Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
266/1994 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. prosince 1994
o dráhách
Změna: 189/1999 Sb.
Změna: 23/2000 Sb.
Změna: 71/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 23/2000 Sb.(část)
Změna: 77/2002 Sb.
Změna: 175/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 103/2004 Sb.
Změna: 1/2005 Sb.
Změna: 191/2006 Sb.
Změna: 181/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 377/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb., 194/2010 Sb.
Změna: 134/2011 Sb.
Změna: 134/2011 Sb. (část)
Změna: 102/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 180/2014 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 319/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 304/2017 Sb.
Změna: 225/2017 Sb.
Změna: 169/2018 Sb.
Změna: 313/2019 Sb.
Změna: 367/2019 Sb.
Změna: 115/2020 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň
navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie1a) a upravuje
a) podmínky pro stavbu drah železničních, tramvajových, trolejbusových
a lanových a stavby na těchto dráhách,
b) podmínky pro provozování drah podle písmene a), pro provozování drážní
dopravy na těchto dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob
s tím spojené,
c) výkon státní správy a státního dozoru ve věcech drah železničních,
tramvajových, trolejbusových a lanových.
(2) Zákon se nevztahuje na dráhy důlní, průmyslové a přenosné.
Základní pojmy
(1) Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení
potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy.
(2) Provozuschopností dráhy je technický stav dráhy zaručující její bezpečné
a plynulé provozování.
(3) Provozováním dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje
dráha a organizuje drážní doprava.
(4) Provozováním drážní dopravy je činnost, při níž mezi provozovatelem této
dopravy (dále jen "dopravce") a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká
právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat anebo činnost, kterou
se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů.1b)
(5) Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře
ekologicky šetrnějšího způsobu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném
zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu.1c)
(6) Kombinovanou dopravou se rozumí nákladní přeprava využívající při jedné
jízdě kromě železniční dopravy i silniční nebo vodní dopravu.
(7) Tarif je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování
přepravních služeb a podmínky jejich použití.
(8) Osobou usazenou na území České republiky je osoba oprávněná podnikat
na území České republiky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo má na území
České republiky odštěpný závod.
(9) Zařízením služeb se rozumí železniční stanice, zastávka, odstavné koleje,
čerpací stanice a jiná technická zařízení, která jsou jejich provozovatelem zvláště
určena k poskytování služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy
na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce.
(10) Kapacitou dráhy se rozumí její využitelná průjezdnost umožňující rozvržení
požadovaných tras vlaků na určitém úseku dráhy v určitém období.
(11) Přidělením kapacity dráhy se rozumí jednání umožňující využití takového
dílu z celkové kapacity dráhy, kterého je zapotřebí pro požadovanou trasu vlaku.
(12) Hlavními činnostmi se rozumí činnosti související se sjednáním a výpočtem
ceny a s výběrem platby za užití dráhy, s přidělením kapacity dráhy a v případě dráhy
celostátní nebo regionální rovněž se zpracováním prohlášení o dráze.
(13) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie a jiný smluvní
stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
ČÁST DRUHÁ
DRÁHY
Kategorie železničních drah
(1) Železniční dráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek,
stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních
drah jsou:
a) dráha celostátní, jíž je dráha, která slouží mezinárodní a celostátní
veřejné železniční dopravě a je jako taková označena,
b) dráha regionální, jíž je dráha regionálního nebo místního významu,
která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální
dráhy,
c) dráha místní, jíž je dráha místního významu oddělená od celostátní
nebo regionální dráhy; dráha je oddělená, umožňuje-li přesun drážního vozidla na
jinou dráhu jen s použitím zvláštního technického zařízení nebo slouží-li výhradně
provozování neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního
ruchu nebo provozované historickými vlaky,
d) vlečka, jíž je dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo
jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky,
e) zkušební dráha, jíž je dráha, která slouží zejména k provádění zkušebního
provozu drážních vozidel nebo zkoušek pro schválení typu nebo změny typu drážních
vozidel a drážní infrastruktury,
f) speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti
obce.
(2) O zařazení železniční dráhy do příslušné kategorie dráhy a o změnách
tohoto zařazení rozhoduje drážní správní úřad.
(1) Dráha celostátní je součástí evropského železničního systému. Prvky evropského
železničního systému stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Železniční dráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční
doprava, je dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h. Železniční
dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel do 200 km/h určená pro osobní nebo
nákladní dopravu a kombinovanou dopravu je dráha konvenční.
Obvod dráhy
(1) Obvod dráhy je území určené územním rozhodnutím nebo společným povolením,
kterým se stavba umisťuje a povoluje, pro umístění stavby dráhy.
(2) Obvod dráhy u celostátní dráhy a u regionální dráhy je vymezen svislými
plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy a její
údržbu.
(3) Obvod dráhy u ostatních drah je vymezen svislými plochami vedenými 3
m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního
vedení, nebo hranicemi pozemku, určeného k umístění dráhy a její údržby, nejméně
však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhy, pokud není dopravní cesta dráhy vedena
po pozemní komunikaci.
Ochrana dráhy
(1) Nikdo nesmí bez povolení provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy
činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na
místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis1d) nestanoví
jinak.
(2) Všechna místa na dráze a v obvodu dráhy jsou veřejnosti nepřístupná
s výjimkou
a) dráhy a jejího obvodu, pokud je dráha vedena po pozemní komunikaci,
b) dráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhy s pozemní komunikací,
c) prostor
určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách
nacházejících se v obvodu dráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související
s drážní dopravou,
d) veřejně přístupných účelových komunikací v obvodu dráhy,
e) volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhy.
(3) Úrovňové přístupové cesty k nástupišti jsou veřejnosti přístupné,
s výjimkou přechodu kolejí, když:
a) je dávána výstraha světelným signálem výstražného zařízení pro přechod
kolejí,
b) je dávána výstraha akustickým signálem výstražného zařízení pro přechod
kolejí,
c) se sklápí, je sklopena, či se zdvihá závora výstražného zařízení pro
přechod kolejí,
d) je již bezprostředně vidět nebo slyšet přibližující se drážní vozidlo,
křižující přechod kolejí, nebo
e) je přechod kolejí zakázán pokyny provozovatele dráhy.
Podobu a způsob výstrahy dávané výstražným zařízením pro přechod kolejí
stanoví prováděcí předpis.
Stavba dráhy a stavba na dráze
(1) Stavbou dráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba,
která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu
dráhy či nikoliv. Stavba dráhy není součástí pozemku. Stavba dráhy celostátní, regionální,
tramvajové, trolejbusové nebo dráhy speciální je veřejně prospěšná.
(2) Podle zákona o vyvlastnění lze k uskutečnění stavby dráhy odejmout nebo
omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému
břemeni k pozemku nebo ke stavbě.
(3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění
stavby dráhy celostátní nebo regionální omezuje smlouvou, sjednává se výše úplaty
ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, sjednává
se úplata ve výši odpovídající ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem.
(4) Stavbou na dráze jsou všechny stavby a zařízení 1e) v obvodu dráhy, které
nejsou stavbou dráhy, bez ohledu na účel, jemuž slouží.
(5) Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat technické podmínky2) a požadavky
bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých
druhů drah stanoví prováděcí předpis.
(6) Dráhu jako cestu určenou k pohybu drážních vozidel lze zrušit jen na
návrh vlastníka. O zrušení dráhy rozhoduje drážní správní úřad.
Styk dráhy s cizím vedením
(1) Z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat
s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi
technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách,
(dále jen "sítě technického vybavení") tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů
těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů
drah a drážní dopravy na dráze.
(2) Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy
jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem
dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření
smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím speciálního stavebního úřadu.
V řízení o omezení vlastnických práv postupuje speciální stavební úřad podle zvláštního
zákona.2a)
(3) Při havárii sítě technického vybavení umístěné v obvodu dráhy je vlastník
sítě technického vybavení povinen neprodleně oznámit provozovateli dráhy tuto havárii
a rozsah nezbytných prací k jejímu odstranění. Vlastník sítě technického vybavení
je povinen ve věcech týkajících se dráhy postupovat podle pokynů provozovatele dráhy
a zajistit následné uvedení dotčeného úseku dráhy do původního stavu, a není-li to
možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu
nebo užití dotčeného úseku dráhy.
(4) Při změně stavby dráhy nebo stavbě nové dráhy stavebník hradí náklady
spojené se změnami sítí technického vybavení vyvolané stavbou nebo její změnou uvedené
v rozhodnutí speciálního stavebního úřadu.
(5) Vlastník sítí technického vybavení, které jsou umístěny v obvodu dráhy
nebo v ochranném pásmu dráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání
napájecích systémů dráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je
povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení
života, zdraví či majetku osob.
Křížení dráhy
(1) Pokud se železniční dráha kříží s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí,
musí být křížení označeno a zabezpečeno. Způsob označení křížení stanoví prováděcí
předpis.
(2) O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemními
komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím
vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu
zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních
právních předpisů.2b) Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí předpis.
(3) Při křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí
má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích.
Stavební a společné územní a stavební řízení
(1) Speciálním stavebním úřadem3) pro stavby dráhy je drážní správní úřad.
(2) Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před kolaudací ověřena technicko
bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky
bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy, stanoví drážní správní
úřad ve stavebním povolení nebo společném povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,
též zavedení zkušebního provozu. Zkušební provoz stavby dráhy může stavebník zahájit
nejdříve po vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení, je-li tento
průkaz podle § 47 vyžadován. Stavebník průkaz způsobilosti určeného technického zařízení
přiloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhy nebo lyžařského
vleku, není-li k vydání kolaudačního souhlasu příslušný Drážní úřad. Rozsah a podmínky
technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis.
(3) Pro účely umístění, povolení, ohlášení nebo kolaudace stavby na dráze,
stavby, která není stavbou dráhy a zasahuje zčásti do jejího obvodu, nebo stavby
v ochranném pásmu dráhy, je žadatel povinen vyžádat si závazné stanovisko drážního
správního úřadu. V souhlasném závazném stanovisku drážní správní úřad stanoví podmínky
pro zajištění bezpečného a plynulého provozu dráhy a její ochrany. Nesouhlasné stanovisko
lze vydat pouze tehdy, pokud by stavbou mohl být znemožněn či narušen bezpečný a
plynulý provoz dráhy a její ochrana a ani stanovením podmínek podle věty druhé není
možné toto riziko odstranit.
Ochranné pásmo dráhy
(1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož
hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou
a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje,
nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,
b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h,
a u dráhy zkušební 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu
dráhy,
c) u dráhy místní a vlečky 30 m od osy krajní koleje,
d) u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální
dráhy 35 m od osy krajní koleje,
e) u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní
koleje,
f) u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje
nebo krajního trolejového drátu.
(2) Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru
provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje.
(1) V ochranném pásmu dráhy lze provádět hornickou činnost a činnost prováděnou
hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady
a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se
souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.
(2) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat
na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování
dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování
jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho,
aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a
aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění
musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno
právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.
(3) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém
veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou
dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitou věc vlastníka v ochranném pásmu
dráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak.
(4) Vlastník nemovité věci přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové
je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu
strpět omezení vlastnického práva ke své nemovité věci spočívající v umístění a provozování
pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení
vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové
nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění
a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovité věci uvést nemovitou věc při ukončení
prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací,
do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovité věci.
Ochrana dráhy
(1) Vlastníci nemovité věci v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby
na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání
kamenů a lavin, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními
vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit
nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření
a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.
(2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení
drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci
1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje
tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní
úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.
(3) Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné
porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost
dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich
vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění.
Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu
dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost
dráhy.
(4) Provozovatel dráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce
3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich
nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do
předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu
odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhy
je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést
likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) Byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele
dráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda,
má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele
dráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká.
ČÁST TŘETÍ
REGULACE PROVOZOVÁNÍ DRÁHY
Úřední povolení
(1) Provozovat dráhu může právnická nebo fyzická osoba na základě úředního
povolení a jedná-li se o provozování dráhy celostátní nebo regionální, i na základě
osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní a regionální (dále jen "osvědčení
o bezpečnosti provozovatele dráhy"), je-li zapsána v obchodním rejstříku.5a)
(2) Úřední povolení vydává drážní správní úřad.
Úřední povolení může být vydáno za podmínky, že:
a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli
věku 21 let, jsou plně svéprávní, bezúhonní a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat
podmínku odborné způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce,
b) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu právnické osoby dosáhli
věku 21 let, jsou plně svéprávní, bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu
je odborně způsobilý,
c) žadatel, který hodlá provozovat dráhu celostátní a dráhu regionální,
prokáže finanční způsobilost k provozování této dráhy (§ 14a).
Za bezúhonného podle § 12 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s povolovanou činností,
nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.
Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence
Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření
bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis
pravomocného rozhodnutí.
Odbornou způsobilost prokazuje žadatel dokladem o ukončeném vysokoškolském
vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického nebo právního zaměření a dokladem
o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drah nebo dokladem
o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo
technického zaměření a dokladem o vykonání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru
provozování drah.
(1) Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální
se rozumí schopnost provozovatele dráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování
dráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy.
(2) Finanční způsobilost se prokazuje
a) podrobným obchodním rozpočtem
na roční účetní období, ve kterém příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhy,
náklady na údržbu a opravy dráhy pro účely zajištění její provozuschopnosti a další
náklady na zajištění provozování dráhy musí být uvedeny odděleně, s uvedením ostatních
obchodních a provozních příjmů a plateb a přehledu dlužníků a věřitelů,
b) objemem
dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,
c) provozním
kapitálem,
d) účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu,
(výkaz o peněžních tocích) v případě, že provozovatel dráhy v předcházejícím ročním
účetním období vykonával podnikatelskou činnost.
(3) Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu
stanoví prováděcí předpis.
(1) Žádost o vydání úředního povolení musí obsahovat:
a) obchodní firmu nebo název a sídlo osoby, která hodlá provozovat dráhu, jde-li
o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby nebo osob,
které jsou členy jejího statutárního orgánu, a identifikační číslo osoby (dále jen
"identifikační číslo"), bylo-li přiděleno, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě
jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby, která hodlá provozovat dráhu,
jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající
se jeho osoby,
b) označení vlastníka dráhy,
c) označení dráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku
vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy.
(2) Žádost o vydání úředního povolení musí být doložena:
a) výpisem z obchodního rejstříku, jde-li již o zapsanou právnickou osobu,
je-li žadatelem právnická osoba, nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,
b) písemným dokladem o existenci smluvního vztahu mezi žadatelem a odpovědným
zástupcem, byl-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,
c) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby nebo dokladem
prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem
fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost alespoň jednoho z
členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,
d) dokladem osvědčujícím vlastnictví žadatele k dráze nebo dokladem osvědčujícím
právní vztah žadatele k dráze, pokud není žadatel jejím vlastníkem,
e) dokladem prokazujícím technickou způsobilost dráhy k jejímu provozování,
f) doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele,
který hodlá provozovat dráhu celostátní nebo dráhu regionální,
g) dokladem o zaplacení správního poplatku.
(1) Drážní správní úřad rozhodne o vydání úředního povolení ve lhůtě 60
dnů od doručení žádosti o vydání úředního povolení.
(2) Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení stanoví
podmínky provozování dráhy týkající se zajištění řádného a bezpečného provozování
dráhy. Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení pro zkušební dráhu
podle § 3 odst. 1 písm. e) stanoví podmínky, za jakých lze na této dráze provozovat
zkušební provoz drážních vozidel nebo zkoušky pro schválení typu nebo změny typu
drážních vozidel a drážní infrastruktury.
(3) Úřední povolení je nepřenosné.
(4) Na vydání úředního povolení není právní nárok.
(1) V rozhodnutí o vydání úředního povolení drážní správní úřad uvede:
a) obchodní firmu nebo název provozovatele dráhy, jeho sídlo a identifikační číslo,
bylo-li již přiděleno, a jméno, popřípadě jména, a příjmení členů statutárního orgánu,
jde-li o právnickou osobu, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,
trvalý pobyt a rodné číslo provozovatele dráhy, jde-li o fyzickou osobu, a je-li
ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,
b) vlastníka dráhy,
c) označení provozované dráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy,
místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy,
d) datum zahájení provozování dráhy,
e) dobu, na kterou se úřední povolení vydává,
f) další podmínky provozování dráhy.
(2) Provozovatel dráhy je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny
změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti
o vydání úředního povolení podle § 15, a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku
změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně úředního povolení
nebo rozhodne o zrušení úředního povolení.
(3) Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy
rozhodne o změně úředního povolení, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých
bylo rozhodováno o vydání úředního povolení.
Zrušení a zánik úředního povolení
(1) V případě, že provozovatel dráhy nechce provozovat dráhu, je povinen
o této skutečnosti vyrozumět příslušný drážní správní úřad ve lhůtě jednoho roku
před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy. Současně též
je povinen ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka dráhy.
(2) Úřední povolení k provozování dráhy zaniká
a) rozhodnutím drážního
správního úřadu o zrušení úředního povolení, jestliže provozovatel dráhy
1. přestal
splňovat předpoklady pro vydání úředního povolení,
2. porušil ustanovení tohoto zákona,
3. podal návrh na zrušení úředního povolení k provozování dráhy,
b) uplynutím doby,
na kterou bylo úřední povolení vydáno,
c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem
úředního povolení,
d) uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem
úředního povolení,
e) dnem zrušení dráhy.
zrušen
Povinnosti vlastníka dráhy
(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu
nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami.
(2) Vlastník dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen pečovat
o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb
státu a dopravní obslužnosti území kraje.
(3) Pokud není vlastníkem dráhy celostátní nebo dráhy regionální stát
a vlastník dráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhu nabídnout
státu k jejímu odkoupení. Jménem státu jedná Ministerstvo dopravy.
(4) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku
drah stanoví prováděcí předpis.
(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit provozování dráhy. Není-li vlastník
dráhy celostátní nebo regionální současně jejím provozovatelem, je povinen umožnit
provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.
(2) Nemůže-li vlastník dráhy zajistit provozování dráhy, je povinen nabídnout
dráhu k zajištění jejího provozování:
a) státu zastoupenému Ministerstvem dopravy,
jedná-li se o dráhu celostátní nebo regionální,
b) obci nebo obcím, v jejichž územním
obvodu se dráha nachází, jedná-li se o dráhu tramvajovou, trolejbusovou, speciální
nebo lanovou.
Práva a povinnosti provozovatele dráhy a povinnosti osob nacházejících se
na dráze a v obvodu dráhy
(1) Provozovatel dráhy je povinen
a) provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle
pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení,
b) vydat ke dni zahájení provozování dráhy vnitřní předpis o provozování
dráhy a o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy a
způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení,
c) zajistit, aby provozování dráhy prováděly osoby, které jsou zdravotně
a odborně způsobilé,
d) pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich
změny,
e) označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel
dráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního
úřadu o názvu stanice (zastávky),
f) provozovat určené technické zařízení jen s platným průkazem způsobilosti
a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti.
(2) Provozovatel dráhy celostátní nebo dráhy regionální je dále povinen
a) finančně zabezpečit řádné provozování dráhy po celou dobu platnosti
úředního povolení,
b) poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději
do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému
provozování dráhy,
c) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné
pro ověření trvání finanční způsobilosti k provozování dráhy,
d) zavést systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a zajistit
jeho dodržování,
e) předložit do 30. června kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu
výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhy za uplynulý kalendářní rok.
(3) Provozovatel dráhy je oprávněn
a) udílet dopravcům při organizování
drážní dopravy pokyny pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy,
b) dávat
osobám nacházejícím se v obvodu dráhy pokyny k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti
jiných osob a pokyny k ochraně majetku a veřejného pořádku a k zabránění možného
rušení nebo ohrožení provozování dráhy a drážní dopravy na dráze.
(4) Osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost,
dbát pokynů provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování
dráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a
jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a
drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhy nebo na drážním
vozidle nebo narušit veřejný pořádek.
(5) Pravidla pro provozování dráhy, prvky systému zajišťování bezpečnosti
provozování dráhy a obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhy stanoví
prováděcí předpis.
(1) Vlečka je veřejně nepřístupná, pokud
a) je součástí průmyslového nebo zemědělského areálu, nebo
b) slouží pro podnikatelské nebo jiné potřeby svého vlastníka nebo jiné oprávněné
osoby či jiných oprávněných osob.
(2) Vlečka je veřejně přístupná, pokud
a) nesplňuje žádnou z podmínek pro veřejnou nepřístupnost podle odstavce 1, nebo
b) její provozovatel zpracoval a zveřejnil prohlášení o dráze podle § 33 odst. 1
vztahující se na tuto vlečku.
(3) Provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožní dopravci nediskriminačním
způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část
za účelem přístupu k
a) jiné dráze, slouží-li vlečka nebo její část jako spojení dvou nebo více drah rozdílných
vlastníků,
b) zařízení služeb, napojuje-li vlečka nebo její část, přímo nebo prostřednictvím
jiné vlečky, celostátní nebo regionální dráhu k zařízení služeb, nebo
c) jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, jehož vlastník nebo provozovatel je
odlišný od vlastníka nebo provozovatele vlečky.
(4) Užitím veřejně nepřístupné vlečky způsobem podle odstavce 3 se taková
vlečka nestává veřejně přístupnou.
(5) Stane-li se vlečka veřejně přístupnou, sdělí její provozovatel tuto
skutečnost Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen "Úřad") do 10 pracovních
dnů ode dne, kdy nastala. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky povinen umožnit
její užití způsobem podle odstavce 3, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 10 pracovních
dnů ode dne, kdy nastala. Provozovatel vlečky sdělí Úřadu změnu skutečnosti podle
věty první nebo druhé do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
(6) Úřad zveřejní na svých internetových stránkách seznam veřejně přístupných
vleček a seznam veřejně nepřístupných vleček, jejichž užití jsou jejich provozovatelé
povinni umožnit způsobem podle odstavce 3. Úřad na svých internetových stránkách
rovněž zveřejní údaje o provozovatelích těchto vleček, jimiž se rozumí jejich obchodní
firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla.
(1) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné
vlečky vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního
jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen,
a vedoucích zaměstnanců provozovatele dráhy ve vztahu k dopravcům odlišným od tohoto
provozovatele dráhy, a zajistí jeho dodržování.
(2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální
anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu
dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy. Členem kontrolního orgánu provozovatele
dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba,
která je členem kontrolního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy.
(3) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné
vlečky smí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných
rozpočtů k provozování dráhy použít pouze k financování vlastního podnikání a k rozdělení
zisku; ustanovení § 42b odst. 1 tím není dotčeno.
(4) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné
vlečky a dopravce nesmí mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit
jiné obdobné právní jednání.
(1) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky
je dále povinen
a) umožnit dopravcům využití přidělené kapacity dráhy, a to alespoň
poskytnutím služeb souvisejících s užitím dráhy a služeb souvisejících s provozem
drážních vozidel na dráze; minimální rozsah a obsah těchto služeb stanoví prováděcí
právní předpis,
b) zajistit dopravcům nediskriminačním způsobem přístup k jím poskytovaným
službám,
c) sjednávat cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním
způsobem; to neplatí, obstarává-li tuto činnost za provozovatele dráhy jiná osoba
podle § 32 odst. 3 věty čtvrté,
d) umožnit dopravci, který splňuje podmínky pro provozování drážní
dopravy podle tohoto zákona, provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou
podle cenových předpisů,
e) umožnit dopravci užití dráhy na nezbytnou dobu pro objezdy nesjízdného
úseku dráhy, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodou,
f) vést seznam jím provozovaných drah a jejich součástí; seznam obsahuje
alespoň technický a provozní popis dráhy a jejích součástí, údaje o technickém a
provozním stavu dráhy a jejích součástí, údaje o probíhající rekonstrukci dráhy a
jejích součástí a výši finančních prostředků na rekonstrukci vynaložených,
g) zpracovat způsob určování nákladů, které mu vznikají při poskytování
jednotlivých služeb dopravcům, a způsob přiřazení těchto nákladů k jednotlivým službám
a
h) provádět výstavbu, modernizaci, údržbu a opravu jím provozované dráhy v souladu
s technickými podmínkami a požadavky na tuto dráhu a technickými podmínkami její
provozuschopnosti a jejího styku s jinými dráhami.
(2) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné
vlečky přijme plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o
a) zamýšleném rozsahu činnosti a způsobu jejího finančního zajištění,
b) technické povaze jím provozované dráhy a její kapacitě a
c) podmínkách přístupu na jím provozovanou dráhu.
(3) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné
vlečky zveřejní před přijetím plánu obchodní činnosti údaje podle odstavce 2 písm.
b) a c) a údaje o plánovaném rozvoji provozované dráhy způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Každý může k těmto údajům uplatnit odůvodněné připomínky. Za tím účelem
provozovatel dráhy stanoví přiměřenou lhůtu, kterou oznámí spolu se zpřístupněním
údajů.
(4) Smlouva o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální
anebo na veřejně přístupné vlečce musí obsahovat ujednání o
a) ceně za užití dráhy,
b) sankčních platbách za narušení provozování drážní dopravy zapříčiněné
provozovatelem dráhy nebo dopravcem,
c) způsobu vykazování vzniku, příčin a doby trvání narušení provozování
drážní dopravy mezi stranami smlouvy,
d) nestranném způsobu mimosoudního řešení sporů mezi stranami smlouvy
týkajících se sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy; lhůta, v níž
má být řešení sporu přijato, činí 10 pracovních dnů.
(5) Byla-li dráha nebo její část prohlášena za přetíženou, zpracuje provozovatel
dráhy do 6 měsíců ode dne tohoto prohlášení analýzu kapacity dotčené dráhy, ve které
uvede zjištěné příčiny přetížení dráhy a navrhne opatření ke zmírnění nebo odstranění
přetížení. Při zpracování analýzy provozovatel dráhy zohlední alespoň technické a
provozní vlastnosti přetížené dráhy a druh a intenzitu provozované drážní dopravy.
Opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení odpovídají zjištěným příčinám přetížení
a zahrnují zejména návrhy na změnu jízdního řádu, změnu rychlosti jízdy na dráze
nebo uskutečnění stavby dráhy.
(6) Provozovatel dráhy přijme do 6 měsíců ode dne zpracování analýzy kapacity
dráhy na jejím základě plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhy. Návrh plánu
projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na dotčené dráze a rovněž, je-li
na dotčené dráze provozována drážní doprava na základě smlouvy o veřejných službách
v přepravě cestujících, s kraji, v jejichž územním obvodu se dráha nachází, a s Ministerstvem
dopravy. Je-li plán přijat, není provozovatel dráhy povinen provádět další analýzu
při opětovném prohlášení dotčené dráhy nebo její části za přetíženou. Provozovatel
dráhy zpracuje analýzu kapacity dráhy a přijme plán na jejím základě rovněž v případě,
že přetížení dráhy nebo její části bezprostředně hrozí.
(7) Provozovatel dráhy, která byla prohlášena za přetíženou, vyzve v
souladu s pravidly obsaženými v prohlášení o dráze dopravce užívajícího tuto dráhu
nebo její část ke vzdání se přidělené kapacity dráhy, pokud
a) v průběhu alespoň jednoho měsíce nevyužívá přidělenou kapacitu přetížené
dráhy v plném rozsahu a
b) tato skutečnost je způsobena hospodařením dopravce nebo jinými důvody,
které dopravce mohl ovlivnit.
(8) Kategorie příčin narušení provozování drážní dopravy, minimální rozsah
údajů předávaných při jeho vykazování mezi stranami smlouvy o provozování drážní
dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce a obsahové
náležitosti plánu na odstranění příčin přetížení dráhy stanoví prováděcí právní předpis.
Osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy
(1) Provozovatel dráhy musí mít ke dni zahájení provozování dráhy celostátní
nebo regionální osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. Osvědčení o bezpečnosti
provozovatele dráhy vydává drážní správní úřad na základě žádosti provozovatele dráhy
na dobu 5 let.
(2) Žádost o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy musí obsahovat údaje
o obchodní firmě, jménu, popřípadě jménech, a příjmení nebo názvu provozovatele dráhy
a jeho bydlišti či sídlu a údaje o systému řízení pro zajištění provozování dráhy
a systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy včetně zajištění povinností při
vzniku mimořádné události. K žádosti provozovatel dráhy přikládá
a) seznam pracovních činností zajišťovaných provozovatelem dráhy, pro
které je vyžadována odborná způsobilost, a popis systému jejího zajištění,
b) seznam určených technických zařízení používaných při provozování
dráhy včetně dokladu o jejich provozování,
c) vnitřní předpisy pro provozování dráhy, o provozování určených technických
zařízení, o požadavcích na odbornou způsobilost a znalosti osob zajištujících provozování
dráhy a o způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení,
d) doklad o zaplacení správního poplatku.
(3) Osvědčením o bezpečnosti provozovatele dráhy se dokládá, že provozovatel
dráhy
a) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajišťování
provozování dráhy a má vytvořen systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy,
kterým se rozumí soubor organizačních a technologických opatření pro bezpečné provozování
dráhy,
b) vydal vnitřní předpisy pro provozování dráhy, o provozování určených
technických zařízení, a o požadavcích na odbornou způsobilost a znalosti osob zajišťujících
provozování dráhy a o způsobu jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení.
(4) Provozovatel dráhy je povinen drážnímu správnímu úřadu oznámit změny
údajů, které předkládá při podání žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele
dráhy, a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Podle povahy změn údajů
rozhodne drážní správní úřad o změně osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy.
(5) Jestliže drážní správní úřad zjistí, že provozovatel dráhy přestal
splňovat podmínky zajišťující bezpečnost provozování dráhy, osvědčení o bezpečnosti
provozovatele dráhy odejme.
(6) Vydání, změnu nebo odejmutí osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy
oznamuje drážní správní úřad do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Evropské
železniční agentuře6a).
(7) Vzor žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní
nebo regionální a vzor osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní nebo
regionální stanoví prováděcí právní předpis.
Omezení provozování dráhy
(1) Provozovatel dráhy je oprávněn omezit provozování dráhy nebo její
části na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu z důvodu
a) provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy,
b) provádění činností spojených s uskutečňováním stavby dráhy, nebo
na dráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy
na dráze, nebo
c) narušení provozuschopnosti dráhy živelní nebo mimořádnou událostí
a provádění činností spojených s obnovením provozuschopnosti.
(2) Je-li to možné s ohledem na účel činností podle odstavce 1 a na
charakter dráhy, provádí provozovatel dráhy tyto činnosti takovým způsobem, aby provozování
drážní dopravy na dráze
a) nebylo omezeno; za tímto účelem provozovatel dráhy přednostně využívá
kapacitu dráhy vyhrazenou pro tyto činnosti v prohlášení o dráze, nebo
b) bylo omezeno jen na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu,
nelze-li postupovat podle písmene a), a nediskriminovalo jednotlivé dopravce ani
žadatele o přidělení kapacity dráhy.
(3) Provozovatel dráhy zpracuje návrh plánu omezení provozování dráhy nebo
její části z důvodu provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy a činností
spojených s uskutečňováním stavby dráhy nebo na dráze nebo jiných činností ohrožujících
bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na dráze, pokud je vydáno pro stavbu dráhy
nebo na dráze stavební povolení a v ostatních případech, překračuje-li předpokládaná
doba omezení 24 hodin. Návrh plánu obsahuje alespoň vymezení časového období, na
které je plán zpracován, počtu, umístění a předpokládané doby trvání jednotlivých
omezení provozování dráhy a jejich důvodů a předpokládaného rozsahu omezení provozování
drážní dopravy na dráze.
(4) Návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části projedná provozovatel
dráhy s vlastníkem dráhy, a s dopravci, kteří na dotčené dráze provozují drážní dopravu.
Je-li na dráze přidělována kapacita dráhy, provozovatel dráhy návrh plánu projedná
rovněž s osobou, která kapacitu přiděluje, je-li odlišná od tohoto provozovatele
dráhy, a s žadateli o přidělení kapacity na této dráze. S krajem, na jehož území
se dráha nebo její část dotčená omezením nachází, a s Ministerstvem dopravy projedná
provozovatel dráhy návrh plánu s ohledem na jeho dopady na dopravu provozovanou na
základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Provozovatel dráhy je
povinen umožnit účast při projednávání návrhu plánu zástupci Úřadu, jde-li o dráhu
celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážního správního
úřadu u ostatních drah.
(5) Nepodaří-li se provozovateli dráhy při projednávání návrhu plánu omezení
provozování dráhy nebo její části dohodnout se všemi dotčenými dopravci na rozsahu
změn a omezení provozované drážní dopravy na dráze, navrhne rozsah změn a omezení
i bez dohody provozovatel dráhy. Postupuje při tom takovým způsobem, aby nepříznivé
dopady změn a omezení drážní dopravy u jednotlivých dopravců nepřesahovaly přiměřenou
míru, a tento návrh odůvodní. Za tímto účelem je provozovatel dráhy oprávněn navrhnout
spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné.
(1) Návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části schvaluje po
jeho projednání na žádost provozovatele dráhy Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo
regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních
drah. K žádosti provozovatel dráhy přiloží návrh plánu omezení provozování dráhy
nebo její části, dohody s jednotlivými dopravci, byly-li uzavřeny.
(2) Úřad nebo drážní správní úřad návrh plánu omezení provozování dráhy
nebo její části schválí, jsou-li splněny požadavky podle § 23b. Splňuje-li návrh
plánu požadavky podle § 23b pouze ve vztahu k některým plánovaným omezením, schválí
jej Úřad nebo drážní správní úřad pouze v části týkající se těchto omezení.
(3) Omezit provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností,
které nejsou zahrnuty do schváleného plánu omezení, může provozovatel pouze, jde-li
o činnosti spojené s
a) obnovováním provozuschopnosti dráhy po jejím narušení živelní nebo
mimořádnou událostí,
b) údržbou nebo opravou dráhy, nepřekračuje-li předpokládaná doba omezení
24 hodin nebo nedojde-li k omezení provozování drážní dopravy na dráze, nebo
c) údržbou nebo opravou dráhy, nejsou-li splněny podmínky podle písmene
b), ale provedení těchto činností nesnese odkladu.
(4) Provozovatel dráhy o omezení podle odstavce 3 bez zbytečného odkladu
vyrozumí dotčené dopravce, vlastníka dráhy, provozovatele drah, jejichž provoz je
omezením dotčen, a Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně
přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drah. Ve vyrozumění uvede
důvody a předpokládanou dobu omezení. Nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce
3, uloží správní úřad podle věty první provozovateli dráhy obnovení provozování dráhy
a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
(5) Provozovatelé drah, jejichž provoz je omezením podle odstavce 3 dotčen,
vzájemně spolupracují za účelem obnovení provozování dráhy.
(6) Na změny plánu omezení provozování dráhy nebo její části se odstavce
1 a 2 a § 23b použijí obdobně. Odstavce 1 až 5 a § 23b odst. 2 až 5 se nepoužijí
na veřejně nepřístupnou vlečku. Na veřejně nepřístupnou vlečku, jejíž provozovatel
není povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3, se nepoužije ani §
23b odst. 1.
ČÁST ČTVRTÁ
PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB
(1) Provozovatel zařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto
zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním
způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů. Cena za služby bezprostředně
související s provozováním drážní dopravy nesmí být diskriminační; jde-li o dodávky
trakční elektrické energie, zohlední provozovatel zařízení služeb při návrhu ceny
rovněž způsob provozování drážní dopravy, zejména rychlost jízdy a četnost zastavení
drážních vozidel.
(2) Provozovatel zařízení služeb zpřístupní osobě, která na dotčené dráze přiděluje
kapacitu, nebo jejímu provozovateli, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, alespoň
60 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o dráze
a) cenu za poskytované služby,
b) podmínky poskytování služeb a
c) cenu za užití vlečky sloužící k napojení zařízení služeb na jinou
dráhu, je-li provozovatelem této vlečky.
(3) Provozovatel zařízení služeb poskytuje tyto služby bez zbytečného
odkladu a v čase odpovídajícím jejich povaze a cíli. Provozovatel zařízení služeb
smí poskytnutí těchto služeb odepřít jen tehdy,
a) může-li být dopravci stejná služba poskytnuta v jiném zařízení služeb,
1. aniž by tím bylo narušeno využití kapacity dráhy přidělené tomuto dopravci nebo
by s tím bylo spojeno navýšení jeho nákladů, a
2. provozovatel jiného zařízení služeb
službu v požadovaném rozsahu poskytne, nebo
b) nemůže-li poskytnout tyto služby, byť jen v omezeném rozsahu nebo
v jiném než požadovaném čase, z důvodu
1. naplnění provozního objemu zařízení služeb,
nebo
2. rozporu požadavku na poskytnutí služby s technickými nebo provozními podmínkami
poskytování služeb.
(4) Úřad na žádost toho, komu provozovatel zařízení služeb poskytnutí těchto
služeb zcela nebo zčásti odepřel v rozporu s tímto zákonem, uloží provozovateli zařízení
služeb uzavřít s žadatelem smlouvu umožňující tyto služby poskytnout alespoň v omezeném
rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase. Žádost lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne,
v němž bylo poskytnutí služeb odepřeno.
(5) Členění zařízení služeb a jejich provozní součásti stanoví prováděcí
právní předpis.
Doloží-li dopravce vlastníku zařízení služeb, které není po dobu alespoň
2 let provozováno, potřebu opakovaného poskytování služeb prostřednictvím tohoto
zařízení, zajistí vlastník v přiměřené lhůtě jeho provozování. To neplatí, jestliže
vlastník
a) provádí na zařízení služeb úpravy znemožňující jeho využívání k poskytování
služeb, nebo
b) nenalezl provozovatele zařízení služeb ani prostřednictvím veřejné
nabídky nebo veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku na provozování zařízení služeb.
(1) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní
železniční dopravy a který je současně provozovatelem zařízení služeb nebo takového
provozovatele ovládá, zajistí, aby tyto služby byly poskytovány prostřednictvím pobočky
a o jejich poskytování bylo vedeno oddělené účtování. Odepře-li takový provozovatel
zařízení služeb jejich poskytnutí, oznámí to písemně zájemci s uvedením důvodů, popřípadě
označí provozovatele, který může zájemci poskytnout tutéž službu za podmínek stanovených
tímto zákonem.
(2) Zařízení služeb, na jejichž provozování se vztahuje povinnost podle
odstavce 1, jsou
a) železniční stanice,
b) odstavné koleje,
c) čerpací stanice,
d) technická zařízení v přístavech.
(1) Ustanovení § 23d odst. 3 a 4, § 23e a 23f se nepoužijí na poskytování
doplňkových a pomocných služeb. Ustanovení § 23d odst. 1 a 2 se nepoužije na poskytování
pomocných služeb, využívá-li jich provozovatel zařízení služeb výlučně pro svoji
potřebu.
(2) Doplňkovými službami jsou
a) dodávky trakční elektrické energie,
b) předtápění drážního vozidla určeného pro přepravu osob,
c) služby související s přepravou nebezpečných věcí nebo s provozem drážního
vozidla vykazujícího zvláštní provozně technické charakteristiky.
(3) Pomocnými službami jsou
a) poskytování informací souvisejících s provozováním drážní dopravy,
b) přístup k telekomunikačním sítím,
c) technická kontrola drážního vozidla,
d) prodej jízdních a přepravních dokladů,
e) údržba drážních vozidel vykazujících zvláštní provozně technické charakteristiky.
ČÁST PÁTÁ
REGULACE DRÁŽNÍ DOPRAVY
Licence
(1) Drážní doprava může být provozována veřejně nebo neveřejně.
(2) Veřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování
obecných přepravních potřeb podle předem vyhlášených přepravních podmínek, zveřejněného
jízdního řádu a tarifu.
(3) Neveřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování
individuálních přepravních potřeb podle smluvních podmínek.
(1) Provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální může
dopravce, který
a) je usazen v členském státě,
b) je držitelem platné licence a osvědčení dopravce,
c) má přidělenu kapacitu dopravní cesty a
d) má uzavřenu smlouvu s provozovatelem dráhy o provozování drážní
dopravy, není-li totožný s provozovatelem dráhy.
(2) Provozovat drážní dopravu na dráze místní, speciální, tramvajové
nebo trolejbusové nebo vlečce může dopravce, který
a) je usazen
1. v členském státě, jde-li o provozování nákladní drážní
dopravy nebo osobní drážní dopravy na veřejně přístupné vlečce, popřípadě na veřejně
nepřístupné vlečce, jejíž užití je její provozovatel povinen umožnit podle § 22a
odst. 3, nebo
2. na území České republiky, jde-li o provozování osobní drážní dopravy,
s výjimkou osobní drážní dopravy uvedené v bodě 1,
b) je držitelem platné licence,
c) má přidělenu kapacitu dopravní cesty, jde-li o veřejně přístupnou
vlečku, a
d) má uzavřenu smlouvu s provozovatelem dráhy o provozování drážní
dopravy, není-li totožný s provozovatelem dráhy.
(3) Provozovat drážní dopravu na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové
nebo lanové může provozovatel této dráhy.
(4) Provozovat drážní dopravu na dráze místní nebo vlečce může i držitel
platné licence pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální.
Provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální může i držitel platné
licence pro provozování drážní dopravy na dráze místní nebo vlečce, jde-li o místo
styku vzájemně zaústěných drah.
(5) Platnou licencí pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní
a regionální se rozumí i platná licence vydaná příslušným orgánem jiného členského
státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného železničního prostoru13).
Udělení oprávnění k provozování drážní dopravy
(1) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní
dopravy na dráze celostátní a regionální, pokud žadatel
a) je starší 18 let a plně svéprávný, jde-li o fyzickou osobu,
b) je bezúhonný,
c) je odborně způsobilý,
d) je finančně způsobilý,
e) závažným způsobem neporušil pracovněprávní předpisy,
f) závažným způsobem neporušil celní předpisy, jde-li o oprávnění k
provozování nákladní drážní dopravy,
g) je ke dni zahájení provozu drážní dopravy pojištěn pro případ povinnosti
nahradit újmu způsobenou tímto provozem a
h) je usazen na území České republiky.
(2) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní
dopravy na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce,
splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) a h). Je-li žadatel o
udělení oprávnění k provozování drážní dopravy na dráze speciální, tramvajové nebo
trolejbusové provozovatelem této dráhy, považují se tyto podmínky za splněné.
(3) V žádosti podle odstavce 1 nebo 2 žadatel uvede
a) druh drážní dopravy, kterou hodlá provozovat,
b) kategorii dráhy, na níž má být doprava provozována, a
c) trasy linek, které hodlá provozovat, včetně zastávek pro nástup
a výstup a určení výchozí a cílové zastávky, má-li být doprava provozována na dráze
speciální, tramvajové nebo trolejbusové.
(4) Je-li žadatel cizincem nebo právnickou osobou se sídlem mimo území
České republiky, přiloží k žádosti doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů
státu, jehož je státním příslušníkem nebo na jehož území má sídlo, nebo výpis z evidence
Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový
stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení
o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.
(5) Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1, vydá drážní správní úřad
namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování drážní dopravy na
dráze celostátní a regionální. Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 2, vydá
drážní správní úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování
drážní dopravy na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na
vlečce.
(6) Licence pro provozování drážní dopravy obsahuje údaje podle odstavce
3. Vzor licence pro provozování drážní dopravy stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Drážní správní úřad si pro ověření splnění podmínek podle odstavce
1 písm. e) a f) vyžádá stanovisko oblastního inspektorátu práce a orgánu celní správy
příslušného podle místa usazení žadatele.
Bezúhonnost
(1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se
za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin
nebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy,
pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonnou se rovněž nepovažuje
právnická osoba, byl-li člen jejího statutárního orgánu pravomocně odsouzen za úmyslný
trestný čin nebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním
drážní dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2) Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis
z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku
trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Pro účely ověření bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si
od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí.
zrušen
Odborná způsobilost
(1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy
se za odborně způsobilého považuje ten, kdo
a) absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program
v oblasti technických věd a technologií, dopravy, ekonomie nebo práva a vykonal alespoň
3 roky praxe ve funkci vedoucího zaměstnance v oblasti drážní dopravy, nebo
b) absolvoval vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní
zkouškou v oborech souvisejících s drážní dopravou a vykonal alespoň 5 let praxe
ve funkci vedoucího zaměstnance v oblasti drážní dopravy.
(2) Za odborně způsobilou se rovněž považuje právnická osoba, je-li alespoň
jeden člen jejího statutárního orgánu odborně způsobilý podle odstavce 1.
(3) Obory související s drážní dopravou stanoví prováděcí právní předpis.
zrušen
Finanční způsobilost
(1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se
za finančně způsobilého považuje ten, kdo je schopen finančně zabezpečit zahájení
a řádné provozování drážní dopravy po dobu alespoň 12 měsíců.
(2) Za finančně způsobilého se nepovažuje ten,
a) jehož úpadek je řešen rozhodnutím insolvenčního soudu o prohlášení
konkurzu na majetek dlužníka nebo o povolení reorganizace,
b) u něhož insolvenční soud rozhodl o zrušení konkurzu z důvodu, že
pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, nebo
c) kdo dluží nedoplatky na daních, pojistném nebo penále na sociální
zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění.
(3) Finanční způsobilost se prokazuje zejména prostřednictvím roční účetní
závěrky nebo zahajovací rozvahy, nevede-li žadatel doposud účetnictví.
Změna oprávnění k provozování drážní dopravy a změna údajů uvedených v
licenci
(1) Požádá-li držitel licence o změnu druhu drážní dopravy, pro který bylo
oprávnění k provozování drážní dopravy uděleno, drážní správní úřad žádosti vyhoví,
splňuje-li žadatel podmínky podle § 25. Drážní správní úřad v takovém případě namísto
písemného vyhotovení rozhodnutí zaznamená změnu do již vydané licence; není-li to
možné, vydá licenci novou.
(2) Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu změnu údajů
uvedených v licenci do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Drážní správní úřad v
takovém případě zaznamená změnu do již vydané licence, a není-li to možné, vydá licenci
novou.
Zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy
(1) Drážní správní úřad rozhodne o zrušení oprávnění k provozování drážní
dopravy, pokud držitel licence
a) přestal splňovat podmínky podle § 25,
b) závažným způsobem porušil ustanovení tohoto zákona, nebo
c) o zrušení oprávnění požádal.
(2) Stal-li se držitel licence finančně nezpůsobilým z důvodu povolení
reorganizace a tato skutečnost neohrožuje bezpečnost provozování drážní dopravy,
omezí drážní správní úřad dobu oprávnění k provozování drážní dopravy na dobu přiměřenou
k opětovnému získání finanční způsobilosti, která nesmí být delší než 6 měsíců. Tuto
dobu drážní správní úřad vyznačí v licenci. Drážní správní úřad na žádost držitele
licence toto omezení zruší, prokáže-li žadatel, že je finančně způsobilý. Žádost
lze podat přede dnem uplynutí doby omezení oprávnění k provozování drážní dopravy;
je-li žádost podána, oprávnění k provozování drážní dopravy trvá do doby rozhodnutí
ve věci.
(3) Licence pozbývá platnosti dnem zrušení oprávnění k provozování drážní
dopravy nebo zánikem oprávnění k provozování drážní dopravy uplynutím doby, na kterou
bylo podle odstavce 2 omezeno. Držitel neplatné licence ji odevzdá drážnímu správnímu
úřadu, který rozhodl o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo dobu tohoto
oprávnění omezil, do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí
nebo uplynutí doby, na kterou bylo oprávnění omezeno.
(1) Zjistí-li drážní správní úřad, že držitel licence vydané příslušným
orgánem jiného členského státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného
železničního prostoru13) nesplňuje podmínky způsobilosti k provozování drážní dopravy
na dráze celostátní a regionální, oznámí to bezodkladně tomuto orgánu.
(2) Drážní správní úřad bezodkladně oznámí vydání, změnu a pozbytí platnosti
licence pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální Evropské
agentuře pro železnice.
Přidělování kapacity dráhy
(1) Kapacita dráhy se přiděluje na dráze celostátní a regionální a na veřejně
přístupné vlečce.
(2) Kapacita dráhy se přiděluje na dobu platnosti jízdního řádu.
(3) Kapacitu dráhy přiděluje provozovatel dotčené dráhy. Je-li dráha
ve vlastnictví státu, přiděluje kapacitu dráhy státní organizace Správa železnic.
Jde-li o úsek dráhy ve vlastnictví státu od státní hranice České republiky po nejbližší
železniční stanici na území České republiky, použije se věta první. Provozuje-li
provozovatel dráhy na určité dráze drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění
provozování této dráhy, obstarává za něj výkon hlavních činností osoba, která drážní
dopravu na této dráze neprovozuje a je způsobilá výkon těchto činností obstarat nestranně
(dále jen "nezávislý přídělce"); to neplatí, pokud jde o dráhu ve vlastnictví státu
a zároveň nejde o úsek dráhy podle věty třetí. Přídělcem se pro účely tohoto zákona
rozumí
a) provozovatel dráhy nebo státní organizace Správa železnic, přiděluje-li kapacitu
dráhy podle věty první, druhé nebo třetí, nebo
b) nezávislý přídělce, obstarává-li za provozovatele dráhy výkon hlavních činností
podle věty čtvrté.
(4) Přídělci vzájemně spolupracují za účelem koordinace přidělování kapacity
dráhy pro trasy vlaků, které překračují dráhu provozovanou jedním z nich, společného
zveřejňování informací souvisejících s přidělováním kapacity dráhy, zejména prohlášení
o dráze, a koordinace sjednávání a výpočtu ceny a výběru platby za užití dráhy a
použití sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy. Za účelem koordinace
přidělování kapacity dráhy pro mezinárodní trasy vlaků a návrhů těchto tras, sjednávání
a výpočtu ceny a výběru platby za užití dráhy a použití sankčních plateb za narušení
provozování drážní dopravy spolupracují též s přídělci z jiných členských států.
Přídělci si k těmto účelům zřídí společný koordinační orgán. Návrhy mezinárodních
tras vlaků projedná společný koordinační orgán nejpozději 11 měsíců před nabytím
platnosti jízdního řádu.
(5) Datum, místo a program jednání společného koordinačního orgánu se v
dostatečném předstihu sdělí Evropské komisi a Úřadu; zástupce Evropské komise a Úřadu
je oprávněn účastnit se jednání koordinačního orgánu. Byla-li předmětem jednání koordinace
přidělování kapacity dráhy pro mezinárodní trasy vlaků a návrhů těchto tras, sdělí
přídělce písemně do 60 dnů ode dne jednání společného koordinačního orgánu výsledky
jednání Evropské komisi a Úřadu.
(6) Přídělce zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup základní údaje
o spolupráci podle odstavce 4, zejména o přídělcích, s nimiž spolupracuje, a o způsobu
spolupráce.
Podmínky pro nestranné přidělování kapacity dráhy
(1) Přídělce nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele týkajícím
se výkonu hlavních činností a neumožní ani jiný významný zásah těchto osob do rozhodování
o hlavních činnostech.
(2) Zaměstnancem přídělce vykonávajícím hlavní činnosti nesmí být osoba,
která je členem statutárního orgánu dopravce.
(3) Členem statutárního orgánu přídělce vykonávajícím hlavní činnosti
nesmí být osoba, která v posledních 6 měsících před ustavením do funkce
a) podnikala jako dopravce,
b) vykonávala funkci člena statutárního orgánu dopravce,
c) ovládala dopravce podle zákona o obchodních korporacích, nebo
d) vykonávala pro dopravce v pracovněprávním vztahu činnosti přímo související s
provozováním drážní dopravy.
(4) Osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem přídělce
a vykonává hlavní činnosti, se zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm.
a) až d). Osoba, která byla členem statutárního orgánu přídělce, se po dobu 6 měsíců
od zániku funkce zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d).
(5) Nezávislý přídělce vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k
vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního
orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců nezávislého přídělce ve vztahu k dopravcům,
a zajistí jeho dodržování.
(6) Členem statutárního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která
je členem statutárního orgánu dopravce. Členem kontrolního orgánu nezávislého přídělce
nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce.
(7) Nezávislý přídělce sjednává cenu za užití dráhy a za přidělení její
kapacity nediskriminačním způsobem podle cenových předpisů.
Prohlášení o dráze
(1) Přídělce zpracuje prohlášení o dráze, ve kterém stanoví nediskriminační
pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhy, pro přístup na dráhu, její užití
a pro výpočet ceny za toto užití, a zveřejní je nejpozději 12 měsíců přede dnem nabytí
platnosti jízdního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přídělce alespoň 30
dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o dráze umožní osobám, které o to mají zájem,
aby se vyjádřily k jeho obsahu. Přídělce prohlášení o dráze zveřejní v českém jazyce
a v překladu do alespoň jednoho jazyka jiného členského státu. V případě rozporu
mezi českým a cizojazyčným zněním prohlášení o dráze je rozhodující české znění.
(2) Není-li přídělce současně provozovatelem dráhy, na níž kapacitu přiděluje,
poskytne mu tento provozovatel na výzvu a v přiměřené lhůtě informace potřebné pro
zpracování prohlášení o dráze.
(3) Prohlášení o dráze obsahuje alespoň
a) kategorii dráhy, její místní určení a údaje o jejích provozně technických
vlastnostech v souladu se seznamem vedeným podle § 23 odst. 1 písm. f),
b) pravidla pro přístup na dráhu a pro její užití,
c) cenu za užití dráhy a pravidla pro její výpočet,
d) cenu za přidělení kapacity dráhy a pravidla pro její výpočet,
e) vymezení kapacity dráhy, včetně její části vyhrazené pro zamýšlenou
údržbu a opravu dopravní cesty,
f) pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhy, včetně přidělování
kapacity v mimořádné situaci,
g) označení správního orgánu příslušného k vydání licence pro provozování
drážní dopravy a osvědčení dopravce,
h) podmínky vydání licence pro provozování drážní dopravy a podmínky
vydání osvědčení dopravce,
i) postup a zásady přídělce při mimosoudním řešení sporů mezi ním a
žadatelem o přidělení kapacity dráhy a lhůtu pro mimosoudní řešení sporů; tato lhůta
nesmí být delší než 10 pracovních dnů,
j) podmínky přezkumu prohlášení o dráze, přidělování kapacity a smlouvy
o provozování drážní dopravy Úřadem,
k) vzorový návrh ujednání o sankčních platbách za narušení provozování
drážní dopravy a nevyužití přidělené kapacity dráhy, včetně nestranného způsobu mimosoudního
řešení sporů týkajících se narušení provozování drážní dopravy,
l) podmínky poskytování služeb prostřednictvím zařízení služeb dostupných
z určené dráhy, cenu za poskytnutí těchto služeb a cenu za užití vlečky sloužící
k napojení zařízení služeb, podle údajů poskytnutých provozovatelem zařízení služeb
nebo vlečky,
m) vzorový návrh rámcové dohody uzavírané mezi přídělcem a žadatelem
o přidělení kapacity dráhy a
n) údaje o plánovaných změnách ceny za užití dráhy a ceny za přidělení
kapacity dráhy v následujících 5 letech, jsou-li takové údaje k dispozici.
(4) Pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhy zahrnují alespoň
a) náležitosti a způsob podání žádosti o přidělení kapacity,
b) podmínky a výše finanční záruky podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího kritéria pro žadatele o přidělení kapacity dráhy14), je-li
taková záruka požadována,
c) podmínky a zásady přidělení kapacity, včetně kritérií pro přednostní
přidělování kapacity, je-li dráha nebo její část prohlášena za přetíženou,
d) postup při vyřízení žádosti o přidělení kapacity a lhůty pro její
vyřízení,
e) postup při pravidelné změně platného jízdního řádu, termíny změny
platného jízdního řádu a příslušné lhůty,
f) podmínky a zásady odejmutí, omezení a vzdání se přidělené kapacity
a
g) postup při odejmutí, omezení a vzdání se přidělení kapacity a příslušné
lhůty, včetně podmínek vzdání se přidělené kapacity přetížené dráhy při jejím částečném
nebo úplném nevyužívání.
(5) Dojde-li ke změně údajů obsažených v prohlášení o dráze, přídělce v
něm změnu bezodkladně zaznamená a prohlášení o dráze opětovně zveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup a vyznačí v něm provedené změny. Odstavec 1 věty třetí a čtvrtá se
použijí obdobně.
(6) Údaje podle odstavce 3 písm. h) a l) lze nahradit odkazem na místo,
kde se s nimi lze seznámit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní,
regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo její změně se od obsahu prohlášení
o dráze nelze odchýlit.
(8) Jde-li o veřejně přístupnou vlečku, prohlášení o dráze zpracuje, projedná,
zveřejní a jeho případné změny provede podle odstavců 1 až 7 její provozovatel.
Základní zásady přidělování kapacity dráhy
(1) O přidělení kapacity dráhy žádá žadatel přídělce na dobu platnosti
příslušného jízdního řádu. Žádost o přidělení kapacity dráhy pro trasu vlaku vyžadující
přidělení kapacity více přídělci může žadatel podat prostřednictvím kteréhokoliv
dotčeného přídělce nebo společného koordinačního orgánu.
(2) Není-li žadatel držitelem platné licence pro provozování drážní dopravy
na příslušné dráze, předloží přídělci před přidělením kapacity dráhy písemné prohlášení
držitele licence o tom, že v případě přidělení kapacity dráhy tuto kapacitu skutečně
využije. Takové prohlášení může pro určitý díl kapacity dráhy učinit jen jeden držitel
licence. Nepředloží-li žadatel toto prohlášení, přídělce mu kapacitu dráhy nepřidělí.
(3) Přídělce přiděluje kapacitu dráhy nediskriminačním způsobem.
(4) Přídělce požadovaný díl kapacity dráhy přidělí, je-li tento díl dostupný
a jsou-li splněny podmínky pro jeho přidělení podle prohlášení o dráze.
(5) Přidělenou kapacitu dráhy smí využít jen žadatel, kterému byla kapacita
přidělena a který je držitelem licence, nebo držitel licence, který učinil prohlášení
podle odstavce 2. Převedl-li žadatel za úplatu přidělenou kapacitu dráhy na jinou
osobu, přídělce tuto kapacitu odejme; v následujících 12 měsících ode dne odnětí
kapacity dráhy nelze tomuto žadateli další kapacitu dráhy přidělit.
Přidělování kapacity dráhy při zpracování jízdního řádu a jeho změny
(1) Před přidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost ve lhůtě
počínající dnem zveřejnění prohlášení o dráze a končící ne dříve než 8 měsíců přede
dnem nabytí platnosti jízdního řádu, zpracuje přídělce návrh jízdního řádu pro nákladní
a osobní drážní dopravu.
(2) Návrh jízdního řádu pro nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu
zpřístupní přídělce všem žadatelům nejpozději 4 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání
žádostí o přidělení kapacity dráhy. Žadatelé mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit
odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce
uplatněné připomínky s žadateli projedná. Návrh jízdního řádu upravený podle výsledků
projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem žadatelům.
(3) Návrh jízdního řádu pro veřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce
všem žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním obvodu se dráha
nachází, nejpozději 2 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o přidělení kapacity
dráhy. Žadatelé, Ministerstvo dopravy a kraje mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit
odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce
s nimi uplatněné připomínky projedná. Postupuje přitom tak, aby projednání dokončil
zpravidla 4 měsíce přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu. Návrh jízdního řádu
upravený podle výsledků projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem
žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, na jejichž území se dráha nachází.
(4) Požádá-li více žadatelů o přidělení téhož dílu kapacity dráhy, rozvrhne
přídělce její přidělení tak, aby mohl vyhovět každému žadateli, a tento rozvrh s
dotčenými žadateli projedná. Přídělce se smí v nezbytné míře odchýlit od požadovaného
dílu kapacity dráhy; přitom dbá na zachování mezinárodních tras vlaků, je-li to možné.
Přídělce poskytne v dostatečném předstihu před projednáním rozvrhu dotčeným žadatelům
potřebné informace, zejména údaje o žádostech o přidělení téhož dílu kapacity dráhy,
údaje o ostatních žádostech o přidělení kapacity na dotčené dráze a údaje o rozvrženém
přidělení kapacity dráhy. Identifikační údaje žadatele přídělce poskytne pouze s
jeho souhlasem.
(5) Nepodaří-li se postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na
přidělení kapacity dráhy, prohlásí přídělce dotčenou dráhu nebo její část za přetíženou.
Na přetížené dráze nebo její části vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení
kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných
službách v přepravě cestujících, kombinované dopravy a mezinárodní nákladní drážní
dopravy. Přednostní přidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná;
v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani
po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhy
nejprve za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách
v přepravě cestujících, poté kombinované dopravy a poté mezinárodní nákladní drážní
dopravy, zbývá-li dostupná kapacita dráhy. V rámci drážní dopravy na základě smlouvy
o veřejných službách v přepravě cestujících přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve
za účelem provozování drážní dopravy vlaky nadregionálního nebo mezinárodního charakteru,
poté drážní dopravy v územním obvodu kraje a poté drážní dopravy v územním obvodu
obce.
(6) Je-li žádost o přidělení kapacity dráhy podána po uplynutí lhůty podle
odstavce 1, ale před přidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost v této
lhůtě, (dále jen "pozdní žádost") přídělce pozdní žádost zohlední při přidělování
kapacity a zpracování návrhu jízdního řádu, je-li to možné. Na základě pozdní žádosti
lze přidělit pouze kapacitu dráhy zbývající po uspokojení žádostí podaných ve lhůtě
podle odstavce 1. Směřuje-li více pozdních žádostí k přidělení téhož dílu kapacity
dráhy, přídělce přidělí kapacitu podle jejich pořadí. Při souběhu pozdních žádostí
se odstavec 4 použije obdobně.
(7) Přídělce stanoví alespoň jeden termín pravidelné změny platného jízdního
řádu a lhůtu pro podávání žádostí o změnu kapacity dráhy přidělené podle odstavců
1 až 6, která nesmí být kratší než 15 dnů. Návrh změny platného jízdního řádu pro
nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům a
projedná s nimi jejich připomínky. Návrh změny platného jízdního řádu pro veřejnou
osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům, dopravcům provozujícím
tuto dopravu na příslušné dráze, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním
obvodu se příslušná dráha nachází, a projedná s nimi jejich připomínky. Lhůta pro
uplatnění připomínek a jejich projednání činí nejméně 15 dnů. Při pravidelné změně
lze přidělit pouze zbývající dostupnou kapacitu dráhy a kapacitu, která je dostupná
v důsledku požadovaných změn; odstavce 4 až 6 se použijí obdobně.
Přidělování kapacity dráhy po nabytí platnosti jízdního řádu
(1) Nejde-li o pravidelnou změnu jízdního řádu podle § 34a odst. 7, přiděluje
přídělce po nabytí platnosti jízdního řádu zbývající dostupnou kapacitu dráhy na
základě žádostí doručených po dni nabytí platnosti jízdního řádu a pozdních žádostí,
které nebylo možné vyřídit postupem podle § 34a. Přídělce přiděluje kapacitu dráhy
podle pořadí, ve kterém mu byly žádosti doručeny. Při souběhu žádostí se § 34a odst.
4 použije obdobně. Přijetí žádosti přídělce potvrdí žadateli do 5 pracovních dnů
od jejího doručení.
(2) Přídělce poskytne na žádost údaje o zbývající dostupné kapacitě dráhy
do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o poskytnutí těchto údajů.
Rámcová dohoda
(1) Přídělce a žadatel o přidělení kapacity dráhy mohou uzavřít rámcovou
dohodu vymezující vlastnosti a rozsah kapacity dráhy požadované na časové období
přesahující jedno období platnosti jízdního řádu. Uzavřít rámcovou dohodu lze na
dobu nejvýše 5 let a o stejnou dobu lze její platnost prodloužit. Uzavřít rámcovou
dohodu nebo prodloužit její platnost na dobu delší než 5 let je možné, pokud žadatel
má po tuto dobu povinnost zabezpečovat přepravu na základě uzavřené smlouvy nebo
vynaložil investice velkého rozsahu do drážních vozidel na zajištění přepravy.
(2) Rámcová dohoda nesmí vyloučit přidělení kapacity dráhy jiným žadatelům
nebo obsahovat ujednání, které by vyloučilo změnu dohody.
Posuzování hospodářské vyváženosti
(1) Osoba, která hodlá podat žádost o přidělení kapacity dráhy pro účely
provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti,
oznámí tuto skutečnost nejpozději 18 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního
řádu Úřadu a přídělci kapacity dotčené dráhy. Přídělce kapacitu dráhy pro účely provozování
osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nepřidělí,
pokud žadatel svůj záměr neoznámí podle věty první. Přídělce kapacitu dráhy rovněž
nepřidělí do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, byla-li podána žádost podle
odstavce 2.
(2) Rozhodnutí o tom, zda hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy
provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může být
na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto
smlouvy, vydá Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
test hospodářské vyváženosti na žádost
a) dopravce nebo objednatele, který je stranou této smlouvy, nebo
b) přídělce kapacity dotčené dráhy.
(3) Žádost podle odstavce 2 lze podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla
osoba oprávněná k jejímu podání Úřadem vyrozuměna o záměru provozovat osobní drážní
dopravu bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti.
(4) Rozhodl-li Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího test hospodářské vyváženosti o tom, že hospodářská vyváženost osobní
drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících
je na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto
smlouvy, přídělce kapacitu dráhy přidělí pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro
přidělení kapacity dráhy stanovené tímto zákonem a rozhodnutím Úřadu.
(5) Lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o tom, zda může být
hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných
službách v přepravě cestujících na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou
provozovanou bez takovéto smlouvy, činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí.
(1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední
rozhodne, zda některá z částí zveřejněného prohlášení o dráze není v rozporu s tímto
zákonem. Bylo-li prohlášení o dráze zveřejněno z důvodu změn údajů v něm obsažených,
návrh lze podat jen ohledně těchto změn.
(2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část prohlášení o dráze je
v rozporu s tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován, a označení důkazů potřebných
k jeho prokázání.
(3) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí prohlášení o dráze je v rozporu
s tímto zákonem, stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze
takovou část použít. Přídělce nebo provozovatel dráhy, jde-li o veřejně přístupnou
vlečku, část, která je v rozporu s tímto zákonem, nahradí částí novou, kterou zaznamená
do prohlášení o dráze a prohlášení o dráze opětovně zveřejní.
(4) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení
řízení.
(1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední
rozhodne, zda rozsah přidělené kapacity nebo postup při jejím přidělení není v rozporu
s tímto zákonem.
(2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, v čem je rozpor rozsahu přidělené
kapacity dráhy nebo postupu při jejím přidělení s tímto zákonem spatřován, a označení
důkazů potřebných k jeho prokázání.
(3) Jde-li o řízení na návrh, jsou jeho účastníky pouze žadatel o přidělení
kapacity dráhy a přídělce.
(4) Rozhodne-li Úřad, že rozsah přidělené kapacity dráhy je v rozporu s
tímto zákonem, uloží přídělci nově přidělit kapacitu dráhy a stanoví mu způsob tohoto
přidělení.
(5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení
řízení.
(1) Úřad na návrh některé ze smluvních stran smlouvy o provozování drážní
dopravy na dráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo z moci
úřední rozhodne, zda taková smlouva není v rozporu s tímto zákonem.
(2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část smlouvy je v rozporu s
tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován a označení důkazů potřebných k jeho
prokázání.
(3) Účastníky řízení jsou pouze smluvní strany dotčené smlouvy.
(4) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí smlouvy je v rozporu s tímto zákonem,
stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze takovou část použít.
(5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení
řízení.
(6) Úřad na návrh některé ze stran, která se účastní jednání o uzavření
smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na
veřejně přístupné vlečce, nebo z moci úřední posoudí, zda návrh na uzavření smlouvy
není v rozporu s tímto zákonem. Odstavce 2 a 4 se použijí obdobně. Byl-li Úřadu podán
návrh na posouzení návrhu na uzavření smlouvy, nelze tuto smlouvu až do ukončení
řízení podle věty první uzavřít.
Osvědčení dopravce
(1) Dopravce musí mít ke dni zahájení drážní dopravy na dráze celostátní
nebo na dráze regionální osvědčení dopravce, které se vztahuje na dráhy celostátní
a regionální nebo na jejich část. Osvědčení dopravce vydává drážní správní úřad na
základě žádosti dopravce na dobu 5 let a uvede v něm druh dopravy a rozsah služeb,
na něž se vztahuje.
(2) Žádost o vydání osvědčení dopravce musí obsahovat údaje o obchodní firmě, jménu,
popřípadě jménech, a příjmení nebo názvu dopravce a jeho bydlišti či sídlu a údaje
o systému řízení pro zajištění provozování drážní dopravy a systému zajišťování bezpečnosti
provozování drážní dopravy včetně zajištění povinností při vzniku mimořádné události.
K žádosti dopravce přikládá
a) seznam pracovních činností zajišťovaných dopravcem, pro které je
vyžadována odborná způsobilost a popis systému jejího zajištění,
b) seznam určených technických zařízení používaných při provozování
drážní dopravy včetně dokladu o jejich provozování,
c) seznam provozovaných drážních hnacích vozidel a seznam typů tažených
drážních vozidel včetně dokladu o jejich technické způsobilosti,
d) vnitřní předpisy pro provozování drážní dopravy, o provozování drážních
vozidel, o provozování určených technických zařízení, o požadavcích na odbornou způsobilost
a znalosti osob zajištujících provozování drážní dopravy a o způsobu jejich ověřování
včetně systému pravidelného školení,
e) návrh druhu dopravy a rozsahu služeb, které bude provozovat,
f) doklad o zaplacení správního poplatku.
(3) Osvědčením dopravce se dokládá, že dopravce
a) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění drážní
dopravy a má vytvořen systém zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy,
kterým se rozumí soubor organizačních a technologických opatření pro bezpečné provozování
drážní dopravy,
b) splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování
drážní dopravy,
c) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování drážních
vozidel a určených technických zařízení,
d) vydal vnitřní předpisy pro provozování drážní dopravy, o provozování
drážních vozidel, o provozování určených technických zařízení, o požadavcích na odbornou
způsobilost a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a o způsobu
jejich ověřování včetně systému pravidelného školení.
(4) Osvědčení dopravce tvoří
a) části osvědčující opatření přijatá dopravcem ke splnění požadavků
uvedených v odstavci 3 písm. a),
b) části osvědčující opatření přijatá dopravcem ke splnění požadavků
uvedených v odstavci 3 písm. b) až d).
(5) Dopravce, který je držitelem osvědčení dopravce uděleného úřadem jiného
členského státu6g), prokazuje drážnímu správnímu úřadu splnění podmínek pro udělení
osvědčení dopravce uvedených v odstavci 3 písm. b) až d). Drážní správní úřad v tomto
případě dopravci vydá pouze část osvědčení dopravce uvedenou v odstavci 4 písm. b).
(6) Dopravce je povinen drážnímu správnímu úřadu oznámit změny údajů, které
předkládá při podání žádosti o vydání osvědčení, a předložit o nich doklady do 30
dnů od vzniku změn. Podle povahy změn údajů drážní správní úřad rozhodne o změně
osvědčení dopravce.
(7) Jestliže drážní správní úřad zjistí, že dopravce přestal splňovat podmínky
bezpečnosti provozování drážní dopravy, nebo v období 1 roku od vydání osvědčení
neprovozuje drážní dopravu, odejme osvědčení dopravce, které vydal, nebo jeho část.
Pokud drážní správní úřad odejme část osvědčení dopravce uvedenou v odstavci 4 písm.
b), vyrozumí o odejmutí neprodleně orgán, který vydal část osvědčení dopravce uvedenou
v odstavci 4 písm. a), není-li jím sám.
(8) Vydání, změnu a odejmutí osvědčení dopravce oznamuje drážní správní
úřad do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí Evropské železniční agentuře6a).
(9) Vzor žádosti o vydání osvědčení dopravce a vzor osvědčení dopravce
stanoví prováděcí právní předpis.
zrušen
zrušen
Povinnosti dopravce
(1) Dopravce je povinen
a) provozovat drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy,
platné licence a smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy
na dráze,
b) vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis
o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a
způsob jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení, vydávání a odnímání
osvědčení strojvedoucího a změn údajů v něm uvedených a doby platnosti osvědčení
strojvedoucího,
c) vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis
o organizačním zajištění údržby drážních vozidel,
d) při provozování drážní dopravy používat drážní vozidla a určená
technická zařízení s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá
schválené způsobilosti,
e) zajistit, aby drážní vozidla na dráze tramvajové, trolejbusové,
speciální, lanové, místní a vlečce řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti
k řízení drážního vozidla; tato povinnost se nevztahuje na dráhu speciální při automatickém
provozu, kdy je drážní vozidlo řízeno technickým systémem bez přítomnosti osoby řídící
drážní vozidlo,
f) zajistit, aby drážní dopravu prováděly osoby, které jsou zdravotně
a odborně způsobilé,
g) se řídit při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy
udílenými při organizování drážní dopravy,
h) zajistit, aby drážní vozidla na dráze celostátní a regionální řídily
osoby, které mají platnou licenci strojvedoucího a platné osvědčení strojvedoucího,
i) přijmout plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o zamýšleném
rozsahu činnosti a způsobu jejího finančního zajištění; to neplatí pro dopravce provozujícího
drážní dopravu na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové, lanové nebo místní.
(2) Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo
na dráze regionální, který je držitelem platné licence, je dále povinen
a) finančně zajistit řádné provozování drážní dopravy po celou dobu platnosti
licence,
b) poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději
do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému
provozování drážní dopravy,
c) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro
ověření trvání finanční způsobilosti k drážní dopravě,
d) ke dni zahájení drážní dopravy sjednat pojištění pro případ povinnosti
nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy a zaplatit pojistné a po celou dobu
provozování drážní dopravy mít sjednáno toto pojištění a zaplacené pojistné,
e) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro
ověření trvání pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem
drážní dopravy,
f) zavést systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy a zajistit jeho
dodržování,
g) předložit do 30. června kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu
výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy za uplynulý kalendářní rok,
i) na pokyn provozovatele dráhy v rámci opatření podle § 23b odst. 5 nebo na pokyn
přídělce při postupu podle § 34a odst. 4 nebo 5, umožnit při provozování drážní dopravy
spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné.
(3) Dopravce, který provozuje veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní
nebo na dráze regionální, je dále povinen zveřejnit do 30. června kalendářního roku
zprávu o kvalitě poskytovaných služeb za uplynulý kalendářní rok6h) a tuto zprávu
poskytnout Evropské železniční agentuře.
(4) Pravidla provozování drážní dopravy, prvky systému zajišťování bezpečnosti
provozování drážní dopravy podle druhu a rozsahu vykonávaných činností a obsah výroční
zprávy o bezpečnosti stanoví prováděcí předpis.
(5) V případě, kdy došlo ke spojení vlaků více dopravců podle § 35 odst.
2 písm. i) je drážní doprava provozována dopravcem, jehož drážní hnací vozidlo je
vedoucím drážním vozidlem.
(1) Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě
povinností uvedených v § 35 povinen
a) provozovat veřejnou drážní osobní nebo nákladní dopravu podle jízdního
řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v Přepravním a
tarifním věstníku,
b) ve veřejné drážní osobní dopravě přepravit každého, kdo má uzavřenou
přepravní smlouvu, a přijmout k přepravě zavazadlo, pokud jsou splněny přepravní
podmínky a přepravě nebrání okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit,
c) ve veřejné drážní nákladní dopravě přepravit věci, pokud lze přepravu
provést dopravcem a zařízeními vyhovujícími obvyklým přepravním potřebám,
d) na žádost uzavřít přepravní smlouvu i na úsek dráhy celostátní nebo
dráhy regionální provozovaný jiným dopravcem; toto ustanovení se vztahuje na dopravce,
kteří provozují veřejnou drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální,
e) vytvářet ve veřejné drážní osobní dopravě podmínky pro přepravu
osob s omezenou schopností pohybu a orientace a rodičů s dětmi,
f) ve veřejné drážní osobní dopravě zabezpečit předlékařskou první
pomoc v případě nehody,
g) zabezpečit náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní
dopravu z důvodu nehody nebo z provozních důvodů, pro které nelze přepravu dokončit
drážním vozidlem, kterým bylo započato plnění přepravní smlouvy,
h) zpracovat ve veřejné drážní osobní dopravě plán postupů poskytování pomoci cestujícím
v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17)
a zajistit jeho plnění,
i) označit jednotlivá drážní vozidla nebo jejich soupravy určené pro
přepravu osob s výjimkou dráhy lanové, tramvajové, trolejbusové a speciální názvem
konečné stanice (zastávky) a drážní vozidla bezbariérově přístupná cestujícím s omezenou
schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, u dráhy tramvajové
a dráhy trolejbusové dále číslem nebo jiným označením linky, názvy zastávek čitelnými
i za tmy, dále evidenčním číslem vozidla na přední a zadní straně vozidla.
(2) Dopravce provozující veřejnou drážní dopravu, u nějž vynaložené náklady
přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní
drážní dopravu z důvodu omezení provozování dráhy plánovaného podle § 23b odst. 3
přesáhly úspory související s přerušením drážní dopravy a případné nároky na úhradu
těchto nákladů na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, má
nárok na náhradu tohoto rozdílu vůči provozovateli příslušné dráhy. Provozovatel
dráhy tento rozdíl uhradí, doloží-li mu žadatel prokazatelně výši jím vynaložených
nákladů přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy a výši úspor spojených
s přerušením drážní dopravy. Má-li dopravce nárok na úhradu vynaložených nákladů
přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy na základě smlouvy o veřejných
službách v přepravě cestujících, prokazatelně doloží rovněž výši tohoto nároku.
(3) Prostředky, které provozovatel dráhy vynaložil na úhradu podle odstavce
2, lze zahrnout do nákladů údržby, opravy nebo uskutečňování stavby dráhy, kvůli
kterým došlo k přerušení veřejné osobní drážní dopravy.
(4) Náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou
veřejnou osobní drážní dopravu, úspory související s přerušením drážní dopravy a
způsob jejich určení stanoví prováděcí právní předpis.
Do dne 3. prosince 2019 se na provozování vnitrostátní veřejné drážní osobní
dopravy čl. 8, 10, 17, čl. 18 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících
v železniční přepravě, dále čl. 7 odst. 2 písm. b), čl. 17 odst. 2 písm. b), čl.
24 odst. 3 písm. b) a čl. 32 přílohy č. 1 a příloha č. 2 k tomuto nařízení, nepoužijí.
Přepravní řád
(1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné
drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní
řády.
(2) V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné
drážní osobní dopravě se uvede zejména
a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy,
způsob prokazování jejího vzniku, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a cestujícím,
b) náležitosti jízdního dokladu pro přepravu osob, způsob placení jízdného a posuzování
platnosti jízdních dokladů,
c) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu zavazadel,
způsob placení přepravného,
d) právo na obsazení míst k sezení v drážním vozidle
a podmínky pro poskytování rezervačních a ubytovacích služeb ve vlacích,
e) podmínky
přepravy dětí, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,
f) způsob vracení
jízdného a přepravného při neprovedení přepravy osob, jejich zavazadel, včetně živých
zvířat,
g) rozsah a podmínky přepravy ručních zavazadel a cestovních zavazadel a
jejich druhy,
h) podmínky a způsob používání sdělovacích, bezpečnostních a informačních
zařízení cestujícími na dráze a v drážních vozidlech,
i) věci vyloučené z přepravy
zavazadel,
j) zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci,
snadno zkazitelné věci, živá zvířata, vozíky pro invalidy, dětské kočárky, jízdní
kola, osobní automobily,
k) rozsah nároků cestujícího vůči dopravci z přepravní smlouvy
o přepravě osob a z přepravní smlouvy o přepravě zavazadel a způsob jejich uplatňování,
l) vztah mezi dopravci ve veřejné drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.
(3) V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě
se uvede zejména
a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, včetně úpravy vztahů
mezi dopravcem a odesílatelem nebo příjemcem při uzavírání, plnění a ukončení přepravní
smlouvy,
b) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu věcí, způsob placení přepravného,
c) věci z přepravy vyloučené,
d) podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, zemřelých
osob, snadno zkazitelných věcí, živých zvířat, odpadů, kolejových vozidel na vlastních
kolech, věcí mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní povahy,
e) podmínky
pro ustanovení, působnost a získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro
přepravu nebezpečných věcí,
f) způsob převzetí zásilky dopravcem a její vydání příjemci,
g) odpovědnost dopravce při škodě na zásilce a jiné škodě,
h) rozsah nároků odesílatele
nebo příjemce vůči dopravci a způsob jejich uplatňování,
i) vztah mezi dopravci v
nákladní drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.
(4) Průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo
jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním
odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím
pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících
a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna
a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby
neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku,
b) vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení
přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené
osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících
nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost
a zdraví cestujícího,
c) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího
nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné přepravy cestujících
nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní
podmínky,
d) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem,
zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje
potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na
místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí
jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování6i), číslo osobního
dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v
rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování.
(5) Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm
a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost
jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané
povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen
a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti
a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,
b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li
se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do
cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil,
z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na
místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného
a přirážky k jízdnému [odstavec 4 písm. d)],
c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního
řádu.
d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné
správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě
do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti
uvedené v písmenu b).
(6) Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky
nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním
řádem činí nejvýše 1 500 Kč.
(7) Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu.
Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu.
Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách.
(8) Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního
předpisu je oprávněna sdělit osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) pověřené osobě.
(9) Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky
k jízdnému zpracovávat osobní údaje podle odstavce 4 písm. d).
Omezení a zastavení veřejné drážní dopravy
(1) Drážní doprava může být přechodně omezena nebo zastavena. O přechodném
omezení nebo zastavení drážní dopravy rozhodne na základě žádosti drážní správní
úřad v případě, že žadatel, v jehož zájmu má dojít k přechodnému omezení nebo zastavení
dopravy, prokáže oprávněnost své žádosti. Drážní správní úřad žádost projedná
a)
s vlastníkem dráhy,
b) s provozovatelem dráhy,
c) s krajem, v jehož obvodu působnosti
je drážní dopravou, která má být přechodně omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní
obslužnost; kraj projedná své stanovisko s dotčenými obcemi,
d) s dopravcem v drážní
dopravě, pokud nebyl předkladatelem žádosti o přechodné omezení nebo zastavení drážní
dopravy.
(2) Dopravce je povinen přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní
dopravy zveřejnit nejméně 14 dnů před počátkem omezení nebo zastavení drážní dopravy.
(3) Drážní správní úřad může rozhodnout o přechodném omezení drážní dopravy
na nezbytně nutnou dobu z důvodů
a) veřejného zájmu na jiné mimořádné drážní dopravě,
b) bezpečnosti drážní dopravy,
c) nahromadění přepravovaných věcí na dráze s výjimkou
vlečky, způsobené provozovatelem dráhy nebo jiným dopravcem.
(4) Odvolání proti rozhodnutí drážního správního úřadu o přechodném omezení
drážní dopravy dopravce nemá odkladný účinek.
(5) Drážní správní úřad může rozhodnout o zastavení drážní dopravy, není-li
zájem dopravců na provozování drážní dopravy a pominou-li přepravní potřeby na dráze.
Provozovatel dráhy je oprávněn provozovat takovou dráhu v omezeném rozsahu. Provozovatel
dráhy v rámci omezeného provozování dráhy zajistí pravidelné prohlídky a kontrolu
stanovených technických parametrů součástí dráhy podle pravidel pro provozování dráhy.
(6) Dopravce je povinen přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu na
základě opatření vydaného správními úřady oprávněnými rozhodovat v oblasti veterinární,
rostlinolékařské, hygienické služby, odpadového hospodářství nebo na základě mezinárodní
smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
(7) Dopravce je oprávněn přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu
z důvodů
a) nesjízdnosti dráhy v důsledku živelní pohromy, nehody nebo rekonstrukce
dráhy,
b) nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhy,
c) nahromadění přepravovaných
věcí na vlečce, způsobené provozovatelem vlečky nebo jiným dopravcem.
Dopravce na
dráze tramvajové nebo trolejbusové je povinen oznámit do 3 dnů drážnímu správnímu
úřadu omezení nebo přerušení dopravy, pokud se jedná o přerušení dopravy delší než
7 dnů.
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
Jízdní řád
nadpis vypuštěn
(1) Jízdní řád veřejné osobní drážní dopravy na dráze celostátní a regionální
zpracovává přídělce při přidělování kapacity dráhy podle § 34a.
(2) Údaje z platného jízdního řádu a jeho změn předá provozovatel dráhy
bezúplatně Ministerstvu dopravy pro účely vedení Celostátního informačního systému
o jízdních řádech.
Jízdní řád na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové
(1) Dopravce, který má provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze
tramvajové nebo na dráze trolejbusové nebo na speciální dráze, a dopravce, který
má provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze lanové, předloží před zahájením
drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu. Příslušným ke schválení
jízdního řádu je drážní správní úřad, který rozhoduje o udělení oprávnění k provozování
drážní dopravy nebo o vydání úředního povolení.
(2) Na schvalování jízdních řádů se nevztahují obecné předpisy o správním
řízení.
(3) Schválený jízdní řád postoupí drážní správní úřad Ministerstvu dopravy,
které vede pro potřeby veřejnosti Celostátní informační systém o jízdních řádech.
Platnost jízdního řádu
(1) Jízdní řád dráhy celostátní a dráhy regionální nabývá platnosti druhou
sobotu v prosinci o půlnoci. Doba platnosti jízdního řádu je 12 měsíců. Pravidelná
změna platného jízdního řádu nabývá platnosti druhou sobotu v červnu o půlnoci nebo
v jiném termínu uvedeném v prohlášení o dráze.
(2) Jízdní řád a jeho změny dráhy tramvajové, dráhy trolejbusové, speciální
dráhy a dráhy lanové nabývají platnosti nejdříve 24 hodin od jeho zveřejnění.
(3) Způsob zpracování, obsah a zveřejňování jízdního řádu a jeho změn a
organizaci Celostátního informačního systému o jízdních řádech a rozsah a formát
údajů předávaných do tohoto informačního systému stanoví prováděcí předpis.
ČÁST ŠESTÁ
POVINNOSTI PODNIKATELŮ V RÁMCI VERTIKÁLNĚ INTEGROVANÉHO PODNIKU A PROVOZOVATELE
DRÁHY PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU
(1) Vertikálně integrovaným podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí
skupina podnikatelů, v rámci které dopravce provozuje drážní dopravu na dráze celostátní
nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, a zároveň
a) provozovatel této dráhy vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad dopravcem,
b) dopravce vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhy, nebo
c) třetí osoba vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhy a nad dopravcem;
to neplatí, je-li touto třetí osobou Česká republika.
(2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně
integrovaného podniku, nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu právnické
osoby, vykonávající kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
kontrolu spojování podniků18) nad tímto provozovatelem dráhy a dopravcem.
(3) Zaměstnanec provozovatele dráhy vykonávající hlavní činnosti nebo člen
jeho statutárního orgánu nesmí přijímat žádná majetková plnění od jiného podnikatele
v rámci téhož vertikálně integrovaného podniku; odměňování tohoto člena statutárního
orgánu nebo zaměstnance nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných
dopravcem v rámci téhož podniku.
(4) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku,
zajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmi
měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající; tyto osoby musí o těchto informacích
zachovávat mlčenlivost.
(5) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku,
nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí téhož podniku,
směřujícím ke vzniku nebo zániku pracovněprávních vztahů týkajících se jeho zaměstnanců
vykonávajících hlavní činnosti.
(1) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku,
nesmí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů
k provozování dráhy použít k vyplacení podílu na zisku osobě, která vykonává kontrolu
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18)
nad tímto provozovatelem dráhy a nad dopravcem.
(2) Podnikatelé, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, mohou
mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní
jednání pouze při sjednání obvyklého úroku podle občanského zákoníku a za podmínek
obvyklých v místě a čase učinění právního jednání s přihlédnutím k rizikovému profilu
příjemce peněžitého plnění z právního jednání; ustanovení § 22b odst. 4 tím není
dotčeno.
(3) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí
provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, poskytnout plnění bez právního
důvodu nebo za cenu sjednanou v rozporu s cenovými předpisy.
(4) K dluhu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného
podniku, nesmí přistoupit, ani jej plnit, převzít nebo zajistit jiný podnikatel v
rámci téhož podniku.
(5) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, vede
oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavcích
1 až 4 a v § 22b odst. 3 a 4.
(1) Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně
přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování
dráhy, zřídí odštěpné závody, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat
odděleně od provozování dráhy.
(2) Vedoucím odštěpného závodu provozovatele dráhy podle odstavce 1, jehož
předmětem činnosti je provozování dráhy, nesmí být osoba, která je vedoucím odštěpného
závodu, jehož předmětem činnosti je provozování drážní dopravy.
(3) Provozovatel dráhy podle odstavce 1 zajistí, aby
a) výnosy odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, byly
použity pouze k financování provozování dráhy a k rozdělení zisku,
b) jeho pobočka neposkytla bez právního důvodu nebo za cenu účtovanou v rozporu s
cenovými předpisy plnění odštěpnému závodu téhož provozovatele dráhy, předmětem jehož
činnosti je provozování dráhy,
c) dluhy vzniklé z provozování dráhy nebyly hrazeny z výnosů jiné pobočky téhož provozovatele
dráhy,
d) odštěpný závod, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, nepřijal peněžní
prostředky od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, s výjimkou úplaty za poskytnuté
plnění,
e) vedoucí odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, nepřijal
žádné majetkové plnění od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, a aby jeho odměňování
nebylo závislé na hospodářských výsledcích této pobočky.
(4) Provozovatel dráhy podle odstavce 1 vede oddělené účetnictví, kterým
je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavci 3.
ČÁST SEDMÁ
DRÁŽNÍ VOZIDLA A URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ
HLAVA PRVNÍ
DRÁŽNÍ VOZIDLA
(1) Na dráhách lze provozovat drážní vozidlo, které svojí konstrukcí a
technickým stavem odpovídá požadavkům bezpečnosti drážní dopravy, obsluhujících osob,
přepravovaných osob a věcí a jehož technická způsobilost byla prokázána shodou se
schváleným typem. Drážní vozidla hnací, drážní vozidla tažená s rychlostí nad 160
km/h na dráhách železničních, drážní vozidla na dráze tramvajové, trolejbusové a
lanové musí mít technickou způsobilost kromě prokázané shody se schváleným typem
ještě ověřenou drážním správním úřadem. Na základě tohoto ověření vydá drážní správní
úřad průkaz způsobilosti vozidla; to neplatí u vozidel uvedených v § 43b odst. 1.
Způsob a podmínky schvalování technické způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
(2) Shodu se schváleným typem prokazuje výrobce typovým osvědčením pro
každé vozidlo.
(3) O schválení typu drážního vozidla rozhoduje drážní správní úřad na
základě žádosti tuzemského nebo zahraničního výrobce nebo jiné osoby, která prokáže
právní zájem na schválení typu drážního vozidla. Byla-li žádost podána současně ve
více členských státech, spolupracuje drážní správní úřad s příslušnými orgány těchto
členských států.
(4) Drážní správní úřad schválí typ drážního vozidla, jsou-li splněny technické
podmínky drážního vozidla stanovené prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní
smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů
nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu
je certifikát shody vydaný autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu7g),
tvoří-li drážní vozidlo subsystém evropského železničního systému. V ostatních případech
je podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu výsledek zkoušky drážního vozidla,
kterou zajistí výrobce drážního vozidla nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem
na schválení typu drážního vozidla, na svůj náklad u právnické osoby pověřené Ministerstvem
dopravy.
(5) Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti pro drážní vozidlo, které
splňuje technické specifikace propojenosti platné v době uvedení vozidla do provozu
na základě certifikátu shody, kterým autorizovaná osoba stvrzuje naplnění všech požadavků
na strukturální subsystémy vozidla.
(6) Pokud bylo pro drážní vozidlo vydáno ES prohlášení o ověření subsystému,
vydá drážní správní úřad průkaz způsobilosti na základě ověření, zda drážní vozidlo
naplňuje podmínky
a) technické propojenosti mezi subsystémy vozidla,
b) technické propojenosti vozidla a dráhy,
c) bezpečného začlenění subsystémů vozidla do železničního systému
a
d) technických požadavků nezahrnutých v technických specifikacích propojenosti,
které se týkají technické propojenosti vozidla a konkrétní dráhy.
(7) Změnu na drážním vozidle, jejíž podstatou je zásah do konstrukce vozidla
znamenající odchylku od schváleného typu, schvaluje drážní správní úřad podle podmínek
stanovených prováděcím předpisem.
(8) Pravomocné rozhodnutí ve věci schválení typu a změny na drážním vozidle
oznamuje drážní správní úřad Evropské železniční agentuře.
(9) Na dráhách lze provozovat drážní vozidla neschváleného typu pro účely
zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu, a to jen na
dobu potřebnou pro tento účel, za podmínky, že technický stav vozidla a způsob provádění
zkoušek za jízdy neohrozí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. Podmínky provádění
zkušebního provozu a řízení drážního vozidla pro každý případ stanoví drážní správní
úřad.
(1) Na dráhách lze provozovat jen drážní vozidlo, jehož emise plynných
znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů splňují stanovené
požadavky. Technická způsobilost motoru z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících
látek a znečišťujících částic se prokazuje shodou se schváleným typem.
(2) Shodu se schváleným typem prokazuje výrobce uvedením označení na každý
motor.
(3) O schválení typu motoru určeného pro použití v drážním vozidle rozhoduje
drážní správní úřad na základě žádosti tuzemského nebo zahraničního výrobce nebo
jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu motoru.
(4) Drážní správní úřad schválí typ motoru určeného pro použití v drážním
vozidle, jsou-li splněny požadavky na přípustné emise plynných znečišťujících látek
a znečišťujících částic a vydá osvědčení o schválení typu motoru. Podkladem pro rozhodnutí
drážního správního úřadu je výsledek zkoušky motoru, kterou zajistí výrobce motoru
nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení typu motoru, na svůj náklad
u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o schválení typu motoru
a podklady k ní přikládané, požadavky na přípustné emise plynných znečišťujících
látek a znečišťujících částic, vzor osvědčení o schválení typu motoru, postup při
zkoušce motoru, náležitosti označení motoru uváděného výrobcem, jakož i další podrobnosti
schvalování typu motoru.
(1) Drážní vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena v členském
státě a které splňuje všechny podmínky technických specifikací propojenosti, lze
provozovat v České republice bez průkazu způsobilosti na dráhách, zařazených do evropského
železničního systému, které jsou propojitelné podle technických specifikací propojenosti
a za podmínek v nich uvedených.
(2) Drážní vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena v jiném
členském státě a které nesplňuje podmínky podle § 43 odst. 6 nebo odstavce 1, lze
provozovat na dráze celostátní nebo regionální na základě rozhodnutí o schválení
typu drážního vozidla nebo na základě vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla,
které vydá drážní správní úřad po posouzení a ověření technické dokumentace k drážnímu
vozidlu nebo typu vozidla.
(3) K žádosti o schválení typu drážního vozidla nebo vydání průkazu
způsobilosti drážního vozidla podle odstavce 2 přikládá žadatel
a) doklad o schválení technické způsobilosti drážního vozidla v jiném
členském státě a záznam o technických úpravách provedených po schválení,
b) technické údaje o vozidle, záznam o provozu a údržbě, jedná-li se
o vozidlo, kterému nebylo vydáno ES prohlášení o ověření subsystému,
c) kopii technické dokumentace, přikládané k ES prohlášení o ověření
subsystému vozidla, jedná-li se o vozidlo, kterému bylo vydáno ES prohlášení o ověření
subsystému,
d) doklad o technických a provozních vlastnostech prokazující, že drážní
vozidlo je v souladu se zabezpečovacím zařízením, trakčním vedením, s rozchodem koleje,
průjezdnými průřezy, s maximální povolenou hmotností na nápravu a jinými omezeními
dráhy celostátní a regionální,
e) návrh podmínek použití drážního vozidla v provozu.
(4) Drážní správní úřad může požadovat provedení zkušebního provozu drážního
vozidla s cílem ověřit shodu provozních vlastností s požadavky podle odstavce 3 písm.
d); v takovém případě stanoví jeho obsah a rozsah. Zkušební provoz drážního vozidla
zajišťuje žadatel na svůj náklad u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy.
(5) U drážního vozidla podle odstavce 1, které splňuje všechny podmínky
technických specifikací propojenosti, posuzuje drážní správní úřad pouze
a) naplnění podmínek technické propojenosti vozidla a dráhy,
b) naplnění technicko provozních požadavků na konstrukční provedení
drážního vozidla nezahrnutých v technických specifikacích propojenosti, které se
týkají technické propojenosti vozidla a konkrétní dráhy,
c) zda některá část železničního systému neumožňuje provozování tohoto
vozidla.
(6) V rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla nebo rozhodnutí o vydání
průkazu způsobilosti drážního vozidla lze v návaznosti na doklady podle odstavce
3 písm. d) a výsledky zkušebního provozu uvést podmínky použití drážního vozidla
v provozu.
(7) Přehled technických provozních požadavků na konstrukční provedení drážního
vozidla, nezahrnutých v technických specifikacích propojenosti, posuzovaných drážním
správním úřadem podle odstavce 5, stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Drážní vozidla v provozu, která určí prováděcí předpis, podléhají pravidelným
technickým kontrolám, kterými se ověřuje technický stav drážního vozidla. Způsob
a podmínky provádění kontrol technického stavu drážního vozidla stanoví prováděcí
předpis.
(2) Zjistí-li drážní správní úřad, že drážní vozidlo v provozu je v technickém
stavu, který nezaručuje bezpečnost drážní dopravy nebo nemá vlastnosti schváleného
typu nebo nemá platný průkaz způsobilosti nebo nejsou u něj prováděny pravidelné
technické prohlídky podle prováděcího předpisu, rozhodne o nezpůsobilosti drážního
vozidla k provozu.
(3) Pro drážní vozidlo schválené pro použití na dráze celostátní nebo regionální
přidělí drážní správní úřad na žádost vlastníka vozidla alfanumerický identifikační
kód. Tento kód musí být vyznačen na vozidle a vložen s údaji o vozidle do registru
drážních vozidel (§ 49d).
HLAVA DRUHÁ
ZPŮSOBILOST K ŘÍZENÍ DRÁŽNÍCH VOZIDEL
Díl 1
Řízení drážního vozidla na dráze místní, tramvajové, trolejbusové, speciální,
lanové a vlečce
(1) Řídit drážní vozidlo na dráze místní, tramvajové, trolejbusové, speciální
nebo lanové anebo na vlečce mohou jen osoby s platným průkazem způsobilosti k řízení
drážního vozidla nebo s platnou licencí strojvedoucího, jde-li o dráhu místní nebo
vlečku; tato povinnost se nevztahuje na dráhu speciální při automatickém provozu,
kdy je drážní vozidlo řízeno technickým systémem bez přítomnosti osoby řídící drážní
vozidlo.
(2) Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla vydává drážní správní
úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost zkouškou. Zkoušce se může podrobit
žadatel, který
a) dosáhl předepsaného věku a vzdělání,
b) je spolehlivý k řízení drážního vozidla (§ 46),
c) prokázal svou zdravotní způsobilost,
d) podrobil se předepsané výuce a výcviku.
(3) Podmínky zdravotní způsobilosti, věku a vzdělání, rozsah potřebných
odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku a způsob provádění zkoušek stanoví
prováděcí předpis.
(4) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti
osob k řízení drážního vozidla v případě, že při řízení drážního vozidla vykazují
nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost drážní dopravy. Podle výsledku přezkoušení
může drážní správní úřad rozhodnout o omezení řízení drážního vozidla nebo o zákazu
řízení drážního vozidla. V případě rozhodnutí o zákazu řízení drážního vozidla drážní
správní úřad odejme osobě průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla.
(5) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti
osob k řízení drážního vozidla, má-li důvodné pochybnosti o zdravotní nebo odborné
způsobilosti těchto osob. V těchto případech drážní správní úřad zadrží průkaz způsobilosti
k řízení drážního vozidla do doby, kdy důvody pro zadržení průkazu pominou.
(6) Bez průkazu způsobilosti mohou řídit drážní vozidlo osoby při jízdním
výcviku nebo při zkoušce z řízení drážního vozidla. Při provozování drážního vozidla
neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu
nebo změny typu může drážní vozidlo řídit osoba dodavatele bez průkazu způsobilosti
pouze pod dohledem osoby dopravce, který zodpovídá za zachování všech zásad pro bezpečnost
drážní dopravy.
(7) Maximální dobu řízení drážního vozidla, dobu bezpečnostních přestávek
a dobu odpočinku osob, které řídí drážní vozidlo, stanoví pro jednotlivé druhy drážních
vozidel prováděcí předpis.
Spolehlivým k řízení drážního vozidla není ten,
a) kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata
souvisí s řízením drážního vozidla, nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže
vzhledem k řízení drážního vozidla a osobě žadatele je obava, že se dopustí stejného
nebo podobného činu při řízení drážního vozidla,
b) komu byl soudem uložen trest zákazu činnosti spočívající v řízení
drážního vozidla.
Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku spolehlivosti podle
§ 46, si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání
výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a
to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Díl 2
Řízení drážního vozidla na dráze celostátní a regionální
(1) Řídit drážní vozidlo na dráze celostátní a regionální mohou jen osoby
s platnou licencí strojvedoucího a platným osvědčením strojvedoucího.
(2) Licence strojvedoucího udělená úřadem jiného členského státu platí
na území České republiky, není-li držitel licence mladší než 20 let. Řídit drážní
vozidlo na dráze celostátní nebo regionální může i držitel platného průkazu způsobilosti
k řízení drážního vozidla na dráze místní nebo na vlečce, jde-li o místo styku vzájemně
zaústěných drah.
(3) Osvědčení strojvedoucího platí na dráze nebo její části pro druhy
drážních vozidel a způsob jejich užití, které jsou v něm uvedeny.
(4) Osoba bez platného osvědčení strojvedoucího může řídit drážní
vozidlo na dráze celostátní a regionální pouze pod dohledem osoby, která je držitelem
platného osvědčení strojvedoucího pro danou dráhu nebo její část, pokud
a) narušení plynulosti drážní dopravy nebo údržba dráhy vyžaduje
odklonění drážní dopravy, které stanoví provozovatel dráhy,
b) jde o jednorázovou jízdu historického vlaku,
c) jde o výjimečnou jednorázovou jízdu nákladního vlaku,
d) jde o dodávku nebo zkušební nebo předváděcí jízdu nového typu
vlaku nebo hnacího vozidla, nebo
e) jde o jízdní výcvik nebo zkoušku z řízení drážního vozidla.
(5) Jízdu drážního vozidla řízeného osobou bez platného osvědčení strojvedoucího
musí dopravce předem oznámit provozovateli dráhy. V případech uvedených v odstavci
4 písm. b) až e) musí být toto oznámení učiněno nejméně 24 hodin před jízdou. S výjimečnou
jednorázovou jízdou nákladního vlaku musí provozovatel dráhy vyslovit souhlas.
(6) Osoba bez platné licence strojvedoucího může řídit drážní vozidlo
na dráze celostátní nebo regionální pouze pod dohledem osoby, která je držitelem
platného osvědčení strojvedoucího pro danou dráhu nebo její část, druh vozidla a
způsob jeho užití, a to výhradně v případě jízdního výcviku nebo zkoušky řízení drážního
vozidla.
(7) Speciální dvoucestná drážní vozidla (silnice/dráha) provozovatele
dráhy mohou za jízdy na dráze po nakolejení řídit též osoby bez platné licence strojvedoucího
a platného osvědčení strojvedoucího, a to výhradně, pokud současně
a) jde o jízdu na dráze provozované provozovatelem speciálního dvoucestného drážního
vozidla,
b) jde o jízdu na dráze, kde je v důsledku mimořádné události jiná doprava vyloučena,
c) jde o jízdu za účelem řešení a odstranění následků mimořádné události,
d) je jízda provozovatelem dráhy povolena a
e) osoba bez platné licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího vedoucí speciální
dvoucestné drážní vozidlo na dráze po nakolejení byla provozovatelem dráhy náležitě
poučena.
Oddíl 1
Licence strojvedoucího
Vydávání licence
(1) Licenci strojvedoucího vydá drážní správní úřad na žádost fyzické
osobě, která
a) dosáhla 20 let věku a stanoveného vzdělání,
b) je spolehlivá k řízení drážního vozidla podle § 46,
c) je tělesně i duševně zdravotně způsobilá k řízení drážního vozidla,
d) prokázala všeobecnou odbornou způsobilost pro řízení drážního
vozidla a pro výkon činnosti strojvedoucího a
e) uhradila drážnímu správnímu úřadu správní poplatek.
(2) Doba platnosti licence strojvedoucího je 10 let.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální stupeň dosaženého vzdělání.
Zdravotní způsobilost
(1) Zdravotní způsobilost prokazuje žadatel lékařským posudkem vydaným
lékařem závodní preventivní péče a posudkem o dopravně psychologickém vyšetření vydaným
psychologem.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti,
rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky a dopravně psychologického vyšetření
pro vydání posudku, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní
způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti a obsah lékařského posudku a
dopravně psychologického vyšetření a dobu jeho platnosti.
Všeobecná odborná způsobilost
(1) Všeobecnou odbornou způsobilost prokazuje žadatel úspěšným složením
zkoušky před komisí jmenovanou drážním správním úřadem. Předsedou komise musí být
zaměstnanec drážního správního úřadu.
(2) O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol, který její předseda
předá bez zbytečného odkladu drážnímu správnímu úřadu a oznámí výsledky zkoušky žadateli.
(3) Skládat zkoušku prokazující všeobecnou odbornou způsobilost může
žadatel, který absolvoval školení pro získání příslušných znalostí, dovedností a
postupů.
(4) Prokázání všeobecné odborné způsobilosti zkouškou se nepožaduje,
pokud žadatel vykonával před podáním žádosti o vydání licence strojvedoucího činnost
strojvedoucího nepřetržitě alespoň 3 roky.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a obsah základních obecných
znalostí, dovedností a postupů, nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti
strojvedoucího, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků
zkoušky, formální a obsahové náležitosti protokolu o výsledku zkoušky, počet členů
komise, požadavky na členy komise a rozsah a obsah školení.
Pravidelná lékařská prohlídka
(1) Držitel licence strojvedoucího je povinen se podrobit pravidelné
lékařské prohlídce ověřující, zda trvá jeho zdravotní způsobilost.
(2) Lékařský posudek postoupí lékař, který prohlídku provedl, držiteli
licence a drážnímu správnímu úřadu.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provedení
lékařské prohlídky pro vydání posudku, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo
podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, obsah lékařského
posudku a dobu jeho platnosti a četnost pravidelných lékařských prohlídek.
Duplikát a výměna licence
(1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení licence strojvedoucího
je její držitel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit drážnímu správnímu úřadu.
Bez zbytečného odkladu po ohlášení vydá drážní správní úřad strojvedoucímu potvrzení
o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení licence strojvedoucího. Potvrzení nahrazuje
ztracenou, odcizenou, poškozenou nebo zničenou licenci strojvedoucího a jeho platnost
je 30 dnů od jeho vydání.
(2) Za ztracenou, odcizenou, poškozenou nebo zničenou licenci strojvedoucího
vyhotoví strojvedoucímu na základě písemné žádosti drážní správní úřad do 20 dnů
ode dne podání žádosti duplikát licence.
(3) Dojde-li ke změně údajů v licenci strojvedoucího, vydá drážní správní
úřad strojvedoucímu na písemnou žádost novou licenci strojvedoucího. Žadatel musí
doložit změnu údajů a zaplacení správního poplatku. Datum ukončení platnosti nové
licence se musí shodovat s datem ukončení platnosti licence, která je nahrazována.
(4) Držitel licence strojvedoucího je povinen při převzetí nové licence
strojvedoucího nebo jejího duplikátu odevzdat drážnímu správnímu úřadu dosavadní
licenci nebo potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení licence strojvedoucího,
pokud mu bylo vydáno.
Odnětí licence strojvedoucího
(1) Drážní správní úřad odejme licenci strojvedoucího osobě, která
a) přestala splňovat podmínku spolehlivosti k řízení drážního vozidla
podle § 46,
b) přestala splňovat podmínku zdravotní způsobilosti, nebo
c) o odnětí požádala.
(2) Pokud se strojvedoucí dozví o skutečnostech vzbuzujících pochybnosti
o jeho zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti, neprodleně o tom uvědomí dopravce
nebo provozovatele dráhy, který je jeho zaměstnavatelem.
(3) Pokud se drážní správní úřad dozví o skutečnostech vzbuzujících
důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti, nařídí držiteli licence strojvedoucího
podrobit se přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena
bezpečnost drážní dopravy, pozastaví platnost licence do doby provedení přezkoumání.
(4) Pro přezkoumání zdravotní způsobilosti platí § 46d obdobně.
(5) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 3 nemá odkladný účinek.
Oddíl 2
Osvědčení strojvedoucího
Vydávání osvědčení
(1) Osvědčení strojvedoucího vydá dopravce na žádost fyzické osobě,
která
a) je v základním pracovněprávním vztahu s dopravcem,
b) je držitelem platné licence strojvedoucího a
c) prokázala zvláštní odbornou způsobilost pro
1. řízení konkrétního
druhu drážního vozidla,
2. řízení na vymezených drahách nebo jejich částech a
3. užívání
českého jazyka v rozsahu nezbytném pro řízení drážního vozidla na území České republiky.
(2) Dobu platnosti osvědčení strojvedoucího stanoví dopravce v souladu
s vnitřním předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b).
(3) Dopravce v osvědčení strojvedoucího vymezí dráhu nebo její část,
druhy drážních vozidel a způsob jejich užití, pro které je osvědčení platné.
Zvláštní odborná způsobilost
(1) Zvláštní odbornou způsobilost prokazuje žadatel úspěšným složením
teoretické a praktické zkoušky před komisí jmenovanou dopravcem v souladu s vnitřním
předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b). Alespoň 1 člen komise nesmí být v
základním pracovněprávním vztahu k dopravci.
(2) Dopravce je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu složení zkušební
komise a místo, datum a čas konání zkoušky alespoň 5 pracovních dní před jejím konáním.
(3) Znalost českého jazyka se neověřuje, pokud je mateřským jazykem
žadatele český jazyk.
(4) Skládat zkoušku prokazující zvláštní odbornou způsobilost může
pouze žadatel, který absolvoval školení pro získání příslušných znalostí, dovedností
a postupů.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a obsah podrobných znalostí,
dovedností a postupů podle odstavce 1, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky,
způsob hodnocení výsledků zkoušky a rozsah a obsah školení.
Pravidelné přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti
(1) Držitel osvědčení strojvedoucího je povinen se ve lhůtách stanovených
vnitřním předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b) podrobit pravidelnému přezkoušení
zvláštní odborné způsobilosti. Lhůty pro pravidelné přezkoušení nesmí překročit 3
roky.
(2) Pravidelnému přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti je držitel
osvědčení strojvedoucího povinen se podrobit, pokud déle než 1 rok nevykonával činnost
strojvedoucího na vymezené dráze nebo její části.
(3) Pro pravidelné přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti platí
§ 46j obdobně.
Odnětí osvědčení strojvedoucího
(1) Dopravce odejme osvědčení strojvedoucího osobě, která
a) přestala být držitelem platné licence strojvedoucího,
b) přestala splňovat podmínku zvláštní odborné způsobilosti, nebo
c) o odnětí požádala.
(2) Pokud se dopravce dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti
o zvláštní odborné způsobilosti, nařídí držiteli osvědčení strojvedoucího podrobit
se přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena
bezpečnost drážní dopravy, pozastaví platnost osvědčení do doby provedení přezkoušení.
(3) Pro přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti platí § 46j obdobně.
(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.
Pozbytí platnosti osvědčení strojvedoucího
(1) Osvědčení strojvedoucího pozbývá platnosti, pokud skončil základní
pracovněprávní vztah mezi jeho držitelem a dopravcem, který osvědčení vydal. Dopravce
neprodleně oznámí ukončení základního pracovněprávního vztahu drážnímu správnímu
úřadu.
(2) Při ukončení základního pracovněprávního vztahu vrátí držitel osvědčení
strojvedoucího toto osvědčení dopravci, který je vydal, a dopravce mu předá držiteli
osvědčení opis osvědčení a veškeré dokumenty dokládající absolvované školení a složené
zkoušky.
Uznání zvláštní odborné způsobilosti
(1) Dopravce při vydávání osvědčení strojvedoucího uzná na žádost
zvláštní odbornou způsobilost v rozsahu teoretické a praktické zkoušky nebo pravidelného
přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti, které žadatel absolvoval u předchozího
zaměstnavatele, pokud
a) se absolvovaná zkouška nebo pravidelné přezkoušení vztahuje
k předmětu osvědčení strojvedoucího podle § 46i odst. 3,
b) ke dni podání žádosti neuplynula lhůta pro pravidelné přezkoušení
podle § 46k odst. 1 a
c) před podáním žádosti žadatel vykonával činnost strojvedoucího
na vymezené dráze nebo její části bez přerušení nebo přerušení nepřesáhlo 1 rok.
(2) Není-li sjednána se zaměstnancem kvalifikační dohoda, je dopravce
povinen po vydání osvědčení strojvedoucího uhradit předchozímu zaměstnavateli, u
kterého držitel osvědčení absolvoval teoretickou a praktickou zkoušku nebo pravidelné
přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti, poměrnou část nákladů vynaložených zaměstnavatelem
na školení podle § 46j odst. 4, pokud
a) uznal zvláštní odbornou způsobilost podle odstavce 1 a
b) základní pracovněprávní vztah u předchozího zaměstnavatele byl
rozvázán výpovědí zaměstnance nebo dohodou.
(3) Náklady podle odstavce 2 zahrnují skutečně vynaložené náklady na
školení nezbytné pro absolvování teoretické a praktické zkoušky nebo posledního pravidelného
přezkoušení v rozsahu, v jakém byla zkouška nebo přezkoušení uznána. Poměrná část
nákladů se určí tak, že se rozdíl mezi lhůtou pro pravidelné přezkoušení, vyjádřenou
v kalendářních dnech, a počtem kalendářních dní, po které v této lhůtě trval pracovní
poměr k předchozímu zaměstnavateli, vydělí lhůtou pro pravidelné přezkoušení, vyjádřenou
v kalendářních dnech; výsledná hodnota se vynásobí celkovými náklady podle věty první.
(4) Dopravce je povinen do 1 měsíce od vydání osvědčení strojvedoucího
písemně vyzvat předchozího zaměstnavatele držitele osvědčení, aby doložil poměrnou
část nákladů podle odstavců 2 a 3, pokud uznal zvláštní odbornou způsobilost podle
odstavce 1. Úhradu poměrné části nákladů předchozímu zaměstnavateli provede dopravce
do tří měsíců od doručení všech podkladů, nedohodnou-li se jinak.
Školení
(1) Školení podle § 46e odst. 3 a § 46j odst. 4 může poskytovat pouze
fyzická nebo právnická osoba, které byla udělena akreditace k provozování této činnosti
drážním správním úřadem.
(2) Akreditaci udělí drážní správní úřad právnické nebo fyzické
osobě, která doloží, že
a) je držitelem živnostenského oprávnění,
b) má vytvořen plán pro zajištění teoretické i praktické části
školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění školení, včetně systému
kontroly,
c) teoretické a praktické části školení budou zajišťovat osoby
s dostatečnou odbornou způsobilostí a praxí a jízdní výcvik budou zajišťovat osoby,
které jsou držiteli platné licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího,
d) má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného
pro poskytování školení,
e) má zajištěno poskytování praktické části školení na drážních
vozidlech a
f) uhradila drážnímu správnímu úřadu správní poplatek.
(3) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení,
je povinna
a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu,
b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a
c) mít po celou dobu provozování své činnosti právo k užívání nebytových
prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít tyto prostory a vybavení
po celou dobu k dispozici a
d) zajišťovat poskytování praktické části školení na drážních vozidlech.
(4) Drážní správní úřad odejme akreditaci k poskytování školení osobě,
která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce 3.
(5) Drážní správní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
seznam osob, kterým udělil akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje.
Oddíl 3
Dohled a rejstříky
(1) Pokud drážní správní úřad zjistí, že držitel licence strojvedoucího
vydané příslušným orgánem jiného členského státu přestal splňovat podmínku zdravotní
způsobilosti, požádá tento orgán o přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele licence
nebo o pozastavení platnosti licence. Je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, zakáže
drážní správní úřad držiteli licence strojvedoucího řízení drážních vozidel až do
doby, kdy mu příslušný orgán podle věty první sdělí své rozhodnutí. Odvolání proti
zákazu řízení drážního vozidla nemá odkladný účinek.
(2) Je-li dožádaným orgánem drážní správní úřad, posoudí žádost a ve
lhůtě 28 dnů od jejího doručení sdělí své rozhodnutí dožadujícímu orgánu, Evropské
komisi a příslušným orgánům členských států.
(3) Nesouhlasí-li drážní správní úřad s rozhodnutím orgánu jiného členského
státu podle odstavce 1, předá záležitost Evropské komisi. Zákaz řízení drážního vozidla
uložený podle odstavce 1 lze v takovém případě prodloužit do vydání rozhodnutí Evropské
komise.
(4) Pokud drážní správní úřad zjistí, že držitel osvědčení strojvedoucího
přestal splňovat podmínku zvláštní odborné způsobilosti, požádá dopravce nebo provozovatele
dráhy, který osvědčení vydal, o přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti držitele
osvědčení nebo o pozastavení platnosti osvědčení. Je-li ohrožena bezpečnost drážní
dopravy, zakáže drážní správní úřad držiteli osvědčení strojvedoucího řízení drážních
vozidel až do doby, kdy mu dopravce nebo provozovatel dráhy sdělí své rozhodnutí.
Odvolání proti zákazu řízení drážního vozidla nemá odkladný účinek. Zároveň o tomto
zákazu uvědomí Evropskou komisi a orgány, které vydávají licence strojvedoucího v
dalších členských státech.
(5) Postup podle odstavců 1 a 4 oznámí drážní správní úřad bez zbytečného
odkladu Evropské komisi a příslušným orgánům členských států.
Dopravce je povinen provádět pravidelnou kontrolu činnosti strojvedoucích,
kterým vydal osvědčení strojvedoucího. Vzniknou-li v důsledku kontroly pochybnosti
o zdravotní způsobilosti strojvedoucího nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost
strojvedoucího déle než 3 měsíce, oznámí dopravce tuto skutečnost neprodleně drážnímu
správnímu úřadu.
(1) Evidence údajů o osobách, kterým byla vydána licence strojvedoucího,
je vedena v rejstříku licencí, který je informačním systémem veřejné správy podle
jiného právního předpisu. Správcem rejstříku licencí je drážní správní úřad. Drážní
správní úřad pravidelně aktualizuje údaje vedené v rejstříku.
(2) Dopravce vede a pravidelně aktualizuje evidenci údajů o osobách,
kterým vydal osvědčení strojvedoucího, v rejstříku osvědčení strojvedoucích, který
je informačním systémem veřejné správy podle jiného právního předpisu.
(3) Údaje, vedené v rejstřících podle odstavců 1 a 2, formát údajů,
přístupová práva k rejstříkům, postup při výměně údajů, dobu uchovávání údajů a postup
v případě úpadku dopravce stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie5c).
HLAVA TŘETÍ
zrušena
zrušen
HLAVA ČTVRTÁ
URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ
(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní,
pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a pro ochranu před negativními
účinky zpětných trakčních proudů, která slouží k zabezpečení provozování dráhy nebo
drážní dopravy anebo lyžařských nebo vodních vleků, jsou určenými technickými zařízeními,
která podléhají dozoru podle tohoto zákona.
(2) Podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení
a jejich konkretizaci stanoví prováděcí předpis.
(3) Před uvedením určeného technického zařízení do provozu musí být schválena
jeho způsobilost k provozu. Způsobilost určeného technického zařízení k provozu schvaluje
drážní správní úřad vydáním průkazu způsobilosti.
(4) Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti určeného technického zařízení
na základě technické prohlídky a zkoušky, kterou zajistí výrobce nebo jiná osoba,
která prokáže právní zájem na schválení určeného technického zařízení, na svůj náklad
u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy. Je-li určené technické zařízení
současně stanoveným výrobkem podle zvláštního předpisu7h), je podkladem pro rozhodnutí
drážního správního úřadu doklad o shodě vydaný podle zvláštního právního předpisu7i).
(5) Jde-li o lanovou dráhu nebo lyžařský vlek podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19), schvaluje drážní správní úřad
způsobilost určeného technického zařízení elektrického a dopravního k provozu současně
na základě 1 žádosti. K této žádosti stavebník přiloží zprávu o bezpečnosti a další
doklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah19).
Drážní správní úřad vydá 1 průkaz způsobilosti určeného technického zařízení elektrického
a dopravního, splňuje-li stavba lanové dráhy nebo lyžařského vleku a sestava subsystémů
a bezpečnostních prvků lanové dráhy nebo lyžařského vleku základní požadavky stanovené
přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah19). Na drážní vozidlo,
které je subsystémem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových
drah19), se § 43 až 44 nepoužijí.
(6) Při provozování dráhy a při provozování drážní dopravy mohou být provozována
jen určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti.
(1) Určená technická zařízení v provozu podléhají pravidelným revizím,
prohlídkám a zkouškám, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost.
Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu mohou provádět
jen fyzické osoby, které mají platné osvědčení o odborné způsobilosti. Osvědčení
o odborné způsobilosti vydává drážní správní úřad. Rozsah odborných znalostí a způsob
ověřování těchto znalostí stanoví prováděcí předpis.
(2) Zjistí-li drážní správní úřad, že určené technické zařízení má závažné
nedostatky, že nelze zaručit jeho bezpečné provozování, zadrží průkaz způsobilosti
a rozhodne o nezpůsobilosti určeného technického zařízení v provozu.
(3) Zjistí-li drážní správní úřad, že oprávněná osoba, provádějící revize,
prohlídky a zkoušky určeného technického zařízení vykazuje nedostatky ve své činnosti,
které podstatným způsobem ovlivňují ověřování technické způsobilosti a bezpečnost
provozu určeného technického zařízení, odejme osvědčení o její odborné způsobilosti.
HLAVA PÁTÁ
MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
(1) Mimořádnou událostí je nehoda nebo incident, ke kterým došlo v souvislosti
s provozováním drážní dopravy nebo pohybem drážního vozidla na dráze nebo v obvodu
dráhy a které ohrozily nebo narušily
a) bezpečnost drážní dopravy,
b) bezpečnost osob,
c) bezpečnou funkci staveb nebo zařízení, nebo
d) životní prostředí.
(2) Nehodou je událost, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví nebo jiná
újma. Vážnou nehodou je nehoda způsobená srážkou nebo vykolejením drážních vozidel,
jejímž následkem je smrt, újma na zdraví alespoň 5 osob nebo škoda velkého rozsahu
podle trestního zákoníku na drážním vozidle, dráze nebo životním prostředí, nebo
jiná nehoda s obdobnými následky. Incidentem je jiná událost podle odstavce 1 než
nehoda.
(3) Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni
a) neprodleně oznámit každou mimořádnou událost v drážní dopravě Drážní
inspekci a současně každou vážnou nehodu a nehodu, jejímž následkem je značná škoda
podle trestního zákoníku', Policii České republiky,
b) zajistit místo mimořádné události a provést dokumentaci stavu v
době vzniku mimořádné události,
c) zabezpečit uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní
dopravy, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, a Drážní inspekce vydala k uvolnění dráhy
souhlas,
d) zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní
dopravě v případech stanovených prováděcím právním předpisem a činit opatření k jejich
předcházení,
e) odstraňovat zjištěné nedostatky při vzniku mimořádných událostí,
jejich příčiny a škodlivé následky.
ČÁST OSMÁ
PROVOZNÍ A TECHNICKÁ PROPOJENOST EVROPSKÉHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU
(1) Provozní a technická propojenost (dále jen "propojenost") evropského
železničního systému je jeho schopnost umožnit bezpečný a nepřerušený pohyb drážního
vozidla na dráhách evropského železničního systému.
(2) K zajištění propojenosti drah zařazených na území České republiky do
evropského železničního systému musí tyto dráhy odpovídat stanoveným technickým specifikacím
propojenosti a splňovat základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky.
(3) Technické specifikace propojenosti stanoví společný reprezentativní
orgán pověřený Evropskou komisí.8a) Technické specifikace propojenosti uveřejňuje
Evropská komise v Úředním věstníku Evropské unie.8a), 8b)
(4) Strukturální a provozní subsystémy evropského železničního systému a
základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Posuzování shody nebo vhodnosti užití jednotlivých součástí propojenosti
subsystémů evropského železničního systému se řídí zvláštním právním předpisem.7f)
(1) Vlastník dráhy a provozovatel dráhy, která je nebo se stane součástí
evropského železničního systému, je povinen při stavbě nebo modernizaci dráhy, stavby
na dráze, při jejím uvedení do užívání, provozování a údržbě zajistit dodržení základních
požadavků na konstrukční a provozní podmínky a technických specifikací propojenosti.
(2) Drážní správní úřad vydá kolaudační rozhodnutí o ověření způsobilosti
k užívání nově budované nebo modernizované dráhy železniční, která se stane součástí
evropského železničního systému za podmínky, že vlastník dráhy nebo její provozovatel
předloží ověření o splnění základních požadavků na konstrukční a provozní podmínky
a splnění technických specifikací propojenosti (dále jen "ověření o shodě"). Ověření
o shodě vydává právnická osoba, kterou je autorizovaná osoba pověřená Úřadem pro
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s Ministerstvem
dopravy podle zvláštního právního předpisu.7f)
(3) Výrobce drážních vozidel a výrobce určených technických zařízení jsou
povinni zajistit, aby konstrukce a technický stav drážních vozidel a určených technických
zařízení dráhy, která jsou nebo se stanou součástí evropského železničního systému,
splňovaly základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky a technické specifikace
propojenosti. Na schvalování technické způsobilosti drážního vozidla a určeného technického
zařízení se vztahují ustanovení § 43, 44 a 47 tohoto zákona.
(4) Dopravce je povinen provozovat drážní dopravu na dráze, která je nebo
se stane součástí evropského železničního systému, pouze drážním vozidlem, které
splňuje základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky a technické specifikace
propojenosti.
(5) O podmínkách provozování drážního vozidla, pro které nejsou vypracovány
technické specifikace propojenosti na dráhách, které jsou součástí evropského železničního
systému, rozhodne na žádost dopravce drážní správní úřad.
(1) Technické specifikace propojenosti nemusí být dodrženy
a) při výstavbě nové dráhy nebo při modernizaci dráhy, která byla zahájena
před zveřejněním technických specifikací propojenosti v Úředním věstníku Evropské
unie,
b) při schválení nového typu nebo modernizaci drážního vozidla, pokud
drážní správní úřad obdržel žádost o schválení typu nebo modernizaci před zveřejněním
technických specifikací propojenosti v Úředním věstníku Evropské unie,
c) při obnově, rozšíření nebo modernizaci dráhy, pokud dodržení technické
specifikace propojenosti by mohlo ohrozit ekonomickou realizaci projektu nebo kompatibilitu
systému drah,
d) po obnově dráhy v souvislosti s nehodou nebo přírodní katastrofou,
kdy z důvodu zájmu na rychlém obnovení provozování drážní dopravy na dráze nelze
z ekonomických nebo technických důvodů vyžadovat dodržení technických specifikací
propojenosti,
e) pro drážní vozidla jedoucí do a ze států, jejichž rozchod kolejí je
odlišný od rozchodu drah evropského železničního systému,
pokud o tom rozhodne na návrh České republiky Evropská komise.
(2) Drážní správní úřad oznamuje Evropské komisi případy nedodržení technických
specifikací propojenosti při výstavbě nové dráhy nebo její modernizaci podle odstavce
1 písm. a) nebo při schválení nového typu nebo modernizaci drážního vozidla podle
odstavce 1 písm. b).
(3) Drážní správní úřad informuje Evropskou komisi o seznamu projektů podle
odstavce 1 písm. a) a b), které jsou v pokročilé fázi rozvoje, do jednoho roku od
vstupu technických specifikací propojenosti v platnost.
(4) Pokud při uvedení strukturálních subsystémů evropského železničního
systému do provozu nebudou splněny technické specifikace propojenosti, oznámí drážní
správní úřad Evropské komisi
a) důvod neuplatnění technických specifikací propojenosti,
b) technicko provozní vlastnosti konstrukčního provedení dráhy a drážního
vozidla,
c) autorizovanou osobu, která posuzuje naplnění požadavků na strukturální
subsystémy.
(1) Drážní úřad vede registr jednotlivých součástí subsystémů nově budovaných
nebo modernizovaných drah zařazených do evropského železničního systému a registr
drážních vozidel vlastníků těchto vozidel se sídlem nebo bydlištěm, v České republice
a určených k pohybu na dráze celostátní a regionální. Způsob vedení registrů a údaje
v nich stanovené stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Údaje o jednotlivých součástech subsystémů nově budovaných nebo modernizovaných
drah zařazených do evropského železničního systému poskytuje Drážnímu úřadu provozovatel
dráhy do 15 dnů po uvedení součásti subsystému do užívání.
(3) Údaje o vozidle, které je určené pro provozování na dráze celostátní
nebo regionální, poskytuje vlastník drážního vozidla Drážnímu úřadu do 15 dnů od
uvedení vozidla do provozu nebo, dojde-li ke změně údaje zapisovaného do registru
drážních vozidel, do 15 dnů od vzniku změny.
(4) Údaje z registru drážních vozidel a údaje z registru součástí subsystémů
poskytuje Drážní úřad orgánům členských států, které vedou registry drážních vozidel
a registry součástí subsystémů a orgánům členských států, které provádějí zjišťování
příčin vzniku nehod v drážní dopravě, způsobem umožňujícím dálkový přístup. Drážní
úřad na základě odůvodněné žádosti poskytne údaje vedené v registru drážních vozidel
Evropské železniční agentuře, provozovateli dráhy, dopravci a ostatním osobám uvedeným
v registru.
(1) Drážní úřad při výkonu státního dozoru dozírá na zajištění propojenosti
železniční dráhy určené k začlenění do evropského železničního systému při jejím
uvedení do užívání a pravidelně jednou za tři měsíce prověřuje, zda při jejím provozování
a údržbě splňují strukturální a provozní subsystémy a jejich jednotlivé součásti
základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky a technické specifikace propojenosti.
(2) Drážní úřad může požádat příslušný orgán Evropské komise o změnu
technických specifikací propojenosti. Žádost o změnu technických specifikací propojenosti
musí obsahovat
a) označení autora technické specifikace propojenosti,
b) číslo technické specifikace propojenosti,
c) popis věcného problému a navrhované řešení změny.
(3) Zjistí-li Drážní úřad, že součást provozní a technické propojenosti subsystému,
pro kterou bylo vydáno ověření o shodě nebo vhodnosti použití, nesplňuje základní
požadavky na konstrukční a provozní podmínky, rozhodne o uložení ochranného opatření,
kterým zamezí dalšímu používání součásti provozní a technické propojenosti subsystému,
a zajistí její stažení z trhu. Obdobně se postupuje, jestliže notifikovaná osoba
vydala ověření o shodě nebo výrobce vydal ES prohlášení o shodě pro součást provozní
a technické propojenosti subsystému, která shodu nesplňuje. Uložení ochranného opatření
oznamuje Drážní úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu. Postup při uložení ochranného
opatření a při jeho oznamování stanoví zvláštní právní předpis8c).
(4) Zjistí-li Drážní úřad, že strukturální subsystém, pro který bylo vydáno
ověření o shodě nebo o vhodnosti použití, není plně v souladu s příslušnou technickou
specifikací propojenosti nebo nesplňuje základní požadavky na konstrukční a provozní
podmínky, rozhodne o uložení ochranného opatření, kterým zamezí dalšímu používání
strukturálního subsystému, a provedení dodatečného posouzení shody autorizovanou
osobou. Rozhodnutí podle věty první a jeho odůvodnění oznámí Drážní úřad bez zbytečného
odkladu Evropské komisi.
(5) Pokud pro strukturální subsystém nejsou vydány technické specifikace
propojenosti nebo bylo rozhodnuto o výjimce podle § 49c odst. 1 nebo provozování
strukturálního subsystému vyžaduje dodržení technických požadavků, které nejsou součástí
technických specifikací propojenosti, sestaví Drážní úřad pro provozování strukturálního
subsystému přehled technických požadavků na konstrukční provedení drážního vozidla
a přehled stavebně technických podmínek provozování dráhy a poskytne je Evropské
komisi.
(6) Drážní úřad zveřejní výroční zprávu o své činnosti za kalendářní rok
a do 30. září následujícího kalendářního roku ji postoupí Evropské železniční agentuře.
Obsah výroční zprávy stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘESTUPKY
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) vstoupí v rozporu s § 4a odst. 1 na dráhu nebo v obvodu dráhy na místa,
která nejsou veřejnosti přístupná,
b) provozuje v ochranném pásmu dráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1,
c) poruší nebo ohrozí provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškodí
součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,
d) úmyslně poškodí stavbu dráhy, stavbu na dráze nebo jiné zařízení,
které je součástí této stavby, anebo úmyslně naruší činnost drážního zařízení nebo
drážního vedení,
e) v rozporu s § 22 odst. 4 nedbá v obvodu dráhy pokynu provozovatele
dráhy,
f) se stane členem statutárního nebo kontrolního orgánu anebo zaměstnancem provozovatele
dráhy, přídělce nebo nezávislého přídělce v rozporu s § 22b odst. 2, § 32a odst.
2, 3 nebo 6 nebo § 42a odst. 2,
g) v rozporu s § 32a odst. 4 se jako člen statutárního orgánu přídělce nebo jako
zaměstnanec přídělce nezdrží výkonu činnosti uvedené v § 32a odst. 3 písm. a), b),
c) nebo d) anebo se takové činnosti nezdrží v období 6 měsíců od zániku funkce člena
statutárního orgánu přídělce nebo pracovněprávního vztahu k přídělci,
h) poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí
na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d),
i) jako vlastník drážního vozidla neposkytne údaje podle § 49d odst.
3,
j) v rozporu s § 30 odst. 3 neodevzdá drážnímu správnímu úřadu neplatnou
licenci,
k) jako zaměstnanec nebo člen statutárního orgánu provozovatele dráhy v rozporu s
§ 42a odst. 3 přijme majetkové plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně
integrovaného podniku,
l) jako osoba vykonávající hlavní činnosti poruší povinnost mlčenlivosti podle §
42a odst. 4, nebo
m) v rozporu s § 53d odst. 2 neumožní inspektorům Drážní inspekce výkon
jejich oprávnění bez zbytečného odkladu.
(2) Fyzická osoba se jako vlastník dráhy dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhy v rozsahu
nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhy s jinými dráhami, nebo
b) nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhy.
(3) Fyzická osoba se jako vlastník dráhy celostátní nebo regionální dále
dopustí přestupku tím, že
a) nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhy podle § 20 odst. 2,
b) nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhu, u níž není schopna zajistit
její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo
c) neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhy jinou
oprávněnou osobou.
(4) Fyzická osoba se jako bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných
věcí dopustí přestupku tím, že
a) nevypracuje výroční zprávu podle pododdílu 1.8.3.3 Řádu pro mezinárodní
železniční přepravu nebezpečných věcí8d) (dále jen "Řád"), nebo
b) nevypracuje zprávu o nehodě podle pododdílu 1.8.3.6 Řádu.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), i) nebo j) nebo odstavce
4,
b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m),
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) nebo l),
d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo k), nebo
e) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo odstavce 2 nebo
3.
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že
a) vykonává v rozporu s § 4a odst. 1 v obvodu dráhy činnosti, které
jsou podnikáním,
b) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhy
nepostupuje při havárii této sítě podle pokynů provozovatele dráhy udělovaných podle
§ 5a odst. 3,
c) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhy
nebo v ochranném pásmu dráhy nezajistí v případě stanoveném v § 5a odst. 5 její provoz,
údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob,
d) provozuje v ochranném pásmu dráhy činnost v rozporu s § 9 odst.
1,
e) poruší nebo ohrozí provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškodí
součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,
f) poškodí stavbu dráhy, stavbu na dráze nebo jiné zařízení, které
je součástí této stavby, anebo naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení,
g) provozuje dráhu v rozporu s § 11 odst. 1 bez úředního povolení,
h) v rozporu s § 24a odst. 1 písm. b) nebo § 24a odst. 2 písm. b) provozuje
drážní dopravu bez platné licence,
i) přidělí kapacitu dráhy nebo za provozovatele dráhy obstará výkon hlavních činností,
ačkoliv k tomu není podle § 32 odst. 3 oprávněna,
j) poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí
na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d),
k) jako vlastník drážního vozidla neposkytne údaje podle § 49d odst.
3,
l) v rozporu s § 30 odst. 3 neodevzdá drážnímu správnímu úřadu neplatnou
licenci, nebo
m) v rozporu s § 53d odst. 2 neumožní inspektorům Drážní inspekce výkon
jejich oprávnění bez zbytečného odkladu.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy
dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhy v rozsahu
nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhy s jinými dráhami, nebo
b) nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhy.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy
celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že
a) nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhy podle § 20 odst. 2,
b) nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhu, u níž není schopna zajistit
její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo
c) neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhy jinou
oprávněnou osobou.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy
dopustí přestupku tím, že
a) neoznámí podle § 17 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změny týkající
se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního
povolení, nebo o nich nepředloží doklady,
b) nevyrozumí podle § 18 odst. 1 před podáním návrhu na zrušení úředního
povolení k provozování dráhy o této skutečnosti drážní správní úřad nebo vlastníka
dráhy,
c) provozuje dráhu v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a),
d) nezajistí v souladu s § 22 odst. 1 písm. c), aby provozování dráhy
prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá,
e) nezveřejní v souladu s § 22 odst. 1 písm. d) jízdní řády pro veřejnou
drážní osobní dopravu a jejich změny,
f) neoznačí názvy stanic (zastávek), které provozuje podle § 22 odst.
1 písm. e),
g) provozuje určené technické zařízení v rozporu s § 22 odst. 1 písm.
f),
h) omezí provozování dráhy nebo její části v rozporu s § 23b nebo §
23c odst. 3 nebo v rozporu s § 23c odst. 4 o tomto omezení nevyrozumí dopravce, vlastníka
dráhy, provozovatele dráhy, Úřad nebo drážní správní úřad,
i) v rozporu s § 22b odst. 1 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení
diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu
a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování,
j) použije příjmy z provozování dráhy nebo finanční prostředky poskytnuté z veřejných
rozpočtů k provozování dráhy v rozporu s § 22b odst. 3 nebo § 42b odst. 1,
k) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. a) neumožní dopravcům využití přidělené
kapacity dráhy,
l) nezajistí dopravcům přístup k poskytovaným službám podle § 23 odst.
1 písm. b),
m) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. c) sjedná cenu za užití dráhy a za
přidělení její kapacity diskriminačním způsobem,
n) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. d) neumožní dopravci provozovat drážní
dopravu na dráze,
o) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e) neumožní dopravci užití dráhy
pro objezd nesjízdného úseku,
p) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. f) nevede seznam provozovaných drah
a jejich součástí,
q) provádí výstavbu, modernizaci, údržbu nebo opravu jím provozované dráhy v rozporu
s § 23 odst. 1 písm. h),
r) v rozporu s § 23 odst. 5 nezpracuje analýzu kapacity přetížené dráhy,
s) v rozporu s § 23 odst. 6 nepřijme plán na zmírnění nebo odstranění
přetížení dráhy,
t) v rozporu s § 42a odst. 3 odmění člena svého statutárního orgánu nebo svého zaměstnance
v závislosti na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci vertikálně
integrovaného podniku, jehož je tento provozovatel dráhy součástí,
u) v rozporu s § 42a odst. 4 nezajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím
souvisejícím s hlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající,
v) v rozporu s § 42a odst. 5 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele,
který je součástí vertikálně integrovaného podniku, směřujícímu ke vzniku nebo zániku
pracovněprávního vztahu týkajícího se jeho zaměstnance vykonávajícího hlavní činnosti,
w) v rozporu s § 42c odst. 1 nezřídí odštěpné závody nebo nesplní jinou povinnost
ve vztahu k zřízeným odštěpným závodům uvedenou v § 42c odst. 2, 3 nebo 4, nebo
x) neposkytne údaje podle § 49d odst. 2.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy
celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že
a) provozuje v rozporu s § 11 odst. 1 dráhu bez osvědčení o bezpečnosti
provozovatele dráhy,
b) finančně nezabezpečí podle § 22 odst. 2 písm. a) řádné provozování
dráhy,
c) neposkytne podle § 22 odst. 2 písm. b) doklady o trvání finanční
způsobilosti k řádnému provozování dráhy,
d) nepředloží podle § 22 odst. 2 písm. e) výroční zprávu o bezpečnosti
provozování dráhy,
e) nestanoví podle § 23 odst. 2 písm. b) rozsah poskytovaných přepravních
služeb pro přepravu osob a věcí, nebo jej nezveřejní v Přepravním a tarifním věstníku,
f) neoznámí podle § 23a odst. 4 drážnímu správnímu úřadu změny údajů,
které předkládá v žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, nebo
o nich nepředloží doklady podle § 23a odst. 2,
g) nezpracuje jízdní řád podle § 40 odst. 1,
h) nepředá podle § 40 odst. 2 údaje z platného jízdního řádu Ministerstvu
dopravy pro účely vedení Celostátního informačního systému o jízdních řádech, nebo
i) použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky k provozování
dráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů k jiným účelům nebo nevede oddělené účetnictví.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vlečky
dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 22a odst. 3 neumožní dopravci užití veřejně nepřístupné vlečky nediskriminačním
způsobem za účelem přístupu k jiné dráze, k zařízení služeb, k jinému zařízení nebo
manipulačnímu místu,
b) v rozporu s § 22a odst. 5 nesplní oznamovací povinnost vůči Úřadu, nebo
c) v rozporu s § 33 odst. 8 nezpracuje, neprojedná nebo nezveřejní prohlášení o dráze.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy
nebo dopravce dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 22b odst. 4 uzavře smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné
obdobné právní jednání,
b) neoznámí vznik mimořádné události v drážní dopravě podle § 49 odst.
3 písm. a),
c) nezajistí v souladu s § 49 odst. 3 písm. b) místo mimořádné události
nebo neprovede dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné události,
d) nezabezpečí podle § 49 odst. 3 písm. c) uvolnění dráhy pro obnovení
provozování dráhy nebo drážní dopravy,
e) neprovede podle § 49 odst. 3 písm. d) zjištění příčin a okolností
vzniku mimořádné události, nebo
f) nepřijme podle § 49 odst. 3 písm. e) opatření určená k předcházení
vzniku mimořádných událostí.
(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako podnikatel, který
je součástí vertikálně integrovaného podniku, dopustí přestupku tím, že
a) uzavře s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku smlouvu o úvěru nebo zápůjčce
nebo učiní jiné obdobné právní jednání za podmínek neodpovídajících § 42b odst. 2
nebo jinému podnikateli v rámci téhož podniku poskytne na základě smlouvy o úvěru
nebo zápůjčce nebo jiného obdobného právního jednání plnění, které neodpovídá podmínkám
stanoveným v § 42b odst. 2,
b) poskytne provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, plnění v rozporu
s § 42b odst. 3,
c) v rozporu s § 42b odst. 4 přistoupí k dluhu provozovatele dráhy v rámci téhož
podniku, nebo tento dluh plní, převezme nebo zajistí, nebo
d) v rozporu s § 42b odst. 5 nevede oddělené účetnictví.
(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení
služeb dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 23d odst. 1 neposkytne dopravci službu bezprostředně
související s provozováním drážní dopravy nebo ji poskytne diskriminačním způsobem,
nebo
b) v rozporu s § 23f nezajistí, aby byly služby poskytovány prostřednictvím
pobočky a o jejich poskytování bylo vedeno oddělené účtování.
(10) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m),
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. p), r) nebo s),
d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f), i) nebo k), odstavce
4 písm. a), b), e), f), i), j), t), u), v), w) nebo x), odstavce 5 písm. b), c),
d), e), f), g), h) nebo i), odstavce 6, odstavce 7 písm. a), odstavce 8 nebo 9, nebo
e) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), g), h)
nebo j), odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c), d), g), h), k), l), m), n), o) nebo
q), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7 písm. b), c), d), e) nebo f).
zrušen
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce dopustí
přestupku tím, že
a) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 24a odst. 1 písm. a) nebo
§ 24a odst. 2 písm. a),
b) neoznámí ve lhůtě podle § 29 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změnu
údajů uvedených v licenci,
c) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 35 odst. 1 písm. a),
d) použije v rozporu s § 35 odst. 1 písm. d) k provozování drážní dopravy
drážní vozidlo nebo určené technické zařízení bez platného průkazu způsobilosti nebo
v technickém stavu, který neodpovídá schválené způsobilosti,
e) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. e), aby drážní vozidlo
řídila osoba s platným průkazem způsobilosti k řízení drážního vozidla,
f) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. f), aby drážní dopravu
prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá,
g) se neřídí při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy
udílenými podle § 35 odst. 1 písm. g),
h) nezajistí v souladu s § 46i odst. 1 vydávání osvědčení strojvedoucího,
i) neprovádí v souladu s § 46q pravidelnou kontrolu činnosti strojvedoucích,
kterým vydal osvědčení strojvedoucího, nebo
j) nezajistí v souladu s § 46r odst. 2 vedení a pravidelnou aktualizaci
rejstříku osvědčení strojvedoucích a poskytování informací z tohoto rejstříku v souladu
s přímo použitelným předpisem Evropské unie5c).
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce na dráze
celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s 24a odst. 1 písm. b) provozuje drážní dopravu bez platného
osvědčení dopravce,
b) neoznámí podle § 34h odst. 5 drážnímu správnímu úřadu změny údajů,
které předkládá v žádosti o vydání osvědčení, nebo o nich nepředloží doklady,
c) finančně nezajistí podle § 35 odst. 2 písm. a) řádné provozování
drážní dopravy,
d) neposkytne podle § 35 odst. 2 písm. b) drážnímu správnímu úřadu
doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy,
e) nesjedná nebo nezaplatí podle § 35 odst. 2 písm. d) pojištění z
pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy, nebo
f) nepředloží podle § 35 odst. 2 písm. g) drážnímu správnímu úřadu
výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce ve veřejné
drážní dopravě dopustí přestupku tím, že
a) nezabezpečí v souladu s § 36 odst. 1 písm. f) předlékařskou první
pomoc v případě závažné nehody nebo nehody,
b) nezabezpečí v případech stanovených v § 36 odst. 1 písm. g) náhradní
dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu,
c) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. h) nezpracuje plán postupů poskytování pomoci cestujícím
v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku nebo nezajistí jeho plnění,
d) neoznačí drážní vozidlo nebo soupravu drážních vozidel podle § 36
odst. 1 písm. i),
e) omezí nebo zastaví veřejnou drážní dopravu v rozporu s § 38 odst.
7, nebo
f) nezveřejní přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy
podle § 38 odst. 2 nebo je podle § 38 odst. 7 neoznámí drážnímu správnímu úřadu.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce poskytující
přepravní služby v rámci závazků veřejné služby dopustí přestupku tím, že použije
v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování
veřejné drážní osobní dopravy k jiným účelům nebo o těchto finančních prostředcích
nevede oddělené účetnictví.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce provozující
veřejnou drážní osobní dopravu na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální nebo
lanové dopustí přestupku tím, že nepředloží před zahájením drážní dopravy jízdní
řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu podle § 41 odst. 1.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva a povinnosti
cestujících v železniční dopravě17) jako
a) dopravce nebo prodejce přepravních dokladů neinformuje cestující
na stanici, kde není výdejna jízdních dokladů ani prodejní automat, o možnosti zakoupit
jízdní doklad telefonicky, prostřednictvím internetu nebo ve vlaku a o nejbližší
stanici nebo místu, kde jsou k dispozici výdejny jízdních dokladů nebo prodejní automaty,
b) dopravce nebo provozovatel stanice nezavede nediskriminační pravidla
pro přístup platná pro přepravu zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností
pohybu a orientace,
c) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře
nebo provozovatel cestovní agentury požaduje při rezervaci nebo prodeji přepravních
dokladů zdravotně postiženým osobám nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace
úhradu dodatečných nákladů, kterou nepožaduje v obdobných případech,
d) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře
nebo provozovatel cestovní agentury neoprávněně odmítl přijmout rezervaci nebo vystavit
přepravní doklad zdravotně postižené osobě nebo osobě s omezenou schopností pohybu
a orientace nebo neoprávněně požadoval, aby tyto osoby byly doprovázeny jinou osobou,
e) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře
nebo provozovatel cestovní agentury neposkytuje na požádání informace o přepravních
podmínkách zdravotně postižených osob nebo osob s omezenou schopností pohybu a orientace
a o přístupnosti drážních vozidel a jejich vybavení pro tyto osoby,
f) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře
nebo provozovatel cestovní agentury nevyrozumí na požádání písemně do 5 pracovních
dnů dotyčnou zdravotně postiženou osobu nebo osobu s omezenou schopností pohybu a
orientace o důvodech, proč jí odmítl přijmout rezervaci, vystavit přepravní doklad
nebo proč požadoval, aby tato osoba byla doprovázena jinou osobou,
g) dopravce nebo provozovatel stanice v rozporu s příslušnými technickými
specifikacemi propojenosti nezajistí, aby stanice, nástupiště a vlakové soupravy,
případně další prvky, byly přístupné zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou
schopností pohybu a orientace,
h) dopravce nebo provozovatel stanice neposkytuje v obsazené stanici
zdravotně postiženým osobám nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace
bezplatnou pomoc při nastupování do vlaku, vystupování z vlaku nebo přestupu mezi
vlaky,
i) dopravce nebo provozovatel stanice nezajistí v neobsazené stanici
uvedení jednoduše přístupných informací o nejbližších obsazených stanicích a dostupné
pomoci pro zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,
j) dopravce nevyřizuje stížnosti do 1 měsíce a v odůvodněných případech
do 3 měsíců od jejich podání,
k) dopravce nedefinuje normy kvality služeb pro přepravu cestujících
a nezavede systém řízení jakosti,
l) dopravce nezveřejní do 30. června kalendářního roku zprávu o kvalitě
poskytovaných služeb,
m) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře
nebo provozovatel cestovní agentury neinformuje při prodeji jízdních dokladů cestující
o jejich právech a povinnostech vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17), nebo
n) dopravce nebo provozovatel stanice neinformuje cestující ve stanici
nebo ve vlaku vhodným způsobem o adrese správního orgánu uvedeného v § 55 odst. 3.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako přídělce kapacity
dopravní cesty dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 32a odst. 1 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele
týkajícímu se výkonu hlavních činností nebo umožní jiný významný zásah do rozhodování
o hlavních činnostech,
b) nezpracuje nebo nezveřejní prohlášení o dráze nebo neumožní vyjádřit
se k jeho obsahu podle § 33 odst. 1, nebo
c) nepřidělí kapacitu dráhy podle § 34, 34a nebo 34b nebo ji přidělí
v rozporu s § 34d odst. 1 nebo 4.
(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nezávislý přídělce
dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 32a odst. 5 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení
diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu
a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování, nebo
b) v rozporu s § 32a odst. 7 sjedná cenu za užití dráhy nebo za přidělení její kapacity
diskriminačním způsobem nebo v rozporu s cenovými předpisy.
(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník přepravy
nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí odpovídající proškolení zaměstnanců podílejících se na přepravě
nebezpečných věcí podle kapitoly 1.3 Řádu,
b) nesplní povinnost z hlediska bezpečnosti podle kapitoly 1.4 Řádu,
c) neustanoví bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí podle
pododdílu 1.8.3.1 Řádu,
d) nevypracuje bezpečnostní plán, nezajistí proškolení zaměstnanců nebo
nedodržuje ustanovení bezpečnostního plánu podle kapitoly 1.10 Řádu,
e) užije pro přepravu nebezpečných věcí jiné než předepsané obaly nebo
cisterny nebo je užije jiným než předepsaným způsobem podle části 4 Řádu,
f) neoznačí nebezpečnou věc podle části 5 Řádu,
g) nepřiloží řádně vyplněné doklady předepsané pro přepravu nebezpečných
věcí podle kapitol 5.1 a 5.4 Řádu,
h) poruší požadavky na konstrukci a zkoušky obalů, velkých nádob pro
volně ložené látky, velkých obalů nebo cisteren podle části 6 Řádu, nebo
i) poruší podmínky přepravy, nakládky, vykládky nebo manipulace s nebezpečnými
věcmi podle části 7 Řádu.
(10) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy
při přepravě nebezpečných věcí v seřaďovacích nádražích dopustí přestupku tím, že
nezajistí vypracování interních nouzových plánů (kapitola 1.11 Řádu) pro tuto přepravu
podle pododdílu 1.4.3.6 Řádu.
(11) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce nebo provozovatel
dráhy při přepravě nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že nevypracuje zprávu
o nehodě podle oddílu 1.8.5 Řádu.
(12) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel při přepravě
nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že při odesílání nezařadí nebezpečnou věc
podle části 2 Řádu.
(13) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b),
c), d), e) nebo f), odstavce 3 písm. a), b), c), d) nebo f), odstavců 4, 5, 6, 7
nebo 8, odstavce 9 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavců 10, 11
nebo 12,
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g),
h), i) nebo j), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. e) nebo odstavce 9 písm. d).
(14) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavců 9 až 12 lze uložit
také zákaz činnosti.
Společná ustanovení
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává drážní správní úřad s výjimkou
a) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. m) a § 51 odst. 1 písm. m), které projednává
Drážní inspekce,
b) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. f), g), k) a l), § 51 odst. 1 písm. i), § 51
odst. 4 písm. h), jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo vlečku, § 51 odst.
4 písm. i) až p) a r) až w), § 51 odst. 5 písm. g), h) a i), § 51 odst. 6, § 51 odst.
7 písm. a), § 51 odst. 8 a 9 a § 52 odst. 4, 7 a 8, které projednává Úřad, a
c) přestupků podle § 52 odst. 6, dopustí-li se přestupku provozovatel cestovní kanceláře
nebo provozovatel cestovní agentury, které projednává obecní živnostenský úřad.
(2) Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. a), c), d), e) a h) může projednat
příkazem na místě Policie České republiky.
(3) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá orgán, který je uložil.
ČÁST DESÁTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR
(1) Zřizuje se správní úřad Drážní úřad jako orgán státní správy se sídlem
v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy.
(2) V čele Drážního úřadu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se
řídí zákonem o státní službě.
(1) Zřizuje se Drážní inspekce jako správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy.
Drážní inspekce se člení na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní
působnost územních inspektorátů stanoví generální inspektor.
(2) V čele Drážní inspekce je generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává
vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3) Drážní inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.
(1) Drážní inspekce šetří příčiny a okolnosti vzniku vážných nehod na dráze
železniční, vyjma speciální dráhy. Příčiny a okolnosti vzniku jiných mimořádných
událostí na dráhách může Drážní inspekce šetřit, je-li to vhodné s ohledem na jejich
závažnost, opakovanost, souslednost nebo jejich dopady na provozovatele dráhy a dopravce.
(2) Do probíhajícího šetření nesmí Ministerstvo dopravy ani jiné orgány zasahovat.
(3) Drážní inspekce zahájí šetření příčin vážné nehody na dráze železniční,
vyjma speciální dráhy, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 dnů ode dne,
kdy se o nehodě dozvěděla. Šetří-li Drážní inspekce příčiny jiné mimořádné události,
použije se věta první obdobně. O zahájení šetření podá Drážní inspekce do 7 dnů zprávu
Evropské železniční agentuře. Při šetření postupuje Drážní inspekce tak, aby provozování
drážní dopravy narušené mimořádnou událostí mohlo být obnoveno co nejdříve. Drážní
inspekce se při šetření nezabývá odpovědností za trestný čin nebo správní delikt.
(4) Za účelem posouzení, zda jsou naplněny důvody pro zahájení šetření příčin
mimořádné události, jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni vstupovat na místo
nehody nebo incidentu, na související prostor dráhy a do drážního vozidla.
(5) O zahájení a průběhu šetření Drážní inspekce informuje
a) Drážní úřad,
b) dotčeného provozovatele dráhy,
c) dotčeného dopravce,
d) dotčeného výrobce drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení,
e) odborovou organizaci působící u dotčeného provozovatele dráhy nebo
dopravce,
f) osoby s újmou na zdraví nebo majetku a příbuzné obětí nehody, jsou-li
Drážní inspekci známy.
(6) Drážní inspekce přijímá podněty a vyjádření od subjektů podle odstavce
4 a jejich obsah zohledňuje při svém šetření.
(7) Náležitosti zprávy o zahájení šetření podávané Evropské železniční agentuře
stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Je-li toho pro účely šetření třeba, Drážní inspekce může dožádat příslušný
orgán jiného členského státu nebo Evropskou železniční agenturu o provedení úkonu
směřujícího k objasnění příčiny mimořádné události (dále jen "zjišťovací úkon"),
který by sama mohla provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který
by nemohla provést vůbec. Je-li Drážní inspekce dožádána příslušným orgánem jiného
členského státu, provede dožádaný zjišťovací úkon bez zbytečného odkladu. Drážní
inspekce odmítne provést dožádaný zjišťovací úkon, je-li dožádání v rozporu s právními
předpisy. Drážní inspekce může odmítnout provést dožádaný zjišťovací úkon, ohrožuje-li
jeho provedení plnění jejích vlastních úkolů, nebo vyžaduje-li jeho provedení vynaložení
neúměrných nákladů.
(2) Projeví-li se následky mimořádné události kromě území České republiky
také na území jiného členského státu, spolupracuje Drážní inspekce s příslušným orgánem
tohoto státu na šetření jejích příčin. Drážní inspekce může v takovém případě přizvat
příslušný orgán jiného členského státu k provedení svých zjišťovacích úkonů. Drážní
inspekce přizve příslušný orgán jiného členského státu k provedení svých zjišťovacích
úkonů, je-li účastníkem mimořádné události dopravce, který je držitelem licence pro
provozování drážní dopravy vydané tímto členským státem.
(1) Při šetření příčin mimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce
oprávněni
a) vstupovat na místo nehody nebo incidentu, na související prostor dráhy
a do drážního vozidla,
b) kontrolovat odstraňování trosek drážního vozidla, součástí dráhy a
dalších drážních zařízení,
c) zajišťovat trosky drážního vozidla, součástí dráhy a dalších drážních
zařízení pro účely jejich dalšího zkoumání,
d) zajišťovat výstupy ze záznamových zařízení umístěných v drážním vozidle,
e) vyžadovat výsledky pitvy těl obětí a výsledky zkoušek provedených
na vzorcích odebraných z těl obětí,
f) vyžadovat výsledky výslechů dotčených osob,
g) vyžadovat výsledky zkoušek zaměřených na zjištění přítomnosti alkoholu
nebo jiné návykové látky a případných dalších lékařských vyšetření u dotčených osob,
h) vyžadovat vysvětlení od dotčených osob,
i) zajišťovat další důkazy pro šetření a vyžadovat přístup k veškerým
dalším informacím týkajícím se nehody nebo incidentu a
j) vyžadovat od dotčených osob součinnost nezbytnou pro provedení ověřovacího pokusu,
jímž se rozumí postup, při kterém jsou v uměle vytvořených nebo obměněných podmínkách
prověřovány skutečnosti zjištěné v rámci šetření příčin mimořádných událostí nebo
zjišťovány nové skutečnosti důležité pro toto šetření; náklady na provedení ověřovacího
pokusu nese Drážní inspekce.
(2) Každý je povinen umožnit inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění
bez zbytečného odkladu.
(3) Při šetření příčin mimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce
povinni prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Drážní inspekce.
(4) V mimořádných nebo skutkově složitých případech může Drážní inspekce
využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru, nebo nechat
provést odborné posouzení znalcem. Se souhlasem inspektora Drážní inspekce může konzultant
v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o nehodě nebo incidentu
a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Drážní inspekce. Do výkonu oprávnění inspektorů
Drážní inspekce nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant
v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této
povinnosti jej může zprostit Drážní inspekce. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně
použijí předpisy o znalcích a tlumočnících.
(5) Při šetření příčin mimořádných událostí a odstraňování jejich následků
spolupracuje Drážní inspekce se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného
záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě mimořádné
události spolupracují inspektoři Drážní inspekce s velitelem zásahu zejména za účelem
zachování důkazů nezbytných pro šetření.
(6) Vzor průkazu inspektora Drážní inspekce stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné události došlo, zpracuje
Drážní inspekce závěrečnou zprávu o výsledcích šetření a po odstranění osobních údajů
ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li to s ohledem na předcházení
mimořádným událostem vhodné, obsahuje závěrečná zpráva rovněž bezpečnostní doporučení
určené Drážnímu úřadu, jinému správnímu orgánu nebo příslušnému orgánu jiného členského
státu. Drážní úřad a jiný správní orgán využijí bezpečnostní doporučení k přijetí
odpovídajících opatření, včetně návrhu na změnu právní úpravy. Návrh závěrečné zprávy
Drážní inspekce projedná s Drážním úřadem, dotčeným provozovatelem dráhy a dotčeným
dopravcem.
(2) Nelze-li šetření mimořádné události dokončit do 12 měsíců ode dne, kdy
k mimořádné události došlo, zpracuje a zveřejní Drážní inspekce závěrečnou zprávu
o výsledcích šetření bez zbytečného odkladu po jeho dokončení.
(3) Drážní inspekce závěrečnou zprávu zašle
a) Drážnímu úřadu,
b) Evropské železniční agentuře,
c) jinému správnímu orgánu, týká-li se bezpečnostní doporučení obsažené
v závěrečné zprávě jeho působnosti,
d) příslušnému orgánu jiného členského státu, týká-li se bezpečnostní
doporučení obsažené v závěrečné zprávě jeho působnosti,
e) dotčenému provozovateli dráhy,
f) dotčenému dopravci,
g) dotčenému výrobci drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení,
h) odborové organizaci působící u dotčeného provozovatele dráhy nebo
dopravce,
i) osobám s újmou na zdraví nebo majetku a příbuzným obětí nehody, jsou-li
Drážní inspekci známy.
(4) Drážní úřad a jiný správní orgán sdělí Drážní inspekci ve lhůtě 12 měsíců
ode dne zveřejnění závěrečné zprávy obsahující jim určená bezpečnostní doporučení,
jaká opatření v souvislosti s tímto doporučením přijaly. Pro bezpečnostní doporučení
příslušného orgánu jiného členského státu se věta první použije obdobně.
(5) Drážní inspekce zpracuje a do 30. září příslušného kalendářního roku
zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o šetření mimořádných
událostí, vydaných bezpečnostních doporučeních a opatřeních přijatých na jejich základě
za předchozí kalendářní rok. Výroční zprávu zašle Drážní inspekce rovněž Evropské
železniční agentuře.
(6) Náležitosti závěrečné zprávy stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady, kterými
jsou Ministerstvo dopravy a Drážní úřad. Státní správu ve věcech drah vykonávají
rovněž Drážní inspekce a Úřad.
(2) Působnost drážních správních úřadů vykonávají v rozsahu stanoveném tímto
zákonem též obce v přenesené působnosti.
(1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá drážní správní úřad
ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený
za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá drážní správní úřad
ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné
moci tyto referenční údaje:
a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních
předpisů,
c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních
předpisů,
d) právní forma,
e) statutární orgán a
f) adresa sídla právnické osoby nebo adresa sídla fyzické osoby.
(3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá drážní správní úřad
z agendového informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo
a stát, kde se narodil,
d) státní občanství, popřípadě více státních občanství a
e) adresa místa trvalého pobytu.
(4) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá drážní správní úřad
z agendového informačního systému cizinců tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna,
b) datum narození,
c) místo a stát narození, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil
na území České republiky, místo a okres narození,
d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e) adresa místa pobytu na území České republiky a
f) datum úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení
za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního
systému cizinců jen tehdy, jsou-li ve tvaru předcházejícím současný stav.
(1) Drážní úřad vykonává působnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního
právního předpisu s výjimkou věcí, ve kterých tak činí Ministerstvo dopravy, Drážní
inspekce, Úřad nebo obce.
(2) Drážní úřad vykonává působnost orgánu dozoru podle ustanovení zvláštního
právního předpisu nad stanovenými výrobky8h) a ostatními výrobky8i) určenými pro
provozování dráhy a drážní dopravy, které jsou součástí dráhy nebo drážních vozidel,
nad drážními vozidly, určenými technickými zařízeními a nad strukturálními a provozními
subsystémy na dráhách zařazených do evropského železničního systému.
(3) Drážní úřad dohlíží nad plněním povinností týkajících se dodržování práv
cestujících v železniční přepravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17) a vyřizuje stížnosti
na porušování těchto povinností.
(4) Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhy rozhodne o zařazení lanové
dráhy do kategorie historické dráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19). Drážní úřad na žádost vlastníka
lanové dráhy rozhodne rovněž o zařazení lanové dráhy do kategorie památkové dráhy,
jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti
lanových drah19) a byla-li lanová dráha prohlášena za kulturní památku nebo nachází-li
se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. Žádost o zařazení lanové dráhy do
kategorie historické nebo památkové dráhy obsahuje vedle obecných náležitostí podle
správního řádu doklady prokazující splnění podmínek stanovených přímo použitelným
předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah19).
Ministerstvo dopravy:
a) rozhoduje o zařazení železniční dráhy do kategorie; zrušení celostátní
nebo regionální dráhy po dohodě s Ministerstvem obrany,
b) rozhoduje o změně kategorie dráhy celostátní na jinou kategorii železniční
dráhy a o změně kategorie jiné železniční dráhy než dráhy celostátní na dráhu celostátní
po dohodě s Ministerstvem obrany,
c) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto
zákonem proti rozhodnutí Drážního úřadu, Drážní inspekce a obcí,
d) uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a územně plánovací
dokumentaci z hlediska zájmů a záměrů ve věcech drah,
e) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické
infrastruktury13) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním
řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska
působnosti všech drážních úřadů.
(1) Obecní úřady uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska
dráhy speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové, pokud není příslušné ministerstvo.
(2) Drážní správní úřad vydává závazné stanovisko v řízení o pozastavení,
omezení nebo zákazu kácení dřevin podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jde-li
o kácení dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění
plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze. Pokud by pozastavením, omezením
nebo zákazem kácení došlo k ohrožení tohoto účelu, vydá drážní správní úřad nesouhlasné
závazné stanovisko.
(1) Hlavní město Praha9) vykonává přenesenou působnost podle tohoto zákona
ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou:
a) schvalování
typu drážního vozidla,
b) schvalování způsobilosti drážního vozidla,
c) schvalování
způsobilosti určených technických zařízení,
d) rozhodování o osvědčení o odborné
způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických
zařízení,
e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení
a o odnětí průkazů jejich způsobilosti.
(2) Ostatní obce10) vykonávají přenesenou působnost podle tohoto zákona ve
věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou:
a) schvalování
typu drážního vozidla,
b) schvalování způsobilosti drážního vozidla,
c) schvalování
způsobilosti určených technických zařízení,
d) rozhodování o osvědčení o odborné
způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických
zařízení,
e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení
a o odnětí průkazů jejich způsobilosti,
f) působnosti speciálního stavebního úřadu,
g) vydávání průkazu způsobilosti k řízení lanových drah.
(3) Příslušnou k rozhodování podle tohoto zákona je obec, v jejímž územním
obvodu se nachází dráha tramvajová, trolejbusová, lanová nebo speciální dráha.
(1) Drážní úřad uvědomí bez zbytečného odkladu Úřad o zahájení řízení
a umožní mu v přiměřené lhůtě vyjádřit se v řízení, je-li předmětem řízení
a) vydání, změna, odnětí nebo zrušení
1. úředního povolení k provozování
dráhy,
2. osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy,
3. oprávnění k provozování drážní
dopravy, nebo
4. osvědčení dopravce,
b) omezení a zastavení veřejné drážní dopravy, nebo
c) schválení technické způsobilosti drážního vozidla.
(2) V řízeních podle odstavce 1 je Úřad dotčeným orgánem.
(3) Zahájí-li Úřad řízení podle tohoto zákona, uvědomí o tom bez zbytečného
odkladu Drážní úřad a umožní mu v přiměřené lhůtě se v řízení vyjádřit. Drážní úřad
je v tomto řízení dotčeným orgánem.
(4) V řízeních vedených Úřadem, která se týkají mezinárodní drážní dopravy,
si Úřad vyžádá vyjádření příslušného orgánu jiného státu, jehož území je takovou
dopravou dotčeno. V případě potřeby si Úřad rovněž vyžádá vyjádření společného koordinačního
orgánu přídělců kapacity dráhy. Vyžádá-li si vyjádření Úřadu příslušný orgán jiného
státu v řízení, které se týká mezinárodní drážní dopravy, Úřad své vyjádření poskytne
bez zbytečného odkladu.
(5) Úřad svá rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona po nabytí právní moci
a po odstranění osobních údajů a informací, které jsou obchodním tajemstvím, trvale
zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Úřad pravidelně projednává situaci při provozování dráhy a drážní dopravy
s provozovateli dráhy, dopravci a zástupci odesílatelů a cestujících a zjištěné údaje
zohledňuje při své činnosti. Projednání Úřad koná alespoň každé 2 roky.
Státní dozor
Státní dozor
(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem nebo
jinými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního
řádu, v oblasti drah a podmínek stanovených v rozhodnutích vydaných podle tohoto
zákona vykonávají v rozsahu své působnosti drážní správní úřad a Úřad. V rozsahu
své působnosti vykonávají státní dozor také obce; jde o výkon přenesené působnosti.
(2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu.
(3) Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni osobu pověřenou k výkonu
státního dozoru při výkonu státního dozoru bezplatně dopravit po dráze a umožnit
mu bezplatné užití dráhy, drážního vozidla a drážních sdělovacích zařízení.
(4) Zjistí-li osoba pověřená k výkonu státního dozoru při výkonu státního
dozoru porušení povinností nebo podmínek podle odstavce 1, podle potřeby a povahy
zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich
příčin.
(5) Vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví prováděcí právní předpis.
Kontrolu výkonu státní správy ve věcech drah Drážním úřadem, Drážní inspekcí
a obcemi vykonává Ministerstvo dopravy; to neplatí, jde-li o výkon působnosti Drážní
inspekce při šetření nehod a incidentů.
zrušen
ČÁST JEDENÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1) Vláda České republiky rozhodne ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto
zákona, která část z dráhy celostátní, již provozují České dráhy na základě zvláštního
zákona,5) je dráha regionální. Dráhy regionální je Ministerstvo dopravy povinno zveřejnit
v Obchodním věstníku. Na rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(2) Při rozhodování podle odstavce 1 se nezařadí do kategorie regionální
dráhy ta část dráhy celostátní, která je uvedena v seznamu tratí podle mezinárodní
dohody, kterou je Česká republika vázána.11)
(3) Provozování drah a drážní dopravy není živností podle živnostenského
zákona.12)
Práva a závazky rozpočtové organizace Drážní úřad zřízené Ministerstvem dopravy
existující ke dni jejího zrušení, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
na Drážní úřad zřízený podle tohoto zákona.
(1) Dopravci, kteří provozují drážní dopravu na základě koncese, jsou povinni
do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence (§ 24). Do doby
rozhodnutí drážního správního úřadu se tito dopravci považují za dopravce, kterým
byla udělena licence podle tohoto zákona.
(2) Provozovatelé dráhy, kteří provozují dráhu na základě koncese, jsou povinni
požádat drážní správní úřad do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání úředního
povolení k provozování dráhy (§ 11). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu
se tito provozovatelé dráhy považují za provozovatele dráhy, kterým bylo vydáno úřední
povolení podle tohoto zákona.
(3) Osoby, které řídí drážní vozidlo, jsou povinny zažádat drážní správní
úřad o vydání průkazu způsobilosti k řízení (§ 45) do jednoho roku od účinnosti tohoto
zákona. Do doby rozhodnutí o způsobilosti k řízení se tyto osoby považují za osoby
způsobilé k řízení podle tohoto zákona.
(4) Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní
nebo regionální dráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráhách, je pro tuto
fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví a odděleného
účtování v účetních okruzích za provozování dráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní
drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných
rozpočtů při provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Oddělené účtování v
účetních okruzích za provozování dráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní
dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů,
provádí i provozovatel drážní dopravy, který není současně provozovatelem dráhy.
Finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy a prostředky k provozování
dráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů se vedou samostatně a nemohou se převádět do
jiných činností.
(1) Právní vztahy založené vlečkovou smlouvou podle vyhlášky Ministerstva
dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích
mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), vzniklé přede dnem účinnosti
tohoto zákona, jakož i práva z nich vzniklá, se řídí dosavadními předpisy.
(2) Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí na železniční dráze upravuje
zvláštní právní předpis12a).
Řízení ve věcech upravených tímto zákonem
Souhlas drážního správního úřadu podle § 7 odst. 3 a § 9 odst. 1 vydávaný
jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle zvláštního právního předpisu,
územní souhlas nebo ohlášení stavby je závazným stanoviskem podle správního řádu.
Přepravní řád upravující přepravní podmínky na dráze celostátní a na dráze
regionální se může odchýlit od ustanovení obchodního zákoníku, pokud přejímá ustanovení
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve
Sbírce zákonů.
zrušen
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 3a odst.
1, § 4a odst. 3, § 5 odst. 5, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 2, § 14a odst. 3, § 20 odst.
4, § 23 odst. 1 písm. a), § 22 odst. 5, § 23 odst. 8, § 23a odst. 7, § 23d odst.
5, § 25 odst. 6, § 27 odst. 3, § 34h odst. 9, § 35 odst. 4, § 36 odst. 4, § 37 odst.
7, § 42 odst. 3, § 43 odst. 1, 4 a 7, § 43a odst. 5, § 43b odst. 7, § 44 odst. 1
a 2, § 45 odst. 3 a 7, § 46c odst. 3, § 46d odst. 2, § 46e odst. 5, § 46f odst. 3,
§ 46j odst. 5, § 47 odst. 2, § 48 odst. 1, § 49 odst. 3, § 49a odst. 4, § 49d odst.
1, § 49e odst. 6, § 53b odst. 7, § 53d odst. 6, § 53e odst. 6 a § 58 odst. 5.
(2) Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vydá právní
předpis o podmínkách zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhy a drážní dopravy
a o způsobu provádění posudkové činnosti.
(3) Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem vnitra vydá právní předpis
o provádění výuky, výcviku a zkoušek žadatelů o průkaz způsobilosti k řízení tramvají
a trolejbusů.
(4) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis, kterým stanoví součásti dráhy.
(5) Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou druhy mimořádných událostí v
drážní dopravě, postup při vzniku a opatření na místě mimořádné události, příslušnost
k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných
událostí.
Zrušovací ustanovení
Tímto zákonem se zrušují:
1. zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.,
2. vyhláška Ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon
o dráhách, ve znění vyhlášek č. 132/1969 Sb. a č. 122/1974 Sb.,
3. vyhláška Ministerstva dopravy č. 68/1964 Sb., o přenesení působnosti
státní správy ve věcech drah, ve znění vyhlášky č. 11/1979 Sb., o působnosti správ
celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách, a vyhlášky
č. 177/1988 Sb.,
4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami
celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky),
ve znění vyhlášek č. 111/1966 Sb., č. 2/1980 Sb., č. 42/1984 Sb. a č. 74/1985 Sb.,
5. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 11/1979 Sb., o působnosti
správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách,
6. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 123/1979 Sb., o městské
hromadné dopravě,
7. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 18/1981 Sb., o schvalování
drážních vozidel a zvláštních drážních mechanizačních zařízení,
8. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 61/1982 Sb., o určených
technických zařízeních,
9. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 72/1984 Sb., o podmínkách
způsobilosti kontejnerů ISO řady 1 k bezpečnému a plynulému provozu,
10. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 8/1987 Sb., o způsobilosti
dovážených lanových drah a jiných technických zařízení,
11. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 7/1988 Sb., o křížení
pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí,
12. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 190/1988 Sb., kterou
se stanoví pevné částky náhrad za způsobení malých poruch v provozu vlaku na celostátních
dráhách a vlečkách, ve znění vyhlášky č. 316/1992 Sb.,
13. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 38/1990 Sb., kterou
se stanoví některé podmínky k zajištění bezpečného a plynulého provozu zdvihacích
zařízení pro manipulaci s kontejnery ISO řady 1,
14. směrnice Federálního ministerstva dopravy, Generální prokuratury
ČSSR a Federálního ministerstva vnitra č. j. 11 471/1973, o koordinaci a součinnosti
orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při železničních nehodách (registrována
v částce 12/1973 Sb.),
15. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 11 446/1974, o pravidelném
opakovaném přezkušování jeřábníků a vazačů pracujících se silničními výložníkovými
jeřáby nebo se železničními kolejovými výložníkovými jeřáby (registrován v částce
15/1974 Sb.),
16. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 239/1974, o lhůtách
dozorčí činnosti státního odborného technického dozoru (registrován v částce 15/1974
Sb.),
17. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 142/1975-18, o zdvihacím
zařízení horní plošiny poschoďového železničního vozu pro dopravu osobních automobilů,
ve znění výnosu č. j. 23 229/79-025 (registrovány v částce 33/1975 Sb. a částce 6/1980
Sb.),
18. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 241/75-025, o působnosti
správ celostátních drah jako drážních správních orgánů, ve znění výnosu č. j. 25
112/77 (registrovány v částce 2/1973 Sb.a v částce 20/1975 Sb.),
19. výnos Federálního ministerstva dopravy a Českého báňského úřadu č.
3939/19/1976, o pravidlech technického provozu pro důlní dráhy povrchových hnědouhelných
dolů (PTP-D) (registrován v částce 4/1979 Sb.),
20. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 26 049/76, kterým se vydává
Zkušební řád pro řidiče, průvodčí, dispečery, výpravčí a pracovníky přepravní kontroly
městské hromadné přepravy, ve znění výnosu č. 7 129/1982-025 (registrovány v částce
8/1977 Sb. a v částce 9/1982 Sb.),
21. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 19 022/1978, o odborné
způsobilosti v elektrotechnice na dráhách (registrován v částce 32/1978 Sb.),
22. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 624/1982-25, kterým
se stanoví pevné částky náhrad za poškození železničních vozů a zařízení, ve znění
výnosu č. j. 18 682/1992-040 (registrovány v částce 16/1982 Sb.a v částce 81/1992
Sb.),
23. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9 737/1984, o přepravách
vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.),
24. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 5 095/85-ÚÚŽZ, kterým
se vydávají směrnice o zdravotní způsobilosti pracovníků na železnicích (registrován
v částce 16/1985 Sb.),
25. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 969/85, kterým se
stanoví některé podmínky výkonu státního odborného technického dozoru na zajištění
bezpečnosti kontejnerů ISO řady 1 v provozu (registrován v částce 24/1985 Sb.).
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 103/2004 Sb.
Přechodné ustanovení k části první
Pověření právnických osob ke zkouškám drážních vozidel vydaná Ministerstvem
dopravy podle § 43 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, před nabytím účinnosti
tohoto zákona a pověření právnických osob k technickým prohlídkám a zkouškám určených
technických zařízení vydaná Ministerstvem dopravy podle § 47 odst. 4 zákona č. 266/1994
Sb., o dráhách, před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti do doby
stanovené v pověření.
Přechodná ustanovení
1. Povinnost zákonem stanovených osob předložit výroční zprávu o bezpečnosti
provozování dráhy podle § 22 odst. 2 písm. e) zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo výroční zprávu o bezpečnosti provozování
drážní dopravy podle § 35 odst. 2 písm. g) zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zveřejnit výroční zprávu o činnosti Drážního
úřadu podle § 49e odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nebo výroční zprávu o šetření příčin a okolností vzniku
mimořádných událostí podle § 53b odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje poprvé ke kalendářnímu roku 2006.
2. Provozovatelé dráhy celostátní a regionální, kteří provozují dráhu na
základě úředního povolení, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona
požádat drážní správní úřad o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy.
Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele
dráhy se považují za provozovatele dráhy, kterým bylo osvědčení o bezpečnosti provozovatele
dráhy vydáno.
3. Osvědčení dopravce vydané podle ustanovení dosavadních právních předpisů
se považuje za osvědčení dopravce podle tohoto zákona a zůstává v platnosti do 31.
prosince 2007.
4. Lhůty stanovené zákonem pro podání žádosti o přidělení kapacity dopravní
cesty podle § 34d odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, pro vypracování návrhu jízdního řádu podle § 40 odst. 1
zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a pro jeho projednání podle § 40 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní poprvé při zpracování jízdního
řádu platného pro období 2008 až 2009.
ČÁST TŘETÍ zákona č. 191/2006 Sb.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ČÁSTEM PRVNÍ A DRUHÉ
Čl.III
1. Zařízení lyžařských vleků se považují za provozně způsobilá za podmínky,
že nejpozději do šestnácti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona požádá provozovatel
lyžařského vleku Drážní úřad o vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení
(§ 47 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů). Nepožádá-li
provozovatel v této lhůtě o vydání průkazu způsobilosti, pozbývá uplynutím této lhůty
zařízení provozní způsobilosti.
2. V provozování lyžařského vleku mohou fyzické a právnické osoby pokračovat
po dobu jednoho roku ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, na základě oprávnění
k podnikatelské činnosti nebo podnikatelského oprávnění, které získaly před jeho
účinností. Po uplynutí lhůty tato oprávnění zanikají. Fyzické nebo právnické osoby
provozující lyžařský vlek předloží živnostenskému úřadu ve lhůtě deset měsíců od
účinnosti tohoto zákona doklady prokazující, že splňují podmínky stanovené živnostenským
zákonem, nebo že ustanovily odpovědného zástupce, který podmínky splňuje. Za tohoto
předpokladu vydá živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů od předložení dokladů živnostenský
list k provozování lyžařského vleku.
Přechodná ustanovení
1. Povolení k uvedení do provozu udělená drážnímu vozidlu zahraničního dopravce
před 19. červencem 2008 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána, zůstávají v platnosti.
2. Platné průkazy způsobilosti k řízení drážního vozidla vydané přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona opravňují k řízení drážního vozidla na dráze
celostátní a regionální podle dosavadní právní úpravy
a) v dopravě přes státní hranice do 31. prosince 2011,
b) ve vnitrostátní dopravě do 31. prosince 2015.
3. Držitelé platného průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla, kteří
vykonávají činnost strojvedoucích na dráze celostátní nebo regionální, mohou požádat
drážní správní úřad o vydání licence strojvedoucího
a) pro řízení drážního vozidla
v dopravě přes státní hranice do 31. října 2011,
b) pro řízení drážního vozidla ve
vnitrostátní dopravě do 31. prosince 2014.
K žádosti přiloží posudek, který dokládá
zdravotní způsobilost podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a není starší než 3 měsíce. Drážní správní úřad vydá žadateli,
který je zdravotně způsobilý, licenci strojvedoucího.4. Držiteli licence strojvedoucího, vydané podle bodu 3, vydá dopravce
osvědčení strojvedoucího bez prokazování zvláštní odborné způsobilosti, pokud
a) je
v základním pracovněprávním vztahu s dopravcem a
b) od vydání licence strojvedoucího
neuplynul více než 1 rok.
V osvědčení strojvedoucího vymezí dopravce dráhu nebo její
část, druhy drážních vozidel a způsob jejich užití, pro které je osvědčení platné,
podle druhu dráhy a druhu drážního vozidla uvedených v průkazu způsobilosti k řízení
drážního vozidla, vydaném podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti
tohoto zákona. Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla pozbývá platnosti dnem
vydání osvědčení vydaného podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.Přechodné ustanovení
Řízení podle § 23b odst. 2, § 31 odst. 2, § 34g odst. 3, § 38 odst. 3 a 5,
§ 50 odst. 2, § 50 odst. 3 písm. c), § 51 odst. 2, § 51 odst. 3 písm. c), § 51 odst.
4 písm. h) až j), § 51 odst. 5 písm. e) až g), § 52 odst. 3 písm. d) a § 52 odst.
7 zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 266/1994
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení
1. Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné
vlečky přijme plán obchodní činnosti podle § 23 odst. 2 a 3 zákona č. 266/1994 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální
anebo na veřejně přístupné vlečce uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
musí být uvedeny do souladu s § 23 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
3. Řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy zahájené přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Držitel licence pro provozování drážní dopravy vydané přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za držitele
licence podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Vyhoví-li drážní správní úřad po nabytí účinnosti tohoto zákona žádosti o
změnu druhu drážní dopravy nebo je-li mu oznámena změna údajů uvedených v licenci,
vydá novou licenci podle § 25 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
5. Na přidělování kapacity v kalendářním roce, ve kterém nabude účinnosti
tento zákon, se použijí § 34b až § 34f a § 40 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a § 34e až § 34f zákona č. 266/1994 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Řízení podle § 34g a 34j zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
7. Provozovatel veřejně přístupné vlečky přijme a zveřejní prohlášení o dráze
podle § 33 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby přidělení kapacity
na základě přijatého prohlášení o dráze umožní dopravcům užití veřejně přístupné
vlečky nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů.
8. Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze
regionální, přijme plán obchodní činnosti podle § 35 odst. 1 písm. i) zákona č. 266/1994
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Železniční dráhu, zařazenou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do kategorie
drah regionálních, lze zařadit do kategorie drah místních jen tehdy, požádá-li o
to její vlastník nebo provozovatel a jsou-li splněny podmínky pro zařazení do kategorie
drah místních podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Přechodná ustanovení
1. Provozovatel vlečky, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlečkou
veřejně přístupnou podle § 22a odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 1 měsíce ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Byla-li tato vlečka přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona provozována jako veřejně nepřístupná, její provozovatel do 12 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona přijme a zveřejní prohlášení o dráze a zahájí provozování
vlečky jako veřejně přístupné. Do doby přidělení kapacity dráhy na základě přijatého
prohlášení o dráze umožní dopravcům užití vlečky nediskriminačním způsobem za cenu
sjednanou podle cenových předpisů.
2. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3 zákona č. 266/1994
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělí tuto skutečnost
Úřadu do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pokud podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku,
s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
uzavřel smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinil jiné obdobné právní jednání, přičemž
tato smlouva nebo právní jednání nesplňuje podmínky stanovené v § 42b odst. 2 zákona
č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na základě
této smlouvy nebo právního jednání má být po nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnuto
plnění, jsou strany takového závazku povinny do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona uvést práva a povinnosti, které jsou jeho obsahem, do souladu s těmito
podmínkami.
4. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se pro pověření právnických osob
k činnostem posuzování shody součástí a subsystému evropského železničního systému
uplatní podmínky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008,
kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkajícím se uvádění
výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 a podmínky stanovené
ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 o interoperabilitě železničního
systému v Evropské unii. Dosavadní pověření právnických osob k činnostem posuzování
shody podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního
systému ve Společenství ke dni 16. 6. 2020 zanikají.
6. Osobou oprávněnou k autorizaci podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky, a k akreditaci právnických osob k činnostem posuzování shody
součástí a subsystému evropského železničního systému podle nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem
týkajícím se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93,
je, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o
bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí
železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury,
zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice
o bezpečnosti železnic).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání
osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému
Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě
železničního systému ve Společenství.
Směrnice Komise 2009/131/ES ze dne 16. října 2009, kterou se mění příloha VII
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního
systému ve Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012
o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2370 ze dne 14. prosince 2016, kterou
se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě
cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury.
1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října
2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě.
Nařízení Komise (EU) č. 36/2010 ze dne 3. prosince 2009 o vzorech Společenství
pro licenci strojvedoucího, doplňková osvědčení, ověřené opisy doplňkových osvědčení
a formuláře žádosti o licenci strojvedoucího podle směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2007/59/ES.
1b) § 12 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 102/2004
Sb.
1c) § 12 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 102/2004
Sb.
1d) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona
č. 83/1998 Sb.
1e) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
2) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující
užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
2a) § 108 a následující zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2b) Například zákon č. 50/1976 Sb.
3) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb.
5a) § 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
5c) Rozhodnutí Komise 2010/17/ES o přijetí základních parametrů pro rejstříky
licencí strojvedoucích a doplňkových osvědčení podle směrnice 2007/59/ES.
6a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004
o zřízení Evropské železniční agentury (nařízení o Agentuře).
6d) Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci
Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve
znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších
předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
6f) Článek 16 Směrnice č. 2001/14/ES.
6g) Čl. 10 směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství a o změně
směrnice Rady 1995/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES
o přidělování kapacity železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti
(směrnice o bezpečnosti železnic).
6i) § 46a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009
Sb.
6j) Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.
7c) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
7f) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění
pozdějších předpisů.
7g) Nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní
a technickou propojenost evropského železničního systému.
7h) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7i) § 13 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/16/ES o interoperabilitě systému
transevropské železniční dopravy.
8b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č.1996/48/ES o provozní propojenosti
systému vysokorychlostní železniční dopravy.
8c) § 7 a 9 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 277/2003
Sb.
8d) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF),
ve znění pozdějších předpisů.
9) § 13 a 26 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze,
ve znění pozdějších předpisů.
10) § 58 odst. 5 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
11) Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (Dohoda AGC), schválená
usnesením vlády ČSSR č. 78 z 8.2.1990.
12) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
12a) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF),
ve znění pozdějších předpisů.
13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012
o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru.
13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna
2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým
se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009
a (ES) č. 715/2009.
15) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 869/2014 ze dne 11. srpna 2014 o nových
službách v osobní železniční dopravě.
17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října
2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě.
18) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování
podniků (nařízení ES o spojování).