Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
412/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. září 1991
o kárné odpovědnosti soudců
Změna: 22/1993 Sb.
Změna: 76/1997 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Kárná odpovědnost soudců
Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění a za jednání,
které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů (dále jen
"přestupek").1)
Kárné provinění
(1) Kárným proviněním je zaviněné porušení služebních
povinností soudce nebo chování, jímž soudce narušuje důstojnost
své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné
a spravedlivé rozhodování soudů.
(2) Jednání uvedené v odstavci 1 je závažným kárným
proviněním, jestliže vzhledem k povaze porušené povinnosti,
způsobu jednání, míře zavinění, opakování nebo jiné přitěžující
okolnosti je jeho škodlivost zvýšena.
Kárná opatření
(1) Za kárné provinění lze uložit soudci podle závažnosti
kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení nebo odnětí platového koeficientu, který je podle
zvláštního zákona1a) součástí platu předsedy senátu, na dobu až
tří let,
c) snížení platu1b) až o 25 % na dobu nejvíce šesti měsíců a při
opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době
před zahlazením kárného postihu (§ 21), na dobu nejvíce jednoho
roku,
d) pozastavení zvýšení započtené doby pro určení platu na dobu až
tří let; to neplatí pro soudce Nejvyššího soudu (dále jen
"nejvyšší soud"),
e) snížení započtené doby pro určení platu o tři roky na dobu až
tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu.
(2) Za přestupek lze uložit za podmínek stanovených
zvláštními předpisy 2) tato kárná opatření:
a) napomenutí,
b) pokutu ve výši stanovené zvláštními předpisy,2)
c) zákaz činnosti, s výjimkou výkonu soudcovské funkce, na dobu
stanovenou zvláštními předpisy,2)
d) propadnutí věci.
Tato kárná opatření lze uložit jednotlivě nebo vedle sebe;
napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.
(3) Za závažné kárné provinění nebo za přestupek, který má
současně povahu závažného kárného provinění, lze uložit soudci
podle míry závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných
opatření:
a) odvolání z funkce předsedy senátu,
b) snížení započtené doby pro určení platu o šest let na dobu až
tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu,
c) přeložení na jiný soud téhož nebo nižšího stupně na návrh
ministra spravedlnosti,
d) odvolání z funkce soudce na návrh ministra spravedlnosti.
Jde-li o přestupek, lze tato kárná opatření uložit vedle kárných
opatření uvedených v odstavci 2 písm. b) až d).
(4) Kárná opatření podle odstavce 3 lze uložit též soudci,
který byl dosouzen za trestný čin, jestliže takové odsouzení není
důvodem zániku funkce ze zákona.4)
(5) Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování
nebo přestupek může orgán, který je oprávněn podat návrh na
zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci vytkne, je-li
to postačující.5)
Zánik kárné odpovědnosti soudce
(1) Odpovědnost soudce za přestupek zaniká, uplynul-li od
jeho spáchání jeden rok.
(2) Odpovědnost soudce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do
jednoho roku od jeho spáchání nebo v případě uvedeném v § 3 odst.
4 do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku podán návrh
na zahájení kárného řízení.
ČÁST DRUHÁ
Kárné soudy
(1) Kárnou odpovědnost zjišťují a kárná opatření ukládají
kárné soudy. Kárné soudy také zjišťují, zda jsou dány důvody
zproštění funkce soudce podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č.
335/1991 Sb., o soudech a soudcích, či nikoli.
(2) Kárnými soudy jsou:
a) krajské soudy pro soudce okresních soudů a vyšší vojenské soudy
pro soudce vojenských obvodových soudů v jejich obvodu,
b) vrchní soudy pro soudce krajských soudů v jejich obvodu
a příslušného vrchního soudu,
c) nejvyšší soud pro soudce vyšších vojenských soudů a nejvyššího
soudu.
(3) Kárné soudy rozhodují v kárných senátech složených
z předsedy senátu a čtyř soudců. Rozhoduje-li nejvyšší soud jako
kárný soud ve věcech soudců vyšších vojenských soudů nebo soudců
vojenského kolegia nejvyššího soudu, anebo rozhoduje-li vrchní
soud ve věcech soudců jeho vojenského kolegia, soudci kárného
senátu jsou určeni ze soudců vojenského kolegia příslušného soudu.
(4) Předsedu kárného senátu, jeho zástupce, členy kárného
senátu a potřebný počet náhradníků jmenuje na tři roky předseda
příslušného kárného soudu ze soudců tohoto soudu. Jestliže kárný
senát provedl úkony v kárném řízení zahájeném před uplynutím svého
funkčního období, kárné řízení dokončí, i když jeho funkční období
již uplynulo.
ČÁST TŘETÍ
Kárné řízení
Zahájení kárného řízení
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh. Bez návrhu lze kárné
řízení zahájit jen v případě, byla-li věc kárnému senátu
postoupena orgánem činným v trestním řízení. 6)
(2) Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat:
a) předseda nejvyššího soudu proti kterémukoli soudci tohoto
soudu,
b) ministr obrany České republiky proti kterémukoli soudci
vojenského soudu nebo proti kterémukoli soudci vojenského
kolegia nejvyššího soudu nebo vojenského kolegia vrchního
soudu,
c) ministr spravedlnosti České republiky proti kterémukoli soudci
s výjimkou soudců uvedených v písmenu b),
d) předseda vrchního soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu a
proti kterémukoliv soudci krajského soudu v jeho obvodu,
e) předseda krajského soudu (vyššího vojenského soudu) proti
kterémukoli soudci tohoto soudu a proti kterémukoli soudci
okresního soudu (vojenského obvodového soudu) v jeho obvodu,
f) předseda okresního soudu nebo vojenského obvodového soudu proti
kterémukoli soudci tohoto soudu.
(3) Má-li orgán oprávněný podat návrh na zahájení kárného
řízení za to, že je na místě podat návrh na uložení kárného
opatření přeložení nebo odvolání soudce [§ 3 odst. 3 písm. b) a
c)], a není-li sám oprávněn podat takový návrh, předloží věc
orgánu, který je k tomu oprávněn. Tento orgán může podat návrh na
uložení kárného opatření přeložení nebo odvolání soudce i po
zahájení řízení.
(4) Pro přestupky ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného
narušení občanského soužití hrubým jednáním a proti majetku
spáchané mezi osobami blízkými, jakož i pro přestupek ublížení na
cti orgán uvedený v odstavci 2 podá návrh na zahájení kárného
řízení jen z podnětu poškozeného, jeho zákonného zástupce nebo
opatrovníka. Podnět lze vzít zpět až do doby, než se kárný senát,
a bylo-li podáno odvolání, odvolací senát, odebere k poradě.
(5) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán u
příslušného kárného soudu do dvou měsíců ode dne, kdy se orgán
oprávněný podat návrh dověděl o kárném provinění, nejpozději však
do jednoho roku ode dne spáchání kárného provinění. Jde-li o
přestupek, lze podat návrh nejpozději do jednoho roku ode dne jeho
spáchání. Návrh na uložení kárného opatření pode § 3 odst. 4 musí
být podán do dvou měsíců od právní moci odsuzujícího rozsudku.
(6) Návrh musí obsahovat jméno a příjmení soudce, proti němuž
návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení
kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá; jde-li
o přestupek, návrh musí dále obsahovat označení příslušného
ustanovení zákona, jehož znaky skutek naplňuje. K návrhu se
připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici.
Vyloučení soudce kárného senátu
(1) Soudce kárného senátu je vyloučen z projednávání a
rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k
soudci, proti němuž se kárné řízení vede, k jeho obhájci anebo k
osobám, kterých se úkon přímo dotýká, lze mít pochybnosti o jeho
nepodjatosti.
(2) Soudce, který rozhodoval věc v kárném senátu soudu
nižšího stupně, je vyloučen z projednávání a rozhodování věci v
kárném senátu soudu vyššího stupně, a naopak.
(3) Jakmile se soudce kárného senátu dozví o skutečnostech,
pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi kárného
soudu. Důvod podjatosti podle odstavců 1 a 2 může uplatnit též
soudce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení,
jakož i orgán, který návrh podal; námitku musí uplatnit
neprodleně, jakmile se dozvěděli o důvodu podjatosti. Jestliže se
dozví předseda kárného soudu, že je dán důvod k vyloučení soudce,
určí do kárného senátu soudce v pořadí prvního z počtu náhradníků,
a je-li vyčerpán i počet náhradníků, dalšího soudce kárného
soudu.
Odnětí a přikázání věci
(1) Není-li krajský soud jako kárný soud pro vyloučení soudců
usnášení schopný, předseda krajského soudu předloží věc kárnému
senátu příslušného vrchního soudu, který přikáže věc k projednání
a rozhodnutí jinému krajskému soudu jako kárnému soudu.
(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně, je-li kárným
soudem vyšší vojenský soud nebo vrchní soud. O přikázání věci
jinému vyššímu vojenskému soudu nebo jinému vrchnímu soudu
rozhoduje kárný senát nejvyššího soudu.
Vyrozumění o zahájení kárného řízení
O zahájení kárného řízení vyrozumí předseda kárného senátu
soudce, proti němuž se kárně řízení vede, doručením návrhu na
zahájení kárného řízení do vlastních rukou a poučí jej o právu
zvolit si obhájce z řad advokátů nebo soudců, vyjádřit se ke
skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na
svou obhajobu. Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení,
o zahájení kárného řízení se vyrozumí též ministr spravedlnosti
České republiky a předseda soudu, u něhož je soudce, proti němuž
návrh směřuje, činný.
Předběžné šetření
Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné
objasnění tvrzených skutečností, předseda kárného senátu nebo jím
pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření. Může
zejména zjistit stanovisko soudce, proti němuž se kárné řízení
vede, zjistit potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li
v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je
k provedení důkazu.
Rozhodnutí bez ústního jednání
Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví,
a) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo
vzat zpět,
b) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán bez podnětu
poškozeného, jestliže je takový podnět potřebný, nebo byl-li
podnět vzat zpět (§ 6 odst. 4),
c) byl-li soudce zproštěn funkce nebo zanikla-li jeho funkce
vzdáním se nebo ze zákona;7) je-li soudce kárně stíhán pro
přestupek, kárný senát postoupí věc v takovém případě orgánu
příslušnému k projednání přestupku,8)
d) je-li soudce kárně stíhán pro přestupek a brání-li jeho
projednání amnestie,9)
e) zanikla-li odpovědnost za kárné provinění nebo za přestupek
(§ 4),
f) bylo-li o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně
rozhodnuto v trestním řízení a nebyl podán návrh na uložení
kárných opatření podle § 3 odst. 3, 4, popřípadě nedošlo k
postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.
Přerušení kárného řízení
(1) Má-li kárný senát za to, že skutečnosti, které se soudci
kladou za vinu, mají znaky trestného činu, kárné řízení přeruší a
věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, a
jde-li o čin spáchaný při výkonu soudcovské funkce nebo
v souvislosti s výkonem této funkce, orgánu, který je oprávněn dát
souhlas k trestnímu stíhání.10)
(2) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se,
že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti
soudci vede trestní stíhání.
(3) Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí v
trestním stíhání. Kárný senát pokračuje v kárném řízení, byla-li
mu věc postoupena orgánem činným v trestním řízení, byl-li soudce
pravomocně odsouzen pro trestný čin a byl podán návrh na uložení
kárného opatření podle § 3 odst. 3, 4 nebo byl-li soudce zproštěn
proto, že skutek není trestným činem; jinak kárné řízení zastaví.
Nařízení ústního jednání
(1) Po provedení předběžného šetření (§ 10), nebo není-li
takového šetření třeba, určí předseda kárného senátu termín
ústního jednání, vyrozumí o něm orgán, který podal návrh na
zahájení kárného řízení, soudce, proti němuž návrh směřuje, a
má-li soudce obhájce, také jeho obhájce. Jde-li o kárné řízení pro
přestupek vyrozumí se o termínu ústního jednání také poškozený,
popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník. Pokud se tak již nestalo,
doručí se soudci, proti němuž se kárné řízení vede, a poškozenému
nebo jeho zástupci nebo opatrovníkovi návrh na zahájení kárného
řízení spolu s poučením o jejich právech (§ 9 a § 14 odst. 3);
má-li soudce obhájce, doručí se návrh na zahájení kárného řízení
také obhájci.
(2) Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda
kárného senátu k ústnímu jednání.
(3) Termín ústního jednání se stanoví tak, aby soudce a jeho
obhájce měli od vyrozumění alespoň pět pracovních dnů na přípravu
obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout orgánu,
který podal návrh na zahájení kárného řízení, a poškozenému,
popřípadě jeho zástupci nebo opatrovníkovi.
(4) O termínu ústního jednání se vyrozumí též předseda soudu,
u něhož je soudce, proti němuž se vede kárné řízení, činný, a dále
ministr spravedlnosti České republiky, a jde-li o soudce
vojenského soudu nebo o soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu
nebo vrchního soudu, ministr obrany České republiky, pokud nebyli
vyrozuměni již jako navrhovatelé.
Ústní jednání
(1) Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti soudce, proti
němuž návrh směřuje. V jeho nepřítomnosti lze věc projednat pouze
tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se
bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si soudce zvolí obhájce, má
obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.
(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na
zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel
přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda
kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu; obdobně se
postupuje, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v
trestním řízení.
(3) Vede-li se kárné řízení pro přestupek, může poškozený,
jemuž byla způsobena majetková škoda, uplatnit před zahájením
dokazování nárok na její náhradu. Předseda kárného senátu poučí
poškozeného o jeho právu, pokud se tak již nestalo ve vyrozumění o
ústním jednání (§ 13 odst. 1).
(4) Bylo-li provedeno předběžné šetření (§ 10), předseda
kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný
senát a účastníky řízení s jeho výsledky.
(5) Předseda kárného senátu vyslechne soudce, proti němuž se
kárné řízení vede, a provede další potřebné důkazy. Soudce má
právo odepřít výpověď. Osoby, které byly povolány jako svědci,
popřípadě znalci, jsou povinny se k ústnímu jednání dostavit a
před kárným senátem vypovídat.
(6) Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, jeho obhájce a
ten, kdo návrh podal, mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům,
klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění
dokazování. Stejná práva příslušní i poškozenému, popřípadě jeho
zástupci nebo opatrovníkovi.
(7) Po skončení dokazování se může k věci vyjádřit ten, kdo
návrh podal, poškozený, popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník,
obhájce a soudce, proti němuž se kárné řízení vede. Soudci, proti
němuž se kárné řízení vede, vždy patří poslední slovo.
(8) Ústní jednání před kárným senátem je veřejné.
Protokol o ústním jednání a o poradě
O ústním jednání před kárným senátem a o poradě kárného
senátu se pořizuje protokol. Protokol o ústním jednání podepisuje
předseda kárného senátu a zapisovatel, protokol o poradě předseda
kárného senátu, členové kárného senátu a zapisovatel.
Rozhodnutí kárného senátu
(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že soudce se dopustil
kárného provinění nebo přestupku, rozhodne, že je vinen, a uloží
mu kárné opatření podle § 3.
(2) Byl-li soudce uznán vinným přestupkem, kárný senát uloží
soudci povinnost nahradit škodu, jestliže poškozený nárok na
náhradu škody včas uplatnil a škoda a její výše byly spolehlivě
zjištěny. Jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na
občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným
orgánem.
(3) Jestliže byl podán návrh na uložení kárného opatření
podle § 3 odst. 3 na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku
(§ 3 odst. 4), kárný senát buď uloží navrhované kárné opatření s
odkazem na tento rozsudek, nebo návrh na uložení kárného opatření
zamítne.
(4) Dojde-li kárný senát k závěru, že se soudce kárného
provinění nebo přestupku nedopustil nebo mu nelze kárné provinění
nebo přestupek prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí.
Poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody, odkáže s jeho
nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným
příslušným orgánem.
(5) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření
zamítl (odst. 3) nebo soudce zprostil (odst. 4), má soudce, proti
němuž se kárné řízení vedlo, nárok vůči státu na náhradu nákladů
účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát
rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 3 nebo
4; je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku soudce na
náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.
(6) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo
některý z důvodů zastavení uvedených v § 11 při ústním jednání.
(7) Předseda kárného senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním
jednání. Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí
rozhodnutí obsahovat též jeho stručné odůvodnění a poučení o
odvolání v případě, kdy je odvolání přípustné.
Doručení rozhodnutí
Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se
kárné řízení vede, do vlastních rukou. Dále se rozhodnutí doručí
obhájci, jestliže jej soudce má, orgánu, který navrhl zahájení
kárného řízení, a pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení,
též předsedovi soudu, u kterého je soudce činný, ministru
spravedlnosti České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského
soudu nebo soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo
vrchního soudu, ministru obrany České republiky. Rozhodnutí
kárného senátu se doručí také poškozenému, který podal podnět
k zahájení kárného řízení (§ 6 odst. 4), jakož i poškozenému,
který uplatnil nárok na náhradu škody (§ 14 odst. 3).
Odvolání
(1) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu, vyššího
vojenského soudu a vrchního soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode
dne, kdy bylo rozhodnutí odvolateli doručeno. Odvolání je třeba
podat u kárného soudu, jehož kárný senát rozhodl. Odvolání má
odkladný účinek.
(2) Odvolání může podat
a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede, proti rozhodnutí
podle § 16 odst. 1, odst. 2 věta první a odst. 3 a 5,
b) orgán, který podal návrh na zahájení kárného řízení, proti
rozhodnutí podle § 11 a podle § 16 odst. 1 a odst. 3 až 6,
c) předseda příslušného soudu (§ 6 odst. 2), ministr spravedlnosti
České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského soudu nebo
soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu,
ministr obrany České republiky proti rozhodnutí podle § 11
a § 16 odst. 1 a odst. 3 až 6, byla-li věc postoupena kárnému
senátu orgánem činným v trestním řízení,
d) poškozený, který podal podnět k zahájení kárného řízení (§ 6 odst. 4), proti rozhodnutí podle § 16 odst. 4
(3) O odvolání rozhoduje:
a) kárný senát příslušného vrchního soudu, jde-li o odvolání proti
rozhodnutí kárného senátu krajského soudu,
b) kárný senát nejvyššího soudu, jde-li o odvolání proti
rozhodnutí kárného senátu vyššího vojenského soudu nebo
vrchního soudu.
(4) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí ustanovení § 7,
8, 10 až 17. Nezamítne-li odvolací kárný soud odvolání, napadené
rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a rozhodne sám ve věci.
(5) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu
není odvolání přípustné.
Obnova kárného řízení
(1) Ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí kárného senátu
podle § 16 odst. 1 a 3 může soudce podat návrh na obnovu kárného
řízení. Návrh na obnovu kárného řízení může soudce podat proti
rozhodnutí podle § 16 odst. 3 též proto, že pravomocný odsuzující
rozsudek byl zrušen.
(2) Jiný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí
kárného senátu není přípustný.
Výkon rozhodnutí
(1) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření
provede příslušný orgán státní správy soudů.
(2) Kárná opatření podle § 3 odst. 2 písm. b) až d) se
vykonají i tehdy, jestliže soudci, jemuž byla uložena funkce
soudce zanikla. 11) K rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku
zákazu činnosti podle zvláštních předpisů 12) je příslušný kárný
soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.
(3) Kárné opatření uložené za přestupek nebo jeho zbytek
nelze vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.
(4) Nejde-li o kárné opatření podle § 3 odst. 3, kárné
opatření nebo jeho zbytek se nevykoná, vyjde-li dodatečně najevo,
že soudce byl pro tentýž skutek pravomocně odsouzen v trestním
řízení.
(5) Rozhodnutí o povinnosti soudce nahradit škodu (§ 16 odst.
2) lze vykonat podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu
rozhodnutí.
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení
kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro kárné
provinění nebo přestupek stíhán. Jestliže výkon kárného opatření
do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného
opatření nebo právní mocí rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku
zákazu činnosti (§ 20 odst. 3).
ČÁST ČTVRTÁ
Zproštění soudce funkce ze
zdravotních důvodů
Nevzdá-li se soudce, jemuž zdravotní stav trvale nedovoluje
řádně vykonávat soudcovské povinnosti, sám své funkce, navrhne
příslušný orgán 13) příslušnému kárnému soudu (§ 5), aby rozhodl,
zda jsou dány důvody zproštění podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona
č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, či nikoli. Ustanovení části
třetí o kárném řízení se použijí přiměřeně.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
(1) Rozhodnutí kárných soudů nebo kárných senátů vydaná
v době od 25. února 1948 do 31. prosince 1989 proti soudcům pro
jejich demokratické politické smýšlení nebo proto, že se při svém
rozhodování řídili principy soudcovské nezávislosti, se ze zákona
zrušují.
(2) zrušen
Nestanoví-li tento zákon něco jiného nebo nevyplývá-li z
povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí
ustanovení trestního řádu.
Kárné soudy rozhodují v řízení podle tohoto zákona též o
odvolání a přeložení soudce podle § 67 a 68 zákona č. 335/1991
Sb., o soudech a soudcích.
Ustanovení tohoto zákona platí i pro kárná řízení zahájená
podle dosavadních předpisů a dosud neskončená a pro kárná
provinění a pro přestupky spáchané přede dnem jeho účinnosti.
Soudci nelze uložit za kárné provinění (§ 3 odst. 1) přísnější
kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních
předpisů.
Zrušuje se zákon č. 142/1961 Sb., o kárné odpovědnosti soudců
z povolání, ve znění zákona č. 157/1969 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1991.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
1) Např. § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č.
200/1990 Sb., o přestupcích, a § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm.
b) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona
SNR č. 524/1990 Sb.
1a) § 28 odst. 2 a § 28 odst. 3 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb.,
o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce
představitelů státní moci a některých státních orgánů
a soudců.
3) § 44 odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.
5) § 11 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
§ 11 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č.
524/1990 Sb.
9) § 20 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
§ 20 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č.
524/1990 Sb.
12) § 14 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
§ 14 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR
č. 524/1990 Sb.