Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
48/1973 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. dubna 1973,
kterým se mění a doplňuje trestní řád
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:
Trestní řád č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se
mění a doplňuje takto:
1. V § 12 odst. 7 se slova "Po přijetí obžaloby" nahrazují
slovy "Po nařízení hlavního líčení".
2. § 14 odst. 3 zní:
"(3) Pravomoci vojenských soudů podléhají též civilní osoby
a) pro trestné činy válečné zrady (§ 114 tr. zák.), služby
v cizím vojsku (§ 115 tr. zák.) a nenastoupení služby
v ozbrojených silách (§ 269 až 271 tr. zák.),
b) pro trestné činy vyzvědačství (§ 105 tr. zák.), ohrožení
státního tajemství (§ 106, 107, 107a tr. zák.) a vyzvědačství
a ohrožení státního tajemství ke škodě státu světové
socialistické soustavy (§ 108 tr. zák.), byl-li jimi ohrožen
zvlášť důležitý zájem obrany vlasti."
3. V § 35
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Obhájcem v trestním řízení, ve kterém jsou probírány
skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze
advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr
těchto advokátů provádějí ústřední orgány advokacie podle hledisek
uvedených v předpisech upravujících ochranu státního tajemství
a vedou jejich seznamy.",
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4. § 50 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním
řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět
státního tajemství, může být pouze osoba, která se může seznamovat
se státním tajemstvím na příslušném úseku. Je-li takovým
zmocněncem advokát, užije se obdobně ustanovení § 35 odst. 2."
5. V § 65 odst. 2 poslední větě se slova "nebo vyhledávání"
nahrazují slovy ", a jde-li o vyhledávání, jakmile byli obviněný
a jeho obhájce upozorněni na možnost prostudovat spisy [§ 169
písm. b)]".
6. V § 66 odst. 1 se slova "nebo vyhledávacímu orgánu"
nahrazují slovy ", vyhledávacímu orgánu nebo orgánu konajícímu
objasňování" a za slova "vyhledávacím orgánem" se vkládají slova
", v objasňování orgánem konajícím objasňování".
7. V § 80 odst. 3 se vypouští věta druhá.
8. V § 81 odst. 4 se vypouští věta druhá.
9. V § 86
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) V případě, že bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný
čin podle hlavy první zvláštní části trestního zákona, může
prokurátor nebo vyšetřovatel s předchozím souhlasem prokurátora
nařídit, aby mu pošta nebo podnik provádějící dopravu zásilek
vydaly zásilku, u níž je důvodné podezření, že jí byl spáchán
takový trestný čin nebo že s takovým trestným činem souvisí,
jestliže je k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení
nutno zjistit její obsah.",
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a za slova
"v odstavci 1" se vkládá "nebo 2".
10. V § 87 odst. 1 se za slova "§ 86 odst. 1" vkládá "nebo
2".
11. § 105 odst. 1 věta druhá zní:
"Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých
případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením příslušného
orgánu, o jejichž správnosti nejsou pochybnosti."
12. V § 106 se připojuje na konci tato věta:
"Znalec musí být též poučen o významu znaleckého posudku
z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi
a vědomě nepravdivého znaleckého posudku."
13. V § 114
za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Je-li k důkazu třeba zjistit totožnost osoby, která se
zdržovala na místě činu, je osoba, o kterou jde, povinna strpět
úkony potřebné pro takové zjištění.",
dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4; přitom se
slova "odstavců 1 a 2" nahrazují slovy "předchozích odstavců".
14. § 119 odst. 1 věta za středníkem zní:
"v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco
jiného, usnesením."
15. V § 149 odst. 2 se slova "po přijetí obžaloby" nahrazují
slovy "po nařízení hlavního líčení".
16. § 162 včetně nadpisu zní:
"§ 162
Předání věci vyšetřovateli
Jestliže se vyšetřovatel, kterému byla věc předána jiným
orgánem, nepovažuje za příslušného, předloží spisy neprodleně se
svým stanoviskem prokurátorovi; jinak pokračuje v řízení."
17. § 164 odst. 1 věta druhá zní:
"Úkony podle hlavy čtvrté a páté, které lze podle tohoto
zákona provést před zahájením trestního stíhání, a úkony provedené
po zahájení trestního stíhání jinými orgány nemusí vyšetřovatel
opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovení
tohoto zákona; vyšetřovatel však vždy vyslechne obviněného."
18. V § 166
vypouští se dosavadní odstavec 7,
dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7 a zní:
"(7) Vyšetřování je třeba skončit zpravidla do dvou měsíců od
zahájení trestního stíhání. Po skončení vyšetřování předloží
vyšetřovatel prokurátorovi spisy se závěrečnou zprávou obsahující
návrh na konečné opatření nebo učiní některé rozhodnutí podle
§ 171 až 173."
19. V § 168 odst. 1 se za slova "neposkytnutí pomoci podle
§ 207 a 208," vkládají slova "neoprávněného užívání cizího
motorového vozidla podle § 209a odst. 1 a 2,".
20. V § 169
"b) místo seznámení obviněného a obhájce s výsledky vyhledávání
upozorní vyhledávací orgán obviněného a obhájce na možnost,
aby v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví, prostudovali
spisy a učinili návrhy na doplnění vyhledávání;
nepovažuje-li vyhledávací orgán navrhované doplnění za nutné,
odmítne je; o těchto úkonech učiní záznam do protokolu;
c) ustanovení § 164 odst. 4 a § 165 odst. 1 se neužije;
oprávnění podle posléze uvedeného ustanovení obhájci
nepřísluší ani při úkonech, kterými se vyhledávání doplňuje;
d) vyhledávání je třeba skončit zpravidla do jednoho měsíce od
zahájení trestního stíhání, a nebyl-li pachatel zjištěn, do
dvou měsíců; neskončí-li vyhledávání v těchto lhůtách, může
prokurátor ze závažných důvodů nařídit vyšetřování;",
připojuje se ustanovení písm. e), které zní:
"e) po skončení vyhledávání předloží vyhledávací orgán spisy
prokurátorovi s návrhem na konečné opatření a se seznamem
navrhovaných důkazů; návrh není třeba odůvodňovat."
21. Nadpis oddílu čtvrtého hlavy desáté zní:
"Rozhodnutí
v přípravném řízení".
22. V § 171
v odstavci 1 se slovo "vyšetřování" nahrazuje slovy
"přípravného řízení",
v odstavcích 1 a 2 se slova "nebo vyhledávací orgán"
nahrazují slovy "a ve vyhledávání prokurátor",
odstavec 3 zní:
"(3) Usnesení o postoupení věci je nutno oznámit obviněnému
a poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též
prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců
1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."
23. V § 172
v odstavcích 1 a 2 se slova "nebo vyhledávací orgán"
nahrazují slovy "a ve vyhledávání prokurátor",
odstavec 3 zní:
"(3) Usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno oznámit
obviněnému a poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno
doručit též prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle
odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."
24. V § 175 odst. 1 se ustanovení písm. a) doplňuje slovy
"a ve vyhledávání postoupit věc a zastavit trestní stíhání,".
25. V § 179a odst. 2 se připojuje na konci tato věta:
"Vláda Československé socialistické republiky může nařízením
stanovit, které další federální orgány státní správy a v jakém
rozsahu konají v oboru své působnosti objasňování o přečinech;
obdobné oprávnění přísluší vládám republik, pokud jde o orgány
státní správy republik."
26. V § 179b odst. 1
ustanovení písm. j) zní:
"j) za podmínek stanovených v § 78 až 81 mohou činit rozhodnutí
a opatření v těchto ustanoveních naznačená,",
připojuje se ustanovení písm. k), které zní:
"k) za podmínek stanovených v § 82 až 85 mohou vykonat domovní
a osobní prohlídku.
27. § 179c zní:
"(1) Objeví-li se v průběhu objasňování, že jsou dány důvody
vazby, předá orgán konající objasňování věc vyšetřovateli; je-li
třeba provést zadržení a otevření zásilek, předá věc vyhledávacímu
orgánu. O těchto opatřeních vyrozumí prokurátora.
(2) Jsou-li tu podmínky společného řízení o trestném činu
a přečinu, koná se vyšetřování nebo vyhledávání též o přečinu."
28. V § 179e
za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Konalo-li se přípravné řízení společně o trestném činu
a přečinu, podává se společná obžaloba pro trestný čin i pro
přečin; konalo-li se přípravné řízení jen o přečinu, podává se
návrh na potrestání.",
dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
29. V § 181 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1
a připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Po podání obžaloby soud rozhoduje samostatně všechny
otázky souvisící s dalším řízením a je povinen - nevyčkávaje
dalších návrhů - učinit všechna rozhodnutí a opatření, kterých je
potřeba k vyřízení obžaloby, ke skončení věci a k výkonu soudního
rozhodnutí."
30. § 182 zní:
"(1) Prokurátor může vzít obžalobu zpět až do zahájení
hlavního líčení; věc se tím vrací do stavu přípravného řízení.
(2) Dojde-li prokurátor po zahájení hlavního líčení
k přesvědčení, že výsledky projednávání věci před soudem obžalobu
nepotvrzují, je povinen ustoupit od obvinění a sdělit soudu
důvody, které ho k tomu vedly. Toto prohlášení nezbavuje soud
povinnosti, aby - řídě se zákonem a svým vnitřním přesvědčením
- rozhodl o obžalobě podle obecných zásad."
31. V § 185 odst. 1 se slova "zda ji může sám přijmout a"
nahrazují slovy "zda může".
32. V § 186 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a označení odstavce
1.
33. V § 188 odst. 1
v ustanovení písm. f) se připojuje na konci tato věta:
"; ve věci, ve které bylo konáno vyhledávání, však může vrátit věc
prokurátorovi k došetření jen tehdy, jestliže vyhledáváním nebyly
objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině,
nebo",
34. § 190 odst. 2 zní:
"(2) Není-li došetření třeba, upozorní předseda senátu na
možnost odchylného právního posouzení skutku osoby, kterým se
doručuje opis obžaloby (§ 196 odst. 1)."
35. V § 191 odst. 3 se za slovo "provést" vkládá slovo
"zpravidla" a věta druhá se vypouští.
37. V § 196 odst. 1
se slova "Obžalobu, jakmile byla přijata, dá předseda senátu
v opise" nahrazují slovy "Neučinil-li soud některé z rozhodnutí
uvedených v § 188 odst. 1 a 2, dá předseda senátu opis obžaloby",
poslední věta odstavce 1 se vypouští.
38. V § 211
v odstavci 1 se vypouštějí ve větě prvé slova "nebo znalce"
a slovo "jejich" se nahrazuje slovem "jeho" a v ustanovení písm.
b) se vypouštějí slova "nebo znalce",
připojuje se odstavec 4, který zní:
"(4) Místo výslechu znalce lze číst protokol o jeho výpovědi
nebo jeho písemný posudek, jestliže znalec byl před podáním
posudku poučen podle § 106, nejsou pochybnosti o správnosti
a úplnosti posudku a prokurátor i obžalovaný s tím souhlasí."
39. § 263 odst. 1 věta druhá zní:
"Též v neveřejném zasedání může učinit rozhodnutí
b) podle § 258 odst. 1, je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve
veřejném zasedání."
40. V § 275 odst. 1 se připojuje na konci tato věta:
"Byl-li zákon porušen jen v neprospěch obviněného, doba od právní
moci napadeného rozhodnutí do rozhodnutí o stížnosti pro porušení
zákona se do promlčecí doby nezapočítává."
41. V § 276 se slova "předseda Nejvyššího soudu" nahrazují
slovy "ministr spravedlnosti".
42. § 294 zní:
"Předseda senátu dá opis obžaloby doručit (§ 196 odst. 1) též
orgánu pověřenému péčí o mládež."
43. § 314b odst. 6 zní:
"(6) Prokurátor může vzít návrh na potrestání zpět až do
zahájení hlavního líčení; v takovém případě učiní některé
z opatření uvedených v § 179e odst. 1 písm. b) až h)."
44. V § 314c odst. 1 se za ustanovení písm. c) vkládá nové
ustanovení písm. d), které zní:
"d) může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené
v § 172 odst. 2,",
dosavadní ustanovení písm. d) až f) se označují jako
ustanovení písm. e) až g).
45. V § 314d
v dosavadním znění, jež se označuje jako odstavec 1, se za
slova "při hlavním líčení" vkládají slova "konaném o přečinu",
připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) V řízení o přečinu může samosoudce vyhotovit
zjednodušený písemný rozsudek, jestliže po vyhlášení rozsudku se
prokurátor a obviněný vzdali odvolání. Zjednodušený písemný
rozsudek neobsahuje odůvodnění."
46. V hlavě devatenácté se za oddíl čtvrtý vkládá oddíl pátý,
který včetně nadpisu zní:
"Oddíl pátý
Trestní příkaz
§ 314e
(1) V řízení o přečinech může samosoudce bez projednání věci
v hlavním líčení vydat trestní příkaz,
a) jestliže se obviněný v průběhu objasňování doznal a samosoudce
vzhledem k výsledkům objasňování nemá důvod pochybovat
o pravdivosti tohoto doznání anebo jestliže rozhodné
skutečnosti jsou zjištěny vlastním pozorováním veřejného
orgánu, a
b) jestliže prokurátor navrhl vydání trestního příkazu nebo
souhlasil, aby trestní příkaz byl vydán; návrh nebo souhlas
prokurátora se musí vztahovat též na druh a výměru trestu,
který se má trestním příkazem uložit.
(2) Trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do dvou
měsíců, nápravné opatření do čtyř měsíců, zákaz činnosti do dvou
let, peněžitý trest do 5000 Kčs a propadnutí věci; náhradní trest
odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani spolu s uloženým
trestem odnětí svobody přesahovat dva měsíce.
(3) Trestní příkaz nelze vydat
a) v řízení proti mladistvému,
b) v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním
úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena,
c) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření, nebo
d) jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl
uložen rozsudkem.
(4) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky
spojované s vyhlášením odsuzujícího rozsudku nastávají tu
doručením trestního příkazu obviněnému.
§ 314f
(1) Trestní příkaz obsahuje
a) označení soudu, který trestní příkaz vydal,
b) den a místo vydání trestního příkazu,
c) označení obviněného (§ 120 odst. 2),
d) výrok o vině (§ 120 odst. 3) a ukládaném trestu (§ 122 odst.
1),
e) byl-li uplatněn nárok na náhradu škody, výrok o odkázání
poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na
řízení před jiným příslušným orgánem a
f) poučení o právu podat odpor.
(2) Trestní příkaz se doručuje obviněnému, prokurátorovi
a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému
se doručuje do vlastních rukou; náhradní doručení a uložení
písemností je vyloučeno. Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní
příkaz též jemu.
§ 314g
(1) Obviněný a osoby, které jsou oprávněny podat v jeho
prospěch odvolání, s výjimkou prokurátora, mohou podat proti
trestnímu příkazu odpor. Odpor se podává u soudu, který trestní
příkaz vydal, a to do osmi dnů od doručení trestního příkazu
obviněnému. Na navrácení lhůty se obdobně užije ustanovení § 61.
(2) Byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve
lhůtě odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve
věci hlavní líčení. Jinak se trestní příkaz stane pravomocným
a vykonatelným.
(3) Jestliže v důsledku včas podaného odporu rozhoduje
samosoudce v hlavním líčení, nesmí obviněnému uložit přísnější
trest, než jaký uložil trestním příkazem, ledaže by se skutkový
stav na základě dokazování podstatně změnil."
47. V § 323 odst. 2 se slovo "soud" nahrazuje slovy "předseda
senátu".
48. V § 327
v odstavci 1 větě první se slovo "Soud" nahrazuje slovy
"Ministr spravedlnosti" a věta druhá zní:
"Nedojde-li k vydání do ciziny nebo k vyhoštění anebo vrátí-li se
vydaný nebo vyhoštěný, rozhodne soud, že se trest odnětí svobody
nebo jeho zbytek vykoná.",
v odstavci 3 se slova "odstavců 1 a 2" nahrazují slovy
"odstavce 2".
49. § 330 odst. 4 zní:
"(4) Rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený osvědčil, může se
souhlasem prokurátora učinit též předseda senátu."
50. § 332 odst. 1 věta druhá zní:
"Rozhodnutí, že se podmíněně propuštěný osvědčil, může se
souhlasem prokurátora učinit též předseda senátu."
51. § 334 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) O návrhu prokurátora, aby se do výkonu trestu odnětí
svobody nezapočítala doba, po kterou byl odsouzenému přerušen
výkon trestu odnětí svobody za účelem léčebné péče ve
zdravotnickém zařízení mimo nápravně výchovný ústav, stalo-li se
tak v důsledku toho, že si odsouzený způsobil újmu na zdraví
úmyslně, rozhoduje soud ve veřejném zasedání. Proti tomuto
rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."
52. V § 349 se slovo "Soud" nahrazuje slovy "Předseda
senátu".
53. V § 350a
v odstavci 4 se na konci připojuje tato věta:
"Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný
účinek.",
odstavec 5 zní:
"(5) Na řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu
zákazu pobytu, jakož i na řízení o nařízení výkonu zbytku tohoto
trestu se obdobně užije ustanovení § 331 až 333.",
připojuje se odstavec 6, který zní:
"(6) Rozhodnutí o uložení přiměřených omezení osobě, které
byl trest zákazu pobytu uložen vedle nepodmíněného trestu odnětí
svobody, činí ve veřejném zasedání soud, v jehož obvodu byl trest
odnětí svobody naposledy vykonáván. Proti tomuto rozhodnutí je
přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."
54. V § 351 odst. 1 se připojuje na konci tato věta:
"Jestliže však ochranné léčení bylo uloženo vedle nepodmíněného
trestu odnětí svobody a v nápravně výchovném ústavu jsou k výkonu
takového léčení dány podmínky, může předseda senátu nařídit, aby
ochranné léčení bylo vykonáváno během výkonu trestu odnětí
svobody."
55. Za § 351 se vkládá § 351a, který včetně nadpisu zní:
"§ 351a
Změna způsobu výkonu ochranného léčení
O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje ve
veřejném zasedání soud, v jehož obvodu je léčebné zařízení, ve
kterém se ochranné léčení vykonává; proti tomuto rozhodnutí je
přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve
Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění trestního řádu, jak vyplývá
z pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.
Svoboda v.r.
Indra v.r.
Dr. Štrougal v.r.