Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
Změna: 6/2002 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967
Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb.,
zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb.,
zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb. a zákona České národní rady č.
24/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 11 odst. 1 zní:
"(1) Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místě příslušný. Pro
určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné
okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.".
2. V § 24 se za větu první vkládá tato věta: "Nejedná-li se o zastupování
podle § 26, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba.". Ve
větě třetí se za slova "může mít" vkládá slovo "účastník".
3. V § 26 odst. 1 se vypouštějí slova "nebo družstevní".
4. V § 36b odst. 1 se vypouštějí písmena a), b), e) a g).
5. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:
"§ 38a
Zvláštní zákon stanoví, ve kterých jednoduchých věcech mohou samostatně
rozhodovat a ve kterých dalších věcech mohou samostatně provádět jednotlivé
úkony vyšší soudní úředníci. Tento zvláštní zákon stanoví též kvalifikační a
další předpoklady pro výkon funkce vyššího soudního úředníka.".
6. § 42 odst. 1 zní:
"(1) Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu nebo
telegraficky. Ústně do protokolu je možno podání učinit, jde-li o návrh na
zahájení řízení o povolení uzavřít manželství, o určení a popření otcovství,
o osvojení a řízení, které lze zahájit i bez návrhu, a návrhy na výkon
rozhodnutí v těchto řízeních vydaných.".
7. V § 42 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba
písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno
telefaxem, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu. K
těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.
Stanoví-li soud, je účastník povinen předložit mu originál i jiných podání
učiněných telefaxem.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
8. V § 48 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Jestliže se nepodaří doručit právnické osobě písemnost jí určenou
ani při opakovaném pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v
obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se
třetí den od vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když adresát
se o něm nedozvěděl.".
Dosavadní odstavec 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
9. V § 51 větě první se za slovo "telegraficky" vkládá čárka a slova
"nebo telefonicky" se nahrazují slovy "telefonicky a telefaxem".
10. § 53 odst. 1 zní:
"(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví
bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší
pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti
uvedené v § 294 a 295, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou
pokutu do výše 50 000 Kč.".
11. V § 79 odst. 1 se slova "(§ 42 odst. 3)" nahrazují slovy "(§ 42 odst.
4)".
12. § 79 odst. 1 zní:
"(1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí
(§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, povolání a bydliště účastníků (obchodní jméno
nebo název a sídlo právnické osoby), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení
rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a
musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z
obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické
osoby, popřípadě další údaje potřebné k její identifikaci a údaj o tom, zda
některý z účastníků je zapsán v obchodním rejstříku. Tento návrh, týká-li se
dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá
žalobou.".
13. V § 87 se vypouští písmeno d).
14. V § 104 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako
odstavec 2.
15. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který zní:
(1) Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení. Vysloví-li soud, že
není příslušný, současně rozhodne, kterému věcně příslušnému soudu bude věc
postoupena; právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení
zůstávají přitom zachovány.
(2) Pokud o věcné příslušnosti mezi soudem nižšího stupně a soudem
vyššího stupně nebylo rozhodnuto odvolacím soudem, a soud vyššího stupně,
jemuž byla věc postoupena, s jejím postoupení nesouhlasí, vrátí ji usnesením
soudu nižšího stupně. Usnesením soudu vyššího stupně je soud nižšího stupně
vázán.
(3) Pokud o věcné příslušnosti mezi krajským soudem a krajským soudem
zřízeným k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu nebylo rozhodnuto
odvolacím soudem, a soud, jemuž byla věc postoupena, s jejím postoupením
nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí o věcné příslušnosti svému nadřízenému
soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.".
16. V § 114 odst. 2 písm. a) věta druhá zní: "Může též odpůrci uložit,
aby se ve věci vyjádřil písemně a připojil listinné důkazy, jichž se
dovolává.".
17. § 120 zní:
"§ 120
(1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud
rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
(2) Ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, jakož i v řízení
o povolení uzavřít manželství, v řízení o určení a popření otcovství, v
řízení o osvojení, v řízení ve věcech obchodního rejstříku a v řízení o
některých otázkách obchodních společností a družstev (§ 200e) je soud povinen
provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly
účastníky navrhovány.
(3) Nejde-li o řízení uvedená v odstavci 2, může soud provést jiné než
účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke
zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo. Neoznačí-li účastníci důkazy
potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového
stavu z důkazů, které byly provedeny.
(4) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná shodná tvrzení
účastníků.".
18. V § 153 odst. 1 se slovo "skutečného" nahrazuje slovy "zjištěného
skutkového".
19. Za § 153 se vkládají nové § 153a a 153b, které znějí:
"§ 153a
(1) Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku,
který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto
uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti,
rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.
(2) Rozsudek pro uznání, nelze vydat ve věcech v nichž nelze uzavřít a
schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
§ 153b
(1) Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5
dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47), a který byl o následcích
nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které
bylo ve věci nařízeno, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k
jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových
okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud
rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
(2) Je-li v jedné věci několik žalovaných, lze rozhodnout rozsudkem pro
zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní.
(3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a
schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke
vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
(4) Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při
němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento
rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat
nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.
(5) Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně
z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a soud prvního
stupně návrhu na zrušení rozsudku i odvolání a soud prvního stupně na zrušení
svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět.".
20. V § 156 odst. 2 v první větě se slova "na dobu tří dnů" nahrazují
slovy "na dobu deseti kalendářních dnů".
21. § 157 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede
soud pouze předmět řízení a důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání
nebo rozsudkem pro zmeškání.".
22. V § 158 odst. 2 se na konci první věty připojují slova ", a to ve
lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení rozsudku" a dále se vkládá druhá věta, která
zní: "Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů.".
23. V § 168 odst. 2 se za slovo "odvolání" vkládají slova "nebo dovolání".
24. V § 172 odst. 1 větě první se vypouštějí slova "nepřesahující 20 000
Kč, ve věcech obchodních nepřevyšující 100 000 Kčs, nebo právo na zaplacení
peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu".
25. V § 178 odst. 2 věta první zní: "O vhodnosti a účelnosti navržených
nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu péče o děti a
orgánu obce, které jsou obeznámeny s poměry.".
26. § 200d se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, soud až
dosud příslušný rozhodne o přenesení své příslušnosti na soud nově příslušný;
nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený
soud. Po doručení sdělení nově příslušného rejstříkového soudu o zápisu
podnikatele do obchodního rejstříku soud dříve příslušný zápis v obchodním
rejstříku vymaže.".
27. V § 200f se slova "do zákonodárných sborů nebo do orgánů místní
samosprávy" nahrazují slovy "do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo
zastupitelstev územních samosprávných celků".
28. V § 202 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
"(1) Odvolání není přípustné proti rozsudku pro uznání nebo proti
rozsudku pro zmeškání, ledaže je podáno proto, že nebyly splněny předpoklady
pro jejich vydání (§ 153a, § 153b) nebo že rozsudek spočívá v nesprávném
právním posouzení věci.".
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
29. V § 205 odst. 1 se slova "(§ 42 odst. 3)" nahrazují slovy "(§ 42
odst. 4)".
30. V § 207 odst. 2 se ve větě první tečka nahrazuje středníkem a
doplňují se tato slova: "v takovém případě odvolací soud odvolací řízení
zastaví.".
31. V § 214 se odstavec 2 doplňuje o písmeno h), které zní:
"h) odvolání směřuje proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro
zmeškání.".
32. v § 220 odst. 2 se slova "skutečný stav" nahrazují slovy "skutkový
stav".
33. § 221 zní:
§ 221
(1) Nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, soud
je zruší. Učiní tak zejména jestliže:
a) ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další důkazy (§ 120),
které nemohou být provedeny v odvolacím řízení (§ 213 odst. 2).
b) tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek
řízení nebo rozhodoval věcně nepříslušný soud nebo vyloučený soudce anebo
soud nebyl správně obsazen,
c) rozsudek není přezkoumatelný pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů,
d) soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem.
(2) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí, vrátí věc soudu prvního stupně k
dalšímu řízení, nebo postoupí věc věcně příslušnému soudu nebo řízení
zastaví, popřípadě postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží.".
34. V § 228 odst. 2 se slova "(§ 42 odst. 3)" nahrazují slovy "(§ 42
odst. 4)".
35. V § 239 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž
bylo rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se
zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení
zastavuje (§ 208)".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
36. V § 241 odst. 1 se slova "(§ 42 odst. 3)" nahrazuje slovy "(§ 42
odst. 4)".
37. V § 268 odst. 1 písm. g) se doplňuje věta za středníkem takto:
"bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí
zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku;".
38. V § 336i větě druhé se za slova "právní moci" vkládají slova "a
zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání".
Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností.
Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto
zákona zůstávají zachovány.
zrušen
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve
Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění občanského
soudního řádu, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1993.
Uhde v.r.
Havel v.r.
Klaus v.r.