Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
558/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. prosince 1991,
kterým se mění a doplňují trestní řád a zákon
o ochraně státního tajemství
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízením soudním (trestní řád), ve znění
zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č.
29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 178/1990 Sb. a č. 303/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 4 na konci se připojuje věta: "K obsahu petic zasahujících
do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.".
Odstavec 9 zní:
"(9) V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce;
předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně
stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí
činí soudce.".
2. V § 6 odst. 1 se za slova "zákazu činnosti" vkládají slova "nebo zákazu
pobytu".
3. V § 8 odst. 1 se slova "orgánům sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejním orgánům".
Odstavce 2 a 3 znějí:
"(2) Údaje, které jinak jsou předmětem bankovního tajemství, smí v
přípravném řízení požadovat jen prokurátor. Vyšetřovatel nebo vyhledávací
orgán potřebují k takovému dožádání předchozí souhlas prokurátora. V řízení
před soudem může takové údaje požadovat předseda senátu.
(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní a
hospodářské tajemství ani státem uložená povinnost mlčenlivosti.".
4. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
"§ 8a
Poskytování informací o trestním řízení
(1) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost
poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Přitom dbají toho, aby
neohrožovaly objasnění skutečností důležitých pro posouzení věcí,
nezveřejňovaly o osobách, které mají účast v trestním řízení, údaje, které
přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud
pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti
němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2).
(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 orgány činné v trestním řízení odepřou
poskytnutí informací.".
5. V § 9 odst. 2 druhé větě se středník za slovem "vydání" nahrazuje
tečkou a slova "není-li příslušné řízení dosud v běhu, navrhne prokurátor jeho
zahájení" se vypouštějí.
6. V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Federálního policejního sboru,1) Policie České republiky2) a Policejního sboru Slovenské republiky3)
(dále jen "policejních sborů").".
V odstavci 12 se vypouštějí slova "národní" za slovy "ministerstvo" a
"ministr".
Dosavadní odstavce 2 až 12 se označují jako odstavce 3 až 13.
1) Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
2) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
3) Zákon SNR č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky.
7. V § 17 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
8. § 19 se vypouští.
9. Nadpis nad § 25 se vkládá pod označení tohoto paragrafu.
V odstavci 2 se na konci připojuje věta: "Tohoto souhlasu není třeba, jde-li o
odnětí a přikázání věci mezi vojenskými soudy.".
10. § 26 včetně nadpisu zní:
"§ 26
Příslušnost soudu k úkolům v přípravném řízení
K provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný soud, v jehož obvodě je
činný prokurátor, který podal příslušný návrh.".
11. V § 28 se slova "neovládá-li obviněný jazyk" nahrazují slovy
"prohlásí-li obviněný, že neovládá jazyk".
12. V § 29 odst. 2 se za větu prvou vkládá věta: "Nesouhlasí-li tento
orgán nebo předseda senátu s vyúčtováním náhrady a odměny tlumočníka,
rozhodne o jejich výši usnesením.".
13. V § 30 odst. 1 se za slovo "soudce" vkládá slovo "přísedící".
V odstavci 2 se za slovo "soudce" vkládají slova "nebo přísedící" a na konci
se připojuje věta, která zní: "Po podání obžaloby je vyloučen z vykonávání
úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení
nařídil domovní prohlídku, vydal příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě
osoby, na niž byla poté podána obžaloba.".
V odstavci 3 větě první se za slovo "soudce" vkládají slova "nebo přísedící".
14. § 31 zní:
"§ 31
(1) O vyloučení rozhoduje bezprostředně nadřízený orgán, a to na podkladě
oznámení osoby, o jejíž vyloučení jde, nebo na podkladě námitky některé ze
stran. Až do rozhodnutí těchto orgánů o vyloučení vykonávají osoby, o jejichž
vyloučení jde, jen ty úkony, které nesnesou odkladu.
(2) O tom, zda je vyloučen soudce nebo přísedící, rozhodne nadřízený soud
v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího
soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní
Republiky rozhodne jiný senát téhož soudu. Jestliže bylo rozhodnuto, že
soudce nebo přísedící je vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného
soudce nebo přísedícího.".
15. V § 33 odst. 1 větě druhé se za slovo "podávat" vkládají slova
"žádosti a".
V odstavci 2 se za slovo "bezplatnou" vkládají slova "nebo na obhajobu za
sníženou odměnu".
16. V § 35 odst. 1 se věta druhá a třetí nahrazují větou, která zní: "Pro
jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před soudem, se může
obhájce dát zastoupit svým koncipientem.".
17. V § 36 odst. 4 na konci se za slovo "léčení" doplňují slova "s
výjimkou ochranného léčení protialkoholního".
18. V § 36a odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova "nebo ve výkonu trestu
odnětí svobody".
V odstavci 2 písm. d) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se nové
ustanovení písmene e), které zní:
"e) jde-li o řízení proti odsouzenému, který zemřel.".
19. V § 38 odst. 1 poslední věta zní: "Pokud v této lhůtě nebude obhájce
zvolen, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby,
neprodleně ustanoven.".
20. § 39 zní:
"§ 39
(1) Obhájce ustanoví, a pominou-li důvody nutné obhajoby, ustanovení zruší
předseda senátu a v přípravném řízení soudce.
(2) Dojde-li ke spojení věcí ke společnému projednání a rozhodnutí a
obviněnému byl v každé z těchto věcí ustanoven obhájce, předseda senátu a v
přípravném řízení soudce zruší ustanovení těch obhájců, kteří byli ustanoveni
později. Došlo-li k ustanovení obhájců současně, zruší ustanovení těch
obhájců, kteří byli ustanoveni v řízení o méně závažném trestném činu.".
21. V § 40 poslední věta zní: "O zproštění rozhodne v řízení před soudem
předseda senátu a v přípravném řízení soudce.".
22. V § 50 odst. 2 se vypouštějí slova "a která je občansky bezúhonná".
Odstavec 3 zní:
"(3) Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve
kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může
být pouze advokát nebo osoba, která se může seznamovat se státním tajemstvím
na příslušném úseku.".
23. § 62 odst. 2 zní:
"(2) V případě potřeby, zejména při nařízeném předvedení, při neúspěšnosti
pokusu doručit jiným způsobem do vlastních rukou adresáta zásilku, u níž je
uložení vyloučeno, nebo při nebezpečí, že průtahem v doručování bude jednání
zmařeno, lze o doručení požádat i policejní orgán.".
V odstavci 4 se vypouštějí slova "nebo u místního národního výboru".
24. V § 63 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo u místního národního výboru".
25. V § 66 odst. 1 se číslovka "1 000" nahrazuje číslovkou "2 000".
26. § 68 včetně nadpisu zní.
"§ 68
Rozhodnutí o vazbě
Vzít do vazby lze toliko osobu, proti které bylo vzneseno obvinění (§ 163)
nebo které bylo sděleno obvinění (§ 169). Rozhodnutí o vazbě musí být
odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vazbě rozhoduje soud a v přípravném
řízení na návrh prokurátora soudce.".
27. § 69 včetně nadpisu zní:
"§ 69
Příkaz k zatčení
(1) Jestliže je dán některý z důvodů vazby (§ 67) a obviněného nelze
předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu,
vydá v přípravném řízení soudce na návrh prokurátora a v řízení před soudem
předseda senátu příkaz, aby byl obviněný zatčen.
(2) Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude
zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný
stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný
popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.
(3) Zatčení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou též
povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.
(4) Policejní orgán, který obviněného na podkladě příkazu zatkl, je
povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin dodat soudu, jehož soudce
příkaz vydal; není-li to výjimečně možné vzhledem ke značné vzdálenosti místa
zatčení od sídla soudu, jehož soudce příkaz vydal, musí být obviněný dodán
nejpozději do 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu. Nestane-li
se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
(5) Soudce, jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně
vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin
od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného jiný věcně
příslušný soudce, informuje o jeho výsledku soudce věcně příslušného soudu,
který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu
rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího
výslech obviněnému. Není-li obviněnému oznámeno rozhodnutí do 24 hodin od
doby, kdy byl dodán soudu nebo soudci provádějícímu jeho výslech, musí být
obviněný propuštěn na svobodu.
(6) V řízení před soudem rozhodne o vazbě zatčeného soudce.
(7) obviněného, který byl vzat do vazby, dodají do místa výkonu vazby
policejní orgány.".
28. § 71 včetně nadpisu zní:
"Trvání vazby
§ 71
(1) Vazba v přípravném řízení může trvat jen nezbytně nutnou dobu.
Jestliže by vazba přesáhla dva měsíce a hrozí nebezpečí, že by propuštěním na
svobodu mohlo být zmařeno nebo ztíženo dosažení účelu trestního řízení, může
soudce na návrh prokurátora prodloužit tuto lhůtu nejvýše na šest měsíců. Nad
tuto lhůtu může vazbu prodloužit pouze senát. Před podáním návrhu na
prodloužení lhůty je prokurátor povinen učinit veškerá opatření k urychlení
trestního řízení. Vazba v přípravném řízení však nesmí přesáhnout jeden rok;
trvá-li jeden rok a není-li v této lhůtě podána obžaloba, prokurátor propustí
obviněného na svobodu.
(2) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 1 musí prokurátor podat
nejméně pět dnů před skončením lhůty. Nerozhodne-li soud do skončení lhůty,
musí být obviněný propuštěn prokurátorem na svobodu. Usnesení o prodloužení
vazby musí být obviněnému doručeno do deseti dnů od rozhodnutí.
(3) V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok.
(4) Nebylo-li možné ze závažných důvodů přípravné řízení skončit ve lhůtě
uvedené v odstavci 1a řízení před soudem ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a
propuštění obviněného na svobodu hrozí zřejmě nebezpečí života a zdraví lidí
nebo porušení jiných základních práv a svobod občanů, může nejvyšší soud vazbu
na nezbytně nutnou dobu prodloužit.
(5) O prodloužení vazby podle odstavce 4 v přípravném řízení rozhoduje na
návrh generálního prokurátora a v řízení před soudem na návrh předsedy senátu
nejvyšší soud republiky. Jde-li o prodloužení vazby v řízení před nejvyšším
soudem republiky nebo v řízení, kde o vazbě rozhodl vojenský soud, rozhoduje
Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.
(6) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 3 se počítají od doby, kdy došlo k
zatčení (§ 69) nebo zadržení (§ 75 a 76) obviněného, anebo nepředcházelo-li
zatčení nebo zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k
omezení osobní svobody obviněného. Ve věci, v níž byl obviněný vzat do vazby
již v přípravném řízení, se počítá lhůta podle odstavce 3 ode dne, kdy byla
soudu doručena obžaloba. Při vrácení věci prokurátorovi k došetření běží lhůta
uvedená v odstavci 1 ode dne, kdy byl spis doručen prokurátorovi.
(7) Do lhůt podle odstavců 1 a 3 se nezapočítává doba, po kterou se
obviněný nemohl účastnit úkonů trestního řízení v důsledku toho, že na něm
byla vykonávána vazba nebo zadržení v cizině nebo že si úmyslně způsobil újmu
na zdraví nebo úmyslně vyvolal jinou překážku, která mu v takové účasti
bránila. Rozhodnutí o tom činí soud a v přípravném řízení na návrh
prokurátora soudce. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost.
(8) Ustanovení odstavců 1 a 3 se užije přiměřeně na trvání vazby, o níž
bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287; délka jejího trvání se však
posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení a včetně
prodloužení může činit nejvýše jeden rok.".
29. § 72 zní:
"§ 72
(1) Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny zkoumat v každém
období trestního stíhání, zda důvody vazby ještě trvají. Soudce tak činí
vpřípravném řízení pouze při rozhodování o návrhu prokurátora na prodloužení
vazby (§ 71 odst. 1) a při rozhodování o žádosti obviněného o propuštění z
vazby podle odstavce 2. Pomine-li důvod vazby, musí být obviněný ihned
propuštěn na svobodu. V přípravném řízení o tom může rozhodnout též
prokurátor.
(2) Obviněný má právo kdykoli žádat o propuštění na svobodu. Nevyhoví-li v
přípravném řízení prokurátor takové žádosti, předloží ji neprodleně soudu. O
takové žádosti musí být neodkladně rozhodnuto. Byla-li žádost zamítnuta, může
ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů
od právní moci rozhodnutí.
(3) Souhlasí-li prokurátor s propuštěním obviněného na svobodu, může v
řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu.".
30. V § 73 odst. 1 písm. a) a b) se slovo "prokurátor" nahrazuje slovem
"soudce".
31. § 73a včetně nadpisu zní:
"§ 73a
Peněžitá záruka
(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může soud a v
přípravném řízení soudce ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na
svobodu též tehdy, jestliže obviněný složil peněžitou záruku a soud nebo
soudce ji příjme (odstavec 2). Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin
teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, nedovolené
výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 3,
vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§ 222), loupeže podle § 234 odst. 3,
znásilnění podle § 241 odst. 2, 3 a pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3,
4 tr. zák. a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou
záruku příjmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná
osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se
skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(2) S přihlédnutím k sobě a majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo
za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze spáchaného činu a výši
způsobené škody určí soud nebo soudce výši peněžité záruky v odpovídající
hodnotě od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs a způsob jejího složení.
(3) Soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce rozhodne že
peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný
a) uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu a znemožní tak
doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, prokurátora,
vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu,
b) zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož
provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeni,
c) pokračuje v trestné činnosti nebo se pokusí dokonat trestný čin, který
dříve nedokonal nebo která připravoval nebo kterým hrozil, nebo
d) se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu
nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.
Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu, musí být obviněný
a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.
(4) Peněžitou záruku zruší na návrh obviněného nebo osoby, která ji
složila, anebo i bez návrhu soud nebo soudce, který o jejím přijetí rozhodl,
jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly. Byl-li obviněný
pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému
trestu, může soud rozhodnout, že peněžitá záruka trvá do dne, kdy odsouzený
nastoupí výkon trestu odnětí svobody nebo zaplatí peněžitý trest. Obviněný,
který byl pravomocně odsouzen k peněžitému trestu, může též požádat, aby
záruky, kterou složil, bylo použito k zaplacení peněžitého trestu.
(5) Proti rozhodnutím o peněžité záruce podle odstavců 1, 3 a 4 je
přípustná stížnost. Odkladný účinek má pouze stížnost proti rozhodnutí o
připadnutí peněžité záruky státu.".
32. V § 74 odst. 2 větě prvé se vypouští slovo "soudu".
33. V § 74 odst. 1 se slovo "prokurátor" nahrazuje slovy "na návrh
prokurátora soudce".
34. § 75 včetně nadpisu zní:
"§ 75
Zadržení obviněného vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem
Jestliže je tu některý z důvodů vazby (§ 67) a pro neodkladnost věci nelze
rozhodnutí o vazbě předem opatřit, může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán
obviněného zadržet prozatím sám. Je však povinen provedené zadržení
prokurátorovi bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při
zadržení, i další materiál, který prokurátor potřebuje, aby popřípadě mohl
podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán tak, aby obviněný mohl být
nejpozději do 24 hodin od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na
svobodu.".
35. V § 76 odst. 2 se slova "orgánu Sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejnímu orgánu".
V odstavci 3 se za slova "orgán, který zadržení provedl," vkládají slova
"provedené zadržení bezodkladně ohlásí prokurátorovi a".
Odstavce 4 a 5 znějí:
"(4) Orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla zadržená osoba
odevzdána, seznámí ji bezodkladně s důvody zadržení a vyslechne ji; v
případě, že bud podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny
odpadnou, propustí ji bezodkladně na svobodu. Nepropustí-li zadrženou osobu
na svobodu, předá prokurátorovi protokol o jejím výslechu a další důkazní
materiál tak, aby prokurátor popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby.
Návrh musí být podán bez odkladu, tak aby zadržená osoba mohla být odevzdána
soudu nejpozději do 24 hodin od jejího zadržení nebo převzetí, jinak musí být
propuštěna na svobodu.
(5) Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i
tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v době, kdy ještě proti ní nebylo
vzneseno obvinění (§ 163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§ 169).".
Připojuje se nový odstavec 6, který zní:
"(6) Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v
průběhu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jejím
výslechu podle odstavce 4, ledaže je obhájce ve lhůtě tam uvedené
nedosažitelný.".
36. § 77 včetně nadpisu zní.
"§ 77
Rozhodnutí o zadržené osobě
(1) Nenařídil-li prokurátor propuštění zadržené osoby na podkladě
materiálů mu došlých, popřípadě po jejím opětovném výslechu, je povinen
odevzdat ji ve lhůtě 24 hodin od zadržení soudu s návrhem na vzetí do vazby.
K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál, který je odůvodňuje.
(2) Soudce je povinen vyslechnout zadrženou osobu (odstavec 1), do 24
hodin od doručení návrhu prokurátora propustit na svobodu anebo rozhodnout,
že ji bere do vazby. O době a místě konání výslechu vyrozumí bezodkladně
vhodným způsobem zvoleného nebo ustanoveného obhájce, pokud je dosažitelný, a
o jeho účast zadržená osoba požádala, a prokurátora. Obhájce a prokurátor se
mohou výslechu zúčastnit a klást zadržené osobě otázky, avšak teprve tehdy,
až jim k tomu soudce udělí slovo.".
37. V § 79 odst. 2 se slova "orgán Sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejní orgán".
38. V § 81 odst. 2, 3, 4 se slova "národnímu výboru" nahrazují slovy
"orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů".
39. Nadpis oddílu čtvrtého hlavy čtvrté zní:
"Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a vstup do obydlí".
40. Nadpis § 82 zní:
"Důvody domovní a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor".
Odstavec 1 zní:
"(1) Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě
nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejícím
(obydlí) je věc důležitá pro trestní řízení nebo že se tam skrývá osoba
podezřelá z trestného činu.".
Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor
nesloužících k bydlení, pokud nejsou veřejně přístupné (jiných prostor).".
V dosavadním odstavci 3 se slova "má být dodána" nahrazují slovy "byla
zatčena".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
41. § 83 včetně nadpisu zní:
"§ 83
Příkaz k domovní prohlídce
(1) Nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném
řízení na návrh prokurátora soudce. V neodkladných případech tak může namísto
příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo
soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce
musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se
prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po
odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2) Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku
policejní orgán, v přípravném řízení též vyšetřovatel nebo vyhledávací
orgán.".
42. Za § 83 se vkládají nové § 83a, 83b a 83c, které včetně nadpisů znějí:
"§ 83a
Příkaz k prohlídce jiných prostor
(1) Nařídit prohlídku jiných prostor je oprávněn předseda senátu, v
přípravním řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán.
Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas
prokurátora. Příkaz k prohlídce jiných prostor musí být vydán písemně a musí
být odůvodněn. Doručí se vlastníku nebo uživateli prostor, v nichž se
prohlídka koná, nebo jejich zaměstnanci při prohlídce, a není-li to možné,
nejdéle do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2) Nevykoná-li prohlídku jiných prostor orgán, který ji nařídil, vykoná
ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel
nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat prohlídku jiných prostor
jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese
odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na
kterou byl vydán příkaz k zatčení.
§ 83b
Příkaz k osobní prohlídce
(1) Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu, v přípravném
řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Vyšetřovatel nebo
vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas prokurátora.
(2) Nevykoná-li osobní prohlídku orgán, který ji nařídil, vykoná ji na
jeho příkaz policejní orgán.
(3) Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví.
(4) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel
nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat osobní prohlídku jen
tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese
odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na
kterou byl vydán příkaz k zatčení. Bez příkazu nebo souhlasu lze též provést
osobní prohlídku v případech uvedených v § 82 odst. 4.
§ 83c
Vstup do obydlí
K odstranění naléhavého nebezpečí může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán
nebo policejní orgán vstoupit do obydlí jen tehdy, jestliže věc nesnese
odkladu a vstup do obydlí je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob,
pro ochranu jejich práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné
bezpečnosti a pořádku, zejména jestliže jde o obydlí osoby přistižení při činu
nebo osoby, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Po vstupu do obydlí nesmějí
být provedeny žádné jiné úkony než takové, které slouží k odstranění
naléhavého nebezpečí.".
43. § 84 včetně nadpisu zní:
"§ 84
Předchozí výslech
Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných
prostor anebo vstoupit do obydlí (§ 83c) lze jen po předchozím výslechu toho,
u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se
výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci ani odstranění
jiného důvodu, který vedl k úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže
věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.".
44. § 85 včetně nadpisu zní:
"Výkon prohlídky a vstupu do obydlí
§ 85
(1) Orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je
povinen umožnit osobě, u niž se takový úkon koná, nebo některému dospělému
členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu
zaměstnanci účast při prohlídce. O právu účasti při prohlídce je povinen tyto
osoby poučit.
(2) K výkonu domovní a osobní prohlídky je třeba přibrat osobu, která
není na věci zúčastněna. Orgán vykonávající prohlídku prokáže své oprávnění.
(3) V protokole o prohlídce je třeba též uvést, zda byla dodržena
ustanovení o předchozím výslechu, popřípadě označit důvody, proč dodržena
nebyla. Došlo-li při prohlídce k vydání nebo odnětí věci, je třeba pojmout do
protokolu také údaje uvedené v § 79 odst. 5.
(4) Osobě, u které byla prohlídka vykonána, vydá orgán, který takový úkon
vykonal, ihned, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin poté písemné potvrzení
o výsledku úkonu, jakož i o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo
odňaty, anebo opis protokolu.
(5) Při vstupu do obydlí se užije ustanovení odstavců 1 až 4 přiměřeně.
Účast osob uvedených v odstavci 1 při vstupu do obydlí však lze odepřít a
osobu uvedenou v odstavci 2 nepřibírat, jestliže by mohlo dojít k ohrožení
jejich života nebo zdraví.".
45. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
"§ 85a
(1) Osoba u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných
prostor, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět.
(2) Neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odstavci 1,
provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny pro
předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou
překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3).".
46. V § 86 odst. 3 se slova "orgánu Sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejního orgánu".
47. V § 88 odst. 1 poslední věta zní: "Odposlech telefonních hovorů mezi
obhájcem a obviněným je nepřípustný.".
Odstavec 2 zní:
"(2) Příkaz k odposlechu telefonních hovorů musí být vydán písemně a
odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech
telefonních hovorů prováděn. O vydání příkazu a délce doby provádění
odposlechu musí být vyrozuměna organizace obstarávající provoz
telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech prováděn. Odposlech
provede policejní orgán.".
48. V § 90 odst. 3 se slova "orgán Sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejní orgán".
49. V § 105 odst. 3 na konci se vypouštějí slova "jež má odkladný účinek".
50. V § 107 odst. 2 se za slovo "doručuje" vkládá slovo "též".
51. V § 111 odst. 2 se za větu prvou vkládá věta: "Nesouhlasí-li ten, kdo
znalce přibral, nebo předseda senátu s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne
usnesením.".
52. § 116 odst. 2 zní:
"(2) Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může soud a v přípravném
řízení na návrh prokurátora soudce nařídit, aby obviněný byl pozorován ve
zdravotnickém ústavu, nebo je-li ve vazbě, též ve zvláštním oddělení
nápravného zařízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, jež má
odkladný účinek.".
53. V § 117 větě druhé se slova "prokurátor nebo vyšetřovatel se souhlasem
prokurátora" nahrazují slovy "na návrh prokurátora soudce".
54. V § 127 odst. 1 se za slova "soudců" vkládají slova "a přísedících".
Odstavec 4 zní:
"(4) Přísedící hlasují před soudci. Přísedící a soudci mladší hlasují před
staršími a u vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a
Slovenské Federativní Republiky přísedící nebo soudci hodností nižší před
přísedícími nebo soudci hodností vyššími. Předseda senátu hlasuje naposledy.".
55. V § 141 odst. 3 větě prvé se vypouštějí slova "osob nebo".
56. § 146 odst. 2 písm. b) zní:
"b) prokurátor nadřízenému prokurátorovi nebo soudu,".
57. V § 146a v nadpise se vypouštějí slova "osob nebo". Dále se vypouštějí
ustanovení pod písmeny a), b) a c), ustanovení pod písmeny d) a e) se označují
písmeny a) a b). Dále se vypouštějí slova "nebo vyšetřovatel".
58. V § 151 odst. 1 se na konci připojuje věta: "Stát však nese náklady na
nutnou obhajobu, které obviněnému vznikly v důsledku podání stížnosti pro
porušení zákona.".
59. V § 153 odst. 1 se na konci připojuje věta: "Dále je povinen nahradit
státu odměnu a hotové výdaje obhájci, pokud byl v souvislosti s takovým
návrhem ustanoven, ledaže obviněný má nárok na obhajobu bezplatnou nebo na
obhajobu za sníženou odměnu.".
60. V § 159 odst. 1 písm. a) se slova "národnímu výboru nebo jinému"
nahrazují slovy "příslušnému".
Odstavec 3 zní:
"(3) Prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může před zahájením
trestního stíháni usnesením odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné
vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2.".
Odstavec 4 zní:
"(4) Usnesení o odložení věci musí být doručeno vždy oznamovateli, který
proti němu může podat stížnost. Usnesení o odložení věci podle odstavců 2 a 3
musí být doručeno do 48 hodin prokurátorovi. Poškozený se o odložení věci
vyrozumí.".
61. § 161 odst. 4 zní:
"(4) Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé
policejních sborů; příslušnost vyšetřovatelů stanoví generální prokurátor
České a Slovenské Federativní Republiky a generální prokurátoři České
republiky a Slovenské republiky spolu s ministrem vnitra České a Slovenské
Federativní Republiky, ministrem vnitra České republiky a ministrem vnitra
Slovenské republiky. Přitom mohou určit příslušnost vyšetřovatelů i pro činy,
o kterých se jinak koná vyhledávání.".
62. V § 163a odst. 1 se za slova "podle § 226" vkládají slova "omezování
osobní svobody podle § 231 odst. 1, vydírání podle § 235 odst. 1,porušování
domovní svobody podle § 238 odst. 1", slova "příbuzným v pokolení přímém, jeho
sourozencem, osvojitelem, osvojencem, manželem nebo druhem" se nahrazují slovy
"osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100
odst. 2)".
V odstavci 3 na konci se připojuje věta, který zní. "Výslovně odepřený souhlas
však nelze znovu udělit.".
63. V § 165 se odstavce 2 a 3 vypouštějí. Dosavadní odstavec 4 se označuje
jako odstavec 2. Druhá věta tohoto odstavce se vypouští.
64. V § 168 odst. 1 se slova "jeden rok" nahrazují slovy "dvě léta".
Odstavec 2 písm. a) zní:
"a) pověřené policejní orgány,".
65. V § 169 písm. c) se citace "§ 165 odst. 1 a 4" nahrazuje citací "§ 165
odst. 1 a 2".
66. V § 171 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako
odstavec 2 a vypouštějí se v něm slova "a 2".
67. V § 172 odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova "národním výborem nebo".
Odstavec 3 zní:
"(3) Usnesení o zastavení trestního stíhání musí být doručeno obviněnému.
Usnesení vyšetřovatele je nutno doručit prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti
usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Poškozený se o zastavení trestního stíhání vyrozumí.".
68. V § 175 se vypouští ustanovení pod písmenem b). Dosavadní ustanovení
pod písmeny c) až g) se označují písmeny b) až f).
V odstavci 2 se slova "orgánům Sboru národní bezpečnosti" nahrazují slovy
"policejním orgánům".
69. Oddíl sedmý a jeho označení se vypouštějí.
70. V § 186 písm. b) a c) se slova "nebo odst. 2" vypouštějí.
71. § 187 odst. 1 zní:
"(1) Předběžné projednání obžaloby se koná v neveřejném zasedání.".
72. V § 188 odst. 1 se vypouští ustanovení pod písmenem b). Ustanovení pod
písmeny c) až g) se označují jako b) až f).
V odstavci 3 se citace "písm. a) až f)" nahrazuje citací "písm. a) až e)".
73. V § 190 odst. 1 se citace "písm. f)" v závorce nahrazuje citací
"písm. e)".
74. V § 197 odst. 1 se za slova "soudci" vkládají slova "nebo přísedící".
V odstavci 2 se slova "soudce" vkládají slova "nebo přísedící".
75. § 211 odst. 3 zní:
"(3) Protokol o výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď podle §
100, je možno číst jen při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1 nebo 2
a jen za předpokladu, že před výslechem, jehož se protokol týká, byl o svém
právu řádně poučen a výslovně prohlásil, že ho nepoužívá. Odepře-li takový
svědek výpověď u hlavního líčení, nelze přečíst protokol o jeho předchozí
výpovědi.".
76. V § 224 se připojuje nový odstavec 5, který zní:
"(5) Soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že jiný obecně závazný
právní předpis, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o
vině a trestu, je v rozporu se zákonem, a podá návrh na zahájení řízení před
Ústavním soudem. Nález Ústavního soudu je pro něj a pro ostatní obecné soudy
závazný.".
77. § 266a zní:
"§ 266a
Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí okresního
nebo krajského soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu,
rozhoduje o ní nejvyšší soud republiky, jestliže směřuje proti rozhodnutí
nejvyššího soudu republiky, vyšetřovatele, vyhledávacího orgánu nebo
prokurátora, pokud konali řízení proti osobě podléhající pravomoci vojenských
soudů, vojenského soudu nebo senátu vojenského kolegia Nejvyššího soudu České
a Slovenské Federativní Republiky, rozhoduje o ní Nejvyšší soud České a
Slovenské Federativní Republiky.".
78. V § 276 větě prvé se slova "orgán Sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejní orgán.".
79. V § 282 odst. 1 větě prvé se slova "orgán Sboru národní bezpečnosti"
nahrazují slovy "policejní orgán".
80. § 291 včetně nadpisu zní:
"§ 291
Obhajoba mladistvého
Mladistvý musí mít od vznesení obvinění obhájce.".
81. V § 314a odst. 1 se slova "jeden rok" nahrazují slovy "dvě léta".
82. V § 314c odst. 1 písm. a) se slova "písm. a) až e) nahrazují slovy
"písm. a) až d)".
83. V § 314d odst. 2 se na konci za slovo "odůvodnění" vkládá středník a
slova "uloží-li však nepodmíněný trest odnětí svobody, vyhotoví vždy rozsudek
s odůvodněním".
84. § 335 včetně nadpisu se vypouští.
85. V § 345 se slova "národnímu výboru" nahrazují slovy "orgánu, který
podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku".
86. v § 346 odst. 1 větě prvé se slova "národního výboru" nahrazují slovy
"příslušného orgánu".
V odstavci 3 se slova "národnímu výboru" nahrazují slovy "orgánu, který podle
zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku".
87. V § 348 odst. 2 se slova "národního výboru, který provádí rozhodnutí o
zajištění" nahrazují slovy "příslušnému orgánu, který podle zvláštních
předpisů provádí rozhodnutí o zajištění".
88. § 350a odst. 1 zní:
"(1) O uložení zákazu pobytu uvědomí předseda senátu obecní úřad a
policejní orgán, na jejichž obvod se zákaz vztahuje, jakož i obecní úřad a
policejní orgán, v jejich obvodě má odsouzený trvalé bydliště.". V odstavci 3
se slova "orgán Veřejné bezpečnosti" nahrazují slovy "policejní orgán".
89. V nadpise § 353 se doplňují slova "a jeho ukončení".
90. V § 353 se za slova "z ochranného léčení" vkládají slova "nebo o jeho
ukončení".
91. § 360 odst. 1 a 2 znějí:
"(1) Vazba se vykonává v ústavech ministerstva spravedlnosti. Vazba, o
níž v přípravném řízení rozhodl soudce vojenského soudu, se může vykonávat po
dobu nejnutnější potřeby též u útvaru. Z důvodů zvláštního zřetele hodných
může předseda senátu a v přípravném řízení soudce povolit, aby vazba byla
vykonávána za náležitého dohledu v léčebném ústavu.
(2) Ve vazbě je obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná, aby
vazba splnila svůj účel. Přitom je v nezbytném rozsahu možné omezit i výkon
práva sdružovacího a shromažďovacího, jakož i výkon dalších základních práv,
pokud by byl v rozporu s účelem vazby nebo základními požadavky k zachování
pořádku a kázně v místech, kde se vazba vykonává.".
92. V § 377 odst. 1 se slova "orgány Sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejní orgány"; čárka za slovem "rozkaz" se nahrazuje tečkou a slova
"a v přípravném řízení prokurátorovi, na jehož návrh byl zatýkací rozkaz
vydán" se vypouštějí.
Odstavec 2 zní:
"(2) Nejde-li o vydání k výkonu trestu, předseda senátu je povinen
obviněného do 24 hodin od odevzdání vyslechnout a rozhodnout o vazbě.".
93. V § 378 odst. 4 se slova "orgány sboru národní bezpečnosti" nahrazují
slovy "policejními orgány".
94. § 381 odst. 1 zní:
"(1) Je-li to nutné k zamezení útěku osoby, o jejíž vydání jde, může ji
předseda senátu krajského soudu na návrh prokurátora provádějícího předběžné
šetření vzít do vazby.".
V odstavci 2 se slovo "prokurátor" nahrazuje slovy "předseda senátu".
95. Za § 383b se vkládá nový § 383c, který včetně nadpisu zní:
"§ 383c
Průvoz pro účely řízení v cizině
Jestliže má být na žádost cizího státu proveden průvoz osoby pro účely
trestního řízení v cizině, rozhodne o přípustnosti průvozu na základě žádosti
cizího státu Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky. Na
rozhodování o přípustnosti průvozu a zajišťovacích opatření se užije
ustanovení oddílu druhého přiměřeně.".
96. Nadpis oddílu pátého zní:
"Výkon rozsudků cizozemských soudů".
97. § 384a zní:
"§ 384a
Má-li být podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká a Slovenská
Federativní Republika vázána, vykonán rozsudek cizozemského soudu v trestní
věci, předloží ministerstvo spravedlnosti věc Nejvyššímu soudu České a
Slovenské Federativní Republiky s návrhem, aby rozhodl o uznání rozhodnutí
cizozemského soudu na území České a Slovenské Federativní Republiky. Nejvyšší
soud České a Slovenské Federativní Republiky o návrhu rozhodne po slyšení
generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky rozsudkem.".
98. Za § 384a se vkládají nové § 384b až 384d, které znějí:
"§ 384b
Byl-li rozsudek cizozemského soudu podle § 384a uznán, může ministerstvo
spravedlnosti vyslovit souhlas s převzetím odsouzeného k výkonu trestu nebo
požádat stát, jehož soud vynesl rozsudek, aby odsouzeného předal.
§ 384c
Odsouzeného, jehož cizí stát předal, převezmou orgány Sboru nápravné
výchovy. Do 24 hodin od předání rozhodne soudce soudu naznačeného v § 384d o
jeho vzetí do vazby, přičemž vazebními důvody podle § 67 není vázán.
§ 384d
O výkonu rozsudku cizozemského soudu (§ 384a) rozhodne soud příslušný
podle § 14 až 18 ve veřejném zasedání rozsudkem. Odsouzený musí mít v tomto
řízení vždy obhájce.".
99. V § 391a odst. 2 za slova "se zmocňují vydat" se vkládají slova
"obecně závazným právním předpisem".
Přechodná ustanovení
(1) Zahájené trestní stíhání ve věcech, pro které byla podle
dosavadních předpisů založena věcná příslušnost vyšetřovatele,
vyšetřovatel dokončí podle těchto předpisů.
(2) Ve věcech, kde byla podána obžaloba vojenskému soudu
příslušnému podle dosavadního ustanovení § 17 odst. 2 a § 19,
dokončí se řízení podle dosavadních předpisů.
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č.
383/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
"§ 5a
Jestliže je nezbytné, aby se stáním tajemstvím se seznámila osoba, jež ke
styku s ním nebyla určena, avšak nezbytnost tohoto seznámení vyplývá z jejího
postavení poslance zákonodárného sboru nebo primátora města nebo starosty
obce nebo jejího postavení obhájce v trestním řízení, poučí ji předem o
povinnosti učinit vše, aby toto tajemství nebylo zneužito, a o povinnosti
zachovávat mlčenlivost orgán nebo osoba, která takovou osobu se skutečnostmi
obsahujícími státní tajemství seznámí.".
2. V § 9 odst. 3 za slova "federálního ministerstva vnitra" se vkládají
slova "nebo Federální bezpečnostní informační služby.".
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby
vyhlásilo ve Sbírce zákonů úplné znění trestního řádu, jak vyplývá
z pozdějších změn a doplňků.
Tento zákon nabývá účinnost dnem 1. ledna 1992.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.