnanců soudů,
j) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících
k výkonu jejich funkce,
k) sleduje chod práce soudních kanceláří,
l) organizuje a řídí
výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,8)
m)
usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
n) organizuje, řídí a kontroluje
zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných
skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci,
o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní
předpisy.
(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních
soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání
a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu
ministerstvo
a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční
statistiky,
b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudních jednání,
c)
vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen "stížnosti").
(3) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti
soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle §
14 odst. 3.
§ 124
(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu
tím, že
a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím,
že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty soudců, odbornými
a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b) dbá o odbornost soudců
a vytváří podmínky pro její zvyšování,
c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů
soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu,
d) dohlíží na řádný
chod soudních kanceláří,
e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního
právního předpisu,9)
f) kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu,
g) zajišťuje
bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení,
h) plní další úkoly, stanoví-li
tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování
zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to, aby v těchto
řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu
a) provádí prověrky soudních
spisů,
b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda
Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za
to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
(4) Ředitel správy Nejvyššího soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým
je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda
soudu,
a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b)
vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu s výjimkou soudců,
c)
zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem
státní správy Nejvyššího soudu podle pokynů předsedy soudu.
§ 125
(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu
tím, že
a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím,
že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a
dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b) dbá o odbornost soudců a
vytváří podmínky pro její zvyšování,
c) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších
soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u vrchního
soudu,
d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
e) zajišťuje poskytování informací
soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
f) kontroluje činnost ředitele správy
vrchního soudu,
g) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,
h) plní další
úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování
zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u vrchního soudu, a o to, aby v těchto
řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu
a) provádí prověrky soudních
spisů,
b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda
vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to,
že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
(4) Ředitel správy vrchního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je
podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b) vyřizuje
personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,
c) zajišťuje
řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem státní správy
soudu podle pokynů předsedy soudu.
§ 126
(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu
a okresních soudů v jeho obvodu tím, že
a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce
personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto
soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky
a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b) prostředky státního rozpočtu,
stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského
soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění
závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního
rozpočtu,
c) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových
pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního
rozpočtu,
d) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
e) pečuje
o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních
vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u krajského soudu a u okresních soudů
v jeho obvodu,
f) s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr justičních
čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,
g) řídí a kontroluje přípravnou
službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,
h) řídí a kontroluje
výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,
i) pečuje o odbornou
průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje
odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,
j) dohlíží na
řádný chod soudních kanceláří,
k) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků,
l)
zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
m)
kontroluje činnost ředitele správy krajského soudu,
n) zajišťuje bezpečnost krajského
soudu a úkoly krizového řízení,
o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo
zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování
zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u krajského soudu a u okresních soudů
v jeho obvodu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K
tomu účelu
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
c)
vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda
krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za
to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje
podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým
stanoviskem ministerstvu.
(4) Ředitel správy krajského soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je
podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b) vyřizuje
personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,
c) zajišťuje
řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem státní správy
soudu podle pokynů předsedy soudu.
§ 127
(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu
tím, že
a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem
zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími
soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci
a vyřizuje personální věci soudců,
b) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů
po dobu jejího výkonu u okresního soudu,
c) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky
pro její zvyšování,
d) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků,
soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u tohoto
soudu,
e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce,
f)
dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
g) zajišťuje poskytování informací soudem
podle zvláštního právního předpisu,9)
h) kontroluje činnost ředitele správy okresního
soudu,
i) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,
j) plní další úkoly,
stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování
zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u okresního soudu, a o to, aby v těchto
řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu
a) provádí prověrky soudních
spisů,
b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda
okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona,
má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní
řád). Má-li za to, že podnět předložený mu předsedou senátu nebo jiným soudcem nesplňuje
podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se svým
stanoviskem předsedovi krajského soudu.
(4) Ředitel správy okresního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je
podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b) vyřizuje
personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,
c) zajišťuje
řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem státní správy
soudu podle pokynů předsedy soudu.
§ 128
(1) Zjistí-li příslušný orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně
porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle
zvláštního právního předpisu.6)
(2) Návrh podle zvláštního právního předpisu6) podá příslušný orgán
státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci
podle § 91, nebo pokud zjistí, že soudce, jmenovaný předsedou nebo místopředsedou
soudu, závažným způsobem porušuje stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů.
7e) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů.".
34. V části první hlavě třetí díl 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou
č. 10) až 12) zní:
"Díl 4
Justiční akademie
§ 129
(1) Zřizuje se Justiční akademie. Justiční akademie je organizační
složkou státu a účetní jednotkou. Dohled nad činností Justiční akademie vykonává
ministerstvo.
(2) Justiční akademie připravuje a po organizační a odborné stránce
zabezpečuje výchovně vzdělávací akce v rámci přípravy justičních a právních čekatelů
a soustavné vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici.
Tuto činnost vykonává Justiční akademie v úzké součinnosti se soudy a státními zastupitelstvími
tak, aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám.
§ 130
(1) Orgány Justiční akademie jsou Rada Justiční akademie (dále jen
"Rada") a ředitel Justiční akademie (dále jen "ředitel").
(2) Rada řídí po odborné stránce výchovnou a vzdělávací činnost Justiční
akademie, zejména stanoví celkovou obsahovou náplň vzdělávací činnosti, studijní
programy jednotlivých vzdělávacích akcí a zásady zařazování justičních čekatelů,
vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání. Radu tvoří zástupce Nejvyššího
soudu a zástupce Nejvyššího správního soudu, jmenovaní a odvolávaní předsedy těchto
soudů, zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jmenovaný a odvolávaný nejvyšším
státním zástupcem, a další členové, jmenovaní a odvolávaní ministrem spravedlnosti
ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, soudních exekutorů, učitelů právnických
fakult vysokých škol nebo jiných odborníků; ministr spravedlnosti jmenuje členy Rady
tak, aby většinu v ní tvořili soudci a státní zástupci.
(3) Ředitel zajišťuje chod Justiční akademie po stránce personální,
organizační, materiální a finanční, a nestanoví-li tento zákon jinak, jedná jejím
jménem. Ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti po projednání s Radou.
(4) Výkon funkce člena Rady se považuje za překážku v práci z důvodu
jiného úkonu v obecném zájmu.10) Člen Rady má právo na náhradu výdajů v souvislosti
s výkonem funkce člena Rady v rozsahu stanoveném právními předpisy o poskytování
cestovních náhrad.11)
§ 131
Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti
upravuje statut, který schvaluje Rada po projednání s ministerstvem.
§ 132
Justiční akademie v rámci své výchovné a vzdělávací činnosti zejména
a) organizuje a provádí adaptační kurzy, semináře a přednášky pro justiční a právní
čekatele a podílí se na výběru osob, které se ucházejí o přijetí do pracovního poměru
justičního nebo právního čekatele,
b) připravuje a provádí vzdělávací akce zaměřené
na zvyšování odborné úrovně soudců a státních zástupců,
c) zajišťuje odborné vzdělávání
dalších osob a plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo ministerstvo.
§ 133
(1) Vzdělávání na Justiční akademii zajišťují zejména lektoři, které
ustanovuje a odvolává Rada.
(2) Lektoři Justiční akademie jsou vybíráni ze soudců, státních zástupců,
advokátů, notářů, soudních exekutorů, akademických pracovníků vysokých škol a dalších
významných odborníků; u soudců a státních zástupců, kteří budou vykonávat pedagogickou
činnost při výkonu funkce soudce nebo státního zástupce, Rada si před jejich jmenováním
lektorem Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo vedoucího
státního zástupce.
(3) Za lektorskou činnost vykonávanou v pracovním poměru k Justiční
akademii náleží lektorovi plat podle zvláštních právních předpisů.12)
11) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších
předpisů.
12) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v
rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých
dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů.".
35. Na konci § 168 se doplňují slova " , nebo předsedou vrchního soudu".
36. Na konci § 169 se doplňují slova " , nebo předsedou krajského soudu
v obvodu tohoto soudu".
37. V § 170 se na konci textu písmena b) doplňují slova " , nejde-li o
stížnosti na průtahy v řízení".
38. V § 173 odst. 1 se věta první nahrazuje větou "Stížnost musí být vyřízena
do 2 měsíců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v řízení, do 1 měsíce ode dne jejího
doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení.".
39. V § 174 odst. 1 se za slova "Má-li stěžovatel za to, že stížnost" vkládají
slova "na nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení".
"§ 174a
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
(1) Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost
na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla
řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního
úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen "návrh na
určení lhůty").
(2) Návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy
v řízení namítány. Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen "navrhovatel"),
o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány
průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení
soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován.
(3) Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí nejpozději
do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu
příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu navrhovatele informuje. Soudem příslušným
o návrhu rozhodnout je v občanském a trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně,
směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní
soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li
návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný
senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce (dále jen "příslušný soud").
(4) Účastníkem řízení je navrhovatel. Nestanoví-li tento zákon jinak,
použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a
části třetí občanského soudního řádu.
(5) Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh
odmítne, jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, nebo byl-li podán
někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo
nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních
dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn.
(6) Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní
úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh
zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.
(7) Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný,
protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup
účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům,
určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy;
touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh
uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.
(8) Usnesení, kterým příslušný soud rozhodl o návrhu na určení lhůty,
se doručí navrhovateli a soudu, proti němuž byl návrh podán. Proti rozhodnutí soudu
o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky.".
ČÁST DRUHÁ
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994
Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona
č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 2 se za slovo "rychlý" vkládá čárka a slovo "odborný".
2. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství a krajská
státní zastupitelství jsou účetními jednotkami.".
3. V § 13b se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4a)
zní:
"(3) Správu státního zastupitelství ve věcech majetku státu a státního
rozpočtu vykonává ministerstvo vždy prostřednictvím příslušných vedoucích státních
zástupců.4a)
4a) § 7 a 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích.
§ 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších
předpisů.".
4. V § 13c se doplňují odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou
č. 4b) znějí:
"(8) V rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťují provoz a některé další
činnosti související s výkonem správy Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních
státních zastupitelství a krajských státních zastupitelství ředitelé správy těchto
státních zastupitelství; odpovědnost příslušného vedoucího státního zástupce jako
orgánu správy státního zastupitelství tím není dotčena. Vedoucí státní zástupce si
může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.
(9) Ředitele správy státního zastupitelství jmenuje a odvolává4b) příslušný
vedoucí státní zástupce. Funkce ředitele správy státního zastupitelství je vykonávána
v pracovním poměru.
4b) § 27 odst. 4 zákoníku práce.".
5. V § 13d odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 4c) zní:
"c) zajišťuje chod státních zastupitelství tím, že zabezpečuje financování
jejich hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními
předpisy a provádí kontroly hospodaření,4c)
4c) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
6. V § 13d odst. 1 písm. j) se slova "státních zástupců a" zrušují.
8. § 13e až 13g včetně poznámky pod čarou č. 4d) znějí:
"§ 13e
(1) Nejvyšší státní zástupce vykonává správu Nejvyššího státního zastupitelství
tím, že
a) zajišťuje chod Nejvyššího státního zastupitelství po stránce personální
a organizační, zejména tím, že se podílí na obsazování Nejvyššího státního zastupitelství
státními zástupci, zajišťuje jeho řádné obsazení ostatními odbornými a dalšími zaměstnanci
a vyřizuje personální věci státních zástupců,
b) v souladu s oprávněními stanovenými
tímto zákonem dbá na plynulost řízení u Nejvyššího státního zastupitelství a dohlíží
na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto
státního zastupitelství,
c) vyřizuje stížnosti,
d) dbá o odbornost státních zástupců
a vytváří podmínky pro její zvyšování,
e) pečuje o zvyšování odborné úrovně ostatních
zaměstnanců působících u Nejvyššího státního zastupitelství,
f) zajišťuje poskytování
informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu,4d)
g)
zajišťuje bezpečnost Nejvyššího státního zastupitelství a úkoly krizového řízení,
h)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím pokynů obecné povahy vydává
vzorový organizační řád státního zastupitelství a sjednocuje a kontroluje výkon spisové
služby státních zastupitelství.
(3) Nejvyšší státní zástupce zajišťuje činnost Kolegia (§ 7a) po stránce
materiální, členům Kolegia vytváří podmínky pro řádný výkon funkce.
(4) Ředitel správy Nejvyššího státního zastupitelství, s výjimkou
úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn
pouze vedoucí státní zástupce,
a) zajišťuje provoz Nejvyššího státního zastupitelství
po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b) vyřizuje personální věci zaměstnanců
působících u Nejvyššího státního zastupitelství s výjimkou státních zástupců,
c) plní
další úkoly související s výkonem správy Nejvyššího státního zastupitelství podle
pokynů nejvyššího státního zástupce.
§ 13f
(1) Vrchní státní zástupce vykonává správu vrchního státního zastupitelství
tím, že
a) zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační, zejména tím,
že předkládá návrhy na obsazení vrchního státního zastupitelství státními zástupci,
zajišťuje jeho řádné obsazení odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální
věci státních zástupců,
b) v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na
plynulost řízení u vrchního státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností
státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto státního zastupitelství,
c)
vyřizuje stížnosti,
d) dbá o odbornost státních zástupců a vytváří podmínky pro její
zvyšování,
e) pečuje o zvyšování odborné úrovně ostatních zaměstnanců působících u
vrchního státního zastupitelství,
f) zajišťuje poskytování informací vrchním státním
zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu,4d)
g) zajišťuje bezpečnost vrchního
státního zastupitelství a úkoly krizového řízení,
h) plní další úkoly, stanoví-li
tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Vrchní státní zástupce kontroluje výkon spisové služby u vrchního
státního zastupitelství a u krajských státních zastupitelství v jeho obvodu.
(3) Ředitel správy vrchního státního zastupitelství, s výjimkou úkonů,
ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze
vedoucí státní zástupce,
a) zajišťuje provoz vrchního státního zastupitelství po
stránce hospodářské, materiální a finanční,
b) vyřizuje personální věci zaměstnanců
působících u vrchního státního zastupitelství s výjimkou státních zástupců,
c) plní
další úkoly související s výkonem správy vrchního státního zastupitelství podle pokynů
vrchního státního zástupce.
§ 13g
(1) Krajský státní zástupce vykonává správu krajského státního zastupitelství
a správu okresních státních zastupitelství v jeho obvodu tím, že
a) zajišťuje jejich
chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že předkládá návrhy na obsazení
krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství státními zástupci,
zajišťuje jejich řádné obsazení odbornými a dalšími zaměstnanci, vyřizuje personální
věci státních zástupců krajského státního zastupitelství a v rozsahu jím stanoveném
též personální věci státních zástupců okresních státních zastupitelství,
b) prostředky
státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro
hospodaření krajského státního zastupitelství a pro hospodaření okresních státních
zastupitelství minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním
rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,
c) pro účely rozpočtových opatření
a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním státním zastupitelstvím
v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,
d) v souladu s oprávněními
stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u krajského státního zastupitelství
a okresních státních zastupitelství, dohlíží na řádné plnění povinností státních
zástupců a dalších zaměstnanců působících u těchto státních zastupitelství,
e) vyřizuje
stížnosti,
f) dbá o odbornost státních zástupců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
g)
pečuje o zvyšování odborné úrovně ostatních zaměstnanců působících u krajského státního
zastupitelství a okresních státních zastupitelství v jeho obvodu,
h) s přihlédnutím
k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr právních čekatelů a s vybranými uchazeči
uzavírá pracovní smlouvu,
i) řídí a kontroluje čekatelskou praxi v obvodu krajského
státního zastupitelství a její výkon,
j) kontroluje výkon spisové služby u krajského
a okresních státních zastupitelství,
k) zajišťuje poskytování informací krajským státním
zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu,4d)
l) řídí a kontroluje výkon
státní správy okresních státních zastupitelství prováděný okresními státními zástupci,
m)
zajišťuje bezpečnost krajského státního zastupitelství a úkoly krizového řízení,
n)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Ředitel správy krajského státního zastupitelství, s výjimkou úkonů,
ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze
vedoucí státní zástupce,
a) zajišťuje provoz krajského státního zastupitelství a
okresních státních zastupitelství v jeho obvodu po stránce hospodářské, materiální
a finanční,
b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u krajského státního
zastupitelství s výjimkou státních zástupců a v rozsahu stanoveném krajským státním
zástupcem též personální věci zaměstnanců působících u okresních státních zastupitelství,
c)
plní další úkoly související s výkonem správy krajského státního zastupitelství nebo
okresních státních zastupitelství v jeho obvodu podle pokynů krajského státního zástupce.
4d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů.".
9. V § 13h odst. 1 písmeno f) zní:
"f) zajišťuje poskytování informací okresním státním zastupitelstvím podle
zvláštního právního předpisu,4d)".
10. V § 13h se odstavec 3 zrušuje.
11. V § 13i se za slova "činnost státního zastupitelství" vkládá čárka
a slova "v odbornost jeho postupu," a text "§ 26 odst. 1" se nahrazuje textem "§
26".
12. V § 16b odst. 5 se za slova "s tím, že" vkládají slova "lhůtu 2 měsíců,
uvedenou v § 16a odst. 6 nelze v tomto řízení překročit, a že".
13. V § 19 odst. 2 větě poslední se slova "k hodnocení jejich odborné způsobilosti"
nahrazují slovy "k dosažené odborné úrovni překládaného státního zástupce a k výsledkům
prohlubování jeho odborných znalostí (§ 24 odst. 3)".
14. V § 19 odst. 4 větě poslední se slova "a k hodnocení jejich odborné
způsobilosti" zrušují.
15. V § 19a odst. 1 větě poslední se slova "nebo prohloubení odborných
znalostí" zrušují.
16. § 20 včetně nadpisu zní:
"§ 20
Pracovní pohotovost
K plnění úkolů, k nimž je státní zastupitelství podle zákona příslušné,
jestliže jejich provedení nesnese odkladu, může vedoucí státní zástupce nařídit státnímu
zástupci pracovní pohotovost na pracovišti, v místě jeho bydliště nebo na jiném vhodném
místě. Pracovní pohotovost na pracovišti může být státnímu zástupci nařízena v rozsahu
nejvýše 400 hodin ročně. Při nařizování pracovní pohotovosti vedoucí státní zástupce
dbá na rovnoměrné zatížení všech státních zástupců.".
17. V § 21 odst. 1 písm. f) se číslo "65" nahrazuje číslem "70".
19. V § 21 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
20. V § 22 odst. 2 písmeno b) zní:
"b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit
kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do skončení kárného řízení,".
22. V § 22 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 5i)
zní:
"(5) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce
2 písm. b) může státní zástupce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky
k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;5i) podání
námitek nemá odkladný účinek.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 5i) až 5m) se označují jako poznámky pod
čarou č. 5j) až 5n), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
23. V § 24 odst. 1 se za slovo "postupovat" vkládá slovo "odborně,".
24. V § 24 odst. 2 se v úvodní části textu za slovo "nestranný" vkládají
slova "a odborný".
25. V § 24 odstavec 3 zní:
"(3) Státní zástupce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování
svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K
tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční
akademií, případně státním zastupitelstvím a vysokými školami.".
26. V § 24 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 5k) zní:
"(6) Státní zástupce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu
do funkce, až do zániku funkce státního zástupce, kromě výkonu funkce státního zástupce
a funkce vedoucího státního zástupce nebo jeho náměstka, anebo činností spojených
s dočasným přidělením k ministerstvu nebo Justiční akademii, zastávat žádnou jinou
placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost, s výjimkou správy vlastního
majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnosti
v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu,5k) za předpokladu,
že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce.
27. V § 26 se odstavec 2 zrušuje a současně se ruší označení odstavce 1.
28. V § 28 se za slova "státního zastupitelství nebo" vkládají slova "v
odbornost jeho postupu anebo".
29. V § 30 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Kárné opatření snížení platu podle odstavce 1 písm. b) se vůči kárně
postiženému státnímu zástupci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni
právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření.".
32. Část devátá včetně nadpisu se zrušuje.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 5m) a 5n) se zrušují.
33. § 34a zní:
"§ 34a
Odborné vzdělávání právních čekatelů je zajišťováno zejména prostřednictvím
Justiční akademie. Justiční akademie umožní též vzdělávání státních zástupců.".
34. V § 40 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
V § 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č.
271/1992 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.,
zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č.
309/2002 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
p), které včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní:
"p) návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu.2b)
2b) § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve
znění zákona č. 192/2003 Sb.".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o advokacii
V § 44 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999
Sb., zákona č. 6/2002 Sb. a zákona č. 228/2002 Sb., se písmeno j) zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
V § 9 odst. 1 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech
státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za
pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., se za slova "50 % platu,"
vkládají slova "na který vznikl státnímu zástupci ke dni účinnosti dočasného zproštění
výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok,".
ČÁST ŠESTÁ
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění
zákona č. 151/2002 Sb., se mění takto:
"§ 13a
Pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce
dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly
kárně stíhaným soudcem podány námitky,3a) rozhodne senát nejprve o těchto námitkách,
a to do 10 pracovních dnů bez jednání usnesením, kterým buď námitky zamítne nebo
dočasné zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v souvislosti
s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl dočasně zproštěn výkonu funkce státní
zástupce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným státním zástupcem
podány námitky.3b)
3a) § 100 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
3b) § 22 odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 192/2003
Sb.".
2. V § 14 se na konci písmena c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
"d) v případě kárného provinění spočívajícího v porušení zákonem stanovené
povinnosti při výkonu státní správy soudů též pokud soudci zanikla funkce předsedy
soudu nebo místopředsedy soudu.".
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 14/2002 Sb.
V části třetí čl. III zákona č. 14/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1993
Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997
Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění
zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a
v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění
zákona č. 155/2000 Sb., ve znění zákona č. 151/2002 Sb., se bod 2 zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna soudního řádu správního
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se mění takto:
1. V § 20 odst. 2 se slova "nebo k přijetí jednacího řádu" zrušují.
2. V § 21 odstavec 1 zní:
"(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vydává po projednání v plénu jednací
řád Nejvyššího správního soudu.".
3. V § 25 odst. 1 se písmena f) a g) zrušují.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno f).
4. V § 25 odst. 2 se slova "3 týdny" nahrazují slovy "5 pracovních dnů".
5. V § 25 se odstavce 3 a 4 zrušují.
"§ 27a
(1) Ředitel správy Nejvyššího správního soudu (dále jen "ředitel správy
soudu") v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další
činnosti související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu; odpovědnost
předsedy Nejvyššího správního soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena.
Předseda Nejvyššího správního soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.
(2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává1a) předseda Nejvyššího správního
soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.
1a) § 27 odst. 4 zákoníku práce.".
7. V § 28 písmena c) a d) včetně poznámky pod čarou č. 1b) znějí:
"c) zajišťuje chod soudu tím, že zabezpečuje financování jeho hospodaření
a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí
kontroly hospodaření,1b)
d) řídí a kontroluje výkon státní správy Nejvyššího správního soudu prováděný
jeho předsedou ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a organizuje výkon státní
správy soudu prováděný jeho předsedou v ostatních věcech,
1b) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění pozdějších předpisů.".
8. V § 29 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:
"(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího
správního soudu tím, že
a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační,
zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího správního soudu soudci, asistenty
soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b) dbá
o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
c) pečuje o zvyšování odborné
úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího správního
soudu,
d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
e) zajišťuje poskytování informací
soudem podle zvláštního právního předpisu,2)
f) kontroluje činnost ředitele správy
soudu,
g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího správního soudu a úkoly krizového řízení,
h)
plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
2) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů.".
9. V § 29 odstavec 3 zní:
"(3) Ředitel správy soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto
zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
a) zajišťuje
provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b) vyřizuje personální
věci zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu s výjimkou soudců,
c) zajišťuje
řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem státní správy
Nejvyššího správního soudu podle pokynů předsedy soudu.".
10. Poznámka pod čarou č. 3) se zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST DESÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Požadavek dosažení věku 30 let se nevztahuje
a) na soudce a přísedící,
kteří byli jmenováni do funkce soudce nebo zvoleni do funkce přísedícího přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) na ustanovení soudcem u justičních čekatelů, jejichž
pracovní poměr trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou části první čl. I
bodů 37, 39 a 40 a části třetí čl. III, které nabývají účinnosti dnem 1. července
2004.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.