Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
120/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. února 2001
o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád)
a o změně dalších zákonů
Změna: 6/2002 Sb.
Změna: 360/2003 Sb.
Změna: 279/2003 Sb.
Změna: 53/2004 Sb.
Změna: 257/2004 Sb.
Změna: 284/2004 Sb.
Změna: 499/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 501/2004Sb.
Změna: 133/2006 Sb.
Změna: 253/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb., 347/2007 Sb.
Změna: 254/2008 Sb., 259/2008 Sb.
Změna: 274/2008 Sb.
Změna: 183/2009 Sb.
Změna: 301/2008 Sb., 7/2009 Sb.
Změna: 285/2009 Sb., 286/2009 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 396/2012 Sb.
Změna: 45/2013 Sb. (část)
Změna: 396/2012 Sb. (část)
Změna: 45/2013 Sb.
Změna: 170/2013 Sb.
Změna: 396/2012 Sb. (část)
Změna: 303/2013 Sb. (část)
Změna: 139/2015 Sb.
Změna: 164/2015 Sb.
Změna: 164/2015 Sb. (část), 375/2015 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 258/2017 Sb.
Změna: 298/2017 Sb.
Změna: 94/2018 Sb.
Změna: 31/2019 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(1) Soudní exekutor (dále jen "exekutor") je fyzická osoba splňující předpoklady
podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem.
(2) V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon
exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva (dále jen "exekuční
činnost") a další činnost podle tohoto zákona.
(1) Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při výkonu exekuční činnosti
je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími
soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení.
(2) Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu
a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutorského
povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční
činnosti.
(1) Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.
(2) Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou
správy vlastního majetku. Exekutor však může vykonávat i za úplatu činnost vědeckou,
publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních
orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech
samosprávy.
(1) Označení "soudní exekutor" nebo "exekutorský úřad", od nich odvozené
tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními
není oprávněn použít ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních
titulů.
(2) Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,
není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční
činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani označení způsobilé přivodit nebezpečí
záměny s uvedenými označeními.
(1) Exekutor může zaměstnávat zaměstnance.
(2) Na základě písemného pověření uděleného exekutorem mohou jeho zaměstnanci
vykonávat úkony exekuční činnosti a další činnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném
tímto zákonem.
(3) Na pracovní poměr zaměstnanců exekutora se vztahuje zvláštní právní
předpis.2)
Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora České republiky (dále
jen "Komora").
(1) Státní dohled nad exekuční činností, nad činností exekutora podle §
74 odst. 1 písm. c) a § 76a a nad nakládáním se zvláštním účtem podle § 46 odst.
5 nebo nad nakládáním s prostředky na zvláštním účtu, vykonává Ministerstvo spravedlnosti
(dále jen "ministerstvo"). Ministerstvo provádí státní dohled i na základě písemných
podnětů právnických nebo fyzických osob.
(2) Ministerstvo při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost postupu
soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a délku exekučního
řízení.
(3) Ministerstvo je při výkonu státního dohledu oprávněno
a) provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů,
b) nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat
si z nich výpisy a kopie,
c) požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora
k věci, která je předmětem státního dohledu,
d) požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance
k věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření podle písmene
c) není nutné nebo je nedostatečné,
e) vstupovat do prostor exekutorského úřadu,
f) nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují
údaje o nakládání se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 nebo o nakládání s prostředky
na zvláštním účtu, pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(4) Exekutor je povinen ministerstvu při výkonu státního dohledu poskytnout
požadovanou součinnost tím, že
a) zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin
nebo údaje podle odstavce 3 písm. f), případně na dobu nezbytně nutnou spis,
b) poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c),
c) na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce
3 písm. d).
(5) Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti
exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Pro výkon dohledu platí obdobně odstavce 3 a 4.
(6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst.
1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor
jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda soudu příslušného
podle § 45 (dále jen „exekuční soud“). Pro výkon státního dohledu předsedou okresního
soudu se použijí obdobně odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu provádí státní
dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob. Předseda okresního
soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu soudu. Jednotlivými úkony
při výkonu státního dohledu může předseda okresního soudu pověřit vyššího soudního
úředníka.
(1) Drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora, drobné nedostatky
v činnosti exekutorského kandidáta (dále jen „kandidát“) nebo exekutorského koncipienta
(dále jen „koncipient“) nebo drobné poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo
předseda okresního soudu exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi písemně vytkne.
(2) Neprokáže-li se, že exekutor provedl veškerá opatření, která lze po
něm spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1, vytkne
ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi i drobné nedostatky
v činnosti nebo drobné poklesky v chování kandidáta nebo koncipienta, kteří jsou
jeho zaměstnanci.
Ministr spravedlnosti (dále jen "ministr")
a) odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,
b) po projednání s Komorou určuje či zvyšuje počet exekutorských úřadů
v obvodu každého okresního soudu a jejich případnou změnu,
c) na návrh Komory může přeložit exekutory s jejich souhlasem do obvodu
jiného okresního soudu,
d) jmenuje jednu třetinu členů zkušební komise a dvě třetiny členů
kárné komise z řad soudců,
e) vyhlašuje výběrové řízení za podmínek stanovených v § 10 odst. 2
a podává návrh na členy výběrové komise podle § 115a odst. 1.
(1) Komora je povinna do 30 dnů předložit ministerstvu veškeré stavovské
předpisy přijaté jejími orgány. Tím není dotčeno ustanovení § 110 odst.
8.
(2) Má-li ministr za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem,
je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh na jeho přezkoumání
soudem.
Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory,
jakož i související listiny.
(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu nebo
jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může ministerstvo takový
akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních předpisů
občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále se ustanovení odstavce
1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory učiněné podle správního řádu nebo podle
zákona o správě daní a poplatků.
(1) Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou jí
zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti rozhodnutí o nucené
správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení o zavedení nucené správy může
být vydání rozhodnutí o nucené správě Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě
Komory změnit.
(2) Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se
v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů Komory, vyjma
podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí. Rozhodování o věcech náležejících
do působnosti orgánů Komory tímto okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon
jejich funkce pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem
Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě Komory.
(3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v
němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do jejich působnosti
rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je takové rozhodnutí neplatné.
Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná jménem Komory navenek, může Komora právně
jednat jen se souhlasem ministerstva, jinak jsou taková právní jednání neplatná.
Věta první a druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o zavedení
nucené správy Komory.
(4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.
(5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení,
nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání sněmu podá ministerstvo
zprávu o výkonu nucené správy a o stavu hospodaření a majetku Komory.
HLAVA II
EXEKUTOR
DÍL 1
Exekutor a exekutorský úřad
(1) Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1. v magisterském
studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice28),
nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice
uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy,
kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního
právního předpisu29), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému
vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda
v oboru právo na vysoké škole v České republice,
c) je bezúhonný,
d) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, a
e) složil exekutorskou zkoušku.
(2) Exekutorskou praxí se rozumí praxe exekutora, kandidáta a koncipienta
podle tohoto zákona. Ministerstvo započítá zcela do exekuční praxe praxi soudce,
soudce Ústavního soudu, asistenta soudce, prokurátora, advokáta, notáře, komerčního
právníka, státního zástupce, asistenta státního zástupce, justičního čekatele, právního
čekatele prokuratury, advokátního koncipienta, notářského koncipienta, notářského
kandidáta, právního čekatele státního zastupitelství a právního čekatele u komerčního
právníka; z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.
(3) Exekutorskou zkouškou se rozumí odborná zkouška exekutora podle tohoto
zákona. Ministerstvo uzná odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou
soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, advokátní zkoušku, notářskou
zkoušku, profesní zkoušku na komerčního právníka a závěrečnou zkoušku právního čekatele
za exekutorskou zkoušku podle tohoto zákona.
(1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na návrh Komory
do 1 měsíce od doručení návrhu Komory na jmenování exekutora, a to do sídla v obvodu
okresního soudu. Návrh na jmenování exekutora podává na základě výběrového řízení
Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení. Výběrové řízení je ukončeno vydáním
rozhodnutí prezidia Komory o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na
prvním místě nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady na jejich jmenování.
(2) Komora uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění
exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů, do 1 měsíce
poté, co se Komora dozví o zvýšení počtu exekutorských úřadů. Jestliže Komora nepodá
ministrovi návrh na jmenování exekutora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení
nebo neuskuteční výběrové řízení ve stanovené lhůtě, ministr vyhlásí výběrové řízení
a na jeho základě jmenuje exekutora i bez tohoto návrhu.
(3) Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené Komorou každý,
kdo splňuje podmínky podle § 9.
(1) Exekutor může vykonávat svou činnost pouze, jestliže
a) složil slib do rukou ministra,
b) uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla
vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.
(2) Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu,
která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, a prokázat se
stejnopisem nebo ověřenou kopií této smlouvy Komoře do 30 dnů po svém jmenování exekutorem.
Jestliže exekutor zaměstnává zaměstnance, je povinen uzavřít smlouvu o pojištění
své odpovědnosti i za újmu způsobenou jeho zaměstnanci v souvislosti s činností podle
tohoto zákona.
(3) Pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti
s výkonem exekuční činnosti, musí trvat po celou dobu výkonu exekutorského úřadu.
(1) Uchazeč vybraný ke jmenování do exekutorského úřadu skládá do rukou
ministra před svým jmenováním tento slib: "Slibuji na svoje svědomí a občanskou čest,
že budu zachovávat Ústavu České republiky, ústavní a jiné zákony a právní předpisy
a budu je uplatňovat jako soudní exekutor podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,
při výkonu exekuční činnosti budu postupovat nezávisle a spravedlivě a budu zachovávat
povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvím v souvislosti s
vykonáváním exekuční nebo další činnosti exekutora."
(2) Odmítne-li uchazeč složit slib nebo složí-li slib s výhradou, nemůže
být jmenován exekutorem a ministr jmenuje do exekutorského úřadu uchazeče, který
se ve výběrovém řízení umístil na dalším místě pořadí za uchazečem, který odmítl
složit slib nebo složil slib s výhradou.
(1) Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní
všechny úkoly potřebné k řádnému výkonu exekuční činnosti. Exekutor při své činnosti
používá průkaz exekutora, razítko a pečetidlo, které obsahují
a) jeho jméno, příjmení
a titul,
b) označení "soudní exekutor",
c) sídlo exekutora,
d) státní znak České republiky.
(2) Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora.
(3) Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora je v příloze č. 1 k tomuto
zákonu.
(1) Sídlem exekutorského úřadu je obec, ve které je sídlo okresního soudu,
do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Jiné sídlo v obvodu tohoto soudu si exekutor
může zvolit jen s předchozím souhlasem Komory.
(2) Exekutorský úřad se označí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
(1) Výkon exekutorského úřadu zaniká
a) smrtí exekutora,
b) prohlášením exekutora za mrtvého,
c) odvoláním exekutora,
d) pozbytím státního občanství České republiky,
e) jestliže byla svéprávnost exekutora omezena,
f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření
odvolání z exekutorského úřadu,
g) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen
trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor odsouzen k nepodmíněnému
trestu odnětí svobody,
h) uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž
byla ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského úřadu.
(2) Ministr exekutora odvolá,
a) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný
čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
b) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii
smlouvy o pojištění své odpovědnosti za újmu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem
nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,
c) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných
důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a
nebude připraven vykonávat exekuční činnost,
d) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem
ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční
činnost.
(3) Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí
o jeho odvolání.
(4) Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je povinna
jej ministerstvu neprodleně oznámit.
(5) Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, převezme
spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i další činnost. Účastníky
exekučního řízení o tom informuje a oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora.
Exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění vymožených
v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů nově jmenovanému exekutorovi
a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1.
(6) Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě
jeho dědiců nebo odkazovníků na odměně nově jmenovaného exekutora se určí dohodou.
Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování nového exekutora, rozhodne
Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
DÍL 2
Zastupování exekutora
(1) Po jmenování exekutora do exekutorského úřadu mu Komora ustanoví
na jeho návrh zástupce pro případ nemoci, dovolené, pozastavení nebo zániku výkonu
exekutorského úřadu a nebo z jiných vážných důvodů, pro které nemůže vykonávat svůj
úřad. Komora ustanoví zástupce exekutorovi také tehdy, jestliže sám nenavrhl svého
zástupce do 1 měsíce od svého jmenování, a také v případě pozastavení výkonu jeho
úřadu. Zastupovaný exekutor a zástupce si dohodnou podíl zástupce na odměně zastupovaného
exekutora. Nebude-li dohoda doručena Komoře do dvou měsíců od ustanovení zástupce,
rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
(2) Zástupce je ustanoven z řad kandidátů exekutora, nejsou-li, z řad
exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného okresního soudu nebo jejich kandidátů,
a nejsou-li, z řad exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného krajského soudu nebo
jejich kandidátů. Za zástupce exekutora je možné ustanovit kandidáta, jen jestliže
splňuje podmínky podle § 11 odst. 1 písm. b).
(3) Exekutor je povinen bez zbytečného odkladu oznámit vznik či zánik
skutečnosti podle odstavce 1 písemně Komoře a svému ustanovenému zástupci. Oznámení
o vzniku skutečností podle odstavce 1 obsahuje zejména důvod a den, od kterého exekutor
nemůže vykonávat svůj úřad. Oznámení o zániku skutečností podle odstavce 1 obsahuje
důvod a den, od kterého exekutor může vykonávat svůj úřad. Zastupování začíná dnem,
kdy se zástupce dozví o skutečnostech podle odstavce 1, a končí, byl-li po zániku
výkonu exekutorského úřadu jmenován do exekutorského úřadu nový exekutor anebo pominou-li
jiné důvody, pro které zastupování vzniklo. Bez zbytečného odkladu po dni ukončení
zastupování se provede vyrovnání mezi zástupcem a zastupovaným exekutorem, popřípadě
jeho dědici nebo odkazovníky, a to ke dni ukončení zastupování.
(4) Pokud zastupování trvá, nemůže zastupovaný exekutor vykonávat exekuční
činnost. Zástupce exekutora má povinnost nahradit újmu způsobenou porušením povinnosti
mlčenlivosti. Za újmu způsobenou zaměstnanci zastupovaného exekutora odpovídá zastupovaný
exekutor. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.
(5) Ustanovení zástupce z řad kandidátů je podmíněno souhlasem exekutora,
u něhož je kandidát v pracovním poměru.
(6) Proti rozhodnutí Komory o ustanovení zástupce a určení podílu na
odměně zastupovaného exekutora lze podat řádný opravný prostředek k soudu.
(7) Dohody podle odstavce 1 a podle § 15 odst. 5 eviduje Komora.
(1) Zástupce exekutora podepisuje listiny svým jménem a příjmením a současně
uvede také jméno a příjmení exekutora, kterého zastupuje.
(2) Jestliže je zástupce exekutorem, používá své razítko a pečetidlo.
Jestliže je kandidátem, používá razítko a pečetidlo exekutora, kterého zastupuje.
(3) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na exekutora platí také pro
kandidáta, jestliže vykonává úřad exekutora jako zástupce exekutora.
(4) Kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského
úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně. Ustanovení § 32 se použije obdobně.
(1) Komora ustanoví exekutorovi nového zástupce,
a) jestliže ustanoveným
zástupcem je exekutor a výkon jeho exekutorského úřadu zanikl,
b) jestliže ustanoveným zástupcem je kandidát a Komora ho vyškrtne ze seznamu kandidátů
a nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu a ani po upozornění Komory
ho v určené lhůtě neobnoví a nebo jestliže mu bylo uloženo kárné opatření odvolání
ze zastupování,
c) jestliže ustanovený zástupce požádá o uvolnění z funkce zástupce,
d) jestliže o to požádá zastupovaný exekutor.
(2) Ustanovení § 16 se přiměřeně použije i na ustanovení nového zástupce.
(3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.
DÍL 3
Zaměstnanci exekutora
Koncipient
(1) Koncipient je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu koncipientů.
(2) Seznam koncipientů vede Komora.
(1) Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana
České republiky, který
a) splňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) až c),
b) je v pracovním poměru u exekutora.
(2) Zápis do seznamu koncipientů vykoná Komora do 1 měsíce ode dne
doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakož i odmítnutí provedení zápisu oznámí
Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je koncipient v pracovním poměru.
(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů,
a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán
do seznamu koncipientů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu
návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení
oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu, nejpozději však do 6 měsíců od doručení
návrhu na zápis do seznamu koncipientů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo
nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, zaniká.
(1) Exekutor může koncipienta písemně pověřit prováděním úkonů, které
jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti.
(2) Exekutor však nemůže pověřit koncipienta k vydání exekučního příkazu.
Koncipient nemůže vykonat dražbu nemovité věci nebo obchodního závodu (dále jen „závod“),
vydávat rozhodnutí v exekuci prodejem nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské
zástavní právo.
(1) Komora vyškrtne ze seznamu koncipientů toho,
a) kdo zemřel a nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,
b) kdo pozbyl státní občanství České republiky,
c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,
d) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro
trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
e) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,
f) komu skončil pracovní poměr u exekutora,
g) kdo byl zapsán do seznamu kandidátů.
(2) Vyškrtnutí ze seznamu koncipientů oznámí Komora koncipientovi a
exekutorovi, u kterého je a nebo byl koncipient v pracovním poměru.
(3) Ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, a s jeho souhlasem
i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, v pracovním
poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených
osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu koncipientů,
právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu koncipientů, zaniká.
Kandidát
(1) Kandidát je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu kandidátů.
(2) Seznam kandidátů vede Komora.
(1) Komora na základě písemné žádosti koncipienta zapíše do seznamu
kandidátů toho, kdo
a) je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal
důvod k jeho vyškrtnutí podle § 22 odst. 1 písm. a) až f),
b) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi,
c) složil exekutorskou zkoušku.
(2) Složení exekutorské zkoušky se musí umožnit každému, kdo splňuje
podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b).
(3) Zápis podle odstavce 1 provede Komora do 1 měsíce ode dne doručení
žádosti. Provedení zápisu oznámí Komora kandidátovi a exekutorovi, u kterého je kandidát
v pracovním poměru.
(4) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů,
a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán
do seznamu kandidátů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu do
seznamu kandidátů návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do
2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu do seznamu kandidátů,
nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu kandidátů Komoře,
právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů,
zaniká.
Exekutor může kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční
nebo další činnosti.
(1) Komora vyškrtne kandidáta ze seznamu kandidátů z důvodů uvedených
v § 22 odst. 1 písm. a) až f).
(2) Vyškrtnutí oznámí kandidátovi a exekutorovi, u kterého je a nebo
byl kandidát v pracovním poměru.
(3) Ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, a s jeho souhlasem
i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, v pracovním
poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených
osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu kandidátů,
právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů, zaniká.
Vykonavatel exekutora a další zaměstnanci exekutora
(1) Exekutor může zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora
a další zaměstnance.
(2) Exekutor může vykonavatele exekutora písemně pověřit prováděním úkonů,
které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel3a).
Další zaměstnance může pověřit prováděním jednoduchých úkonů, které jsou předmětem
exekuční nebo další činnosti.
(3) Vykonavatelem exekutora může být občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) je bezúhonný,
c) má úplné středoškolské vzdělání,
d) je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců,
e) složil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora.
(4) Rozsah a způsob kvalifikační zkoušky vykonavatele exekutora určí
Komora podle § 110 odst. 7 písm. c) a § 110 odst. 8.
HLAVA III
EXEKUČNÍ ČINNOST
DÍL 1
Obecná ustanovení
Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný
a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za
úkony exekučního soudu.
(1) Exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na
jeho poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod
pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2) Důvodem k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, které spočívají v
postupu exekutora v exekučním řízení o projednávané věci.
(3) Jakmile se exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen,
oznámí ji neprodleně exekučnímu soudu. V řízení může zatím učinit jen takové úkony,
které nesnesou odkladu.
(4) Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora;
o tom musí být exekutorem poučeni.
(5) Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit nejpozději
do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce; nevěděl-li
v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit
do 8 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit
také tehdy, jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě exekutora.
Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný účinek.
(6) Námitka podjatosti musí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností,
které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě údaj, kdy se o tomto
důvodu účastník uplatňující námitku dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení
prokázána.
(7) K rozhodnutí o námitce podjatosti předloží exekutor bez odkladu věc
exekučnímu soudu; v řízení může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
To neplatí, byla-li námitka uplatněna nejpozději v den skončení exekučního řízení
či jeho zastavení, nebo tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o
nichž bylo exekučním soudem již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.
(8) O vyloučení exekutora rozhoduje exekuční soud.
(9) Rozhodnutí o vyloučení exekutora se doručí oprávněnému, povinnému
a exekutorovi.
(10) Proti rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení exekutora není přípustný
opravný prostředek.
(11) Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci pokračuje
ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do rejstříku zahájených
exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo b); nově zaregistrovaný
exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce.
(12) O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec
exekutora, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce 1 až 4, 6
a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
Exekutor může odmítnout provést požadovaný úkon jedině z některého
z těchto důvodů:
a) odporuje-li zákonu nebo právním předpisům,
b) jestliže oprávněný nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce, nejde-li o exekuci
k vymožení výživného nezletilého dítěte.
(1) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech,
o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti.
(2) Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory, a to
pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných, v nezbytné míře a pro jednotlivý případ.
(3) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které
se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení. Účastník řízení,
jehož oprávněného zájmu se skutečnost dotýká, může exekutora povinnosti mlčenlivosti
o takové skutečnosti zprostit. Vyslovil-li účastník exekučního řízení písemný souhlas
se sdělením údajů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního právního
předpisu30), exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu sdělí.
(4) Exekutor nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu ke svému zaměstnanci,
kterého pověřuje provedením jednotlivých úkonů podle zákona, pokud je tato osoba
povinna sama povinnost mlčenlivosti zachovávat.
(5) Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro
řízení před soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu nezbytném pro
řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a oprávněným nebo
povinným nebo jejich právními nástupci, a pro výkon státního dohledu.
(6) Povinnosti mlčenlivosti se exekutor nemůže dovolat v kárném řízení
podle tohoto zákona.
(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit
spáchání trestného činu.4) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností
vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí.
Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informací správci daně při plnění
povinností stanovených daňovým řádem exekutorovi jako povinné osobě podle zákona
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(8) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po zániku výkonu úřadu
exekutora.
(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se
obdobně vztahuje i na zaměstnance exekutora, na činnost exekutora v orgánech Komory,
rovněž na členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které
se účastní kárného řízení podle tohoto zákona. U těchto osob trvá i po skončení jejich
pracovního poměru u exekutora nebo u Komory, popřípadě po skončení jejich funkce
v orgánu Komory.
(10) Porušení povinnosti mlčenlivosti podle předchozích odstavců zakládá
kárnou odpovědnost exekutora a jeho povinnost nahradit újmu, která porušením této
povinnosti vznikla.
(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je exekutor povinen nahradit újmu
tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto zákona. Exekutor je
povinen nahradit újmu i tehdy, byla-li újma způsobena při výkonu exekuční nebo další
činnosti jeho zaměstnancem; případná povinnost této osoby nahradit újmu podle zvláštních
předpisů tím není dotčena.
(2) Exekutor se povinnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě
nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
(3) Povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu5)
tím není dotčena.
Součinnost třetích osob
(1) Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány,
notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni
sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou
známy z jejich úřední činnosti.
(2) Policie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu
a součinnost podle zákona o Policii České republiky.
(3) Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které
z úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence osob nebo
jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich
majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné
k vedení exekuce; tuto povinnost má zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí,
orgán správy daní, orgán, který vede registr motorových vozidel, orgán pověřený vedením
informačního systému veřejné správy, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních, střelivu
a provozovaných střelnicích, orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny,
komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář, jiné osoby
oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky
ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pracovník správce daně,
orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se nemůže v odpovědi na písemnou
žádost exekutora dovolat povinnosti mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu.
V exekučním řízení má exekutor pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým
souborům, v nichž jsou vedeny údaje katastru nemovitostí, postavení organizační složky
státu7f).
(4) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva,
instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé
elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce
a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen "peněžní ústav"), pojišťovny,
investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní
společnosti, penzijní fondy podle zvláštního právního předpisu, Garanční systém finančního
trhu (dále jen "finanční instituce"), notáři, advokáti, fyzické a právnické osoby
jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného
nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech7a), jakož i o jejich stavu a změnách
a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných papírech povinného
jimi spravovaných či u nich pro povinného či povinným uschovaných.
(5) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na
jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost osob, které
si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých
poštovních zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících
povinnému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní přihrádky
a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u poskytovatele poštovních služeb.
(6) Poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit
exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové stanice užívané
povinným a údaje o nich, pokud nejsou uvedeny ve veřejně dostupných seznamech.
(7) Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost
výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného.
(8) Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou
žádost jméno osoby, která podala k uveřejnění inzerát, který se týká nakládání s
majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou.
(9) Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho
písemnou žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně jako údaje
o přepravovaném zboží, je-li to třeba k vedení exekuce.
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje
pro potřeby exekuce exekutorům
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech
b) a c).
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo
území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li
vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum
nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině,
místo a stát, na jehož území k narození došlo,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti
včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení svéprávnosti,
j) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
k) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného
uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území
České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,
popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka; v případě, že jeden z rodičů
nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem
dítěte právnická osoba, název a adresa sídla.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a stát narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,
j) omezení svéprávnosti,
k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn
vstup na území České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,
příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát
narození,
d) rodné číslo.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového
informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne
pro potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního systému7g)
o
a) státních občanech České republiky7c) v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo")
stavební spořitelny,
b) cizincích v rozsahu7h)
1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo stavební spořitelny.
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne
pro potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního systému7i)
o účastnících7j) v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce
vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny7k),
3. číslo smlouvy o penzijním připojištění,
4. identifikační číslo penzijního fondu.
(1) Ministerstvo financí pro potřeby exekuce poskytne exekutorům
v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému
o účastnících podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření25), a to v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené
v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny7j),
3. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření,
4. identifikační číslo penzijní společnosti.
(2) Ministerstvo financí eviduje důvod poskytnutí údajů podle odstavce
1. Není-li důvod k žádosti o poskytnutí údajů podle odstavce 1 uveden, Ministerstvo
financí poskytnutí údajů odepře.
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne
pro potřeby exekuce exekutorům Česká správa sociálního zabezpečení údaje z registru
pojištěnců o příjemcích dávek důchodového pojištění v rozsahu
a) rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce,
b) příjmení a jméno,
c) aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů),
d) způsob výplaty důchodu (důchodů),
e) druh důchodu (důchodů),
f) výši důchodu (důchodů),
g) výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu,
h) výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek,
i) údaje o jiném příjemci důchodu,
j) u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován,
k) příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích
předpisů.
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne
pro potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo dopravy údaje z centrálního registru
silničních vozidel v rozsahu
a) vlastník (název, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o
právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo
trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu,
jde-li o fyzickou osobu),
b) provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a identifikační
číslo osoby, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení,
rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu
při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),
c) státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, datum jejího přidělení a odebrání,
d) druh a kategorie motorového vozidla a přípojného vozidla,
e) výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
značka (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní označení,
f) datum první registrace silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla,
g) účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo
určeno,
h) zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném
vozidle.
(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost
třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby uvedené v
§ 33 odst. 4 až 9 a komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální
depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů mají při
poskytování údajů právo na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů.
(2) Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle
§ 33 bez zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické podobě; nesplní-li
tuto povinnost, jsou povinny oprávněnému a exekutorovi nahradit újmu, která tím oprávněnému
nebo exekutorovi vznikne. Způsobil-li újmu nesplněním této povinnosti státní orgán,
právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla svěřena, nebo
územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem
nebo při výkonu samosprávy, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.8)
(3) Exekutor požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým
souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní
ústav není povinen poskytnout exekutorovi součinnost, není-li žádost o součinnost
podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti
anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví
vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti
o součinnost.
(4) Za nesplnění povinností uvedených v § 33 může exekutor uložit třetím
osobám pořádkovou pokutu.9)
(5) Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3 se použijí i pro zjišťování
údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním exekuce, jíž je k vydobytí
dluhu, který patří do společného jmění manželů nebo pro který lze vést exekuci na
majetek ve společném jmění manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.
DÍL 2
Exekuční řízení
(1) Exekuční řízení se zahajuje na návrh.
(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi.
(3) Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve
poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.
(4) Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci
ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako první.
(5) Exekuční řízení nelze přerušit, nestanoví-li tento nebo zvláštní
právní předpis10) jinak. Nelze také prominout zmeškání lhůty a podat návrh na obnovu
exekučního řízení.
Rejstřík zahájených exekucí
(1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje
a spravuje ministerstvo.
(2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje
údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku
vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. i).
(1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu
a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,
b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li
odlišný od exekutora podle písmene a),
c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
e) označení oprávněného a povinného,
f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
g) datum zahájení exekučního řízení,
h) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) a
b) (dále jen „doložka provedení exekuce“),
i) datum skončení exekuce.
(2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o zápisu
údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), h) a i) zapíše do rejstříku
exekutor.
Účastníci řízení
(1) Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.
(2) Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí
postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.
(3) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo
ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci,
jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno
právo z exekučního titulu.
(4) Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen
listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,12) pokud nevyplývá
přímo z právního předpisu.
(5) Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní
skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného,
o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje
jeho právní nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného,
musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
Exekuční návrh
(1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo
prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst.
3 a 5.
(2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona,
a) nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul
podle tohoto zákona, a
b) není-li exekučním titulem rozhodnutí o péči o nezletilé děti,
ve věcech ochrany proti domácímu násilí, orgánů Evropské unie nebo cizí rozhodnutí;
exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce vedena podle rozhodnutí o
výživném na nezletilé děti nebo podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení
vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy
nebo rozhodnuto o uznání.
(3) Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného
exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, se spojuje
s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti
řízení může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení.
(4) Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více
exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti
témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného ke společnému
řízení,
a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době
vzniku vymáhaného dluhu, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla spojena podle
odstavce 3,
b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého
plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu a
c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle
písmene a).
(5) V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení
povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových
výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení. V zájmu hospodárnosti však exekuční
soud řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení
zjevně nehodí.
(1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci
vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci
se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh
obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu7b),
popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e),
a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název,
sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti,
která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný
vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.
(2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou
kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis
notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční
soud.
(1) Neobsahuje-li exekuční návrh všechny stanovené náležitosti nebo
je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor, kterému byl
doručen exekuční návrh, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu
a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
(2) Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení
nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, exekutor
usnesením exekuční návrh odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen.
(3) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro
vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční návrh usnesením
nejpozději ve lhůtě podle § 44 odst. 1 zamítne.
Exekuční titul
(1) Exekučním titulem je
a) vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává
právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním
řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
c) vykonatelný rozhodčí nález,
d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního
právního předpisu13),
e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné
moci,
f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,14)
jejichž výkon připouští zákon.
(2) Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti,
má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů a,
jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.
(3) Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a),
b) nebo c) splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že
povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní
rovným dílem.
(4) Exekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze vést tehdy, obsahuje-li
označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího
příslušenství.
Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul podle § 40 odst.
1 písm. a) až c), e) a f) ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak ten orgán,
který je schválil.
(1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů
zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle
notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí
soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího
rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu
založeného rozhodnutím soudu.
(2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu
listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu
do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze
závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu
a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo
z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin
o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny
do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
(3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek,
který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného
jmění manželů změněn.
(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů,
nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném
jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u
peněžního ústavu.
(1) Jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění
podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času,
lze postupovat podle § 44 jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila
nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven
ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti
exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,
z níž je patrné, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost,
popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
(1) Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději
do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce (dále jen „pověření“).
Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý,
běží tato lhůta až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě
exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do rejstříku
zahájených exekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) a c) až
g).
(2) V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle
odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a musí dále zejména
obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu
nebo název, sídlo a identifikační číslo a přesné označení exekučního titulu. Součástí
žádosti o pověření jsou i údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) a c) až g). Společně
se žádostí exekutor soudu zašle exekuční návrh a všechny listiny, které k návrhu
připojil. Žádost včetně všech listin, které se soudu zasílají společně s ní, musí
být podána na elektronickém formuláři prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické
aplikace určené k podání takové žádosti; není-li to technicky možné, mohou být žádost
i listiny zaslány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, případně
v listinné podobě.
(3) Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem
stanovené předpoklady.
(4) Pověření obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora,
c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
d) označení oprávněného a povinného,
e) podpis a datum.
(5) Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení.
(6) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro
vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně
odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.
nadpis vypuštěn
(1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst.
3 zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor
vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje;
spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu
a výzvu podle § 46 odst. 6. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých
se zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle,
jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické
právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného
podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje
na nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož
územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce zasílá.
Vyrozumění není rozhodnutím.
(2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.
(3) Vyrozumění obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
e) označení oprávněného a povinného,
f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti
k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,
g) podpis a datum,
h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 3 a 4, § 44a odst. 1, §
54, § 55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1.
(4) Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na
který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před zasláním vyrozumění
oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a odst. 1 vztahuje pouze na část majetku
přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému
a povinnému.
(1) Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po
doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího
do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování
základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování
a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.
Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor,
oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky.
Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání,
dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného
věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený
věřitel vznesl námitku neplatnosti.
(2) Složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky,
nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím
zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6. Exekutor vydá rozhodnutí podle věty
první do 7 dnů ode dne, v němž mu byl doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle
účastníkům řízení a dalším osobám, jimž byly v rámci exekuce doručeny exekuční příkazy
podle § 49 odst. 7. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(3) Na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle
odstavce 1 a podle § 47 odst. 6 nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu,
jestliže povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje
k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.
(4) S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených
věřitelů může povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů
exekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku,
nejsou-li postiženy jinou exekucí16a), nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na
základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.
(5) Odstavec 1 se nepoužije, je-li povinným stát nebo územní samosprávný
celek.
Změna exekutora
(1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuci,
a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuci exekutor, kterého
oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce není rozhodnutím.
(2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný
exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné,
rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor,
který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí.
(3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.
(4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo
b) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o
dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se
vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.
(5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce
1 nese oprávněný.
Věcná a místní příslušnost exekučního soudu
(1) Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.
(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný,
je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na
území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e). Je-li povinný právnickou
osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný,
který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu
podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České
republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
(3) Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně
příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.
(1) Exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany
práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.
(2) Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k provedení exekuce. Exekutor
vede exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství nebo vynucení jiné
vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů oprávněného; tím bude exekuce provedena.
Úkony a rozhodnutí exekutora a exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise,
který vede exekutor v listinné nebo v elektronické podobě.
(3) Exekutor je povinen vést exekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny
exekuční návrhy.
(4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo
oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty
podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky
oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění
exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě,
kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Za vymožené plnění
se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze způsobů podle § 59 odst.
1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo hrazené na vymáhanou povinnost od uplynutí
lhůty podle odstavce 6 a vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto
exekučního příkazu.
(5) Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od vlastních
prostředků na zvláštním účtu31) u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České
republice. Exekutor oznámí bez zbytečného odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto
účtu a peněžní ústav, u kterého je veden.
(6) Exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění
vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce16b)
a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení
této výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě
nákladů exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena.
Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a
podle § 47 odst. 6. Jinak exekutor provede exekuci.
(7) Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno16c)
nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést16d), exekutor nečiní
žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu
správci nebo v rámci likvidace pozůstalosti do likvidační podstaty exekutor vydá
vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů
exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty;
toto usnesení exekutor vydá bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o úpadku nebo po
nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace pozůstalosti.
(8) Po skončení exekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor oznámení
o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích (seznamech) vedou
poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost;
oznámení není rozhodnutím. V oznámení označí také exekuční příkazy, jejichž účinky
skončením exekuce podle § 47 odst. 7 zanikly. Na žádost zašle toto oznámení neprodleně
rovněž účastníkům řízení.
Exekuční příkaz
(1) Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených
exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční
příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí
příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor
je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný,
zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být
splnění dluhů povinného dosaženo.
(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle
občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před
a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,
b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud
byl podán ve lhůtě podle písmene a),
c) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí
podle § 35b odst. 1 písm. h),
d) právní mocí exekučního příkazu.
(3) Pro účely odstavce 2 písm. d) není provedením exekuce úkon učiněný
k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.
(4) Exekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o
zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného
orgánu činného v trestním řízení.
(5) Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.
(6) Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést
na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil
tuto povinnost, je neplatné.
(7) Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných
exekučních příkazů.
V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor uvede
a) exekuční soud,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej vyhotovila,
d) označení účastníků včetně rodného čísla povinného, lze-li je zjistit,
e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
f) způsob provedení exekuce a číslo účtu oprávněného nebo exekutora vedeného u peněžního
ústavu, je-li číslo účtu potřebné pro způsob vedení exekuce,
g) označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz,
h) výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora.
(1) Výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky
musí rovněž obsahovat
a) označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce
mzdy), jde-li o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného,
b) označení peněžního ústavu a čísla účtu nebo jiného jedinečného identifikátoru7a),
jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu;
označí-li se více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede se také pořadí,
v jakém z nich má být vymáhaná pohledávka odepsána,
c) označení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka povinného), jde-li
o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu,
d) označení toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod písmeny a),
b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je
převoditelné na jiného, nebo označení podílu v obchodní společnosti nebo označení
členství v družstvu, jde-li o provedení exekuce postižením jiných majetkových práv
povinného,
e) označení věcí, které mají být prodány, případně spoluvlastnického podílu na nich,
nebo údaj o tom, že mají být prodány všechny podle zákona postižitelné movité věci,
jde-li o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického
podílu povinného na movitých věcech,
f) označení nemovité věci, která má být prodána nebo postižena správou, případně
spoluvlastnického podílu na ní, jde-li o provedení exekuce prodejem nebo správou
nemovité věci povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na nemovité věci,
g) označení závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele
závodu, který má být postižen, jde-li o provedení exekuce postižením závodu nebo
části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu,
h) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li o exekuci
pozastavením řidičského oprávnění.
(2) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění
o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuce srážkami
z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České republiky nebo Českou správou sociálního
zabezpečení, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu
nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu
podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa sociálního
zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem údaj podle
§ 48 písm. e).
(3) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění
o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuce přikázáním
pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je datový soubor, který obsahuje
údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění nebo datový soubor obsahující
údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který
je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez zbytečného
odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem čísla účtů a výši peněžních prostředků,
na něž se vztahují zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, a údaj
podle § 48 písm. e).
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů
podle odstavců 2 a 3.
(5) Výrok exekučního příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat
označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.
(6) Ve výroku exekučního příkazu se uvedou další zákazy, příkazy a
výzvy, které podle zvoleného způsobu provedení exekuce musí obsahovat usnesení o
nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
(7) Exekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším
osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu
rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
(8) Do vlastních rukou se osobám uvedeným v odstavci 7 doručuje v případech,
v nichž podle zvoleného způsobu exekuce občanský soudní řád stanoví, že se doručuje
do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
Součinnost oprávněného a povinného
(1) Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má provést
exekuci, a označil plátce mzdy povinného či plátce jiného pravidelného příjmu povinného,
popřípadě fyzickou nebo právnickou osobu, vůči které má povinný pohledávku, (dlužník
povinného) a uvedl důvod této pohledávky; jde-li o pohledávku z účtu u peněžního
ústavu, uvede oprávněný peněžní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor7a),
z něhož má být pohledávka odepsána.
(2) Považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného a vyzvat
ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul, a k prohlášení
o majetku povinného.
(3) Exekutor je oprávněn nahlédnout do soudního spisu o prohlášení o
majetku povinného.
Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká, jestliže
a) exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora,
b) exekuce byla zastavena,
c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy,
d) došlo ke změně exekutora podle § 44b,
e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o
exekutora, který povede spojená řízení.
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně
ustanovení občanského soudního řádu.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny
úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení
výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.
(3) Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského
soudního řádu se v exekučním řízení rozumí
a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,
b) právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl
podaný ve lhůtě podle písmene a), a
c) právní moc exekučního příkazu.
zrušen
Odklad exekuce
(1) Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci.
Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný
anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených
v návrhu, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout.
Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
(2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné
úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě
bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva. Věta první se nepoužije, uplatní-li
účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.
(3) Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného
podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo exekuční soud uvede
dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu exekutor nečiní žádné úkony směřující
k provedení exekuce. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení
exekuce.
(4) Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo exekuční
soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud
rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.
(5) Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů
oprávněného a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží
provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném
povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1
a v § 47 odst. 6 ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce,
použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce;
jinak se vrátí složiteli jistoty.
(6) I bez návrhu může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení exekuce,
lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.
(7) Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí
jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne
bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.
Zastavení exekuce
(1) Návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne,
kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává
u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce
podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě
písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li
exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí
exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.
(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných
pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1; to neplatí, jde-li o
návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst. 6. Návrh na zastavení exekuce,
který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý
nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu
nebo který byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí
podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.
(3) Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od
doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí,
a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení,
vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni
účastníci se zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce
do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření,
nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej
společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.
(4) O zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se
zastavením oprávněný. Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o zastavení exekuční
soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce 5.
(5) O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.
(6) Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor
exekuci zastaví. Exekutor exekuci nezastaví pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky
pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu nebo je-li vymáháno
výživné na nezletilé dítě.
Soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady
exekuce.
Rozhodování exekutora
(1) Při rozhodování postupuje exekutor obdobně podle občanského soudního
řádu. Exekutor při rozhodování činí úkony, které v řízení o výkon rozhodnutí přísluší
soudu prvého stupně.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, exekutor rozhoduje usnesením, které
doručí účastníkům řízení a dalším osobám, o jejichž návrzích a právech a povinnostech
rozhoduje.
(3) Exekutor rozhoduje bez jednání, nestanoví-li občanský soudní řád
jinak.
(4) Stanoví-li tento zákon, že má být úkon učiněn u exekutora, lhůta
zůstává zachována, je-li úkon učiněn u exekučního soudu, který podání neprodleně
zašle exekutorovi.
Odvolání proti rozhodnutí exekutora
(1) Proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání.
(2) O odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v jehož
obvodu působí exekuční soud.
(3) Odvolání není přípustné proti
a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§
68 odst. 2 a 3),
b) exekučnímu příkazu,
c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo
d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.
(4) Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí
u exekutora, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení
týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(5) Ustanovení § 201 až 226 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.
(6) Úkony podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor,
který poté odvolání předloží společně s exekučním spisem odvolacímu soudu.
Písemnosti v exekučním řízení doručuje exekutor buď osobně nebo prostřednictvím
svého zaměstnance nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky16a)
anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí
přepravu zásilek.
Uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.
HLAVA IV
ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE
(1) Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Zajistit
majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení
vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně
stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných
nákladů exekuce.
(2) Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení
oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě
i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem
stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce,
provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně
a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li
to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
b) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního
připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv,
srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského
oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmena a),
c) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný
nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky
z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob
provedení exekuce podle písmen a) a b), a
d) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a
své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) až c).
(3) Způsob provedení exekuce určí exekutor. Na návrh povinného nebo s jeho
souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví odstavec 2 písm. a) až
d).
(1) Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést
a) srážkami
ze mzdy a jiných příjmů,
b) přikázáním pohledávky,
c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
d) postižením závodu,
e) správou nemovité věci,
f) pozastavením řidičského oprávnění.
(2) Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité
částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést
a) vyklizením,
b) odebráním věci,
c) rozdělením společné věci,
d) provedením prací a výkonů.
(3) Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem
zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.
Ustanovení této hlavy upravující způsob provádění exekučního řízení nemají
vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění
za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění24) nebo srovnatelných
podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno
a vzniklo před podáním exekučního návrhu. To platí i v případě, že finanční zajištění
bylo sjednáno nebo vzniklo v den podání exekučního návrhu, avšak až poté, co tato
skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl
nebo vědět měl a mohl.
DÍL 1
Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci srážkami ze mzdy
a jiných příjmů přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí
srážkami ze mzdy.
zrušen
DÍL 2
Exekuce přikázáním pohledávky
zrušen
Exekuci postižením jiných majetkových práv lze provést také postižením
podílu povinného jako společníka nebo komanditisty ve společnosti nebo postižením
členských práv a povinností povinného jako člena v družstvu (dále jen "postižení
podílu společníka ve společnosti").
(1) Patenty, průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému
uděleny a jsou pro něj zapsány v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů
nebo v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále
jen "Úřad"), a licence (souhlasy) k využívání vynálezu chráněného patentem, licence
k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranné
známky, které povinný poskytl třetím osobám, exekutor sepíše, jakmile se o nich dozví.
Patentové listiny a osvědčení o zápisu průmyslových vzorů a osvědčení o zápisu ochranných
známek se vždy odevzdají exekutorovi. V případě potřeby nebo pochybností si exekutor
vyžádá od Úřadu zprávu. Je-li třeba, při jejich odebrání se postupuje přiměřeně podle
ustanovení o exekuci odebráním věci.
(2) Po sepsání exekutor sdělí Úřadu, jaké patenty, průmyslové vzory a
ochranné známky, které byly povinnému uděleny a které Úřad pro povinného zapsal do
patentového rejstříku nebo do rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných
známek, a jaké licence (souhlasy) k využívání vynálezu chráněnému patentem, licence
k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranných
známek, které povinný poskytl třetím osobám, byly sepsány, kdy k sepsání došlo a
že povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem nakládat. Úřad obsah sdělení zapíše do
svého patentového rejstříku nebo rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku
ochranných známek vedených podle zvláštních právních předpisů.17)
(3) Sepsané patenty (patentové listiny), průmyslové vzory (osvědčení
o zápisu průmyslových vzorů) a ochranné známky (osvědčení o zápisu ochranných známek
do rejstříku) exekutor zpeněží; postupuje přitom přiměřeně podle ustanovení o exekuci
prodejem movitých věcí. Všechna práva při převodu patentů, průmyslových vzorů a ochranných
známek, která jinak přísluší povinnému jako jejich majiteli zapsanému v patentovém
rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů a rejstříku ochranných známek, vykonává
po dobu exekuce exekutor.
(4) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje.
(5) Pro exekuci práv z licence k využívání vynálezu chráněného patentem,
práv z licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a práv z licence
k užívání ochranných známek, které povinný poskytl třetím osobám, se použijí ustanovení
o exekuci přikázáním jiných peněžitých pohledávek. Exekuční příkaz se doručí i Úřadu.
(6) Po jejich zpeněžení exekutor vyrozumí Úřad o převodu patentu, průmyslového
vzoru a ochranné známky a o nabyvateli těchto práv. Úřad poté provede zápis o převodu
v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných
známek. Byla-li exekuce zastavena, exekutor vyrozumí po právní moci rozhodnutí Úřad.
(7) Exekucí nelze postihnout práva spojená výhradně s osobou povinného,
zejména právo na původcovství.
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci přikázáním pohledávky
přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí přikázáním
pohledávky.
DÍL 3
Exekuce příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu
zrušen
DÍL 4
Exekuce prodejem movitých věcí a nemovitých věcí
(1) Exekutor může i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které
sepsal, je-li to účelné a je-li zde obava z jejich poškození nebo ztráty. Zajištěné
věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného schovatele. Zajistit nelze
nosič dat, na němž povinný pořídil záznam průběhu soupisu movitých věcí.
(2) K exekuci prodejem nemovité věci povinného může exekutor přistoupit,
jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též
veřejnými listinami notáře doloženo, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.
(3) Ustanovení § 328b odst. 4 věty druhé a § 336h odst. 4 občanského
soudního řádu platí obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(4) Nepostačuje-li k úhradě dluhů podle § 336n odst. 1 občanského soudního
řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného usnesení podle § 336n odst.
2 občanského soudního řádu bez návrhu zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.
(5) Při oceňování nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých
práv a závad s nemovitou věcí spojených se použije obvyklá cena podle zvláštního
právního předpisu18).
(6) Povinnost podle § 328a odst. 1 občanského soudního řádu je splněna
vyvěšením veřejné vyhlášky na úřední desce exekutora a exekučního soudu; vedle tohoto
zveřejnění může exekutor nabídku uveřejnit prostřednictvím hromadných sdělovacích
prostředků nebo veřejně přístupné počítačové sítě. Povinnost nabídky se vztahuje
na instituce, jejichž zřizovatelem je stát nebo obec.
(7) Náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve skupině
uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
zrušen
Vyškrtnutí věci ze soupisu
(1) Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen
„navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do
30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který
věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.
(2) O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů
od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu
na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických
osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem
společně s návrhem.
(3) Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný.
Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému
nepatří či patřit nemůže.
(4) Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může
navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora,
kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze
soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí
věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze
sepsané movité věci prodat.
(5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu,
že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí
o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle odstavce 1.
(6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím
vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle odstavce 1.
(7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 vyškrtnuta ze soupisu nebo
vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá navrhovateli
na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel
exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v
sídle exekutora.
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých
věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující
výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.
zrušen
DÍL 5
Exekuce postižením závodu
(1) K exekuci postižením závodu nebo části závodu povinného může exekutor
přistoupit, jen jestliže bude doloženo, že závod nebo část závodu je majetkem povinného.
(2) Exekutor ustanoví v exekučním příkazu správce závodu.
(3) Ustanovení § 338u odst. 3 občanského soudního řádu se použije obdobně
pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(4) Náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve
skupině uvedené v § 338ze odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
(5) Při oceňování závodu nebo jeho části se použije obvyklá cena podle
zvláštního právního předpisu.18)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci postižením závodu
přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí postižením
závodu.
Díl 6
Exekuce pozastavením řidičského oprávnění
(1) Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může
exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na
nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje
studiem na své budoucí povolání.
(2) Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle
zvláštního právního předpisu32), oprávněnému a povinnému. Orgánu, který vede registr
řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než povinnému.
(3) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje
řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu32). Po dobu pozastavení
řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční
příkaz se povinnému doručuje do vlastních rukou.
(4) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,
a) prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb
svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské
oprávnění, nebo
b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo
na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí
povolání.
Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr
řidičů podle zvláštního právního předpisu32).
DÍL 7
Uspokojení práv na nepeněžité plnění
(1) Byl-li vydán exekuční příkaz k provedení prací a výkonů, které může
vykonat i někdo jiný než povinný, postará se exekutor o to, aby práce, o které jde,
provedl pro oprávněného někdo jiný, nedohodl-li se s oprávněným jinak.
(2) Pokuty uložené při provedení exekuce podle ustanovení § 351 občanského
soudního řádu je povinný vždy povinen zaplatit na účet exekučního soudu. Uloženou
pokutu vymůže exekutor bez návrhu v rámci exekučního řízení.
(3) Exekuci prováděnou podle § 351 občanského soudního řádu lze zastavit,
a to i zčásti, pokud výše uložené pokuty neodpovídá vymáhané povinnosti či okolnostem
případu.
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ukládající jinou
povinnost než zaplacení peněžité částky přiměřeně ustanovení občanského soudního
řádu upravující výkon rozhodnutí k uspokojení nepeněžitých plnění.
HLAVA V
ZŘÍZENÍ EXEKUTORSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH
(1) Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých
věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na návrh. Exekuční
návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný.
(2) Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité
věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o jeho podání
vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního
práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující
o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.
(3) S vyrozuměním o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního
práva se povinnému nezasílá výzva podle § 46 odst. 6. Vyrozumění o zahájení exekuce
ke zřízení exekutorského zástavního práva obsahuje namísto poučení podle § 37 odst.
3 a 4 a § 54 poučení podle odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35b odst. 1 písm. h), §
37 odst. 3 až 5, § 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 47 odst. 5, § 50, 54, 58 až 73
se nepoužijí.
(4) Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné k
vedení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na odklad nelze podat.
(5) Výrok exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva
musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní
právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, označení zástavního věřitele údaji,
které se zapisují do katastru nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o
dni, který je rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva.
(6) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující
den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního
práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva
stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo
smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto
zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené
trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem,
byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční
návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle
trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den
právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ke zřízení exekutorského
zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu
upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých
věcech.
(8) Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí exekutorovi
oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva,
neuhradí-li oprávněný náklady exekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuce, který
se doručuje pouze oprávněnému.
(9) Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke
zřízení exekutorského zástavního práva.
(10) Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní
mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní právo nezaniká.
(11) Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k soudu.
(12) Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence
v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na
základě exekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno.
HLAVA VI
DALŠÍ ČINNOST EXEKUTORA
DÍL 1
Obecná ustanovení
(1) Exekutor může v rámci další činnosti
a) poskytovat právní pomoc
oprávněnému nebo povinnému po vydání exekučního titulu, jakož i v souvislosti s exekuční
činností a další činností,
b) provádět autorizovanou konverzi dokumentů podle zvláštního právního předpisu16a),
c) sepisovat listiny a vykonávat jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon.
(2) O úkony podle odstavce 1 může fyzická i právnická osoba (dále jen
"žadatel") požádat jakéhokoliv exekutora.
(3) Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže
a) tento úkon odporuje právnímu předpisu,
b) exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni
na věci, nebo
c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu
se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.
(1) Exekutor může v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením
přijímat do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, jejichž povaha to umožňuje.
(2) O přijetí do úschovy vydá exekutor tomu, kdo hodnoty skládá, písemné
potvrzení.
(1) Pověří-li soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost,
zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního vykonavatele podle
zvláštního právního předpisu.19) V rámci další činnosti exekutor vykonává i jinou
činnost, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2) Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh
vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle
ustanovení tohoto zákona.
Na základě pověření soudu nebo státního zástupce zjišťuje exekutor majetek
podléhající podle rozhodnutí vydaného v trestním řízení zajištění a osobně nebo prostřednictvím
jiné osoby vykonává správu takového majetku. Při evidenci spravovaného majetku postupuje
exekutor přiměřeně jako při evidenci věcí převzatých do úschovy.
(1) Nezná-li exekutor žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána
platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li exekutor
tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem.
(2) Svědkem totožnosti nemůže být osoba, která není plně svéprávná, nebo
osoba, která nemůže číst nebo psát. Dále jím nemůže být osoba blízká žadateli a osoba,
která je na věci zúčastněna, a zaměstnanci exekutora, který je žádán o úkony další
činnosti.
Je-li mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat
tlumočníka. Jako tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo toho, kdo je
na věci zúčastněn.
Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání
Exekutor na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě
práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle jiného právního předpisu (dále
jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za toho, vůči komu se neúčinnosti
právního jednání může dovolat.
(1) O žádosti podle § 76d exekutor sepíše za účasti věřitele protokol,
který musí obsahovat
a) místo a datum sepsání protokolu,
b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li
věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo
nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě
některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného
zástupce,
c) jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je
oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, adresu jejího
sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující
číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
d) adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od
bydliště nebo adresy sídla,
e) údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě exekutorem převzato,
f) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2) Jedno vyhotovení protokolu exekutor předá věřiteli.
(3) Exekutor neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.
(4) Exekutor zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm.
c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí, že bylo
oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak stalo, sdělí tyto skutečnosti
věřiteli. Nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě předat, sdělí tuto skutečnost
věřiteli.
(1) Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti
podle § 76d, který musí obsahovat
a) místo a datum sepsání protokolu,
b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li
věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo
nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě
některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného
zástupce,
c) oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:
1. jméno,
příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její
název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné
identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno,
příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, který jménem věřitele oznámení
o výhradě činí,
2. jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení
o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, adresu jejího sídla a identifikační
číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické
osobě některé z nich přiděleno,
3. označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje
věřitel práva dovolat se jeho neúčinnosti,
4. jméno, příjmení, datum narození a bydliště
dlužníka věřitele, a je-li dlužníkem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla
a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo,
bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
5. označení pohledávky věřitele
vůči dlužníku,
6. výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,
d) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2) Exekutor další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další vyhotovení
protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodu 2 do 3 pracovních dnů ode
dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí, že bylo vyhotovení protokolu této
osobě doručeno a kdy se tak stalo, nebo nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě
doručit, sdělí tyto skutečnosti věřiteli.
(1) Ten, kdo žádá o úkon podle § 76d, je povinen exekutorovi prokázat
svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho exekutor osobně. Jde-li o právnickou
osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci. Obdobně
se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba. Právnická osoba
prokazuje svoji existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje;
nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého lze soudit,
že existuje a také prohlášením o její existenci osobou, která za ni právně jedná.
(2) Není-li exekutorovi totožnost, popřípadě existence podle odstavce
1 prokázána, exekutor odmítne požadovaný úkon provést.
DÍL 2
Sepisování exekutorských zápisů
Exekutor na žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje
nebo stavu věci, například splnění dluhu, stavu nemovitých věcí, bytů a nebytových
prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným
státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti exekutora nebo jestliže
se exekutor přesvědčil o stavu věci.
zrušen
(1) Exekutorský zápis musí obsahovat
a) místo, den, měsíc a rok jeho sepsání,
b) jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,
c) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,
d) popis děje nebo stavu věci,
e) otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2) Exekutorský zápis je veřejnou listinou.
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
Exekutorské zápisy musí být neprodleně po sepsání uloženy v kanceláři
exekutora pod uzávěrou.
HLAVA VII
NÁKLADY EXEKUCE A NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO
(1) Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či
účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada
za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce závodu, a je-li exekutor
nebo správce závodu plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná
daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu20) (dále jen "náklady exekuce").
Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem
exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní
výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí
být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce.
(2) Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání
nároku (dále jen "náklady oprávněného"). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný.
(3) Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.
(4) Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu
k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k
provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky.
(1) Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě
nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.
(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,
která jej vyhotovila,
d) označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného,
lze-li ho zjistit,
e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení
a odůvodnění,
g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování,
h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.
(3) Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů
od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného
odkladu soudu (§ 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k
námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.
(4) Rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi.
Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek.
Dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků
ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného
hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro případ
zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem
sjednat výši účelně vynaložených výdajů.
(1) Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137
odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého
jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální výši určené zvláštním právním
předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce.
(2) Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení, jiný
zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů,
povinen zaplatit ji účastníkovi.
HLAVA VIII
ODMĚNA EXEKUTORA
(1) Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží exekutorovi
odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při vedení exekuce, náhrada
za doručení písemností, a je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná
daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.20)
(2) Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení exekuce,
v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní odměna není nákladem
exekuce. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu
za doručení písemností a náhradu za ztrátu času.
(3) Nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, má exekutor
právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Spotřebovaná
část zálohy se oprávněnému nevrací a stává se nákladem oprávněného (§ 87 odst. 2).
Za výkon další činnosti podle § 74 odst. 1 písm. a) náleží exekutorovi
mimosmluvní odměna, nedohodne-li se s žadatelem jinak.
(1) Za výkon činnosti podle § 76a náleží exekutorovi mimosmluvní odměna.
(2) O výši odměny podle odstavce 1 a nároku na náhradu dalších nákladů
exekuce podle § 87 odst. 1 rozhoduje a přiznané náklady exekuce vyplácí soud nebo
státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a exekutora pověřil.
Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, hotových výdajů, náhrady za
doručení písemností a náhrady za ztrátu času stanoví ministerstvo vyhláškou.
HLAVA IX
MANIPULACE SE SPISY A JEJICH ÚSCHOVA
DÍL 1
Manipulace se spisy
(1) Nejsou-li spisy ukončené, musí být uloženy v kanceláři exekutora
tak, aby byly jak exekutorovi, tak kontrolním orgánům kdykoliv přístupné. Nemá-li
exekutor takový spis u sebe, musí být ze záznamu v příslušném registru zřejmé, kde
se spis nachází.
(2) Opisy a potvrzení ze spisů uložených v kanceláři exekutora vydává
na žádost oprávněných orgánů a osob exekutor nebo jím pověřený zaměstnanec.
Nahlížení do spisů
(1) Oprávněné orgány a osoby mohou nahlížet do spisů, které nejsou
uloženy v archivu exekutora, a pořizovat si z nich výpisy; oprávněné osoby tak mohou
činit výlučně v kanceláři exekutora pod jeho dohledem nebo pod dohledem jím pověřeného
zaměstnance. O nahlédnutí do spisu se ve spisu provede záznam.
(2) Na odůvodněnou žádost oprávněných orgánů a osob je možno spis zaslat
jinému exekutorovi, v jehož kanceláři je možno do něho nahlédnout.
(3) Do spisů týkajících se další činnosti exekutora může nahlížet pouze
žadatel; jiné osoby jen s jeho souhlasem. Ministerstvo může v souvislosti s výkonem
státního dohledu nahlížet do spisů týkajících se činností exekutora podle § 74 odst.
1 písm. b) bez souhlasu žadatele.
(1) Oprávněnými orgány jsou v rozsahu své působnosti ministerstvo,
Komora, orgány činné v trestním řízení, soudy, státní zastupitelství, finanční úřady
a katastrální úřady.
(2) Oprávněnými osobami jsou účastníci exekučního řízení, jejich právní
nástupci, zástupci těchto osob a znalec, pokud ho příslušný orgán uvedený v odstavci
1 za znalce ustanovil a uložil mu povinnost nahlédnout do spisu.
(3) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody,
exekutor na žádost povolí, aby nahlédl do exekučního spisu a aby si z něho učinil
výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah
musí zůstat utajen.
Půjčování spisů
Exekutor předá kopie požadovaných listin z exekučního spisu, případně
kopii celého spisu na základě písemné žádosti orgánům činným v trestním řízení, soudům,
finančním úřadům, katastrálním úřadům a znalcům. Nepostačí-li poskytnutí kopií listin
nebo kopie celého spisu, umožní exekutor osobám pověřeným těmito orgány nahlížení
do spisu; jen je-li to zcela nezbytné, spis jim zapůjčí. Na půjčování spisů ministerstvu
se vztahuje § 7 odst. 4 písm. a); obdobně se postupuje při předkládání věci soudu
v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení.
Rekonstrukce spisů
(1) Exekutor provádí rekonstrukci spisů, které byly zcela nebo z části
zničeny nebo se ztratily.
(2) Exekutor vyhotoví opisy písemností, které si vypůjčí od účastníků
nebo od jejich právních nástupců, od jiného exekutora, od soudu, od orgánu katastru
nemovitostí, případně od jiného orgánu nebo od znalce. Na tyto připojí své razítko
a doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu.
(3) Exekutor může vykonat i potřebné zjišťování obsahu listiny, zejména
vyslechnutím účastníků, případně jejich právních nástupců, a obsah listiny osvědčí
zápisem, ve kterém uvede všechny zjištěné okolnosti. V osvědčení uvede obsah tvrzení
účastníků nebo jejich právních nástupců o obsahu listiny.
Manipulace s exekutorskými stejnopisy
O nahlížení do exekutorských zápisů platí obdobně úprava uvedená v
§ 94, není-li v zákoně výslovně stanoveno jinak.
(1) Exekutor zapůjčí exekutorský zápis jen soudu, ministerstvu nebo
Komoře na jejich žádost.
(2) Exekutor založí namísto zapůjčeného exekutorského zápisu jeho ověřený
opis s připojením žádosti, na jejímž základě byl exekutorský zápis vydán.
(3) Je-li prvopis exekutorského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může
exekutor vydávat stejnopisy z ověřeného opisu založeného podle odstavce 2. To neplatí,
jestliže soud, ministerstvo nebo Komora toto vydávání pozastavily.
Exekutor ukládá exekutorské zápisy pod uzávěrou v kovové skříni odděleně
od spisů.
(1) Exekutor, který byl jmenován do uvolněného exekutorského úřadu,
převezme do úschovy exekutorské zápisy exekutora, který zemřel nebo který byl odvolán.
(2) Exekutor, který převzal do úschovy exekutorské zápisy podle odstavce
1, vydává z nich stejnopisy, opisy či výpisy. O nahlížení a zapůjčení těchto exekutorských
zápisů platí ustanovení hlavy osmé dílu prvního této části zákona.
DÍL 2
Úschova ukončených spisů
(1) Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal
podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a uschovávají v kanceláři
exekutora. Po uložení spisů se na jejich evidenci vztahují právní předpisy platné
pro uložení soudních spisů.
(2) Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu
uložené v kanceláři exekutora.
(3) Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení registrů
a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný Komorou.
(4) Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou žádost
oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a půjčování těchto spisů
platí přiměřeně ustanovení hlavy osmé dílu prvního této části zákona.
nadpis vypuštěn
(1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž úřad
zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.
(2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.
zrušen
DÍL 3
Vydávání stejnopisů, opisů, výpisů
Z exekutorských zápisů se vydávají stejnopisy nebo opisy.
(1) Stejnopisy exekutorských zápisů se vydávají účastníkům, jichž se
exekutorský zápis týká, není-li v exekutorském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému
mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí.
(2) Opisy exekutorských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy.
Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy.
(1) Stejnopis exekutorského zápisu musí doslovně souhlasit s exekutorským
zápisem. Obsahuje také opisy plných mocí a ostatních příloh exekutorského zápisu.
(2) Doložka o ověření stejnopisu exekutorského zápisu obsahuje údaje
o tom, že se stejnopis shoduje doslovně s exekutorským zápisem, komu je stejnopis
určen a kdy byl stejnopis vyhotoven. Exekutor doložku podepíše a připojí otisk úředního
razítka exekutora.
(1) Z exekutorského zápisu lze vydat výpis. Výpis z exekutorského zápisu
se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo jen některých skutečností
uvedených v exekutorském zápisu. Při vydávání výpisů se použije přiměřeně postup
týkající se vydávání stejnopisů.
(2) Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah exekutorského zápisu,
z něhož byl vydán.
HLAVA X
SAMOSPRÁVA EXEKUTORŮ
Komora
(1) Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Praze.
(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která sdružuje všechny
exekutory a vede seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů. Exekutor se stává členem
Komory okamžikem jmenování exekutorem. Členství v Komoře zaniká odvoláním exekutora,
jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého.
(3) Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary
a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve výši stanovené
sněmem exekutorů.
(4) Komora má tyto orgány:
a) sněm,
b) prezidium,
c) prezidenta,
d) revizní komisi,
e) zkušební komisi,
f) kárnou komisi,
g) kontrolní komisi.
(5) Komora může zřizovat poradní orgány.
(6) Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.
Sněm exekutorů
(1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory.
(2) Právo účastnit se sněmu má každý exekutor.
(3) Prezidium svolává sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to písemně
požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident Komory nebo ministr,
je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2 měsíců ode dne doručení žádosti.
(4) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina
exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm nový;
takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň třetina všech exekutorů
zapsaných v seznamu exekutorů.
(6) K platnosti usnesení sněmu exekutorů je nutný souhlas většiny přítomných
exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(7) Sněm zejména
a) volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy prezidia Komory,
náhradníky prezidia Komory a členy ostatních orgánů Komory z řad exekutorů a odvolává
je, nestanoví-li tento zákon jinak,
b) projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory,
c) přijímá organizační, volební, zkušební, kárný a kancelářský řád Komory,
d) ruší nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného rozhodnutí
prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,
e) schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
f) schvaluje výšku ročního členského příspěvku exekutorů na činnost Komory, jakož
i jiných plateb předvídaných tímto zákonem nebo řády Komory, popřípadě stanoví zásady
pro určení jejich výše,
g) schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech Komory, popřípadě
stanoví zásady pro určení jejich výše,
h) zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
i) schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si vyhradí,
j) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,“.
k) stanoví postup při vedení, správě a provozu centrální evidence exekucí,
l) usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí.
(8) K platnosti zkušebního, kárného a kancelářského řádu, jakož i k postupu
při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 je zapotřebí souhlasu ministerstva.
Prezidium Komory
(1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory.
(2) Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia
pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad náhradníků
členy nové.
(3) Prezidium Komory volí a odvolává ze svých členů prezidenta a viceprezidenta
Komory.
(4) Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou
za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce.
(5) Členství v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní, kárné
nebo kontroln komisi.
(6) Prezidium
a) zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů,
b) dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců,
c) organizuje odbornou výchovu exekutorů, kandidátů, koncipientů a vykonavatelů
exekutora a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost,
d) vede evidenci (seznamy) exekutorů, kandidátů, koncipientů a ustanovených zástupců
exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam exekutorů zasílá krajským a okresním
soudům,
e) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
f) organizuje exekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební komise,
g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy výběrové komise,
h) podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví tento zákon,
i) svolává sněm,
j) vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního řádu, kárného
řádu, kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového
řízení podle § 10, a předkládá je sněmu ke schválení,
k) předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád, kárný řád a kancelářský řád,
jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,
l) vyjadřuje se k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti exekutorů,
m) ustanovuje zástupce exekutora,
n) schvaluje studijní plán exekutorské zkoušky,
o) přijímá stavovské předpisy a činí veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné
činnosti Komory,
p) provádí další činnost podle tohoto zákona a rozhoduje ve všech dalších věcech
podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu Komory.
Prezident Komory
(1) Prezident Komory
a) zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem
ve všech věcech,
b) řídí jednání sněmu,
c) svolává prezidium Komory nejméně jednou za 3 měsíce a řídí jeho jednání; prezidium
Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů prezidia
Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,
d) je oprávněn činit v době mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v působnosti prezidia,
která nesnesou odkladu, a veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné
činnosti orgánů Komory, která nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena
jinému orgánu Komory,
e) navrhuje na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu přísedících kárného
soudu.
(2) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.
Revizní komise
(1) Revizní komise má 5 členů.
(2) Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu
revizní komise.
(3) Revizní komise
a) přezkoumává hospodaření Komory a podává zprávu
o výsledku hospodaření Komory sněmu exekutorů; za tímto účelem musí být revizní komisi
Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
b) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory,
c) schvaluje roční závěrečný účet Komory.
(4) Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise.
(5) Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory,
s funkcí náhradníka člena prezidia Komory a s členstvím v kárné komisi a v kontrolní
komisi.
Kontrolní komise
(1) Kontrolní komise má 9 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů kontrolní
komise pod počet stanovený tímto zákonem, je kontrolní komise oprávněna doplnit z
řad náhradníků členy nové.
(2) Kontrolní komise ze svých členů volí a odvolává předsedu a místopředsedu
kontrolní komise.
(3) Kontrolní komise
a) připravuje podklady, zpracovává zprávy a navrhuje opatření týkající
se vyřizování stížností na exekutory, kandidáty, koncipienty a další zaměstnance
exekutorů; za tím účelem je kontrolní komise oprávněna činit šetření v dotčených
exekutorských úřadech,
b) provádí kontroly a doporučuje prezidiu opatření při provádění dohledu
nad činností exekutorů a nad vedením exekutorských úřadů,
c) působí preventivně a výchovně, provádí analýzy a zásadní poznatky
ze své činnosti ve spolupráci s ostatními orgány Komory navrhuje prezidiu ke zveřejnění.
(4) Předsedu kontrolní komise zastupuje místopředseda kontrolní komise.
(5) Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu
Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory, jakož i s členstvím v revizní
komisi.
Kárná komise
(1) Kárná komise má 9 členů, z toho 6 členů z řad soudců a 3 členy z řad
exekutorů.
(2) Členové kárné komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu kárné
komise. Předsedou kárné komise může být pouze soudce.
(3) Předsedu kárné komise zastupuje místopředseda kárné komise.
(4) Kárné řízení se koná před tříčlenným kárným senátem jmenovaným předsedou
kárné komise. Kárný senát se skládá z 2 členů kárné komise z řad soudců a z 1 člena
kárné komise z řad exekutorů. Předsedou kárného senátu může být pouze soudce.
(5) Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory
a s členstvím v revizní komisi a kontrolní komisi.
(6) Řízení, rozhodování a činnost kárné komise upraví Komora kárným řádem.
Zkušební komise
(1) Zkušební komise má 15 členů.
(2) Členové zkušební komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu
zkušební komise.
(3) Předsedu zkušební komise zastupuje místopředseda zkušební komise.
(4) Exekutorská zkouška se koná před tříčlenným zkušebním senátem složeným
ze 2 členů zkušební komise z řad exekutorů a z 1 člena zkušební komise z řad soudců;
senátu předsedá člen určený předsedou zkušební komise.
(5) Řízení, rozhodování a činnost zkušební komise upraví Komora zkušebním
řádem.
Výběrová komise
(1) Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních
exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož obvodu se nachází
okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor jmenován, a 2 na návrh ministra
z řad zaměstnanců ministerstva.
(2) Výběrová komise určí svého předsedu losem.
(3) Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční
většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.
HLAVA XI
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST EXEKUTORA, KANDIDÁTA A KONCIPIENTA
Obecná ustanovení
(1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný delikt
nebo závažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou odpovědností exekutora
podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a
kárnou odpovědností kandidáta nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.
(2) Kárným deliktem je
a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených
právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání
nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční
činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského
povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.
(3) Závažným kárným deliktem je závažné
a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených
právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání
nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční
činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského
povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.
(4) Za kárný delikt exekutora se považuje i
a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem
anebo usnesením Komory, nebo
b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo
ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti,
případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.
(5) Za závažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné
a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem
anebo usnesením Komory, nebo
b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo
ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti,
případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.
(6) Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 2 500 000 Kč,
d) odvolání z exekutorského úřadu.
(7) Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 250 000 Kč,
d) odvolání ze zastupování.
(8) Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 50 000 Kč.
(9) Za závažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle
odstavce 6 písm. b) a d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, kandidátovi kárné
opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od 10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi
kárné opatření podle odstavce 8 písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.
(10) Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu nebo
veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze zároveň uložit veřejné napomenutí
i pokutu. Při ukládání kárného opatření se přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát
nebo koncipient se znovu dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán
vinným kárným proviněním.
(11) Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu,
byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně
třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost
zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi
se uloží kárné opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před
podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným
závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho
dalšího zastupování exekutora.
(12) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu,
nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován
exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být
odvolaný kandidát po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem
nebo být jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen ten,
komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní náklady v celostátním
tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí; toto
rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí
určí senát kárného soudu v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.
(13) Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu,
příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.
(14) Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné provinění
zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
(15) Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců
4 a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě
požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1.
nadpis vypuštěn
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(2) Kárnou žalobu je oprávněn podat
a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
b) předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech
působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
c) předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu
tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora,
d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu
tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,
e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci
vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora,
(dále jen „kárný žalobce“).
(3) Kárná žaloba musí být podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění
došlo.
(4) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta
nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož
je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení
kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí
důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.
Kárné řízení proti kandidátovi a koncipientovi
§ 117a
(1) O tom, zda se kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění,
a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený
tříčlenný kárný senát.
(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident
Komory, účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory
odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak
ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce
některého z členů kárného senátu, kárná komise Komory bez odkladu zvolí nového člena.
§ 117b
(1) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárného senátu kandidáta
nebo koncipienta, proti němuž se kárné řízení vede (dále jen „kárně obviněný“), jejím
doručením. Poučí jej o právu zvolit si zástupce z řad exekutorů nebo advokátů, vyjádřit
se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu.
O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.
(2) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka,
jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo
chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát exekutora
nebo advokáta s jejich souhlasem.
(1) Kárně obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které jsou
mu kladeny za vinu, a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Kárně obviněný může být
v řízení zastoupen exekutorem nebo advokátem.
(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně
dostaví a poskytnou výpověď.
(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí
potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny
nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony, které v kárném řízení nemohou
být provedeny, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud
dožádání vyhoví, nejde-li o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna
rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.
(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b) skončil pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u exekutora,
c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,
d) kárně obviněný byl za skutek, pro který se vede kárné řízení,
pravomocně odsouzen v trestním řízení.
(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně
obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu
činnému v trestním řízení.
(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro
skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému vede trestní
stíhání.
(4) Kárný senát pokračuje v řízení, jestliže orgán činný v trestním řízení
rozhodl jinak než podle odstavce 1 písm. d).
(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení,
určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně
obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného
opatrovníka podle § 117b odst. 2, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi.
Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že kandidát se dopustil kárného provinění,
rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 7. Dojde-li kárný
senát k závěru, že koncipient se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen,
a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 8.
(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění
nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že kárně obviněný se
kárného obvinění zprošťuje.
(3) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z
důvodů zastavení uvedených v § 119 odst. 1 při ústním jednání.
(4) Jestliže kárný senát kárnou žalobu zamítl nebo kárně obviněného obvinění
zprostil, má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na
náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Bylo-li kárné
řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. a), c), d) nebo
e), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu
vůči státu. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst.
2 písm. b), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok
na náhradu vůči Komoře.
(5) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1
uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené
paušální částkou v kárném řádu.
(6) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně
ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom
musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům
se řídí zvláštními právními předpisy20b).
(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav
v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže
je to pro kárně obviněného příznivější.
(2) Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok
a odůvodnění; pro doručování se použijí přiměřeně ustanovení správního řádu o doručování
rozhodnutí vydaných ve správním řízení.
(3) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci
do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí
se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému. Dále se doručí ministrovi, pokud nebyl
kárným žalobcem.
(4) Proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.
(5) Kárný žalobce je oprávněn podat žalobu podle zvláštního právního
předpisu21) proti rozhodnutí kárného senátu podle § 120 odst. 1 až 3, jestliže k
jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
Kárné řízení proti exekutorovi
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení proti exekutorovi se
použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21).
(2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede ministerstvo.
Pozastavení výkonu exekutorského úřadu
(1) Ministr může pozastavit exekutorovi výkon exekutorského úřadu, jestliže
bylo proti němu zahájeno trestní řízení za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin
související s exekuční činností, a to až do právní moci rozhodnutí.
(2) Ministr pozastaví exekutorovi výkon exekutorského úřadu po dobu výkonu
trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání.
(3) Po dobu pozastavení výkonu exekutorského úřadu nesmí exekutor vykonávat
exekutorskou činnost.
(4) Proti rozhodnutí ministra o pozastavení výkonu exekutorského úřadu
lze podat žalobu u soudu.22)
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření
se pro účely kárné odpovědnosti hledí na exekutora, kandidáta nebo koncipienta, jako
by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil,
kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.
HLAVA XII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DORUČOVÁNÍ
(1) Pokud občanský soudní řád stanoví, že listina má být vyvěšena na úřední
desce soudu, platí, že tato povinnost je splněna vyvěšením na úřední desce exekutora,
nestanoví-li tento zákon výslovně jinak. Povinnost zveřejnit vyhláškou různé údaje
stanovená v zákoně je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku,23) pokud se
zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu.
(2) Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí nebo listina mají být vyvěšeny na
úřední desce soudu nebo na úřední desce exekutora, platí, že desátým dnem po vyvěšení
byly doručeny účastníkům, kteří nejsou exekutorovi známi nebo jejichž pobyt není
znám.
HLAVA XIII
SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení "soudní exekutor", "exekutorský
úřad", od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny
s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních
titulů,
b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“,
„exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením
způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů
na základě zákona, nebo
c) vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona,
ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna
tuto činnost vykonávat.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do
200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz
činnosti do 1 roku.
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že
a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení "soudní exekutor", "exekutorský
úřad", od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny
s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních
titulů,
b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“,
„exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením
způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů
na základě zákona, nebo
c) vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona,
ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna
tuto činnost vykonávat.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do
200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz
činnosti do 1 roku.
Přestupky Komory
(1) Komora se dopustí přestupku tím, že
a) neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti
exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
anebo dohled provádí v rozporu s § 7 odst. 5,
b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,
c) nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1
nebo 2,
d) nevyškrtne koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1
nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2,
e) nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo
3,
f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,
g) neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16
odst. 1 a 2 nebo § 18,
h) orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst.
2,
i) prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115
odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se zkušebním řádem
vydaným podle § 115 odst. 5,
j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,
k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory,
l) poruší povinnosti stanovené v § 8d odst. 3, nebo
m) nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu
přísedících kárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), i), j), k) nebo
l),
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), d), e), g), h)
nebo m),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) nebo f).
nadpis vypuštěn
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
HLAVA XIV
CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ
(1) Komora vede centrální evidenci exekucí, v níž se evidují po uplynutí
lhůty podle § 46 odst. 6
a) vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44,
b) pravomocná usnesení o zastavení a odkladu exekuce,
c) dražební vyhlášky vydané podle § 336b odst. 2 a § 338o odst. 2 občanského
soudního řádu,
d) oznámení dražebního roku podle § 328b odst. 3 občanského soudního
řádu.
(2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje rodné číslo povinného, bylo-li
přiděleno. Tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se neuvádí ve výpisu podle
odstavce 8.
(3) Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, který je veden, provozován
a spravován Komorou. Komora zveřejňuje údaje z centrální evidence exekucí způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(4) Zápisy do centrální evidence exekucí provede elektronicky exekutor,
který je pověřen exekucí, v přiměřené lhůtě.
(5) Postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro její
vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva.
(6) Nestanoví-li se dále jinak, náleží za poskytnutí údajů z centrální
evidence exekucí Komoře odměna, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou.
(7) Odměna podle odstavce 6 Komoře nenáleží
a) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 písm. c) a d),
b) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 ministerstvu nebo soudům.
(8) Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucí nebo potvrzení
o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není zapsán. Výpis a potvrzení
jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v centrální evidenci exekucí
k okamžiku, který je na nich uveden.
HLAVA XV
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Do zahájení činnosti Komory vykonává její funkci ministerstvo, které svolá
ustavující konferenci exekutorů nejdéle do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
Ministerstvo schvaluje na návrh Komory kárný řád, kancelářský řád, zkušební
řád pro exekutorské zkoušky a stanoví pravidla pro složení výběrové komise a postup
při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10.
Vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem
na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejich právních předchůdců
se považuje za vysokoškolské právnické vzdělání podle § 9 odst. 1 písm. b).
Výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu
rozhodnutí vydaného před účinností tohoto zákona se uskuteční podle dosud platných
právních předpisů; jestliže však pohledávka oprávněného nebyla zcela uspokojena,
může oprávněný se souhlasem soudu podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona.
(1) Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním výkonu
rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také exekuce podle tohoto zákona.
Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí,
rozumí se tím také vedení exekuce podle tohoto zákona.
(2) Tam, kde se v zvláštních právních předpisech hovoří o nákladech státu
na provedení soudního výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také
náklady exekuce podle tohoto zákona.
(3) Je-li exekucemi vedenými podle tohoto zákona i výkonem rozhodnutí prováděným
podle občanského soudního řádu postižen tentýž majetek, postupuje se podle zákona,
kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí16a).
Ministerstvo se zmocňuje, aby stanovilo vyhláškou
a) výši a způsob určení
odměny exekutora, hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu
času, včetně přiměřené výše zálohy,
b) paušální výši náhrady nákladů účastníka řízení pro účely rozhodování
o nákladech v případech podle § 89a,
c) výši a způsob určení odměny správců závodu a náhrady jejich hotových výdajů,
d) podmínky pojištění odpovědnosti za újmy způsobené exekutorem činností dle tohoto
zákona,
e) postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro její vedení,
provoz a správu,
f) postupy při výkonu exekuční a další činnosti k provedení hlavy třetí až osmé tohoto
zákona.
Po dobu 2 let od účinnosti tohoto zákona může se souhlasem ministra Komora
započítat i jinou právní praxi v délce 3 let.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
zrušen
ČÁST TŘETÍ
zrušena
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna občanského soudního řádu
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb.,
zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994
Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního
soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č.
15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb.,
zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona
č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000
Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.,
se mění takto:
1. V § 78a se za slovo "notářským" vkládají slova "nebo exekutorským",
za slova "v přítomnosti notáře" se vkládají slova "nebo soudního exekutora" a za
slova "jestliže notář" se vkládají slova "nebo soudní exekutor".
2. V § 125 se za slovo "notářské" vkládají slova "nebo exekutorské".
ČÁST ŠESTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o bankách
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona
č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995
Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona
č. 127/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto:
1. V § 38 odst. 3 se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno h), které zní:
"h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona.9b)".
Poznámka pod čarou č. 9b) zní:
"9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
2. V § 38 odst. 5 se za slova "odstavce 3 písm. a)" vkládají slova "a
h)".
ČÁST OSMÁ
Změna živnostenského zákona
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona
č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994
Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona
č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997
Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona
č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998
Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona
č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999
Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona
č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000
Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona
č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000
Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb., se
mění takto:
1. V § 3 odst. 2 písm. c) se za slova "patentových zástupců6)" doplňují
slova "a soudních exekutorů6a)"
Poznámka pod čarou č. 6a) zní:
"6a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
2. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti
Provozování cestovní agentury se ve sloupci 2 písm. b) za slova "úplné střední vzdělání"
vkládají slova "nebo úplné střední odborné vzdělání".
3. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 314: Ostatní, u oboru
živnosti Provozování cestovní kanceláře se ve sloupci 2 písm. c) před slova "úplné
střední odborné vzdělání" vkládají slova "úplné střední vzdělání nebo".
ČÁST DEVÁTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST DESÁTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST JEDENÁCTÁ
zrušen
ČÁST DVANÁCTÁ
Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních
symbolů České republiky, ve znění zákona č. 114/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb.
a zákona č. 68/1993 Sb., se mění takto:
V § 1 odst. 1 písm. f) se na konci doplňují slova "a soudní exekutoři".
ČÁST TŘINÁCTÁ
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění
zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 2 větě druhé se za slova "komerčního právníka" vkládají
slova " , soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního
soudu nebo Nejvyššího soudu a exekutorského kandidáta" a za slova "advokátního koncipienta"
se vkládají slova ", exekutorského koncipienta".
2. V § 7 odst. 3 se za slova ", advokátní zkoušku" vkládají slova ", exekutorskou
zkoušku".
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o advokacii
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., se
mění takto:
1. V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo "notářů" vkládají slova ", soudních
exekutorů" a v poznámce pod čarou č. 1) se doplňuje text: "Zákon č. 120/2001 Sb.,
o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
2. V § 6 odst. 1 se na konci části věty před středníkem doplňují slova
"a exekutorská zkouška".
3. V § 6 odst. 2 se na konci části věty první před středníkem vkládají
slova "exekutora a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce
Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu".
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb.,
o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 se za slova "jako soudního komisaře" doplňují slova "a
úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů
a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu3a)".
Poznámka pod čarou č. 3a) zní:
"3a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
2. V § 4 odst. 2 se za slova "Činnost notáře" vkládají slova "a soudního
exekutora".
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST SEDMNÁCTÁ
zrušena
zrušen
ČÁST OSMNÁCTÁ
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se mění takto:
1. V § 22 odst. 1 písmeno f) zní:
"f) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy
prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz
prodejem předmětu dražby nebo jeho části,".
2. V § 46 odst. 1 písmeno g) zní:
"g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy
prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz
prodejem předmětu dražby nebo jeho části,".
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.,
zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č.
323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb.,
zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona
č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997
Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona
č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999
Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu
Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona
č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000
Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona
č. 492/2000 Sb., se mění takto:
V § 24 odst. 2 písm. y) se tečka za bodem 5 nahrazuje čárkou a doplňuje
se bod 6, který včetně poznámky pod čarou č. 26k) zní:
"6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí,26k)
a to na základě výsledků provedení této exekuce.
26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů.".
ČÁST DVACÁTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího
po dni vyhlášení, s výjimkou části první hlavy třetí až osmé a § 131, které nabývají
účinnosti dnem 1. září 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 7a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na drobné nedostatky v exekuční a další činnosti
exekutora nebo drobné poklesky v chování, k nimž došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Zaměstnanci soudního exekutora vykonávající práci vykonavatele musí splnit
podmínky uvedené v § 27 odst. 3 nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy bude schválen
ministrem stavovský předpis Komory upravující kvalifikační zkoušky vykonavatelů soudních
exekutorů.
Přechodná ustanovení
1. Bylo-li rozhodnutí prezidia o vyhlášení výběrového řízení zveřejněno přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na toto výběrové řízení dosavadní
právní předpisy.
2. Navrhla-li Komora ministrovi odvolání exekutora přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, použijí se na jeho odvolání dosavadní právní předpisy.
3. Nestanoví-li se dále jinak, použije se pro kárné řízení, které bylo zahájeno
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zákon č. 120/2001 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Kárné provinění se posoudí a kárné opatření
se uloží podle dosavadních právních předpisů.
4. Rozhodne-li kárná komise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle
§ 120 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona písemné rozhodnutí nebo
je neodešle kárně obviněnému exekutorovi nebo kandidátovi, o návrhu rozhodne znovu
Nejvyšší správní soud. Obdobně se postupuje, rozhodne-li prezidium o odvolání přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 121 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevyhotoví-li přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona písemné rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému.
5. Neuplynula-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lhůta pro podání
odvolání proti rozhodnutí kárné komise nebo začala-li tato lhůta běžet po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona, odvolání se podá k Nejvyššímu správnímu soudu, nebylo-li
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podáno ke kárné komisi. Pro délku odvolací
lhůty se použijí dosavadní právní předpisy.
6. Na řízení o odvolání, o kterém nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, jakož i o odvolání podle bodu 4 věty druhé, se použijí přiměřeně ustanovení
zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21). O odvolání rozhodují senáty,
které jednají a rozhodují v řízení ve věcech soudců. Nezamítne-li Nejvyšší správní
soud odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a sám ve věci rozhodne.
7. Komora odevzdá Nejvyššímu správnímu soudu podklady a spisy k řízením podle
bodů 3 až 6 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení
Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí
vydán přede dnem účinnosti tohoto zákona, provede se exekuce podle dosavadních právních
předpisů.
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
3. Odvolání a námitky proti rozhodnutím soudu prvního stupně nebo exekutora,
která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo která byla vydána
po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou
podle dosavadních právních předpisů.
4. O návrzích na nařízení exekuce, odklad a zastavení exekuce, které byly
podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se rozhodne podle dosavadních právních
předpisů.
5. Výběrové řízení na obsazení exekutorských úřadů, které byly uvolněny nebo
zřízeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí Komora nejpozději do 12
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 33e, 44b, 46, § 49 odst. 1 písm. h),
§ 55c odst. 3, § 66 odst. 4 a § 69a zákona č. 120/2001 Sb., které se použijí ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Do doby uvedené v § 27 odst. 3 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i doba, po kterou zaměstnanec
soudu vykonával činnost vykonavatele.
3. Okresní soud, který podle § 103 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vedl exekutorský archiv, odevzdá do
3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona Komoře razítka, průkazy a pečetidla
exekutorů, které uchovává. Ukončené spisy, které uchovává, odevzdá okresní soud exekutorovi,
který je nástupcem exekutora, jenž ukončené spisy vedl. Byla-li do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona podána písemná žádost o výpis, opis nebo potvrzení z ukončeného spisu,
postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
4. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, jsou exekučním titulem i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanovení § 116 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije, došlo-li ke splnění podmínek v
něm uvedených zcela nebo částečně do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Bylo-li rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o vyhlášení výběrového řízení
uveřejněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na toto výběrové
řízení dosavadní právní předpisy.
Přechodné ustanovení
Smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu je exekutor povinen uzavřít do
1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bude-li smlouva uzavřena ve lhůtě
podle věty první, je do dne uzavření této smlouvy splněn předpoklad vykonávání činnosti
exekutora podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uzavřel-li exekutor smlouvu o pojištění odpovědnosti
za škodu.
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní
řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle § 262b odst. 1
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, poučí exekutor manžela povinného v řízeních zahájených přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním příkazu, byl-li tento exekuční příkaz
vydán po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje
podle § 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, tehdy, pokud v nich přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly
vydány exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného nebo
manžela povinného z účtu u peněžního ústavu.
4. Exekuce vedené zřízením exekutorského zástavního práva na základě exekučního
příkazu vydaného před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní
řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. V exekučních řízeních, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
byl vydán exekuční příkaz k přikázání pohledávky z výsluhového příspěvku, příplatku
k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti
sociální, příplatku k důchodu nebo zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího
ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých
pozůstalých po nich se taková exekuce tyto příjmy postihující ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona dále provádí podle úpravy občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí
srážkami z výsluhového příspěvku, příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd
způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatku k důchodu nebo zvláštního
příspěvku k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za
vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich ve znění tohoto
zákona. Účinky vydaného exekučního příkazu zůstávají zachovány.
3. V exekučních řízeních, v nichž byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona proveden soupis movitých věcí, se rozsah věcí vyloučených z exekuce posuzuje
podle dosavadních právních předpisů.
4. Kandidátovi nebo koncipientovi lze uložit výtku tehdy, pokud k drobnému
nedostatku v činnosti nebo drobnému poklesku v chování došlo ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
5. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje
podle § 58 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
neplatil
2) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
§ 46 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské
soudy, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992
Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
6) § 44 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona
č. 120/2001 Sb.
7a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
7b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně
některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
7c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
7d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7e) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších
předpisů.
7f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
7f) § 22 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7g) § 9a zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního
spoření, ve znění pozdějších předpisů.
7h) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a
rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění
pozdějších předpisů.
7i) § 42 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění
pozdějších předpisů.
7j) § 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších
předpisů.
7k) § 27 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 82/1998 Sb., ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
10) § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve
znění pozdějších předpisů.
12) § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
13) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
14) § 12 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16a) Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně
probíhajících výkonů rozhodnutí.
16b) § 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora,
o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti
za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.
16c) Například § 35 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o
výkonu rozhodčích nálezů.
16d) Například § 109 odst. 1 písm. c), § 267 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb.,
o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích
návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách,
ve znění pozdějších předpisů.
18) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku).
19) § 45 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní
a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
20b) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006
Sb.
24) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
25) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
27) § 37 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění zákona č. 230/2008 Sb.
28) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
30) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
31) § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.