Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
158/1969 Sb.
ZÁKON
ze dne 18. prosince 1969,
kterým se doplňují a mění občanský soudní řád, notářský řád a zákon o mezinárodním
právu soukromém a procesním
Změna: 91/2012 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto
zákoně:
Ustanovení občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.) se mění a doplňují
takto:
1. Z ustanovení § 8 se vypouštějí slova "zejména řízení o pracovním sporu
u rozhodčího orgánu Revolučního odborového hnutí".
3. § 10 zní:
"§ 10
Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů
a proti rozhodnutím státních notářství."
4. V ustanovení § 11 odst. 3 se slova "Nejvyšší soud" nahrazují slovy "Nejvyšší
soud Československé socialistické republiky".
5. Ustanovení § 12 odst. 3 se doplňuje touto větou: "Je-li jeden z těchto
soudů na území České socialistické republiky a druhý na území Slovenské socialistické
republiky, rozhoduje o přikázání Nejvyšší soud Československé socialistické republiky."
6. § 13 se zrušuje.
7. § 16 odst. 1 zní:
"(1) O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení
soudců nejvyšších soudů republik a Nejvyššího soudu Československé socialistické
republiky rozhodne jiný senát téhož soudu."
8. Ustanovení § 17 odst. 1 se zrušuje a vypouští se označení odstavce 2.
9. § 36 zní:
"§ 36
(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Všichni soudci
jsou si při rozhodování rovni.
(2) Ve věcech pracovních, a nestanoví-li zákon jinak, ve věcech upravených
zákonem o rodině jedná a rozhoduje vždy senát. V ostatních věcech jedná a rozhoduje
předseda senátu jako jediný soudce (samosoudce). Předseda senátu jedná a rozhoduje
jako samosoudce též v dalších případech, kde tak stanoví zákon. Ve všech případech,
kdy jedná a rozhoduje předseda senátu, přísluší mu práva, která jsou vyhrazena senátu.
(3) V případech, kdy podle zákona může jednat a rozhodovat předseda senátu
jako samosoudce, může jednat a rozhodovat jako samosoudce i jiný soudce z povolání.
(4) Jinak může předseda senátu nebo jiný soudce z povolání sám provádět
jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje."
10. § 67 odst. 2 se zrušuje a označení odstavce 1 se vypouští.
11. Ustanovení § 82 odst. 2 zní:
"(2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u komise pro pracovní spory, je
řízení u soudu zahájeno také dnem, kdy postoupená věc došla soudu."
12. V ustanovení § 88 písm. g) se nahrazují slova "rozhodčí orgán" slovy
"komise pro pracovní spory".
13. V ustanovení § 105 odst. 2 se slova "Nejvyššímu soudu" nahrazují slovy
"Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky".
14. Ustanovení § 108 odst. 2 se zrušuje a vypouští se označení odstavce 1.
15. V ustanovení § 135 odst. 1 se slovo "provinění" nahrazuje slovem "přečin".
16. V § 230 odst. 2 připojuje se věta tohoto znění:
"Návrh může být podán i po uplynutí této lhůty, jestliže trestní rozsudek,
na jehož podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byl později podle
trestně právních předpisů zrušen."
17. § 237 zní:
"§ 237
(1) Ke stížnosti je oprávněn generální prokurátor Československé socialistické
republiky, a jde-li o rozhodnutí nejvyššího soudu republiky, některého krajského
nebo okresního soudu (státního notářství), také generální prokurátor a ministr spravedlnosti
příslušné republiky. Stížnost projedná nejvyšší soud republiky, jde-li o rozhodnutí
některého krajského nebo okresního soudu (státního notářství), a Nejvyšší soud Československé
socialistické republiky, jde-li o rozhodnutí nejvyššího soudu republiky.
(2) Stížnost projedná příslušný soud v senátě."
18. Ustanovení § 245 odst. 1 zní:
"(1) Přezkoumávat rozhodnutí jiných orgánů jsou příslušné
a) okresní soudy,
není-li zákonem stanoveno jinak,
b) krajské soudy, jde-li o rozhodnutí ve věcech důchodového
zabezpečení a nemocenského pojištění, nebo jestliže je tak stanoveno zákonem,
c) nejvyšší
soudy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jde-li o
přezkoumání rozhodnutí ústředních orgánů České socialistické republiky nebo Slovenské
socialistické republiky,
d) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky,
jde-li o přezkoumání rozhodnutí federálních orgánů Československé socialistické republiky."
19. Ustanovení § 250 zní:
"§ 250
(1) Proti rozhodnutí soudu není přípustná obnova řízení a s výjimkou případů
podle odstavce 2 ani odvolání.
(2) Ve věcech důchodového zabezpečení je možno podat proti rozhodnutí krajského
soudu odvolání, o němž rozhoduje nejvyšší soud republiky.
(3) Proti pravomocným rozhodnutím je možno podat stížnost pro porušení
zákona."
20. V § 274 se vypouští ustanovení písm. a) a v ustanovení písm. c) se nahrazují
slova "rozhodčích orgánů v pracovních sporech" slovy "komisí pro pracovní spory".
21. Ustanovení § 275 odst. 2 zní:
"(2) Návrh na výkon rozhodnutí je třeba podat vždy u soudu."
Ustanovení notářského řádu (zákona č. 95/1963 Sb.) se mění takto:
1. Ustanovení § 10 odst. 1 první věta za středníkem zní:
"jde-li o státní notářství v obvodech různých krajských soudů, rozhodne nejvyšší
soud republiky, a jde-li o státní notářství v obvodech České socialistické republiky
a Slovenské socialistické republiky, rozhodne Nejvyšší soud Československé socialistické
republiky".
2. V § 10 odst. 3 se nahrazují slova "Nejvyšší soud" slovy "Nejvyšší soud
Československé socialistické republiky".
3. V § 22 odst. 3 se nahrazují slova "Nejvyšší soud" slovy "nejvyšší soud
republiky".
zrušen
1. Majetkové věci, o nichž bylo řízení zahájeno u místních lidových soudů,
které nebyly rozhodnuty v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, postoupí se bez
návrhu soudu, v jehož obvodu byl místní lidový soud; ve věcech, v nichž bylo místním
lidovým soudem již rozhodnuto, platí o odvolání dosavadní předpisy, okresní soud
je však povinen rozhodnout ve věci samé.
2. Přípustnost obnovy řízení a stížnosti pro porušení zákona u pravomocných
rozhodčích výroků se posuzuje jako u rozhodnutí soudů.
3. Působnost, která podle tohoto zákona přísluší nejvyšším soudům republik
a Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky, vykonává do dne ustavení
těchto soudů dosavadní Nejvyšší soud. Rozhoduje přitom v senátu v takovém složení,
které je předepsáno pro soud, jehož funkci plní.
4. Pokud se v civilněprocesních předpisech mluví o Nejvyšším soudu, rozumí
se tím podle povahy věci Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, Nejvyšší
soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky;
pokud se mluví o generálním prokurátorovi, rozumí se tím podle povahy věci generální
prokurátor Československé socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické
republiky nebo generální prokurátor Slovenské socialistické republiky.
5. Pokud bude působnost nejvyšších soudů republik a Nejvyššího soudu Československé
socialistické republiky vykonávat dosavadní Nejvyšší soud, může jeho předseda podávat
ve věcech skončených pravomocně před počátkem účinnosti tohoto zákona stížnost pro
porušení zákona.
6. Ustanovení § 365 se použije obdobně i na rozhodnutí místních lidových
soudů a smíry jimi schválené a na rozhodnutí rozhodčích orgánů v pracovních věcech
a smíry jimi schválené, vydané před počátkem účinnosti tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
ing. Černík v. r.