Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
21/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1991
o bankách
Změna: 264/1992 Sb.
Změna: 292/1993 Sb.
Změna: 156/1994 Sb.
Změna: 83/1995 Sb., 84/1995 Sb.
Změna: 61/1996 Sb.
Změna: 306/1997 Sb.
Změna: 16/1998 Sb.
Změna: 127/1998 Sb.
Změna: 165/1998 Sb.
Změna: 120/2001 Sb.
Změna: 239/2001 Sb.
Změna: 319/2001 Sb.
Změna: 126/2002 Sb.
Změna: 453/2003 Sb.
Změna: 126/2002 Sb. (část), 257/2004 Sb.
Změna: 439/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 56/2006 Sb., 62/2006 Sb.
Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb.
Změna: 443/2006 Sb. (Vybraná ustanovení novel)
Změna: 159/2006 Sb.
Změna: 37/2007 Sb.
Změna: 120/2007 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 216/2008 Sb.
Změna: 126/2008 Sb., 230/2008 Sb.
Změna: 254/2008 Sb.
Změna: 433/2008 Sb.
Změna: 189/2006 Sb.
Změna: 215/2009 Sb.
Změna: 230/2009 Sb.
Změna: 287/2009 Sb.
Změna: 285/2009 Sb.
Změna: 156/2010 Sb.
Změna: 160/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 156/2010 Sb. (část)
Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.
Změna: 41/2011 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 139/2011 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 263/2011 Sb.
Změna: 41/2011 Sb. (část)
Změna: 420/2011 Sb., 470/2011 Sb.
Změna: 37/2012 Sb.
Změna: 254/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 396/2012 Sb.
Změna: 227/2013 Sb.
Změna: 241/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 135/2014 Sb.
Změna: 135/2014 Sb. (část)
Změna: 219/2015 Sb.
Změna: 220/2015 Sb.
Změna: 135/2014 Sb. (část), 375/2015 Sb.
Změna: 375/2015 Sb. (část)
Změna: 301/2016 Sb.
Změna: 258/2016 Sb.
Změna: 302/2016 Sb., 368/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 204/2017 Sb.
Změna: 204/2017 Sb.
Změna: 371/2017 Sb.
Změna: 39/2020 Sb.
Změna: 119/2020 Sb.
Změna: 238/2020 Sb.
Změna: 338/2020 Sb.
Změna: 49/2020 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto
zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň
navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie27) a upravuje některé vztahy související
se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně
jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením
zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové společnosti
se sídlem v České republice, které
a) přijímají vklady od veřejnosti, a
b) poskytují úvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci
(dále jen "licence") (§ 4).
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní prostředky,
které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
b) úvěrem v jakékoliv
formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat
tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,
a) investování do cenných papírů na vlastní účet,
b) finanční pronájem (finanční leasing),
c) platební služby a vydávání elektronických peněz,
d) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování
platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c),
e) poskytování záruk,
f) otvírání akreditivů,
g) obstarávání inkasa,
h) poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které
investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním
nástrojům,
i) finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování
spotřebitelského úvěru, pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření,
může banka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího
zprostředkování takové finanční služby,
j) výkon funkce depozitáře,
k) směnárenskou činnost,
l) poskytování bankovních informací,
m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami,
které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,
n) pronájem bezpečnostních schránek,
o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních
fondů, s tím, že se v licenci uvede, které činnosti je banka oprávněna vykonávat
a ve vztahu ke kterým fondům,
p) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu,
q) poskytování služby hlášení údajů podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu, s tím, že se v licenci uvede, které ze služeb hlášení údajů
je banka oprávněna poskytovat,
r) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech
a) až q) a v odstavci 1.
(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má
povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí
se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a
úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních
institucí a podniků pomocných služeb. Banka může dále vykonávat
a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace
podle zvláštního zákona,
b) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných
osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona, a
c) podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace,
autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející
důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb,
zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací
o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních
obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen "identifikační
služby"), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno;
na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují
ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení
České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních
služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového
povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.
(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci
3 může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční banka prostřednictvím
své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“); zahraniční banka
a) se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní
stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), která
požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti
prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z členského
státu“),
b) se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti prostřednictvím
pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z jiného než členského státu“),
pokud jí byla udělena Českou národní bankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené
licence.
(7) Pobočka zahraniční banky může dále vykonávat činnosti podle odstavce
4 písm. c) za stejných podmínek jako banka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným
zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.
(8) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat
vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých
obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo
pobočka banky z jiného než členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené
činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(9) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)
(1) Bez licence nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.
(2) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a
jiných srovnatelných cenných papírů, pokud
a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních
činností emitenta,
b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů,
nebo
c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených
v § 1 odst. 3.
(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova od nich odvozená
smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud
není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že
tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma
nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy,
která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika
vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost
před 1. lednem 1993, (dále jen "mezinárodní smlouva").
(3) Česká národní banka může požadovat
a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje
nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její
pobočky,
b) změnu označení pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího
dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující
právnické osoby nebo s označením její pobočky.
Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným
orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní
požadavky27).
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše základního
kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými
vklady.
(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní
banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad bankami,
obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence
udělena, ovládaná
a) zahraniční bankou se sídlem v členském státě,
b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu
k poskytování investičních služeb,
c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského
státu,
d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo
zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci
5 písm. d) a e).
(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních
zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b) splacení základního kapitálu v plné výši,
c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,
d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst.
3) na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu
na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,
e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního
orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků
na orgány banky a jejich členy podle § 8,
f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností
banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky,
g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený
reálnými ekonomickými kalkulacemi,
h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,
i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu bankovního
dohledu,
j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení,
nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
k) sídlo banky musí být na území České republiky,
l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují
svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou
řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.
(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí úzké propojení podle
čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku
trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány
na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba
v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný
čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný
čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu,
člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky.
(8) Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému
žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 5. Vzor
formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud
současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího
správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci
udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny
právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního
rejstříku.
(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky,
předkládá žádost o licenci České národní bance.
(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu
bankovního dohledu země sídla zahraniční banky k záměru zřídit pobočku v České republice
a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat bankovní dohled.
(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.
(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:
a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých
zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky,
přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů činí 500 000 000 Kč,
b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem
na rozsah činností pobočky,
c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do
vedení pobočky,
d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností
pobočky, funkční řídicí a kontrolní systém pobočky,
e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky
podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční
banka,
g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu bankovního
dohledu,
h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení,
nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na
území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,
j) nad zahraniční bankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s
bankovním dohledem vykonávaným v členských státech,
k) právní řád země sídla zahraniční banky nestanoví žádné překážky bránící
efektivní výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu zahraniční
banky.
(5) Žádost o licenci podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených
správním řádem, doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Žádost
lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další
technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku
trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení pobočky podle odstavce 1.
Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro
trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný
trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení
pobočky podle odstavce 1.
(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být skutečnost,
že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.
(1) Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky
prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění
k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela
postup podle § 5c až 5m. Banky se sídlem v členských státech jsou dále za stejných
podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich
provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které nepožívají
výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o banky se sídlem ve státě,
který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit
okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území České republiky stejné
výhody jako banky se sídlem ve členských státech.
(4) Na činnost poboček bank z členského státu se tento zákon nepoužije, s
výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9, § 21, § 24 odst.
2 věta třetí, § 26bb, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 8, ustanovení
týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c) a § 41m.
(5) Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne účastnit platebního
systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy
upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne
využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.
(6) Postup podle § 26 lze vůči pobočce banky z členského státu uplatnit
pouze
a) v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9,
b) v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank,
c) v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o
provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je pobočka účastníkem
tohoto systému (§ 20b),
d) v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38
odst. 2 až 7,
e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných
zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky a tuto věc je třeba řešit bezodkladně
(§ 5k odst. 3), nebo
f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky
a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční
stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z důvodu ohrožení
její likvidity (§ 5ka odst. 1).
(7) Česká národní banka může v pobočkách bank z členského státu nebo v osobách
tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka podle odstavce 1,
provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční
banky. Orgán dohledu země sídla banky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení
České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce
banky z členského státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e
odst. 1.
(8) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace
o činnostech, které pobočka banky z členského státu vykonává na území České republiky,
pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká
národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného
státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré
informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční
stabilitu v České republice.
Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
Princip jednotné licence
(1) Banky se sídlem na území členského státu (dále jen "domovský stát")
mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím
své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu
bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti
uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené
v § 5e odst. 1 (dále jen "oprávněná finanční instituce").
(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných
v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské
činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou
činnosti uvedené v § 5d písm. a).
(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky
činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční instituce, která
nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo banka nebo finanční
instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva
Evropské unie.
Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat
na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie
a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a) přijímání vkladů od veřejnosti,
b) poskytování úvěrů,
c) finanční pronájem (finanční leasing),
d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování
platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),
f) poskytování záruk,
g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s nástroji peněžního
trhu,
2. s peněžními prostředky v cizích měnách,
3. futures, opcemi
a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému
výnosu,
4. s investičními cennými papíry,
h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie
a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních
závodů,
j) peněžní makléřství,
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,
l) uložení a správu cenných papírů,
m) poskytování bankovních informací,
n) úschovu cenností,
o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního
předpisu.
(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c,
musí splňovat současně následující podmínky:
a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 %
hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí
se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,
b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí
provozovat i na území svého domovského státu,
c) musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného
nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,
d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem
domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského
orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.
(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu
domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou
z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský
orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském
státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost
ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce.
Banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá
založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu
domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:
a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c) organizační strukturu pobočky,
d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření
skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační
struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce
ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací
podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky nebo oprávněné
finanční instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladů a
potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje
i banku nebo oprávněnou finanční instituci.
(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu
domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou
finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu
hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není
ve lhůtě podle odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle § 5c odst.
1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.
(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace
podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou
finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského
státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu
na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců
může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na
území hostitelského státu.
(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu
domovského i hostitelského státu.
V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky,
oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu,
který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce
vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od
pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické
a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení
o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje
nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.
(1) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu
dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná
finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li
důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie
upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského
státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření
k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení
rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán
dohledu hostitelského státu.
(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce
1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán
dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)19) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“)
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout
vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a
společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském
státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou
komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán
dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými
orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví
o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled
nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(4) Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability
a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském
státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském
členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční banky v jiných členských
státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce
3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky podle
právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají
opatření podle odstavce 3 účinnost.
(5) Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší,
pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým
orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(6) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení
či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu
v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst.
1 nebo oprávněné finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích
odstavců se v tomto případě nepoužijí.
(1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu
dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro
zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky nebo finanční
stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky,
jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského
státu nepřijal potřebná opatření.
(2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro
bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského
státu, na jehož území zahraniční banka vykonává činnost prostřednictvím pobočky,
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(1) V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční
instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu.
Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů,
kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo
kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až
3.
Banky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat
své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých
příslušným státem.
(1) Pobočka banky nebo pobočka banky z členského státu může být orgánem
dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské
unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2) O svém záměru označit pobočku banky z členského státu, která působí
na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka orgán dohledu
domovského státu zahraniční banky. Pokud je taková pobočka členem skupiny evropské
ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové
osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka
s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, informuje
Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za významnou orgán vykonávající
dohled na konsolidovaném základě nad takovou skupinou; orgánem vykonávajícím dohled
na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled
na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody,
které ji vedou k záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou s ohledem
na kritéria uvedená v odstavci 3.
(3) Při záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou
přihlédne Česká národní banka zejména k
a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda
tento podíl přesahuje 2 %,
b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční
banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo
na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky
z hlediska počtu jejích klientů.
(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení
pobočky banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu
uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala
tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak
Česká národní banka rozhodne o označení pobočky banky z členského státu za významnou
do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci
2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží
ke stanovisku tohoto orgánu.
(5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky banky z členského
státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu
uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení
této pobočky za významnou.
(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže
a) orgán dohledu domovského státu nekonzultuje s Českou národní bankou
plán na obnovení likvidity banky se sídlem v členském státu, která působí na území
České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení
likvidity.
(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky
za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v
jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní
banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou
k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije
obdobně.
(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu
údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a
ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i
odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského
státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné
pro tuto pobočku.
(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje
bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank
za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a
odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích
2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost
kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje
Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia
jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 4 a 5 se použije
obdobně.
(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka
poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté,
kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu
hostitelského státu.
(6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského
státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity,
které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.
Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících
na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v
ústředí a pobočkách České národní banky a Česká národní banka jej
uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1) Licence zaniká dnem,
a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude
vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na
území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem,
ke kterému
a) zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,
b) zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako
banka.
(3) Ode dne zániku licence nesmí banka nebo pobočka zahraniční banky přijímat
vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou
nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky
a závazky, se považuje za banku nebo pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.
Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize
(1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit
licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení
krize na finančním trhu, přestože tato instituce nesplňuje některou z podmínek pro
udělení licence podle § 4.
(2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká
národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.
ČÁST TŘETÍ
Organizace banky
(1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí
mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.
(2) Statutární ředitel banky nesmí být současně předsedou její správní
rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit souběžný
výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu
činností banky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k
individuálním okolnostem, zejména k
a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a
b) vzniku možného střetu zájmů.
(3) Banka zajistí, aby
a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její
dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,
b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné
odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí
rady a
c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního
orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky
po celou dobu výkonu své funkce
a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této
své funkce dostatečnou časovou kapacitu,
b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen
tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu
banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k
individuálním okolnostem,
c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci,
povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech
jiných právnických osob většího rozsahu než
1. výkon jedné funkce výkonného člena
se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo
2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit
členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance,
která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu
a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu
jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.
(6) Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní
rady nebo člena dozorčí rady banky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu,
pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické
osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné
funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci
a) skupiny podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění,
b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.
(7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který
v bance zastává výkonnou řídicí funkci.
(8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být
uvedena ve stanovách.
(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady
banky může být pouze fyzická osoba.
(10) Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osob ve vedení pobočky
banky z jiného než členského státu.
(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky, kteří
porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu,
která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka
není schopna plnit své splatné závazky.
(2) Odstavec 1 se použije obdobně i na členy statutárního orgánu zahraniční
banky, která má na území České republiky zřízenu pobočku podle § 5, a pro osoby ve
vedení této pobočky.
Řídicí a kontrolní systém
(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje
a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným,
průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého
se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení
vzniku možného střetu zájmů,
3. řádné administrativní
postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,
4. systém odměňování
osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají
významný vliv na bankou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení
a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí
o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval
k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,
b) systém řízení rizik, který vždy
zahrnuje
1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena,
včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. účinné postupy
rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,
3. účinné postupy přijímání
opatření vedoucích k omezení případných rizik,
c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1. vnitřní audit a
2. průběžná
kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů
banky,
d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů
statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a
e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu,
správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně
dostatečného porozumění hlavním rizikům.
(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze,
rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky v jeho
celku i částech.
(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost
řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu
odpovídající nápravu.
(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na
individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle
čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka má tyto povinnosti
také na konsolidovaném základě, jestliže je
a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst.
1 písm. l)],
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou
bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou
finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem
jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry,
který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském
státě,
c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst.
1 písm. r)],
d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst.
1 písm. s)], nebo.
e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§
26d odst. 1 písm. t)].
(5) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém
na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu
České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další
postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z této povinnosti může Česká národní banka
udělit výjimku, pokud banka prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání
a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.
(6) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém
na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy řízení, organizační
uspořádání, postupy a mechanismy podle odstavce 1 používané členy konsolidačního
celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné
pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.
(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí
a kontrolní systém bank na individuálním i konsolidovaném základě v mezích podle
odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů banky,
jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem
Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské
komise.
(8) Pobočka banky z jiného než členského státu se řídí požadavky na řídicí
a kontrolní systém přiměřeně.
(1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci,
povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí
a) výbor pro rizika,
b) výbor pro jmenování,
c) výbor pro odměňování.
(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny
z nevýkonných členů orgánů banky.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti
banky podle odstavce 1.
Česká národní banka
a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů
odměňování,
b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých
činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity
subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční
nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových
požadavků banky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice
nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů banky;
operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst.
1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů banky,
e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení
kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích
nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu,
f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,
g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě
banky nebo systémové nestabilitě,
(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také
a) strukturu a organizaci banky;
b) pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady
a členů dozorčí rady banky;
c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě
jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;
d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.
Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem
(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí přesáhnout u fyzické osoby nebo skupiny
fyzických osob, které banka určí postupem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci
(EU) č. 604/201434) jako osobu nebo osoby, jejichž pracovní činnosti mají podstatný
vliv na rizikový profil banky (dále jen "osoba s rizikovým vlivem"), výši pevné složky
odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2.
(2) Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše
pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve
výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě
odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře
představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň
a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny
v procentním vyjádření,
b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob
s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,
c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál
v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/201327), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu.
(3) K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas
a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na
valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích
práv v bance, nebo
b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou
přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance.
(4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou
a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi
ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací
práva.
(5) Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní
tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede
banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady
do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.
(6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí
valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny
přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a
to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.
(7) Banka neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům
i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny
a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr
není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.
(8) Banka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní
sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem
za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit
nejdříve za 5 let.
(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky
výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(2) Zahraniční banka vykonávající na území České republiky bankovní činnosti
prostřednictvím pobočky je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní
banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení
nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím
zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.
(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo
hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje
o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní
bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,
b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud
se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň
před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,
c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení
nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění
vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným
soudním řízením.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle
odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce
2 písm. b) a c).
(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě
ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů
těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce
2 písm. b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
Provozní požadavky
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje ve svých provozních prostorách
písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů
a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání
poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.
(2) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje klienta o systému pojištění
pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování
příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu
pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným
způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce
nebo v jazyce, na kterém se banka nebo pobočka zahraniční banky s klientem dohodla.
Banka nebo pobočka zahraniční banky zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto
informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.
(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění
pohledávek z vkladů, uvede to banka nebo pobočka zahraniční banky ve výpisu z účtu
nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede
odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled
poskytuje banka nebo pobočka zahraniční banky klientovi alespoň jednou ročně.
(4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka
nebo pobočka zahraniční banky sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím
tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo pobočka zahraniční banky tyto
informace v listinné podobě.
(5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje
způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění
pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů
(dále jen „Fond“).
(6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění,
lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena,
a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další
související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou
vzor tohoto informačního přehledu.
(7) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické
osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného
odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování
jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.
(8) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést
agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní
banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném
překladu do českého jazyka.
(9) Banka nebo pobočka zahraniční banky zavede účinný postup pro vyřizování
stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě
jazycích státu, na jehož území působí, informuje ve svých provozních prostorách.
Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje o sobě a
své činnosti a údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje způsobem umožňujícím
dálkový přístup informace o tom, kdo a jakým způsobem uveřejňuje informace o zahraniční
bance.
(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci
o plnění pravidel obezřetného podnikání, která
a) není významná; informace je významná, pokud by její vynechání nebo
chybné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení či rozhodnutí osob, které spoléhají
na tyto informace při svých rozhodnutích; tato možnost se nevztahuje na informace
o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků,
b) je citlivá; informace je citlivá, pokud by jejím uveřejněním mohlo
být poškozeno postavení dané zahraniční banky v rámci soutěžního prostředí, zejména
jde-li o informaci o produktech nebo systémech, která by sdílením s ostatními soutěžiteli
mohla znehodnotit její investici do těchto produktů nebo systémů,
c) je důvěrná; informace je důvěrná, pokud je daná zahraniční banka zavázána
klientům nebo jiným protistranám zachovávat o ní mlčenlivost.
(4) Využije-li pobočka banky z jiného než členského státu možnost neuveřejnit
citlivou nebo důvěrnou informaci, uveřejní, o který z požadavků na uveřejnění se
jedná, a důvod, proč informaci neuveřejnila. Pobočka banky z jiného než členského
státu uvede alespoň obecnou informaci o skutečnosti, kterou měla uveřejnit, ledaže
by i tato obecná informace byla citlivá nebo důvěrná.
(5) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové
ukazatele banky a pobočky banky z jiného než členského státu.
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) obsah údajů určených k uveřejnění, jakož i formu, způsob, strukturu,
periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b) obsah údajů ověřovaných auditorem.
(7) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede vnitřní postupy a zásady
pro plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě
a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, včetně jejich ověřování a frekvence
uveřejňování. Pobočka banky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje
rovněž vnitřní postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují
úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li
uveřejňované informace takovýto obraz, je pobočka banky z jiného než členského státu
povinna uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou
informací uvedených v odstavci 3.
Uveřejňování informací ovládajícími osobami a bankami
(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře
konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2) Banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle
tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní
požadavky, uveřejňuje každoročně informace o
a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací
o úzkém propojení,
b) řídicím a kontrolním systému podle § 8b odst. 1 písm. a) až e),
c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 8b odst.
4.
(3) Banka splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo,
kde jsou tyto informace k dispozici.
(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování
informací bankami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost
jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.
(6) Banka uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní
systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Česká národní banka
a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců
1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu
uveřejňování údajů podle odstavce 1,
b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob
uveřejňování informací,
c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce
6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů.
(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní
období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států,
ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,
a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b) obrat,
c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní
úvazek,
d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí
nebo ztrátu,
f) získané veřejné podpory.
(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky,
nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní
závěrky.
(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené
v odstavci 1.
(1) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna při
výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který
nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje
bezpečnost a stabilitu banky.
(2) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nesmí uzavírat
smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují
banku nebo pobočku banky z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému
plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené
v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
(3) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu vykonává činnost
s odbornou péčí; tím nejsou dotčeny povinnosti banky podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu při výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h).
Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový
poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu
na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky banky z jiného než členského
státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční
bankou podle § 5 odst. 4 písm. a).
(2) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka banky z jiného
než členského státu používá základní přístup, interní přístup nebo interní model.
(3) Jestliže pobočka banky z jiného než členského státu hodlá používat pro
výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný interní přístup nebo
podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní banku o udělení
předchozího souhlasu. Česká národní banka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká
národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za
kterých je pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup používat.
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy,
které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení
kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých
kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek
pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků,
a pravidla pro převod rizik,
b) určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba
souhlasu podle odstavce 3,
c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního přístupu
a se změnou používaného interního přístupu předkládané České národní bance.
Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného
jinou osobou použije pobočka banky z jiného než členského státu toto úvěrové hodnocení
jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou
do seznamu vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou,
která uveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace
pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka banky zvolila a konzistentně
ji používá.
(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy
pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové
výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla
být vystavena.
(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak,
aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti
činností banky.
(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě
pouze banka, která
a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],
tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. n)] ani tuzemskou smíšenou
finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. p)],
b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d
odst. 1 písm. s)] nebo odpovědnou bankou ve skupině evropské finanční holdingové
osoby ani jinou bankou v takové skupině,
c) není odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou ani jinou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou,
d) neovládá jinou banku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banku,
obchodníka s cennými papíry, který není bankou, zahraničního obchodníka s cennými
papíry, který není zahraniční bankou, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb,
nebo
(4) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě
v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze banka, která je
a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou
bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou
finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem
jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry,
který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském
státě,
c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst.
1 písm. r)],
d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst.
1 písm. s)], nebo
e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§
26d odst. 1 písm. t)].
zrušen
zrušen
nadpis vypuštěn
zrušen
zrušen
zrušen
nadpis vypuštěn
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1) Banka průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě,
a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření
k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů
a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a) bezpečnostní kapitálová rezerva,
b) proticyklická kapitálová rezerva,
c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,
e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.
(3) Banka udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) a e)
na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/ /2013. Banka udržuje kapitálovou rezervu
podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou
rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědná banka ve skupině evropské
finanční holdingové osoby nebo odpovědná banka ovládaná evropskou smíšenou finanční
holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená
finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle §
12u odst. 2 nebo § 12v odst. 2.
(4) Pokud banka neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši,
nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy
dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České
národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka
může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální
situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí,
jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu banka ve stanovené lhůtě splní
kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu
neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 26
odst. 2 písm. f).
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové
rezervy podle odstavce 2,
b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce
4,
c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy
Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
(1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické
kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické
kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých
úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické
kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,
b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
c) specifikům českého národního hospodářství,
d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové
rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k
a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému
podle odstavců 1 a 2,
b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 se stanoví
ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu.
V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může
Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle
odstavce 3,
b) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží.
(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede
a) údaje podle odstavce 5,
b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České
republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců
1 a 2,
d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení
všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší
než 1 rok,
f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že
sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období,
pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy
s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.
(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský
stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského
státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil
sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém
případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle
odstavce 2,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.
(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka
v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský
stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla
stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické
kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl.
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní
banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik
spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Banka v takovém případě použije
sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické
kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl.
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní
banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije
sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické
kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše
2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou
Českou národní bankou.
(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy
podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová
rizika.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát
podle odstavců 2 až 4,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle
odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní
banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
(1) Česká národní banka může stanovit, aby banky, skupina druhově určených
bank nebo jednotlivá banka průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového
rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál
podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím
opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo zvláštních právních
předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1% z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také
pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká
národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý
dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské
unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká
národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika alespoň jednou za 2 roky.
(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců
1 a 2,
b) údaje nutné k identifikaci banky, která je povinna udržovat kapitálovou
rezervu ke krytí systémového rizika,
c) den, od kterého je dotčená banka povinna sazbu podle písmene a)
používat,
d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví,
Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených
států.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového
nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České
republice,
d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti
a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a)
vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto
nařízení,
f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení
kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě
informací dostupných České národní bance.
(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke
krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl.
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle
odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné
povahy podle § 12r odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové
rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí
záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r
odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke
krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl.
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné
v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika stejná pro všechny členské státy.
(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika,
aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení
uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní
bankou pro Českou republiku.
(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke
krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle
§ 12r odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské
komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke
krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013 pro banku, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a
Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu
se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová
rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému
orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28). Česká národní banka rozhodnutí
nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne
Evropský orgán pro bankovnictví.
(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil
pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může
Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 3 tuto
sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným
v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.
(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi,
Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému
nebo určenému orgánu členského státu.
Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka rozhodne, aby banka, která byla označena jako globální
systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro globální
systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků
na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím
opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo zvláštních právních
předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce
na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena
evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční
holdingová osoba nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající institucí,
evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově
významné instituce na základě těchto kritérií:
a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,
b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním
systémem,
c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné
instituce,
d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,
e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.
(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce
do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce,
přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením Evropské komise.
Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit globální systémově významnou
instituci do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může
zařadit také instituci, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní
banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech podle věty druhé a uvede
důvody, pro které tak činí.
(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pro jednotlivé kategorie systémové
významnosti sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci,
přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti
stanoví tuto sazbu ve výši 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní
systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní
banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu.
(6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví
a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako
globální systémově významné.
Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka může stanovit, aby banka, která byla označena jako
jiná systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou
systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě podle části
první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad
rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených
jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce
na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena
evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční
holdingová osoba nebo banka.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné
instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:
a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,
b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro
hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
c) význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově
významné instituce, nebo
d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce
s finančním systémem.
(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy
pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím
k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení
sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako
celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské
unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává
požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň
jednou ročně.
(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové
rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu
pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným
orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce
4.
(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,
b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a
přiměřenosti zmírnit riziko,
c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení
kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské
unie na základě informací dostupných České národní bance.
(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově
významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou
ovládající bankou a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou
instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově
významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst.
1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší
než vyšší z těchto hodnot:
a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití
sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové
rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném
základě.
(1) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných
institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově
významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní
banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou
komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika.
(2) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální
seznam institucí, které byly určeny jako globální systémově významné nebo jako jiné
systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově
významná instituce zařazena.
(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173
odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem
zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle
§ 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní
banka odůvodnění nezveřejní.
(2) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst.
3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí
ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění
nezveřejní.
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla, která omezují
výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na
kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých expozic, způsob stanovení
jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic,
které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice.
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu udržuje trvale svou platební
schopnost. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna dodržovat stanovená
pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména
a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků,
ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív;
b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů,
záruk a závazků;
c) nabývání, financování a posuzování aktiv;
d) omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2) Banka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až d).
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro banky
a pobočky bank z jiných než členských států.
(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.
(2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle
§ 11a odst. 6, § 12a odst. 4, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro
činnost poboček bank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou
těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky.
(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky
a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici
s obchodním závodem nebo jeho částí,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c) k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto společníka,
d) k rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu banky, nejedná-li
se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,
e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).
Na právní jednání valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího
souhlasu se hledí, jako by nebyla přijata. Účastníkem řízení o udělení předchozího
souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní
strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), další
zúčastněné akciové společnosti při fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník
při převodu jmění podle písmene c).
(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku
a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve
stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,
b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a
dozorčí radě banky, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti,
důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob přiměřeně rozsahu informací předkládaných
za tyto osoby v žádosti o udělení licence,
c) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově
podílet.
(3) Ustanovením odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního
předpisu.4)
(4) Nabýt obchodní závod banky nebo být jeho pachtýřem může pouze
a) jiná banka,
b) banka se sídlem na území členského státu, která vykonává činnost na území České
republiky prostřednictvím své pobočky, nebo
c) zahraniční banka vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím
své pobočky na základě licence podle § 5.
(5) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která
obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
(6) Česká národní banka neudělí předchozí souhlas podle odstavce 1 písm.
a) nebo c), pokud jsou důvodné obavy, že dispozice s obchodním závodem nebo částí
obchodního závodu banky, fúze nebo rozdělení banky nebo převod jmění na banku jakožto
společníka povede k ohrožení finanční stability a bezpečného fungování finančního
systému České republiky, zejména s ohledem na organizační předpoklady, kapitálové
vybavení a další předpoklady obezřetného podnikání banky nebo pobočky zahraniční
banky zúčastněné na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). Přitom zváží i dopad
na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím
ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná
situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.
(7) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí
stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho
provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky.
Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví
Česká národní banka vyhláškou.
(8) Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle odstavce
1 písm. a) nebo c) a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti právního jednání, ke
kterému byl souhlas udělen, banka uveřejní oznámení o tomto postupu na svých internetových
stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce z vkladu se v důsledku postupu
podle odstavce 1 písm. a) nebo c) změnila osoba dlužníka, banka bez zbytečného odkladu
po uveřejnění tohoto oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění
tohoto oznámení se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s
odst. 1.
(9) Oznámení podle odstavce 8 obsahuje alespoň
a) obchodní firmu nebo název a sídlo osob zúčastněných na postupu podle odstavce
1 písm. a) nebo c),
b) zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob uvedených v
písmeni a), které se uveřejňují podle § 11a a 11b a podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může být splněna
i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici,
c) informaci o sídle budoucí pobočky na území České republiky, pokud se jedná o přeměnu
banky na pobočku zahraniční banky,
d) popis postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
e) popis vlivu postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) na klienty a jejich smlouvy
s bankou,
f) informaci o příslušném orgánu dohledu po uskutečnění postupu podle odstavce 1
písm. a) nebo c),
g) informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladů po uskutečnění postupu,
ke kterému byl souhlas podle odstavce 1 udělen, a
h) poučení o právu vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, pokud toto právo
podle odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne v souvislosti s uskutečněním postupu
podle odstavce 1 písm. a) nebo c), ke kterému byl souhlas udělen.
(10) Oznámení podle odstavce 8 banka zašle České národní bance. Pokud oznámení
nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní banka ve
lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení
lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění
oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno
rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.
(11) V případě, kdy v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c)
dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční orgán dohledu ve vztahu
k činnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu k jehož pohledávce
z vkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení
podle odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách banky, právo vybrat své pohledávky
z vkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li o pohledávky z vkladů
vyloučené z pojištění podle § 41c.
(12) Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k
ozdravení banky se souhlasem České národní banky.
(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru zřídit
pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení
pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo
zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají
být poskytovány služby bez založení pobočky.
(2) Banka postupuje v případě záměru zřídit pobočku nebo poskytovat služby
bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě
záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce
splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím
své pobočky nebo bez založení pobočky. Pokud po obdržení oznámení o záměru zřídit
pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v členském státě Česká národní banka
shledá, že nebyly splněny podmínky podle § 5c až 5m, rozhodne o tom ve správním řízení
ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f.
(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky
podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává činnost
na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování
plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského
státu při kontrole na místě.
(1) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu,
která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky,
je povinna informovat Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této informaci
předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti
a zkušenosti,
b) všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci
předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České republice,
c) snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst.
4 písm. a),
d) skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této pobočky
nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku nebo prodat část obchodního
závodu, kterého je tato pobočka součástí,
e) změně svých stanov,
f) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost této
pobočky,
g) mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně takového
nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity
tohoto trhu nebo stability finančního systému.
(2) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu,
která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky,
je povinna informovat o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto
pobočku orgán dohledu země sídla zahraniční banky.
(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou
osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže
jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování
a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou
národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. c),
c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou
bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky
a je zachována průhlednost konsolidačního celku, jehož členem je banka, a úzké propojení
v rámci konsolidačního celku nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo
d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika
s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.
(2) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance nabytí
kvalifikované účasti. Na žádost České národní banky je povinna prokázat splnění podmínek
podle odstavce 1.
(3) Podílem se rozumí i nepřímý podíl nebo součet nepřímých podílů.
(1) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí finanční instituce
podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle čl.
4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná
účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i
podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou
v § 20 odst. 3,
b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat
za protiplnění,
c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění,
pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou
uvedenou v § 20 odst. 3,
f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou
u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3
vykonávat jiná osoba, nebo
h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné
moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem
uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(5) Do výpočtu kvalifikované účasti na bance se nezapočítají podíly na základním
kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k
cenným papírům, která má instituce ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo
umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem
nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry
zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(6) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do
podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací
práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky, pokud
tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.
(7) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku
zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční
osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční
služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává
podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná
osoba, pokud
a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu
zákazníka, nebo
b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích
práv.
(8) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního
investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance
nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech
a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud
ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(9) Podmínky uvedené v odstavci 7 nebo 8 platí pro ovládající osobu, pouze
pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 7 nebo 8, s uvedením orgánů,
jejichž dohledu podléhají,
b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 7 nebo 8 a
c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném
v písmenu b).
(10) Ovládající osoba podle odstavce 7 nebo 8 na vyžádání České národní
banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující,
aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 7 písm. b) nebo odstavcem
8,
b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z
písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
(11) Podnikem pomocných služeb se pro účely tohoto zákona rozumí podnik pomocných
služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19),
obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními
klienty. Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které
k ní nebo k této zahraniční bance mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem
ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků,
jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného
bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Pobočka banky z jiného než členského
státu poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li
o tom statutární orgán této zahraniční banky nebo jiný orgán nebo osoba, které tento
statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční
situace žadatele. Odstavec 1 tím není dotčen.
(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto
zákona považují
a) členové statutárního orgánu banky;
b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro audit25),
rizika, odměňování a jmenování;
c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách
a členové vedení těchto osob;
d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady
a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování
a osobám ovládajícím banku;
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a),
b) a c) má "kvalifikovanou účast;
f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;
g) členové bankovní rady České národní banky;
h) osoby, které banka ovládá.
(2) Na zahraniční banku se sídlem na jiném území než území členského státu,
která vykonává bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky,
a tuto pobočku se použije odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní
vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.
(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry
nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka
provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu,
které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a) u jednotlivých
prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost
či nemožnost posouzení více nabídek,
b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje
objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,
c)
provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,
d)
vypracuje investiční a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých
operací.
(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů
v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém
však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro
banku a její klienty.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než
členského státu.
(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji
využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.
(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména
učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení
úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.
(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a
záruk.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než
členského státu.
(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako
akcie zaknihované.
(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány
prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech,
kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí předem oznámit svůj záměr
a mít souhlas České národní banky
a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí
20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku,
a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou
účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu
na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení úplné
žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je
žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti.
Česká národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele
o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci
7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou
účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato účast nabyta,
zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na
této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá,
a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady
nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9.
Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel
přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů
a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského
státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v
odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu
žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako
banka, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních
služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.
(6) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní banka nejpozději 50. pracovní
den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení dalších
informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně
potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené
v odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty
je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se staví až na dobu 30 pracovních
dnů, pokud žadatel
a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským
státem, nebo
b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího
dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb
nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.
(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních
dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle odstavce
4. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl
udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li
rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka
tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení
účelu řešení krize.
(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek
uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní
banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo
jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.
(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného
vedení banky nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon její činnosti a pokud
jsou splněny tyto podmínky:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti navrhovány
na členy statutárního orgánu, členy správní rady, členy dozorčí rady a osoby ve vrcholném
vedení banky, které zastávají v bance výkonné řídicí funkce a jsou odpovědné vedení
banky za její každodenní řízení, splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti,
odborné způsobilosti a zkušeností,
c) finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a
nezávadnost jeho finančních zdrojů ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem
v bance,
d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na
individuálním i konsolidovaném základě,
e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být banka zahrnuta,
nebrání účinnému dohledu nad bankou, účinné výměně informací mezi Českou národní
bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který vykonává dohled nad finančním
trhem, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto
konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a
f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti
na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
že už k takovému porušení došlo.
(10) Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti
o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.
(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo
zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně
o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas
podle odstavce 3.
(12) Souhlas podle odstavce 11 lze udělit pouze v případech zvláštního zřetele
hodných.
(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí
bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního
jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na bance došlo, avšak hlasovací
práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení
tohoto souhlasu.
(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a) může určit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3,
b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle
odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(15) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí
České národní bance, že
a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50
%, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají
ovládat.
(16) Oznámení podle odstavce 15 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících
nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách
přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato účast snížena nebo pozbyta
nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím
snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.
(17) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách,
pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 15, a to neprodleně po zjištění
rozhodných skutečností.
(18) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí
alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících
kvalifikované účasti a výši těchto účastí.
(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu
České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl
udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací
povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby
nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání
banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním
řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou
kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:
a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b) požádat o svolání valné hromady.
Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku
proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.
(2) V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího
souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas
podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení
řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové
působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost
smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit
vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva,
občanský zákoník nebo zvláštní právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně.
Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka
v obchodním věstníku.
(3) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu
s právními předpisy nebo stanovami.
(4) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva
podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani
jiných osob.
(5) Centrální depozitář je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní
bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy,
vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.
(6) Banka je povinna informovat Českou národní banku o konání valné hromady
nejpozději v den jejího svolání.
(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému
provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých
korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí
nebo předběžného opatření.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bank.
(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky
nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo
jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné
provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna
na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení
platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a
vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební
transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se
zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného
příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce
nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž
důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která
nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného
správce daně.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí i na pobočku zahraniční banky a na opravné
zúčtování v rámci téže banky.
(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v
mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku
nebo upravit použití stanovených pravidel bankám nebo skupině druhově určených bank.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České
národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí
Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce
České národní banky.
ČÁST PÁTÁ
Účetnictví a obchodní dokumentace
(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle
zvláštního zákona.6)
(2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví
odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady
o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat
po dobu nejméně 10 let.
(1) Banka zajistí, aby auditor provedl
a) ověření účetní závěrky banky,
b) ověření řídicího a kontrolního systému banky, přičemž banka pro auditora
zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního
systému; banka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance,
d) ověření uveřejňovaných údajů stanovených v § 11a a 11b, a to v rozsahu
stanoveném vyhláškou České národní banky podle § 11a odst. 6 písm. b).
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího
a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) a c), způsob, strukturu a periodicitu
jejího zpracování a lhůtu pro její předložení.
(3) Česká národní banka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního
systému banky podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho
součásti. Česká národní banka do 30. dubna příslušného kalendářního roku bance sdělí,
že ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) promíjí
nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní banky
o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí
správního řádu.
(4) Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance, která
je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora odmítnout. Banka je povinna
oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nového auditora.
(5) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditor,
který má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby
vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.
(6) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c)
vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu
a rozdělení hospodářského výsledku.
(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky bank
z jiného než členského státu.
(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční
zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční
zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž
součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční
zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky
účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez
zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní
závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady
k ní.
(2) Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování
účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.
Úhradu ztráty banka provede bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady.
(1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace
a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat
České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah
těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní
banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další
doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní
banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat
České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání
stanoví Česká národní banka vyhláškou. Pobočka banky z jiného než členského státu
je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály
potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu
všechny potřebné informace. Pobočka banky z členského státu je povinna vypracovat
a předkládat České národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah,
formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních
společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší,
musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto
obchodních společností nebo jiných právnických osob.
(4) Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení
správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní
banka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého i následně.
ČÁST ŠESTÁ
BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI
nadpis vypuštěn
(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu
podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na
místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu
země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému
Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost konsolidačních celků [§ 26d
odst. 1 písm. a)], jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném
základě vykonávanému Českou národní bankou včetně kontrol na místě, pokud zákon nestanoví
jinak.
(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených
osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka
může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční
instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol
na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce
Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o
provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí
sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla
zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci
a spolupráci.
(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona
a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).
(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona
a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.
(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských
státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých
Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací
nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od
a) banky,
b) finanční holdingové osoby,
c) smíšené finanční holdingové osoby,
d) smíšené holdingové osoby,
e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),
f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena
výkonem činnosti.
(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci
6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může
a) vyžadovat předložení dokladů,
b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,
c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci
6, jejich zástupců a pracovníků,
d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci
6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.
(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených
v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném
základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.
(1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost
o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo
funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž
nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti
trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci
1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v
souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení
před mezinárodním orgánem.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek
nepovažuje
a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního
dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu
dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo
orgánu příslušnému k řešení krize,
b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly
dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího
stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy
a řešení krize na finančním trhu,
c) poskytnutí informace získané při výkonu bankovního dohledu pracovníkům
České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem nebo
na řešení krize, pro plnění jejich úkolů,
d) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst.
2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním
trhem v oblasti bankovnictví a
e) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích
pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek
nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu
veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány
pro plnění jejich funkce,
a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční
instituce,
b) dohledu nad orgánem podle písmene a),
c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,
d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční
instituce,
e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,
ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i) orgánu činného v trestním řízení,
j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu
vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
k) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů
financování řešení krize,
l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních
předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob
pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,
m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení
krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a
řešení krize na finančním trhu.
Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských
státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v jiných státech
a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví,
Evropské radě pro systémová rizika22).
(5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou
být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní
smlouvy.
(6) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou
být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné
činnosti, a dále orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich
funkce.
(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4 a 6 je možné pouze za podmínky,
že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován
právem Evropské unie.
(8) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému
účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele
poskytnuty nikomu dalšímu.
(9) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí
být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou
situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo
dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná
situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských
státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a
b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských
státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.
Proces přezkumu a vyhodnocování
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje,
zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění
požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita
banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik.
Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena,
rizika, která může banka představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření
systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010
nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika, a rizika odhalená zátěžovými
testy.
(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a
intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru,
rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance
stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační
riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na
a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na
interním ratingu,
b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování
požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového
rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým
se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,
d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala,
odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,
e) expozice banky vůči riziku likvidity,měření a řízení rizika likvidity
včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko
a efektivity pohotovostních plánů,
f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny
do systému měření rizika,
g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního
modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy
čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) geografické umístění expozic banky,
i) model podnikání banky,
j) zhodnocení systémového rizika.
(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje
a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných
vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední
v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu
finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,
b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým
se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které
se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny
úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných
pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota banky o více
než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě,
c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto
zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně
pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti
pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených
bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí
riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,
d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost
členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat
své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po
bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů
včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení
činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.
(5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,
a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí
sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než
jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu
poskytne podporu své sekuritizaci,
b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle
čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí
Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by
došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro
účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle
§ 25c, že více bank je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje
podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u
skupin druhově určených bank stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených
bank s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového
rizika podle § 25c odst. 3 písm. j).
(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká
národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů
může Česká národní banka uveřejnit.
(3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává
dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů.
Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů,
na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.
(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který
je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c.
(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce
1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na
místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského
státu.
(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje
a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti
na opatření podle odstavce 4,
b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích
poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,
c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů
na jejich zajištění,
d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d
odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná
rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním
předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením
obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
e) seznam bank, které představují systémové riziko pro finanční trh,
f) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za
nezbytné.
(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:
a) zvýšit počet kontrol na místě,
b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,
c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,
d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických
nebo obchodních plánů banky,
e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým
by banka mohla být vystavena,
f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní
požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013;
§ 26 odst. 3 se použije obdobně.
zrušen
ČÁST SEDMÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
Opatření k nápravě
(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění
nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky
stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným
podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem
upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření
k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.
(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka
a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu
1. udržovala kapitál
nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy
tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem
provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle
tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní
požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
3. předložila plán na obnovení
souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,
4. uplatňovala
specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo
pro stanovení kapitálových požadavků,
5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé
obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku,
6. omezila
distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,
7. snížila rizika
spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy,
8. omezila pohyblivou složku odměny
osob uvedených v § 8b odst. 1 písm. a) bodě 4, pokud není v souladu s udržováním
kapitálu; v takovém případě určí banka nebo pobočka banky z jiného než členského
státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,
9. použila zisk po zdanění
přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,
10. omezila
rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího
kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013;
pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,
11. ve stanovené lhůtě
odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,
12.
zrušeno
,13. ve stanovené
lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou
rezervu podle § 12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací
o kapitálu a likviditních pozicích,
c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti
aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, k uspořádáním,
postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b), a k systémovému
riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky,
d) uložit dodatečné uveřejňování informací,
e)
zrušeno
,f) uložit přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění než podle § 12m
odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
g) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.
(3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a)
bodu 1, zejména pokud
a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných
mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem
jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech podle § 12c,
nebo v jejich uplatňování; to platí za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně
i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d
odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst.
1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry
podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka
vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat
zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy,
b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál upravené
v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím obezřetnostní
požadavky,
c) uložení opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2, bodů 5 a 6 a bodů
8 až 10, odstavce 2 písm. c) nebo opatření podle odstavce 4 písm. a) až f) se jeví
jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase,
d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání odpovídajícího
přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové požadavky,
e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto
zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní
požadavky, rizika budou podceněna,
f) banka oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových testů vyplývá potřeba
kapitálu ve výši, která významně přesahuje její kapitálový požadavek ke krytí portfolia
obchodování s korelací.
(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela
souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků
podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje
požadavky pro jeho používání,
a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup
nebo interní model je nepodstatný,
b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní
přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,
c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky
na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav,
je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo
lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,
d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo
u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,
e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu,
který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude schopna obnovit soulad
v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný,
f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo
uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu
naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný,
g) uložit jiná vhodná opatření.
(5) Odstavec 3 se použije za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně
i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d
odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst.
1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry
podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka
vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat
zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy.
(6) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu
dohledu může Česká národní banka
a) uložit, aby tato osoba
1. vyměnila člena statutárního orgánu, člena
správní rady nebo člena dozorčí rady, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo
jinou odpovědnou fyzickou osobu,
2. vytvořila odpovídající výši opravných položek
a rezerv,
3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,
4. snížila
základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování
s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu,
5.
snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v této osobě na jinou
osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu v této osobě,
b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených,
c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu,
d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty
úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku
jako banka nebo mají k bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu zvláštní
vztah podle § 19,
e) uložit zvýšit likvidní prostředky banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,
f) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového
požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě
nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním
předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování;
Česká národní banka může dále
a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným
za protiprávní jednání,
b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí
rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo výkon funkce
v jiné bance nebo zahraniční bance,
c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní
jednání a jaká je jeho povaha.
(8) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 6 písm. a)
bodu 4 a odstavce 6 písm. d) nelze uplatnit vůči pobočce banky z členského státu
a postup podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nelze uplatnit vůči pobočce banky z jiného
než členského státu.
(9) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až
4, odstavce 6 písm. f) a odstavce 7 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek
v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.
Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním
základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst.
1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno
nebo více z těchto opatření k nápravě:
a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na
individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového poměru podle
čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší než 100 %,
c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech
v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření,
nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační složku,
d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,
e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové
sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny
Českou národní bankou.
(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které
má být opatření k nápravě uloženo.
(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.
(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje
Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.
(4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad
nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.
(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí
o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních
údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno
jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu
5 let.
(1) V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady
zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo
pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového
kapitálového poměru banky na individuálním základě pod minimální úroveň celkového
kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.
(2) Pro zahraniční banku vykonávající bankovní činnosti na území České republiky
prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5 a pro její pobočku se odstavec
1 použije obdobně; povinnost informovat Českou národní banku mají osoby ve vedení
této zahraniční banky i osoby ve vedení této pobočky.
(1) Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální
úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového poměru, zvyšuje svůj základní
kapitál,
a) je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení přednostního
práva akcionářů na úpis nových akcií,
b) emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný,
c) lze upsat nové akcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs
dříve upsaných akcií; nové akcie však nemůže upsat akcionář, který nesplatil emisní
kurs dříve upsaných akcií,
d) přednostní právo na upisování nových akcií není samostatně převoditelné,
e) banka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem
konání valné hromady,
f) lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí nejvýše
14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
g) lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí
nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne přijetí usnesení
valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li přednostní právo akcionářů na
úpis nových akcií vyloučeno,
h) upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich emisní
kurs, jinak je jeho upsání neúčinné,
i) emisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo započtením.
(2) V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o zvýšení
základního kapitálu banky v případě podle odstavce 1 se uvedou důvody zvolení tohoto
postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení základního kapitálu podle zákona upravujícího
právní poměry obchodních společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje
neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.
Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního nebo
finančního systému
(1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2,
a) je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud
je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo
b) pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla narušena,
je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.
(2) Česká národní banka opatřením obecné povahy bankám, pobočkám zahraničních
bank, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově určených poboček zahraničních
bank
a) stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4,
5, 11 až 24 nebo v § 26f anebo z pravidel stanovených na základě tohoto zákona,
b) dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení
některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí,
c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho
základě dočasně stanoví pravidla podle § 12, § 13 a § 14 písm. a), b) a d), nebo
d) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho
základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních povinností banky
nebo pobočky zahraniční banky.
(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky
stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné
povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České
národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo
účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy podle odstavce 2 účinnosti uplynutím
6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.
ČÁST OSMÁ
BANKOVNÍ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
(1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace
rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik,
kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.
(2) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými
osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního
dohledu na individuálním základě nad bankami podle tohoto zákona ani dohled nad obchodníky
s cennými papíry, spořitelními a úvěrními družstvy a finančními institucemi podle
zvláštních právních předpisů.
(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje
s orgány dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry a finančními institucemi
v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím
není dotčeno.
(4) Česká národní banka může za účelem výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném
základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo
požádat o její provedení příslušný zahraniční orgán dohledu. Česká národní banka
informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný zahraniční orgán
dohledu nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
(5) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon bankovního
dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly členem konsolidačního
celku poskytnuty jinému orgánu dohledu, přednostně požádá o takové informace tento
orgán.
(6) Výkon bankovního dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny
evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)] nebo nad členem skupiny evropské
finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] je založen na písemných ujednáních
o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě
nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající
se této koordinace a spolupráce.
(7) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové
osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími
dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly
týkající se této koordinace a spolupráce.
(8) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající
dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo evropské
finanční holdingové osoby příslušný k výkonu bankovního dohledu v souladu s právem
Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu
a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví
podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu
jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo,
jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu
způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Při výkonu bankovního
dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky.
Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem při výkonu bankovního dohledu se posuzuje podle
zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci18).
(9) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled na
konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky je Česká národní banka,
vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky
nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu
v souladu s právem Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském
státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.
(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném
základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) konsolidačním celkem skupina ovládající banky, skupina zahraniční
ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové
osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,
b) ovládající bankou banka, jejíž ovládaná osoba nebo přidružená osoba
je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankou, finanční institucí,
obchodníkem s cennými papíry, zahraničním obchodníkem s cennými papíry nebo podnikem
pomocných služeb,
c) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami
a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem
pomocných služeb,
g) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou
osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními
institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
h) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou
osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními
institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
i) přidruženou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
j) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka, jejíž ovládanou osobou
je banka,
k) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční ovládající
bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními
institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
l) tuzemskou ovládající bankou ovládající banka, která současně není
osobou ovládanou jinou bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční
holdingovou osobou se sídlem v České republice,
m) evropskou ovládající bankou ovládající banka nebo zahraniční ovládající
banka, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v členském státě, a která není
ovládána jinou bankou nebo zahraniční bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu
činnosti v jakémkoli členském státě, ani není ovládána finanční holdingovou osobou
nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli členském státě,
n) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby banka ovládaná
finanční holdingovou osobou se sídlem
1. v České republice,
2. v jiném členském státě,
pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo
uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku
s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském
státě, nebo
3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle
§ 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou
této finanční holdingové osoby;
je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ve skupině
finanční holdingové osoby se rozumí banka s největší bilanční sumou,
s) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky banka ovládaná
zahraniční ovládající bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném
než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu
bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající
banky; je-li v takovémto konsolidačním celku více bank, odpovědnou bankou ve skupině
zahraniční ovládající banky se rozumí banka s největší bilanční sumou,
t) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou banka
ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem
1. v České republice,
2. v
jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá
zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském
státě, ani zahraniční banku s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění
k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo
3. v jiném než členském státě, pokud
Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na
konsolidovaném základě;
je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ovládanou
smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí banka s největší bilanční sumou,
u) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu
48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru,
že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Česká národní
banka oprávněna určit v dohodě s příslušným zahraničním orgánem dohledu nad bankami
nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.
(3) Z dohledu nad konsolidačním celkem jsou vyjmuti obchodníci s cennými
papíry, kteří nejsou uvedení v § 8a odst. 1 až 3 zákona o podnikání na kapitálovém
trhu.
(1) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou ovládající banky a nad skupinou zahraniční ovládající banky, jejímž
členem je odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky. Skupina ovládající
banky ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou
podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny
zahraniční banka, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají
sídlo v jiném než členském státě.
(2) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině
finanční holdingové osoby, a nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou
osobou. Skupina finanční holdingové osoby ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo
tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném
základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční banka, obchodník s cennými papíry
nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.
(3) Česká národní banka
a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která nesplňuje
podmínky podle odstavce 2 věty první, nebo
b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby, která
splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, jestliže se tak dohodne s příslušným
orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim jeví určení odpovědné banky ve
skupině finanční holdingové osoby podle kritérií stanovených tímto zákonem [§ 26d
odst. 1 písm. r)] jako nevhodné, zejména s ohledem na význam bank nebo zahraničních
bank, které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v dotčených
členských státech. V takovém případě si však Česká národní banka nebo příslušný orgán
dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné banky ve skupině finanční holdingové
osoby nebo evropské finanční holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního
celku. Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí banku, která bude
plnit povinnosti odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby.
(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě
nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(5) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou smíšené holdingové osoby.
(6) Česká národní banka může upustit od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném
základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba sídlo ve státě, který není
členským státem, pokud je nad tímto konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný bankovní
dohled na konsolidovaném základě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky. Před tímto rozhodnutím Česká národní banka
požádá o stanovisko orgán dohledu nad zahraniční bankou se sídlem v jiném členském
státě, která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropský orgán pro bankovnictví.
Není-li vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě nad tímto
konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po členovi konsolidačního
celku založení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby na
území České republiky nebo jiného členského státu. Postup podle věty třetí Česká
národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě,
která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropské komisi a Evropskému orgánu
pro bankovnictví.
(1) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové
osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, odpovědná banka
ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby,
jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího bankovnímu dohledu České národní
banky, jsou povinny dodržovat na konsolidovaném základě
a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 8b),
b) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného
kapitálu (§ 12c),
c) požadavky podle § 26g odst. 4.
(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny na vyžádání sdělovat
České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky podle odstavce 1 veškeré informace
potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Tuto povinnost mají dále
osoby, které jsou dceřinými podniky podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládající banky, zahraniční ovládající banky,
finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo smíšené holdingové
osoby a které zároveň nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě.
(1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní
mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu
na konsolidovaném základě.
(2) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové
osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou a odpovědná
banka ve skupině zahraniční ovládající banky předem oznámí České národní bance auditory,
kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu
dohledu České národní banky.
(3) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové
osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, odpovědná banka
ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby
jsou povinny zajistit audit informací, které předávají pro účely bankovního dohledu
na konsolidovaném základě, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní
banky.
(4) Banka je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného konsolidačního
celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je odpovídajícím mechanismům vnitřní
kontroly.
(5) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny
zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem
správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně
způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících
pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.
Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba předem
informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí
předloží podklady prokazující důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost navrhovaných
osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční
holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení
do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční
holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové
osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční
holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady
a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční
holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka
vyhláškou.
(7) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo
smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby
nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená
nebo důvěryhodná.
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté
do konsolidačního celku, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, která
je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající bance, odpovědné
bance ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědné bance ovládané smíšenou finanční
holdingovou osobou, finanční holdingové osobě, odpovědné bance ve skupině zahraniční
ovládající banky, bance ve skupině smíšené holdingové osoby nebo smíšené holdingové
osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního
celku, na náklady ovládající osoby,
c) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,
d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí
stejného konsolidačního celku.
(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která
není bankou, se rozumí
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních
předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 5k,
b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem,
který poškozuje zájmy vkladatelů banky, která je součástí konsolidačního celku, nebo
ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové
osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
plní kromě úkolů stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem2) nebo přímo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky rovněž tyto
úkoly:
a) koordinuje ve vztahu k orgánům dohledu jiných členských států shromažďování
a poskytování významných nebo nezbytných informací,
b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup
těchto orgánů v rámci výkonu dohledu; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování
výkonu dohledu nad činnostmi bank upravenými v § 8b odst. 1 písm. b), části osmé
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a v § 12c, výkonu dohledu
prováděného podle § 25c a ukládání opatření podle § 26 odst. 1, včetně koordinace
výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského
státu,,
c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními
bankami Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského
systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na
nepříznivý vývoj v bance a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu
nepříznivého vývoje v bance a za mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu
společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti
a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 38i odst. 1 písm. b)
a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
d) na vyžádání poskytuje orgánům dohledu jiných členských států vykonávajícím
dohled nad osobou, která je členem takového konsolidačního celku, informace potřebné
k výkonu dohledu nad touto osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro
finanční trh daného státu (§ 38ha),
e) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním
některého z interních přístupů nebo o žádosti o změnu již používaného přístupu.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní
bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v dostatečné míře nespolupracuje,
může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro bankovnictví23).
(3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví rovněž
o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové
osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na základě
předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových institucí23).
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled nad skupinou evropské
ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou
evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a nastane-li mimořádná situace v členském
státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím
významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních
a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí
a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských
státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v § 25a odst.
4 písm. j), a
b) Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika
a orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených
touto situací všechny informace, které jsou pro ně významné.
(2) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít dopad
v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví
a orgán vykonávající bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské
ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen
má sídlo v dotčeném členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím
významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních
a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu.
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby
nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je příslušná,
po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit
členovi této skupiny
a) opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst.
2 písm. c), jde-li o banku nebo zahraniční banku,
b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň
a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího činnost spořitelních
a úvěrních družstev, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo, nebo
c) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň
a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo
o zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu.
(2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled
nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně
jim předloží zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem a rizika likvidity této skupiny.
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce
1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled
nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do
1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity.
(3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 v této lhůtě dosaženo,
a) je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená
v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními
orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení
rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících
dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného
vyhotovení rozhodnutí, nebo
b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt
uvedených v odstavci 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem
v oblasti bankovnictví24); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled
nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší
Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským
orgánem pro bankovnictví.
(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové
osoby, bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo skupinou
evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě Českou národní
bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě do
4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou
skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této
skupiny, nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném
základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika
likvidity této skupiny,
a) je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně opatření
k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst. 2 písm. c); přitom
přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních
orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí
stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo
b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedených
lhůt požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví24);
pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny
uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka
řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
(5) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může
vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si toto
stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících
dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce
3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka
z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto
stanoviska odchyluje.
(6) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm.
a) nebo odstavce 4 písm. a) nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích
1, 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci 5. Česká národní banka může tato
rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad
členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm.
a) nebo odstavce 4 písm. a) přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.
(7) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném
základě nad minimální úrovní, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným,
v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled
na konsolidovaném základě.
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby
nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, zřizuje pro
plnění úkolů uvedených v § 26i a 26j kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny
na písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká národní banka
po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při
dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské
unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením
a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené
právem Evropské unie.
(2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a
ostatních dotčených orgánů dohledu při
a) výměně informací,
b) uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 26c odst. 6 až
9, je-li to účelné,
c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny
podle § 25c,
d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu
dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26c odst. 5, § 38ha odst.
3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené
skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,
f) plánování a koordinaci činností uvedených v § 26i odst. 1 písm. c)
a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti
jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(3) Členy kolegia jsou
a) Česká národní banka,
b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,
c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího
činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu,
d) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,
e) orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže
podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký
je požadován právem Evropské unie.
(4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní
jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro
plnění svých povinností uvedených v § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy
kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu
finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.
(5) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali.
Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia,
pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech
přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti
kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace,
které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu. Ustanovení
§ 25a tím není dotčeno.
(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s příslušnými orgány dohledu
stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona
upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se
na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto
zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména
pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad
odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může
po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu
použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními
konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový
dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních
právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li
orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad
finančním konglomerátem.
(4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční holdingovou osobou použije
pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou
finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího
činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad
odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může
po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije
pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou
smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a
zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný
dohled.
(6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních
právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled
nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této
dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
ČÁST DEVÁTÁ
zrušena
nadpis vypuštěn
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
ČÁST DESÁTÁ
ODNĚTÍ LICENCE NEBO SOUHLASU
nadpis vypuštěn
(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky
banky z jiného než členského státu, anebo při úpadku banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu, Česká národní banka licenci odejme.
(2) Licence může být dále odňata, jestliže
a) banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nezahájila
činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá
vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry,
b) v činnosti banky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně
mohl naplnit znaky přestupku podle § 36e odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), j),
k), m), n), o) nebo § 36e odst. 3 písm. c) a zahraniční banka se sídlem v jiném než
členském státě vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své
pobočky se dopustila přestupku podle § 36h odst. 1 písm. d) nebo § 36h odst. 2 písm.
b), d) a e),
c) žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel
podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence,
d) přetrvávají závažné nedostatky v činnosti zahraniční banky se sídlem
na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky
bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo došlo k jejímu úpadku,
e) proti bance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení
zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu, nebo
f) banka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, § 26 odst. 2 písm. a) bodě
1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c).
(3) Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový kapitálový
poměr banky na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového
poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. Česká národní banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku,
vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné
postupy a řešení krize na finančním trhu. Česká národní banka odejme licenci, jestliže
zjistí, že kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu je menší než
jedna třetina kapitálového poměru podle § 12a odst. 1.
(4) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona,
jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů, žadatel v žádosti o udělení
souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti nebo jestliže
došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen.
(1) Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená
právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a vykonávat další činnosti, s
výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Do doby,
než vypořádá své pohledávky a dluhy, se dotčená právnická osoba považuje za banku
podle tohoto zákona.
(2) Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence Česká národní banka zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) O pravomocném rozhodnutí o odnětí licence informuje Česká národní banka
orgán bankovního dohledu státu, ve kterém má banka pobočku.
(4) Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku banky z
jiného než členského státu doručí Česká národní banka této pobočce a informuje o
něm orgán bankovního dohledu země sídla zahraniční banky.
(1) Rozsudek, jímž soud zrušil rozhodnutí České národní banky o odnětí
licence, je vykonatelný
a) marným uplynutím lhůty pro podání kasační stížnosti, nebo
b) právní mocí rozhodnutí, jímž byla kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítnuta,
zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud byl žalobě proti rozhodnutí
České národní banky o odnětí licence přiznán odkladný účinek.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Likvidace banky
(1) Zrušuje-li se banka s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz banky z obchodního
rejstříku, pouze Česká národní banka může podat návrh na
a) jmenování likvidátora,
b) odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora,
c) zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence.
(2) Soud rozhodne o návrhu České národní banky podle odstavce 1 bez jednání
a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední
desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní
účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na
písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance,
která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem
na auditu v bance podílela.
(4) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které
se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39
tohoto zákona obdobně.
(5) Likvidátor předkládá České národní bance a Garančnímu systému bez zbytečného
odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s občanským
zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev,
a na písemné vyžádání České národní banky a Garančního systému další podklady nezbytné
k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.
(6) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních jednání
(§ 12 odst. 2).
(7) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku
banky. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových
výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za bankou ve výši vyplacených
částek. Česká národní banka stanoví vyhláškou způsob stanovení náhrady hotových výdajů
a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty.
ČÁST DVANÁCTÁ
PŘESTUPKY
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) přijme vklad v rozporu s § 2 odst. 1,
b) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez
této licence,
c) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,
d) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
e) jako osoba jednající ve shodě
1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou
účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle
§ 20 odst. 3, nebo
2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15, nebo
f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje
nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se
dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady
banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než členského státu
se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4 písm. c) současně zastává funkce
ve větším než povoleném rozsahu.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady
banky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle
§ 26b odst. 1.
(5) Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční banky se sídlem v jiném
než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím
své pobočky, nebo jako osoba ve vedení této pobočky se dopustí přestupku tím, že
neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 2.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo
odstavce 3,
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a) až e); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze
uložit pokutu do 130 000 000 Kč.
(1) Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci banky seznámila s
údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku tím, že poruší
povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 4.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající
funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(3) Pracovník banky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen
dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost
podle § 39.
(4) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí
přestupku tím, že neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle
§ 41d odst. 4 a 5 a § 41g odst. 5.
(5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí
přestupku tím, že neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(6) Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v
žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení
žádosti.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3 nebo 6.
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) přijme vklad v rozporu s § 2,
b) neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady
nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě,
c) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez
této licence,
d) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,
e) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
f) jako osoba jednající ve shodě
1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou
účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle
§ 20 odst. 3, nebo
2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15, nebo
g) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje
nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu
České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou
kontrolním řádem.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zahrnutá do
konsolidačního celku se dopustí přestupku tím, že
a) nesdělí České národní bance informace potřebné pro provádění dohledu
na konsolidovaném základě nebo sdělí informace nepravdivé, zkreslené, zamlčí podstatné
informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,
b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost
poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě.
(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci
s péčí řádného hospodáře.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se
dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné
údaje nezbytné pro posouzení žádosti.
(6) Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí přestupku
tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční jiné činnosti po dni zániku licence.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g),
d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo
odstavce 3 nebo 5,
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), c) až f) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč,
f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého
ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní
období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013,
g) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého
ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně
předcházející účetní období.
(1) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu,
člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval požadavky podle § 26g
odst. 5, nebo
b) v rozporu s § 26g odst. 6 předem neinformuje Českou národní banku
o navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží požadované podklady.
(2) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž
účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili
k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, se dopustí přestupku tím, že nesdělí uživateli platebních služeb nebo držiteli
elektronických peněz na jeho žádost informace podle § 41f odst. 10.
(3) Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní
prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu nebo platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž
účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili
k provedení platební transakce13), nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo pobočce zahraniční banky
podle § 41f odst. 7, nebo
b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.
(4) Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí
přestupku tím, že
a) založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
b) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a §
5g odst. 1, nebo
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
odstavce 2 nebo 3,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.
Přestupky banky
(1) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) uskuteční činnost v rozporu s licencí,
b) zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
c) začne vykonávat činnost na území hostitelského státu v případě, kdy
1. je informována
podle § 5g odst. 2 věty první orgánem dohledu domovského státu o tom, že její oznámení
nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, nebo
2. neuplyne lhůta 2 měsíců
podle § 5h odst. 2, pokud neobdrží informaci podle § 5h odst. 1,
d) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a
§ 5g odst. 1,
e) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez
zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv
z nich České národní bance podle § 5i,
f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
g) neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky
podle § 9 odst. 2,
h) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až
4,
i) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst.
8,
j) nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o
tomto postupu neinformuje,
k) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
l) nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
m) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje
zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost
a stabilitu banky,
n) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou
pro ni nápadně nevýhodné, nebo
o) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.
(2) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené
tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle § 8b,
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením
nebo rozhodnutím Evropské komise,
b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím
podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle
čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových
požadavků a podmínky pro užívání základních a interních přístupů pro výpočet kapitálových
požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d,
d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné
údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku
bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského
státu, nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v
tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
f) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné
údaje o kapitálových požadavcích stanovené v čl. 101 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
g) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice,
h) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní
banky podle § 20d,
i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí nesprávné anebo
neúplné údaje o
1. velkých expozicích,
2. pákovém poměru,
3. likviditě,
j) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle
čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst.
1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými
nebo nesprávnými údaji,
l) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem,
m) nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 17 nebo 18,
n) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu
banky v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nebo
o) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního
orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.
(3) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy
podle § 12c,
b) nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, §
16a nebo § 24 anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované
účasti nebo neprokáže splnění podle čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013, nebo
d) neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1.
(4) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,
b) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet banky,
c) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po
dobu 10 let,
d) nezajistí, aby auditor provedl
1. ověření účetní závěrky banky podle
§ 22 odst. 1 písm. a),
2. ověření řídicího a kontrolního systému banky podle § 22
odst. 1 písm. b),
3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního
systému podle § 22 odst. 1 písm. c),
4. ověření uveřejňovaných údajů podle čl. 431
až 455 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst.
4,
f) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl
auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
g) nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle
§ 23 odst. 1,
h) v rozporu s § 23 odst. 2
1. nerozhodne při schvalování účetní závěrky za příslušné
období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo
2. neuhradí ztrátu bez
zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady,
i) nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané
lhůtě České národní bance,
k) neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí
vydaném na základě § 26k odst. 7.
(5) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje
nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,
b) poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst.
2,
c) poruší povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
d) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst.
3 až 5 a 7,
e) nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního
tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné
ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká,
f) neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v
registru podle § 38a odst. 2,
g) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá
v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
h) nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,
i) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle
§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n,
j) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3,
k) použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a
8 v rozporu s § 41f odst. 9,
l) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými
státy, nebo
m) neinformuje klienta podle § 16 odst. 8 nebo § 41s odst. 1 nebo informuje klienta
podle § 16 odst. 8, aniž by byl dodržen postup pro uveřejnění oznámení podle § 16
odst. 10.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e),
h) nebo i),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g),
j) až n),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
o), odstavce 3 písm. a), b), d), odstavce 4 nebo odstavce 5,
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné
výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního
obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje
položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho ovládaná banka; není-li možné
výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10% čistého ročního
obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně
předcházející účetní období.
(1) Banka, která má na základě § 8b odst. 4 povinnost zavést a udržovat
řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, se dopustí přestupku tím, že
nezajistí, aby organizační uspořádání a jiné mechanismy uvedené v § 8b odst. 1 a
používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly
z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního
celku a pro účely výkonu dohledu.
(2) Banka, která má významné postavení na finančním trhu České republiky,
se dopustí přestupku tím, že neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Tuzemská ovládající banka nebo odpovědná banka ve skupině finanční
holdingové osoby anebo odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky se
dopustí přestupku tím, že
a) neoznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit
osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu dohledu České národní
banky podle § 26g odst. 2, nebo
b) nezajistí audit informací podle § 26g odst. 3.
(4) Banka se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 26g odst.
4 sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku nebo řídit rizika s
nimi spojená anebo je podrobit odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.
(5) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby,
odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky, banka ve skupině smíšené
holdingové osoby a odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou,
které jsou členy konsolidačního celku podléhajícího bankovnímu dohledu České národní
banky, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností na konsolidovaném
základě podle § 26f odst. 1 nebo čl. 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 50 000 000
Kč.
Přestupky zahraniční banky se sídlem v členském státě
(1) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku
tím, že
a) uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s
§ 5c až 5m,
b) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo
jeho změny,
c) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až
4,
d) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností
klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
e) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,
f) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po
dobu 10 let,
g) nesplní některou z informačních povinností podle § 24,
h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě
§ 26 odst. 1,
i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst.
2,
k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech
záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst.
3 až 5 a 7, nebo
m) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými
státy.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h)
až m).
Přestupky zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě
(1) Zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává
na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí
přestupku tím, že
a) uskuteční bankovní činnosti na území České republiky bez licence
udělené podle § 5,
b) uskuteční bankovní činnosti v rozporu s licencí,
c) přijímá vklady, poskytuje úvěry nebo vykonává další činnosti po
dni zániku licence,
d) nedisponuje řídicím a kontrolním systémem podle § 8b odst. 1 a 2,
e) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo
jeho změny,
f) neuveřejní informace podle § 11,
g) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím
podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle
§ 11 odst. 7,
h) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst.
8,
i) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností
klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
j) nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 7,
k) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje
zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost
a stabilitu zahraniční banky,
l) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou
pro ni nápadně nevýhodné, nebo
m) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku
tím, že
a) neudržuje průběžně kapitálový poměr podle § 12a odst. 1,
b) v rozporu s § 24 odst. 2 nesdělí České národní bance údaje nebo
poskytne neúplné anebo nesprávné údaje,
c) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 12a odst. 3,
d) poruší některé z pravidel podle prováděcího právního předpisu vydaného
k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1, nebo
e) nedodržuje podmínky stanovené v § 13.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na
území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku
tím, že
a) nesplní některou z informačních povinností podle § 16b odst. 1,
b) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem
ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty,
c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,
d) neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle
§ 21 odst. 2,
e) nezajistí, aby auditor provedl
1. ověření účetní závěrky zahraniční
banky,
2. ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky,
3. vypracování
zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému,
f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst.
4,
g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl
auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst.
1,
i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech
záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst.
3 až 5 a 7,
m) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá
v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
n) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle
§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n, nebo
o) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až i),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. l),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d),
j) až m), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až k), m), n) nebo o).
Společná ustanovení
zrušen
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.
(2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí
o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních
údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení
shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(4) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po
dobu 5 let.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Společná ustanovení
(1) Banky a pobočky zahraničních bank poskytují klientům služby na smluvním
základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka nebo pobočka
zahraniční banky odmítnout.
(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů
zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno,
vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní
obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí
být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní
pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení
o bankovním tajemství (§ 38).
(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech
a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. Tím není dotčena možnost podat zprávu
o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství,
na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.
(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního
tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního
dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace
o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením
povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho
obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo při plnění povinnosti předávat
údaje podle zákona o centrální evidenci účtů.
(3) Zprávu o záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka
jen na písemné vyžádání
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní
zákon;9)
c) správcům daně za podmínek podle daňového
řádu,
d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního
předpisu9c),
e) Finančnímu analytickému úřadu za podmínek, které stanoví zákon o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo
zákon o provádění mezinárodních sankcí,
f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně
dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění
ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách
a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního
zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení
o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to
platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní
pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního
zákona,9b)
i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků
poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti
podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem
soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských
služeb České republiky,
k) Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí pro účely výkonu dohledu podle zákona upravujícího sdružování v politických
stranách a politických hnutích.
l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva
vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c),
m) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo
předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii
České republiky,
n) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle
zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, nebo
o) Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování
vývozu se státní podporou.
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou
záležitost identifikovat.
(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů
sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po
dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího
vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách
oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech
týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje
na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(5) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu
podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele35) na písemné vyžádání a za podmínek
stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele35) číslo nebo jiný jedinečný
identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi,
který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn
nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(6) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných
nákladů.
(7) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem
výkonu rozhodnutí číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor svého klienta a identifikační
kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který
je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže,
že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla
škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení
ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.
(8) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu
delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené
zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může
nejdříve 30 dnů poté uveřejnit informaci o porušení povinnosti klientem, přičemž
smí uvést jen identifikační údaje klienta podle § 41c odst. 3 a označení porušené
povinnosti.
(9) Na pobočku banky z členského státu se použijí odstavce 2 až 8 obdobně
a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 8 a 11 obdobně.
(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního
tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez
souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu,
na jehož území podniká.
(11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli
platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu
předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.
(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně
se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o čísle účtu nebo
jiném jedinečném identifikátoru, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech,
které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím
právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou
mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat
získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka nebo pobočka zahraniční
banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky
přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce
1 od bank, poboček zahraničních bank10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní
zákon, informační databázi (dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup
banky, pobočky zahraničních bank, Evropská centrální banka, Česká národní banka
a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru
za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a povinnosti
mlčenlivosti. Banka nebo pobočka zahraniční banky je však povinna k údajům o klientech
získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup
k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských
států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu,
že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském
státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek
srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup
širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na
základě vzájemnosti se stávají součástí registru.
(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší
podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Klient má právo, za úhradu nákladů, na výpis informací, které jsou o
něm vedeny v registru.
(6) Oznámení banky nebo pobočky zahraniční banky o podezření, že byl spáchán
trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným
orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky je oprávněna nabízet, poskytovat
nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich též jménem a
na účet poskytovatele identifikačních služeb.
(2) Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba,
která není bankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační
služby a ve které mají podíl pouze banky nebo pobočky zahraničních bank; tyto banky
nebo pobočky zahraničních bank jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních
služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb
jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle § 1 odst. 4 písm. c) oprávněni
umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci36) mimo rámec kvalifikovaného
systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí služby národního bodu pro
identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen "kvalifikovaný
systém"), pouze pokud je tento prostředek pro elektronickou identifikaci vydán a
je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného systému.
(2) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému použití prostředku
pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1, pokud
a) nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu,
která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo pobočky zahraniční banky postupovat
při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika, v souvislosti
s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a
b) po bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních
služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci
kvalifikovaného systému.
(3) Pokud banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou
identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému,
a) oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu
pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen
"správce národního bodu"), Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají
jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění,
b) nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické
identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona
o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti
se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické
identifikaci, a
c) budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat,
k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle
odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.
(4) Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, banka, pobočka zahraniční banky
nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají
jejímu dohledu.
(1) Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1 lze
rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo
výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud
a) splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň
záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální
technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou
identifikaci37) a
b) banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci
fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li
klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním
bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
1. za fyzické přítomnosti identifikovaného,
2.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace,
normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské
unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky
prostředků pro elektronickou identifikaci37) a který je vydáván a používán v rámci
kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci35),
nebo
3. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1,
který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň
došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci
a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka, pobočka zahraniční
banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl
identifikaci podle bodu 1 nebo 2.
(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě,
kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za
klienta
a) provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti
identifikovaného
1. osoba, která jedná za banku nebo pobočku zahraniční banky nebo
poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka,
pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost
za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího
některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
2.
úvěrová instituce podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona upravujícího některá opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud náleží
do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech jako banka, pobočka
zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, nebo
3. osoba, která jedná
za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná
úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této
osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a
b) informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího
některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky, pobočky
zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka,
pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný
prostředek pro elektronickou identifikaci.
(3) Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou
identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankou nebo pobočkou
zahraniční banky je možné provést pouze u
a) banky nebo pobočky zahraniční banky, která tento prostředek vydala
nebo
b) poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli
identifikačních služeb potvrzena bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která tento
prostředek vydala.
(1) Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle
§ 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních
systémech veřejné správy.
(2) Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít
prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, pobočkou zahraniční banky
nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které
vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného
systému.
(3) Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci
a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem
podle zákona o elektronické identifikaci je banka, pobočka zahraniční banky nebo
poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona
o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného
celku.
(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb
jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který bance, pobočce zahraniční
banky nebo poskytovateli identifikačních služeb umožňuje využívat údaje vedené v
informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále
jen "systém pro využívání údajů").
(2) Systém pro využívání údajů musí splňovat podmínky pro realizaci vazeb
mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle
zákona o informačních systémech veřejné správy.
(3) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování
záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního
právního předpisu38).
(4) Ministerstvo vnitra kontroluje, zda systém pro využívání údajů splňuje
podmínky podle odstavce 2. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že systém pro využívání
údajů nesplňuje podmínky podle odstavce 2, vyzve banku, pobočku zahraniční banky
nebo poskytovatele identifikačních služeb, aby v jím stanovené lhůtě zjednaly nápravu.
Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců.
(5) Ministerstvo vnitra může v případě, že systém pro využívání údajů ohrožuje
referenční rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy, znemožnit
využívání údajů prostřednictvím tohoto systému do doby, než bude zjednána náprava.
(6) Ustanovení zákona o základních registrech upravující identifikátory fyzických
osob a právnických osob a kód agendy, s výjimkou pravidla o identifikaci fyzické
osoby v jednotlivé agendě pouze jedním agendovým identifikátorem, se pro banku, pobočku
zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb použijí obdobně. Agendový
identifikátor fyzické osoby jednoznačně přiřazený záznamu o fyzické osobě v systému
pro využívání údajů se odvozuje rovněž z identifikátoru soukromoprávního uživatele
údajů podle zákona o základních registrech přiděleného bance, pobočce zahraniční
banky nebo poskytovateli identifikačních služeb.
(7) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu
veřejné moci pro výkon agendy se pro banku, pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele
identifikačních služeb použijí obdobně.
(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat
prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje
a) ze základního registru obyvatel,
b) z informačního systému evidence obyvatel,
c) z informačního systému cizinců,
d) z informačního systému evidence občanských průkazů a
e) z informačního systému evidence cestovních dokladů.
(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu,
c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený
za mrtvého nepřežil,
e) státní občanství a
f) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.
(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině,
místo a stát, kde se narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci
nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který
smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení
svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti
rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce
soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát nebo okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa pobytu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně
čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) číslo občanského průkazu,
b) datum vydání občanského průkazu,
c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d) datum skončení platnosti občanského průkazu.
(6) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou
a) číslo a druh cestovního dokladu,
b) datum vydání cestovního dokladu,
c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců,
informačního systému evidence občanských průkazů nebo informačního systému evidence
cestovních dokladů, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8) Z údajů uvedených v odstavcích 2 až 6 lze v konkrétním případě využít
vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné.
(9) Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky, pobočky
zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních
systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat,
je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d)
a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.
Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům
bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám
v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností
je uveden v § 38d až 38i.
(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o všech významných
skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro
řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci
splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení
pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce banky z členského státu
postup podle § 26,
b) odňatých licencích,
c) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,
e) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v
případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
f) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,
g) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených
zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,
h) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat.
i) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech
významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých
pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci
splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení
pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup
podle § 26,
b) udělených a odňatých licencích v informaci o udělené licenci vždy
uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému,
c) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,
d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů
zavedených ostatními bankami o
1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky
odpovídající 1 000 000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí
činností banky,
2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti
za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených
zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,
g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto
zákona,
h) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o organizační
struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se konsolidačního
celku, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,
i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle
§ 25a,
j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až
5, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,
m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5,
n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky
naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka
bez zbytečného odkladu,
o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování,
p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),
q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,
r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h),
s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají
odměňování,
t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26 odst.
7 a pokutách uložených za přestupek podle § 36a odst. 1 písm. a) až e), § 36c odst.
1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až k), m), n) a o) a § 36e odst.
3 písm. c), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byla tato opatření nebo
správní tresty uloženy,
u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
(3) Česká národní banka informuje Evropský bankovní výbor o licencích k výkonu
bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance nebo finanční
instituci, která má sídlo v jiném než členském státě.
(4) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví
o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy
Evropské unie.
(5) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika
o
a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem,
c)
zrušeno
,d) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 3 a údajích
uvedených v § 12o odst. 7.
(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké
penzijní pojištění31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5.
(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost
ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá
k řešení sporů mezi příslušnými orgány.
(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského
orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.
(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu
o
a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň
i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky
podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,
b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle §
5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat
služby, a o změně v oznámených údajích,
c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle
§ 5e odst. 1,
d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v
případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
e) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu.
(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského
státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z jiného než členského státu.
(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o
a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku
na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního
dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje
o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně
nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka
pobočku.
(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku
a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky banky z jiného než členského
státu příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má banka nebo banka pobočku.
(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence pobočce
banky z jiného než členského státu usiluje o koordinaci svého postupu s orgány bankovního
dohledu členských států, ve kterých má zahraniční banka pobočky. Nesnese-li věc odkladu,
Česká národní banka tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo
odebrat.
Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu
po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu nebo jej o provedení
této kontroly požádat.
Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států
(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu
jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž
území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.
(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré
informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která
vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční
stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení.
Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled
nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky,
zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém
poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru
systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech
vnitřní kontroly.
(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat
orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.
(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského
státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré
informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity
podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení
nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části
osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných
zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě.
Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena
likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V
takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o
plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti
přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu,
na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila
informace, které od něj obdržela.
(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví,
pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci,
zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené
lhůtě.
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě
(1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká národní
banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.
(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských
států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje
Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které
mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky nebo finanční
instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o
a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře
správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku, přičemž zahrnuty
jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné
pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním
celku,
b) postupech shromažďování informací od bank v konsolidačním celku a
ověřování těchto informací,
c) vývoji v bance nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně
ohrozit finanční situaci banky v konsolidačním celku,
d) závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu
uložených bance podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle
§ 26 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo
interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou
používaného interního přístupu nebo interního modelu,
(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká
národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled nad
osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled
na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající bankou o informace týkající se
přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví,
pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci,
zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené
lhůtě, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní
informaci z vlastního podnětu32).
(1) Česká národní banka před
a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,
b) uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného
významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a)
bodu 1,
c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu
nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 konzultuje tuto skutečnost s orgánem
dohledu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem,
jehož členem je dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost
rovněž týká.
(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1,
nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V
takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.
(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného
podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy
podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení
zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování
opatření obecné povahy podle § 26bb,
b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským
státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle
písmene a),
c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při
výkonu bankovního dohledu podle § 25c,
d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání
bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých
v souladu s tímto zákonem,
e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě
nad skupinou finanční holdingové osoby podle § 26e odst. 3 a informaci o změně příslušného
orgánu dohledu nad členem skupiny evropské ovládající banky nebo nad členem skupiny
evropské finanční holdingové osoby podle § 26c odst. 8 a 9,
f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při
výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro
převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
včetně uložených opatření.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného
druhu uveřejněnými orgány bankovního dohledu v jiných členských státech, a pravidelně
je aktualizuje.
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají
závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení
závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl.
7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících
osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících
osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob
na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě,
3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících
osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském
státě.
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají
žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo
splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl.
9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících
osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících
osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském
státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti
stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentní podíl
na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než
členském státě.
(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní
rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních
věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst.
2 až 5 a 7 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost
mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí
rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí
údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.
(2) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní
rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích,
které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta,
které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost
jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti
není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní
rady nebo členovi dozorčí rady téže banky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce
nebo pracovní činnosti.
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního
vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle
tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.
(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence
nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení
správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla
úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí
do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců
ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20
odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících
řízení od příslušných orgánů.
(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných
rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 34 odst.
1 a § 40 odst. 2.
(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada
České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí
o uložení pokuty podle části dvanácté nebo o odnětí licence. Ustanovení správního
řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.
(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují
předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Pojištění pohledávek z vkladů
(1) Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém
zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2) Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.
(3) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu se účastní systému
pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Povinnost přispívat do Fondu se na banku nebo pobočku banky z jiného než členského
státu nevztahuje ode dne zániku licence podle § 7a.
(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a poboček bank z jiného než členského
státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace,
návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona
o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy
z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních
řízení.
(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám,
poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady Garančního
systému spojené se správou Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků,
z mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg nebo z dotací nebo návratných finančních
výpomocí podle § 41ch.
(6) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou
a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Garanční systém s předstihem
upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné
postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro
účely uvedené v § 38 odst. 2 až 5 a 7, § 41g odst. 1, § 41n, § 41o odst. 2, § 41o
odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 6 a § 39 odst.
3 se použije obdobně.
(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při
splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně,
evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených
vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o
pohledávky uvedené v odstavci 2.
(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů
a) banky, pobočky banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního
družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti;
to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí
osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
b) finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti;
to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak
náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
c) pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
d) zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
e) státu,
f) obce, kraje, městské části hlavního města Prahy a obdobné zahraniční
osoby, není-li dále stanoveno jinak,
g) představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout
do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a
h) pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného
činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti
trestné činnosti.
(3) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna
zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho
vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky
z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li
přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,
b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její
sídlo a identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno,
c) u svěřenských fondů nebo obdobných zařízení podle práva jiného státu zapisovaných
do evidence podle zvláštního právního předpisu označení svěřenského fondu, identifikační
číslo svěřenského fondu nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno,
a identifikační údaje svěřenského správce podle písmene a) nebo b).
(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu,
ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu
potvrzujícím přijetí vkladu.
(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné
papíry.
(6) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny, pokud obci nebo kraji
náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení
daní a obec nebo kraj doloží bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu,
že výše skutečných daňových příjmů dané obce nebo kraje za období uvedené v odstavci
8 nepřesáhla částku odpovídající 500 000 EUR. Částka pro účely určení výše daňových
příjmů obce nebo kraje se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou
národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
(7) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny od začátku kalendářního
roku, v němž mají být pohledávky z vkladů pojištěny podle odstavce 8, nebo ode dne,
kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů obce nebo
kraje splňují podmínky pro jejich pojištění, a to podle toho, který okamžik nastane
později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 8.
K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží.
(8) Obec nebo kraj dokládá bance nebo pobočce banky z jiného než členského
státu výši svých daňových příjmů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní
skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být
pojištěny pohledávky z vkladů dané obce nebo kraje.
(9) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu vydá bez zbytečného
odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 8 obci nebo kraji potvrzení,
zda a po které období jsou pohledávky z vkladů obce nebo kraje pojištěny.
(10) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést
evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst.
4 a 5 a § 41n) poskytovat tyto údaje Garančnímu systému. Ministerstvo financí stanoví
vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.
(1) Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální
výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.
(2) Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku
banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody
výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem
krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní
banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu
koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.
(3) Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního
sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.
(4) Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných
pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající
100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní
banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v
příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek
z vkladů.
(5) Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých
pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient
upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve
výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději
do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti
na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne
pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká
národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních
příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek
z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto
poklesu.
(1) Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém
o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo pobočce banky z jiného než členského
státu.
(2) Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím
dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného
platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil
hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům
Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční
systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost,
likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně
v závislosti na výši ročního příspěvku.
(3) Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný
aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto
aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který
by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33).
(4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí stanovený
roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti
rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo
pobočky banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(1) Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad,
Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní
banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.
(2) Česká národní banka stanoví bance nebo pobočce banky z jiného než členského
státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle § 41ca
odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného
mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek
z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit i vyšší sazbu
mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup sazbu mimořádného příspěvku.
(3) Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání
rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance nebo
pobočce banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný
příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku.
Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu.
(5) Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo
pozastavit povinnost banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu zaplatit
mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky,
a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku
takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou
uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční
systém o tomto rozhodnutí.
Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda
a v jaké výši banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatily příspěvek.
Je-li banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením
příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem.
Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.
Příspěvek se stanovuje a platí v české měně.
V případě rozdílu mezi výší ročního příspěvku podle § 41ca nebo mimořádného
příspěvku podle § 41cc, která byla zaplacena, a výší ročního nebo mimořádného příspěvku,
která měla být pro dané období správně stanovena, se ustanovení zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu upravující následky zrušení rozhodnutí
o stanovení příspěvku36) použijí obdobně.
(1) Nepostačují-li prostředky Fondu získané z výnosů z investování peněžních
prostředků k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu, navrhne
Garanční systém České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků
k úhradě těchto nákladů. Garanční systém návrh na výběr mimořádných provozních příspěvků
řádně odůvodní, včetně uvedení důvodů, pro které nelze uhradit náklady Garančního
systému spojené se správou Fondu z výnosů z investování peněžních prostředků.
(2) Česká národní banka na základě návrhu Garančního systému rozhodne o výběru
mimořádného provozního příspěvku a stanoví výši mimořádného provozního příspěvku
banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu a termín jeho zaplacení. Výši
mimořádného provozního příspěvku stanoví Česká národní banka tak, aby podíl mimořádného
provozního příspěvku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu na celkové
výši mimořádných provozních příspěvků odpovídal podílu ročního příspěvku banky nebo
pobočky banky z jiného než členského státu na celkové výši ročních příspěvků podle
§ 41ca odst. 2.
(3) Česká národní banka stanoví termín pro platbu mimořádného provozního
příspěvku tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení ročního
příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.
(4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný
provozní příspěvek v termínu stanoveném Českou národní bankou. Podání rozkladu proti
rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného provozního příspěvku banky nebo pobočky
banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
Pokud není vzhledem k okolnostem možné získat peněžní prostředky k úhradě
nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu výběrem mimořádných provozních
příspěvků podle § 41cg, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná
finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu
poskytne poté, kdy
a) Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti
banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným
osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení
bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že
banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady, nejeví
se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo pobočka
banky z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její
finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že
tak bude moci učinit, nebo
b) soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí
z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady,
na které se vztahuje pojištění.
(2) Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a),
nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se
považuje za rozhodný den.
(3) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci
o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm.
a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) Česká národní
banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu
a Garančnímu systému.
(4) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce jsou povinni do 3 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout
Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle
§ 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5.
(5) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout
Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle
§ 41r odst. 2, které je bance, bývalé bance, pobočce banky z jiného než členského
státu, bývalé pobočce banky z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci,
zástupci správce nebo insolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle § 41f
odst. 7 a 8.
(6) Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví
den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, vhodným způsobem
je spolu s výzvou podle § 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí
a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční
systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí,
jde-li o náhrady podle odstavce 7.
(7) Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví
den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují
osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo
financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém
tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.
(8) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 4 a 5 oznámí Garanční systém
neprodleně České národní bance.
(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné
osoby u banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů
na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li
bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to,
že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo pobočka banky z jiného než členského
státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném
dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný
účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází
daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle
kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky
z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu,
v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným
s pohledávkou z vkladu. Pro určení osoby oprávněné na plnění z Fondu je rozhodující
stav k rozhodnému dni.
(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce
1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné
banky. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v
němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou
pro rozhodný den.
(3) Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea,
že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu
a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou
náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle §
41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou
v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou
osobu u jedné banky (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně
státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní
bankou pro rozhodný den.
(4) Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém
vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného
dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu
za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(5) Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje
až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné
osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby
podle § 41f odst. 7 a 8.
(6) Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce
3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské
úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle
zákona o advokacii nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy
podle zákona o realitním zprostředkování.
(7) Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky
téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé
pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše
pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském
státě.
(1) Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění
podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal
ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet oprávněné osoby; připsáním částky
na účet se rozumí okamžik, jímž se tato částka poprvé dostala do dispozice oprávněné
osoby v důsledku platební transakce, která je
a) úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží
k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem
na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh
byl podán před rozhodným dnem,
b) vyplacením vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství,
pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je
vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem
o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění,
c) vyplacením pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity
nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění,
d) vyplacením vypořádání dědictví, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným
rozhodnutím soudu o dědictví,
e) vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním
příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní
společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání,
f) vyplacením odstupného při výpovědi z pracovního poměru, při které
náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odstupného při rozvázání
pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku
práce, vyplacením odbytného nebo odchodného vyplaceným při skončení služebního poměru
rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu
odbytného nebo odchodného, a odchodným vyplaceným při skončení služebního poměru
fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické
osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo
doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti
a vyúčtováním mzdy,
g) vyplacením pojistného plnění pro případ újmy způsobené trestným činem,
pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením
o vyplacení pojistného plnění,
h) vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného
obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu
o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání
bezdůvodného obohacení,
i) vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo
o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím
ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené
rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo
j) vyplacením peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo
rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti nebo obdobným zahraničním potvrzením.
(2) Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání
částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat,
lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho
zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.
To neplatí, je-li možnost nakládat s touto částkou vyloučena smluvně.
(3) Pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle
notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii
a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den
připsání částky podle odstavce 1 na účet oprávněni s touto částkou nakládat podle
protokolu o příslušné notářské úschově nebo smlouvy o správě peněžních prostředků,
lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, oprávněná
osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nabude oprávnění s touto částkou poprvé
nakládat.
(4) Podmínky notářské nebo advokátní úschovy a datum, ke kterému osoba podle
odstavce 2 nebo 3 nabyla oprávnění s touto částkou poprvé nakládat, musejí být Garančnímu
systému doloženy spolu s žádostí podle § 41eb odst. 1.
(1) Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu
systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok
na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku
z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou
osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu
zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského
státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce
správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4
měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady
za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(3) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení
nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle odstavce
2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem.
(4) Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě,
jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a
způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení
výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději
4 měsíce od rozhodného dne.
(5) Pokud oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o
zvýšenou náhradu podle odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok
na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti,
je rozhodným dnem pro začátek běhu lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 a pro stanovení
dne výplaty náhrady podle odstavce 4 den skončení řízení o pozůstalosti.
(6) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně
České národní bance.
(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku
z vkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje,
pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky
těchto spolumajitelů.
(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto
již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo pobočce banky z jiného než
členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující
pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu
stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo pobočka banky
z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou
pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle
odstavce 1 je banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu povinna předložit
Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek
připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu
systému.
(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným
osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob
měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada
se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost
bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici
s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném
v § 41c odst. 3 a banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaznamená
tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí
vkladu, a ve své evidenci.
(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni
se nepřihlíží.
(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž
účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili
k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo pobočce
banky z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou
v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku
do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují
uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne
platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických
peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného
vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele
platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést
evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance nebo pobočce banky z jiného
než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení
žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. Banka s těmito osobami sjedná
písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála
povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do
Fondu.
(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu
jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu14), a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány
prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.
(9) Údaje, které banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu získá
od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka nebo pobočka banky z jiného než členského
státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu systému
podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 5 a 7.
(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni
sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost
informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční
banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební
styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce
nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
(1) Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje
a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
(2) Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty
náhrad za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení
nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů,
které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto
trestnou činnost.
(3) Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu
náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých
a) zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady,
b) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu
předmětem právního sporu,
c) je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je
předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle zvláštního právního předpisu
nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací,
d) má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty
náhrad, nebo
e) banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka
banky z jiného než členského státu nebo likvidátor, správce, zástupce správce nebo
insolvenční správce nepředá Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 z
důvodu popírání existence pohledávky z vkladu bankou, bývalou bankou, pobočkou banky
z jiného než členského státu, bývalou pobočkou banky z jiného než členského státu
nebo likvidátorem, správcem, zástupcem správce nebo insolvenčním správcem.
(4) Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2
a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.
(5) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d
odst. 4 nebo 5 nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu
náhrad podle odstavců 2 a 3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví
o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.
(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě,
nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde na
základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky nebo
pobočky banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni.
(7) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České
národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.
(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst.
4 a 5 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance nebo pobočce banky z jiného
než členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2) Garančnímu systému dnem podle odstavce 1 vzniká pohledávka vůči bance
nebo pobočce banky z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob na
plnění z Fondu. Tato pohledávka je k okamžiku jejího vzniku splatná.
(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode
dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle
§ 41eb odst. 4 a 5. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato
promlčecí lhůta neběží.
(1) V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle §
41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených
náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční
systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty,
byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní
prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu
být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši
ze státního rozpočtu.
(2) Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud
a) není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených
náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu,
b) využil mimořádných příspěvků podle § 41cc,
c) se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených
náhrad,
d) není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění
pohledávek z vkladů,
e) požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu
krytých pohledávek z vkladů,
f) informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr,
výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a
g) zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí;
úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.
Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem
výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve
výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby
trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky
podle § 41i odst. 2 obdobně.
(1) V případě, že si Garanční systém obstaral peněžní prostředky na trhu
vydáním dluhových cenných papírů nebo byl Garančnímu systému poskytnut úvěr nebo
návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu podle § 41i, Česká národní banka rozhodne
o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího
po kalendářním roce, ve kterém byly dluhové cenné papíry vydány nebo úvěr nebo návratná
finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně
následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly závazky z dluhových cenných papírů,
úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu splaceny, rozhodne Česká
národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.
(2) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní
banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém
úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.
zrušen
Banka a pobočka banky z členského státu nesmí v reklamě využívat rozdílů
pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy ani zmiňovat neomezené pojištění
pohledávek z vkladů. Banka a pobočka banky z členského státu může v reklamě uvést
pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto
systému.
(1) Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost
systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem
financí, bankami a pobočkami bank z jiného než členského státu, které jsou povinny
Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být
kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst.
2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout
údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém
povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.
(2) Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému
pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení
tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně
nutnou.
(3) Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku
oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem
prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené
podle § 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského
státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce
správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d
odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané
na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních
systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států, včetně osob zprostředkujících
vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění
vkladů z členských států. Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou
národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.
(2) Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě
náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky
z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j.
(3) Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2
Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku.
(4) Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může
Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti
bankovnictví28).
(1) V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost
na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu
náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu
s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito
pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní
prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční
systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů.
(2) V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost
na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém
pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů
v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným
osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání
provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání
v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní
prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek
z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů
měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.
(3) Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského
státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou
mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku,
ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému
provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši
převedených pohledávek z vkladů.
(4) Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného
členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného
provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato
zahraniční banka účastna.
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních
systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států.
(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu,
může být v případě úpadku
a) zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost
na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty
náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského
státu, jehož se zahraniční banka účastní,
b) banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí
prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční
systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu.
(1) Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije
a) úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči
níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem
účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo
b) úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka,
vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka
banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu.
(2) Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle
§ 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk,
který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout
Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel
účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem
účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje vkladatele o fúzi nebo
rozdělení banky, přeměně banky na pobočku zahraniční banky, převodu jmění na banku
jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím
účinnosti těchto právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení této
lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability.
(2) Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce
1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky
z pojištěných vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku
jejich pojištěné vklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.
ČÁST PATNÁCTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989
Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky
podle tohoto zákona.
Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry
podle tohoto zákona.
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do dne
1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem
uvedeným v § 11c.
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená
globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně
předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a
za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
(1) Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 %
použije sazba 3 %.
(2) Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné
instituce pro rok
a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.
(1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria,
požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst.
9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst.
9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst.
4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České
národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí
Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce
České národní banky.
Garanční systém provede první zátěžový test systému pojištění pohledávek
z vkladů podle § 41n odst. 2 do 3. července 2017.
(1) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek banky a pobočky banky z jiného než
členského státu do Fondu 0,04 %z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za
příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů banka
a pobočka banky z jiného než členského státu propočítává podle stavu pojištěných
pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním
čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž
dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně
se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den,
ke kterému je prováděn výpočet.
(2) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek spořitelního a úvěrního družstva
do Fondu 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní
čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů spořitelní a úvěrní družstvo
propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého
kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž
připsání vznikl členovi nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek
z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený
Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.
(3) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,02
% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí.
Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle
stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce
v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl
vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.
(4) Do 31. prosince 2015 banka, pobočka banky z jiného než členského státu,
spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna zaplatí příspěvek do Fondu za
příslušné kalendářní čtvrtletí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího
po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho
nezaplacení informuje Garanční systém neprodleně Českou národní banku. Je-li banka,
pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební
spořitelna s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Garančnímu
systému úroky z prodlení stanovené podle občanského zákoníku.
Česká národní banka při stanovení výše ročního příspěvku banky podle § 41ca
odst. 2 postupuje tak, aby do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň
0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato lhůta se prodlužuje do 3. července
2028, pokud dojde před jejím uplynutím k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši
převyšující 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato povinnost zaniká
okamžikem, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek
z vkladů. Od tohoto okamžiku Česká národní banka postupuje podle § 41ca odst. 4 a
5.“.
Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností
tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková
újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému
má odvodovou nebo daňovou povinnost.
Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Vybraná ustanovení novel
Přechodná ustanovení
1. Banka, která nemá vydány své akcie, se kterými je spojeno hlasovací právo,
výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých akcií do souladu s požadavkem
§ 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na bance,
je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do jednoho měsíce ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se až
do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, řídí dosavadními předpisy.
4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem
podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to
do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení
Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým osobám,
které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit
jako banka u Pragobanky, a. s. Praha, nyní v konkursu, u Universal banky, a. s.,
Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu,
(dále jen "banky"), dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí
i cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení
působit jako banka až do výše 4 miliónů Kč každému vkladateli.
Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g,
mimo odstavce
2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že
vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení
výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající
se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena každému,
kdo byl vkladatelem u výše uvedených bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí
jejich povolení působit jako banka. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických
osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad
se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou
náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem
bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle
tohoto ustanovení musí být zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Společná a přechodná ustanovení
1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem,
ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, stanoví jinak než ustanovení
zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění dosavadních předpisů a tohoto zákona,
použijí se ustanovení této smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné
mezinárodní smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993.
2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, (dále
jen "tento zákon") vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na
další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy,
která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika
vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem
1993.
3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího podnětu
bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních předpisů na území České
republiky bankovní licence v souladu s tímto zákonem; bankovní licence budou rovněž
vydány zahraničním bankám, jejichž pobočky působí na území České republiky podle
dosavadních právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence nabude
právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno podle dosavadních
právních předpisů.
4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6 tohoto
zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve veřejných
obchodních společnostech a komanditních společnostech do souladu s tímto zákonem
do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů vypočítávají
v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke dni 1. 12. 1998; v případě
Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě
Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999.
7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond pojištění
pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši práv vkladatelů na plnění
z Fondu pojištění pohledávek z vkladů.
Přechodná ustanovení
Osoba, která se v důsledku účinnosti tohoto zákona stane finanční holdingovou
společností, ačkoli jí podle dosavadní právní úpravy nebyla, a osoby náležející do
skupiny této finanční holdingové společnosti uvedou svou činnost do souladu s ustanoveními
tohoto zákona nebo vyhlášky České národní banky, upravujícími činnost finanční holdingové
společnosti a jejich skupiny, nejpozději do 31. prosince 2006.
Přechodné ustanovení
Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost
a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a
to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.
zrušen
Přechodná ustanovení
Do 31. prosince 2007 se na banku nevztahuje § 12c zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tuto
dobu banka používá pro výpočet kapitálových požadavků základní přístup odpovídající
dosavadním pravidlům kapitálové přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká
národní banka vyhláškou podle § 12a odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání tohoto základního
přístupu neprovádí Česká národní banka vůči této bance přezkum a vyhodnocování stanovené
v § 25 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení
1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo s
uzavřením ovládací smlouvy s bankou udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas s
nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo jejím ovládnutím udělený
podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.
3. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje
podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle
dosavadních právních předpisů.
4. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti
na bance nebo uzavřením ovládací smlouvy s bankou zahájená do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
Přechodná ustanovení
1. Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a spořitelních
a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část kalendářního roku, která končí
posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, se použije
§ 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se
násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od začátku kalendářního
roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli
je číslo 12. Takto stanovený příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební
spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení
kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyde účinnosti.
2. Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce,
poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry jsou
povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a §
41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím, poskytovatelům
platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými papíry v ustanovení § 41f
odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, platí předchozí věta obdobně.
3. Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na plnění
z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje
se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení
1. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle zákona
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nepožádá o povolení působit jako ratingová agentura podle zákona č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění tohoto zákona účinném ode dne nabytí účinnosti,
a podle přímo použitelného předpisu Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách
(dále jen „nařízení“) do 7. září 2010, vyškrtne ji Česká národní banka ze seznamu
agentur pro úvěrové hodnocení marným uplynutím této lhůty. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí
se nevydává.
2. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle dosavadních
právních předpisů požádá o povolení působit jako ratingová agentura podle nařízení
a tato žádost je zamítnuta, vyškrtne tuto osobu Česká národní banka ze seznamu podle
bodu 1 s účinností ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se povolení
neuděluje. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.
3. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence
podle práva Evropských společenství, zajistí splnění povinnosti stanovené v § 12b
odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových
požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která splňovala
požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nebo na jeho základě a která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení
1. Jestliže lhůta stanovená v § 26k odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince
2012, činí 6 měsíců.
2. Banka zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku I bodě 10
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona
upravujícími systém odměňování.
Přechodná ustanovení
1. Banka nebo pobočka banky, prostřednictvím které vykonává na území České
republiky bankovní činnosti zahraniční banka se sídlem v jiném státě než v členském
státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském
prostoru, které byly oprávněny vykonávat činnosti uvedené v § 1 odst. 3 písm. m)
zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí
výkon těchto činností ve vztahu k investičním nástrojům, pokud nemají nebo do 3 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezískají oprávnění k výkonu činnosti podle
§ 1 odst. 3 písm. h) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o udělení povolení podle § 1 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení
1. Banka je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 8 odst. 4
písm. c) a § 8 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 1. července 2014. 2. Pobočka banky z členského státu postupuje
podle § 5a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pokud se jedná o § 14 odst. 1 větu druhou zákona
č. 21/1993 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
do dne 31. prosince 2014.
3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí
podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle
dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení
1. Banka a pobočka zahraniční banky sdělí klientovi, se kterým uzavřela smlouvu
o účtu nebo od něj přijala vklad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, informace
podle § 11 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pohledávky z vkladů, které podléhaly ochraně poskytované systémem pojištění
pohledávek z vkladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nadále již nebudou
podléhat ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, podléhají ochraně
poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů podle zákona č. 21/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až do stanoveného data jejich
splatnosti, pokud byly tyto vklady evidovány u banky nebo pobočky zahraniční banky
nebo spořitelního a úvěrního družstva přede dnem 2. července 2014 a pokud byla při
jejich založení stanovena splatnost jiná než na viděnou.
Přechodná ustanovení
1. Oprávnění provádět platební styk a zúčtování podle § 1 odst. 3 písm. c)
zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oprávnění poskytovat platební
služby a vydávat elektronické peníze podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky, například platební
karty a cestovní šeky podle § 1 odst. 3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona považuje za oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky podle § 1 odst.
3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb a vydávání elektronických
peněz podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o udělení souhlasu České národní banky osobě nebo osobě jednající
ve shodě k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo jejímu ovládnutí,
které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Na osobu, která sama nebo jednáním ve shodě s jinou osobou nabyla nebo
zvýšila kvalifikovanou účast na bance přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
v době nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti nebyla povinna získat souhlas České
národní banky s nabytím nebo zvýšením této kvalifikované účasti, se ve vztahu k tomuto
nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí,
jako by jí tento souhlas byl udělen.
3. Likvidace banky zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. Řízení o rozkladu proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence
zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
5. Řízení o žalobě proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence
zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o
systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES
a 2009/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001
o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků
na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty
k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES.
Směrnice Komise
2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým
ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících
se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném
trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou
se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES,
pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání
a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES
ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES,
pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou
angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES,
pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled
nad zásadami odměňování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010,
kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES,
2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem
na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského
orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)
a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu
k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi
a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES
a 2006/49/ES.
2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993
Sb.
3b) § 10 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září
2009 o ratingových agenturách.
4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších
předpisů.
4a) Zákon č. 189/2004 Sb.
4b) § 4 odst. 2 písm. g) a h) a § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
6d) § 15 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.
6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a
úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s
cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon
o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
7b) Rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru orgánů
bankovního dohledu (2009/78/ES).
8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších
předpisů.
9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů.
9c) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004
Sb.
9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.
10) § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších
předpisů.
10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších
předpisů.
12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.
13) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
14) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.
Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o
změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
18) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní
rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších
předpisů.
19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o
změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
21) Čl. 129 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie
a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
23) Čl. 112 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
24) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
25) § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon
o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb.
31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a
zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení
rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
33) Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013.
34) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 ze dne 4. března
2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud
jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních
kritérií k určení kategorie zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný
vliv na rizikový profil instituce.
35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července
2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
35) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
36) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23.
července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se
stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro
elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce na vnitřním trhu.
38) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci
bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.