Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:
Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), ve znění
zákona č. 158/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Za § 27 vkládá se § 27a, který zní:
"§ 27a
Zástupcem účastníka v řízení, ve kterém jsou probírány
skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze
advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr
těchto advokátů provádějí ústřední orgány advokacie podle
hledisek uvedených v předpisech upravujících ochranu státního
tajemství a vedou jejich seznamy. Jinak může být zástupcem
účastníka v takovém řízení jen osoba, která se může seznamovat
se státním tajemstvím na příslušném úseku."
2. § 52 odst. 1 zní:
"(1) V případě, že se předvolaný bez omluvy nedostaví k
výslechu nebo ke znalci, může ho předseda senátu dát předvést,
jestliže o možnosti předvedení předvolaného poučil."
3. § 70 až 72 včetně nadpisu se vypouštějí.
4. V § 99 odst. 3 se na konci připojuje tato věta:
"Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o
schválení smíru."
5. V § 100 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a
připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) V řízení o rozvod vede soud manžele k odstranění
příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření."
6. § 101 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém
návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit
doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se
předpokládat, že nemá námitky."
7. V § 127 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných
případech spokojit písemným posudkem znalce."
8. § 127 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Místo posudku znalce lze použít potvrzení nebo
odborné vyjádření příslušného orgánu, o jejichž správnosti
nemá soud pochybnosti."
9. § 145 zní:
"§ 145
Účastníku, jemuž soud přizná náhradu nákladů řízení,
přizná i náhradu nákladů předběžného opatření a zajištění
důkazů."
10. § 152 odst. 1 zní:
"(1) Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé."
11. § 153 odst. 2 zní:
"(2) Soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit
více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo
možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu
vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky."
12. V § 156 za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který
zní:
"(2) Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení
jednání, které rozsudku předcházelo; není-li to možné, soud k
vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu tří dnů.
Ustanovení § 119 odst. 2 se v tomto případě nepoužije.",
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
13. § 166 zní:
"§ 166
(1) Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu
řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti,
může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout
jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci,
doplnit i bez návrhu.
(2) Doplnění učiní soud doplňujícím rozsudkem, pro nějž
platí obdobně ustanovení o rozsudku. Nevyhoví-li soud návrhu
účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.
(3) Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani
vykonatelnosti výroků původního rozsudku."
14. § 172 odst. 1 zní:
"(1) Předseda senátu může vydat bez slyšení odpůrce
platební rozkaz, požádá-li o to navrhovatel, který uplatňuje
právo na zaplacení peněžité částky nepřevyšující 5000 Kčs nebo
právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z
knih tuzemského peněžního ústavu, vyplývá-li uplatněné právo
ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkaze
odpůrci uloží, aby do patnácti dnů od doručení platebního
rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady
řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který
platební rozkaz vydal."
15. § 172 odst. 2 písm. a) zní:
"a) jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát;"
16. § 185 zní:
"§ 185
O zrušení osvojení platí přiměřeně ustanovení § 181 až 184. Návrh však může podat
i osvojenec."
17. V § 202 odst. 1 se tečka za ustanovením písm. g)
nahrazuje středníkem a připojuje se ustanovení písm. h), které
zní:
"h) byl schválen smír."
18. § 206 odst. 2 zní:
"(2) Bylo-li však rozhodnuto o několika právech se
samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí
několika účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1) a odvolání
se výslovně vztahuje jen na některá
práva nebo na některé účastníky, není právní moc výroku, který
není napaden, odvoláním dotčena. To neplatí v případech, kdy
na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který
odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního
předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi
účastníky."
19. Za § 210 se vkládá § 210a, který zní:
"§ 210a
Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo
usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než
odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo uloženo pořádkové
opatření (§ 53), může k odvolání změnit přímo soud prvního
stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví."
20. § 212 zní:
"§ 212
(1) Odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se
odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. Tímto rozsahem není
vázán
a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je
závislý výrok, který odvoláním nebyl dotčen,
c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo
povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny
účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony
jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže
odvolání podal jen některý z účastníků,
d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob
vypořádání vztahu mezi účastníky.
(2) K vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží
odvolací soud jen potud, pokud mohly mít za následek nesprávné
rozhodnutí ve věci.
(3) Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně
zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.
(4) Účastníci mohou odvolací návrhy i odvolací důvody bez
souhlasu soudu měnit."
21. V § 214 odst. 2 se tečka za ustanovením písm. f)
nahrazuje středníkem a připojuje se ustanovení písm. g), které
zní:
"g) odvolání směřuje proti rozsudku, kterým bylo rozhodnuto
jen o výživě nezletilého dítěte."
22. § 252 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného
nezletilého dítěte, je k nařízení a provedení výkonu vždy
příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody
rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících
skutečností své bydliště. Příslušný soud může ze závažných
důvodů přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v
zájmu nezletilého. Nesouhlasí-li tento soud s přenesením
příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud."
23. V § 274 písm. e) se středník nahrazuje čárkou a
připojují se slova:
"anebo socialistickým organizacím ve prospěch občanů;".
24. § 284 odst. 3 zní:
"(3) Dojde-li během výkonu rozhodnutí k takové změně
rozsudku podle § 163, která záleží ve zvýšení výživného,
vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na všechny částky
zvýšeného výživného; zvýšené výživné má stejné pořadí jako
zbytek pohledávky."
25. Za § 325 se vkládá § 325a, který zní:
"§ 325a
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí
výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku
bytu a jiných místností povinného, kde má povinný svůj
majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu
povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup."
26. § 345 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo
provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a
prohlídku bytu a jiných místností povinného, kde je podle
důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat
oprávněnému; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu
povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup."
27. V § 347 odst. 2 druhá věta zní:
"Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh
oprávněného některým ze způsobů uvedených v první až čtvrté
hlavě této části ."
28. Za § 374 se vkládá § 374a, který zní:
"§ 374a
Ministerstvo spravedlnosti může stanovit, kdy lze upustit
od přítomnosti zapisovatele při jednání před soudem a jakým
způsobem v takových případech je nutno zaznamenat obsah
jednání."
1. V řízení o smíření manželů, zahájeném před účinností
tohoto zákona, se nepokračuje.
2. Přizná-li soud účastníku v řízení o rozvod náhradu nákladů
řízení, přizná i náhradu nákladů řízení o smíření manželů, které
vznikly před účinností tohoto zákona.
3. O odvolání proti usnesení, jímž byl schválen smír, se
rozhodne podle dosavadních předpisů, pokud napadeným usnesením
soud rozhodl před účinností tohoto zákona.
4. Ustanovení § 284 odst. 3 ve znění stanoveném v čl. I se
nevztahuje na věci, ve kterých před účinností tohoto zákona byl
již nařízen samostatný výkon rozhodnutí pro vymožení zvýšeného
výživného.
5. Jinak platí tento zákon i na řízení zahájená před jeho
účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před
účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve
Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu, jak
vyplývá z pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.
Svoboda v. r.
Indra v. r.
Dr. Štrougal v. r.