Zákon 156/1969 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb. o organizaci soudů a o volbách soudců úplné a aktualní znění

Schváleno:	17.12.1969
Rozesláno/platnost od:	23.12.1969
Účinnost od:	01.01.1970
Zrušeno:	01.09.1991

1. § 1 odst. 1 zní:

"(1) Soudnictví vykonávají volené a nezávislé soudy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Soudy Československé socialistické republiky jsou: Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.

Soudy republik jsou: Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, krajské soudy a okresní soudy."

2. § 2 odst. 3 zní:

"(3) Při ukládání a výkonu trestů mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele, ale i jeho polepšení a převýchovu."

3. § 3 odst. 1 písm. b) zní:

"b) rozhodují v trestním řízení o vině obviněného a ukládají zákonem stanovené tresty, popřípadě jiná opatření,"

4. § 3 odst. 1 písm. c) označuje se jako písmeno d) a vkládá se nové písmeno c) tohoto znění:

"c) v případech stanovených zákonem přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů."

5. § 5 zní:

"§ 5

(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Zákon stanoví, v kterých senátech a v kterých věcech se účastní na rozhodování soudci z lidu. Zákony o soudním řízení stanoví, v kterých věcech rozhoduje samosoudce. Jako samosoudce může rozhodovat jen soudce z povolání.

(2) Soudci z povolání a soudci z lidu jsou si při rozhodování rovni. Předsedou senátu může být jen soudce z povolání."

6. § 6 se vypouští.

7. § 7 zní:

"§ 7

Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině právním řádem socialistického státu. Jsou povinni řídit se zákony a jinými právními předpisy a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím."

8. K § 8 se připojuje třetí odstavec tohoto znění:

"(3) Rozhodnutí všech soudů působících v Československé socialistické republice jsou platná a vykonatelná na celém jejím území. Soudy České socialistické republiky a soudy Slovenské socialistické republiky poskytují si vzájemně právní pomoc. To platí i ve vzájemných vztazích soudů republik a soudů Československé socialistické republiky."

9. § 13 zní:

"§ 13

Prokurátor se podle ustanovení o soudním řízení účastní na řízení u soudů a vykonává dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů."

10. § 14 se vypouští.

11. § 15 zní:

"§ 15

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, popřípadě jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.

(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu."

12. § 16 zní:

"§ 16

Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně."

13. § 17 odst. 1 a 2 zní:

"(1) Předseda okresního soudu:

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,

c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Předseda okresního soudu vykonává správu okresního soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu."

14. Nad § 18 se vkládá nadpis: "Krajské soudy" a § 18 zní:

"§ 18

(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Krajský soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty krajského soudu se skládají:

a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,

b) ze soudce z povolání a dvou soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v jiných věcech,

c) ze tří soudců z povolání v ostatních případech."

15. § 19 zní:

"§ 19

(1) Krajské soudy dozírají na rozhodování všech soudů a státních notářství ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notářství.

(2) Další případy rozhodování krajských soudů upravují zákony o soudním řízení."

16. § 20 se vypouští.

17. § 21 odst. 1 a 2 zní:

"(1) Předseda krajského soudu:

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu,

c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Předseda krajského soudu vykonává správu krajského soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí a kontroluje výkon správy okresních soudů."

18. Za § 21 se vkládají pod nadpisem "Nejvyšší soudy republik" § 21a až § 21e tohoto znění:

"§ 21a

(1) Nejvyšší soud republiky se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců z povolání.

(2) Nejvyšší soud republiky rozhoduje v senátech.

(3) Senáty nejvyššího soudu republiky se skládají ze tří soudců z povolání.

§ 21b

Nejvyšší soud republiky je nejvyšším soudním orgánem republiky. Vykonává dozor nad rozhodováním všech soudů zejména tím, že

a) rozhoduje o odvoláních proti prvostupňovým rozhodnutím krajských soudů,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona v případech uvedených v zákonech o soudním řízení,

c) rozhoduje v dalších případech, určených zákony o soudním řízení.

§ 21c

(1) Soudci z povolání nejvyššího soudu republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní a občanskoprávní kolegia. Předsedy kolegií jsou náměstci předsedy nejvyššího soudu.

(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu nejvyššího soudu zprávu o činnosti kolegií.

§ 21d

(1) Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.

(2) Plénum nejvyššího soudu republiky zejména

a) usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky,

b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií nejvyššího soudu republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,

c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,

d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro národní radu.

(3) Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit generální prokurátor příslušné republiky a ministr spravedlnosti příslušné republiky; na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedy krajských soudů.

§ 21e

(1) Předseda nejvyššího soudu republiky:

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování senátů nejvyššího soudu republiky a všech krajských a okresních soudů a může dávat podněty k vydání rozhodnutí nebo stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákonů,

c) vyřizuje stížnosti pracujících,

d) svolává plénum nejvyššího soudu, předsedá mu a určuje program jednání,

e) vykonává správu nejvyššího soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků nejvyššího soudu.

(2) Náměstci předsedy nejvyššího soudu republiky zastupují předsedu nejvyššího soudu republiky způsobem stanoveným v jednacím řádu nejvyššího soudu republiky."

19. § 22 zní:

"§ 22

Vojenské soudy rozhodují o všech trestních věcech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců a dalších jiných osob, o kterých to stanoví zákon."

20. § 23 zní:

"§ 23

(1) Vojenský obvodový soud se skládá z náčelníka, popřípadě zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Vojenský obvodový soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.

(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu.

(4) Vojenské obvodové soudy rozhodují jako soudy prvního stupně."

21. Za § 23 se vkládá § 23a tohoto znění:

"§ 23a

(1) Náčelník vojenského obvodového soudu:

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,

c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Náčelník vojenského obvodového soudu vykonává správu vojenského obvodového soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského obvodového soudu a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru."

22. § 24 zní:

"§ 24

(1) Vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Vyšší vojenský soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:

a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,

b) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.

(4) Vyšší vojenské soudy dozírají na rozhodování všech soudů ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni vojenské obvodové soudy.

(5) Další případy rozhodování vyšších vojenských soudů upravují zákony o soudním řízení."

23. Za § 24 se vkládá § 24a tohoto znění:

"§ 24a

(1) Náčelník vyššího vojenského soudu:

a) může předseda kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů vyššího vojenského soudu a vojenských obvodových soudů v obvodu vyššího vojenského soudu,

c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Náčelník vyššího vojenského soudu vykonává správu vyššího vojenského soudu, zejména zajišťuje jeho chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vyššího vojenského soudu, řídí a kontroluje výkon správy vojenských obvodových soudů a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru."

24. Nad § 25 se vkládá nadpis "Nejvyšší soud Československé socialistické republiky" a § 25 zní:

"§ 25

Nejvyšší soud Československé socialistické republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, náměstků předsedy soudu a dalších soudců z povolání."

25. § 26 zní:

"§ 26

(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje v senátech.

(2) Senáty Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se skládají:

a) z předsedy a čtyř soudců z povolání, jestliže rozhodují o stížnosti pro porušení zákona, podané proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik nebo vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, anebo když zaujímají stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona; v tomto případě je třeba dbát toho, aby členy senátu byli občané obou republik,

b) z předsedy a dvou soudců z povolání, jestliže rozhodují v ostatních případech.

(3) Jestliže se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů podle § 22, je senát složen z vojenských soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky; ve věcech dotýkajících se obecných a vojenských soudů rozhodují smíšené senáty složené ze soudců trestního a vojenského kolegia. Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky."

26. § 27 zní:

"§ 27

(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky sleduje rozhodování nejvyšších soudů republik a vojenských soudů. Dozírá nad zákonností rozhodování všech soudů a zajišťuje jeho jednotnost tím, že

a) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a všech vojenských soudů a dále proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, pokud tento soud rozhodoval o odvoláních; při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky jsou vyloučeni soudci, kteří rozhodovali o opravném prostředku,

c) zaujímá stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona,

d) přezkoumává zákonnost pravoplatných rozhodnutí, kterými byl uložen trest smrti.

(2) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky dále

a) rozhoduje o uznání rozhodnutí cizozemských soudů na území Československé socialistické republiky,

b) rozhoduje spory o místní příslušnosti mezi soudy nebo státními notářstvími České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky,

c) rozhoduje o určení místně příslušného soudu nebo státního notářství, není-li možno zjistit, zda místně příslušný soud nebo státní notářství je na území jedné nebo druhé republiky,

d) rozhoduje o přikázání věci soudu nebo státnímu notářství druhé republiky, pokud to zákon o soudním řízení připouští,

e) rozhoduje o kompetenčních sporech mezi vojenskými a ostatními soudy,

f) rozhoduje spory o kompetenci mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími druhé republiky.

"

27. Za § 27 se vkládá § 27a tohoto znění:

"§ 27a

(1) Jestliže některá otázka vyžaduje sjednocení výkladu, může jí předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky přikázat senátu k zaujetí stanoviska [§ 26 odst. 2 písm. b)].

(2) Před zaujetím stanoviska si předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky vyžádá vyjádření generálního prokurátora Československé socialistické republiky a předsedů nejvyšších soudů republik.

(3) Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. V jednacím řádu se stanoví též postup, jak má Nejvyšší soud Československé socialistické republiky v zájmu zajištění jednotného výkladu zákona zaujímat v určité právní otázce stanovisko."

28. § 28 zní:

"§ 28

(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenská kolegia. Předsedy kolegií jsou náměstci předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.

(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zprávu o činnosti kolegií. Předseda vojenského kolegia mimo to plní další povinnosti vyplývající z jeho vojenského služebního poměru a zastupuje předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky ve vojenských záležitostech."

29. § 29 zní:

"§ 29

(1) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří předseda, místopředseda, náměstci předsedy a další členové kolegií Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Zasedání pléna se mohou účastnit generální prokurátor Československé socialistické republiky a s poradním hlasem předsedové nejvyšších soudů republik. Na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací.

(2) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.

(3) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zejména

a) usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky,

b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,

c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,

d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro Federální shromáždění."

30. § 30 se vypouští.

31. § 31 zní:

"§ 31

(1) Předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky svolává plénum tohoto soudu a předsedá mu. Vykonává správu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky s výjimkou jeho vojenského kolegia, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.

(2) Místopředseda zastupuje předsedu. Jednací řád určí, jak se místopředseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky podílí na správě."

32. § 32 se vypouští.

33. § 33 včetně nadpisu zní:

"§ 33

Sídla a obvody soudů

(1) Sídlem Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky je Praha.

(2) Sídlem nejvyšších soudů republik jsou hlavní města republik.

(3) Sídla a obvody okresních a krajských soudů určí zákony národních rad.

(4) Ministr spravedlnosti příslušné republiky může určit, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní soud; v oboru vojenského soudnictví přísluší toto právo ministru národní obrany.

(5) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje president Československé socialistické republiky, který též stanoví jejich sídla a obvody."

34. Pod označením třetí hlavy "Správa soudů" § 35 zní:

"§ 35

(1) Správu okresních a krajských soudů a nejvyššího soudu republiky vykonává ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky. Za tím účelem zejména:

a) vykonává prověrky práce okresních a krajských soudů,

b) sleduje soudní činnost a dává nejvyššímu soudu republiky, popřípadě Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky podněty k zobecnění soudní činnosti a k zajištění správného výkladu zákonů a jiných právních předpisů,

c) vydává směrnice o otázkách výkonu správy soudu,

d) řídí činnost soudů na úseku propagace právního řádu,

e) zajišťuje řádný chod soudů po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční,

f) organizuje a řídí politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů.

(2) V rámci úkolů uvedených v odstavci 1 pod písm. a) a b) může ministr spravedlnosti příslušné republiky podat stížnost pro porušení zákona, jestliže zjistí při plnění svých úkolů, že jsou pro to dány podmínky podle zákonů o soudním řízení."

35. § 36 zní:

"§ 36

Správu krajských a okresních soudů vykonává ministr spravedlnosti příslušné republiky buď přímo, nebo prostřednictvím jejich předsedů; správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů. Správu nejvyššího soudu republiky vykonává ministr spravedlnosti příslušné republiky prostřednictvím předsedy tohoto soudu."

36. § 37 včetně nadpisu zní:

"§ 37

Výkon správy vojenských soudů

(1) Správu v oboru vojenského soudnictví (§ 35) vykonává ministr národní obrany, jemuž příslušejí oprávnění ministra spravedlnosti republiky. V ministerstvu národní obrany se zřídí Správa vojenských soudů. Ministr národní obrany může při výkonu správy přenést na náčelníka Správy vojenských soudů výkon některých svých oprávnění. Ministr národní obrany stanoví, v jakém rozsahu se na správě vojenských soudů podílejí jejich náčelníci.

(2) Správu vojenského kolegia Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky vykonává ministr národní obrany prostřednictvím předsedy tohoto kolegia v dohodě s předsedou Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.

37. § 38 se vypouští.

38. § 39 včetně nadpisu zní:

"§ 39

Předpoklady pro volbu

(1) Soudcem může být zvolen každý svéprávný, bezúhonný, věci socialismu oddaný československý státní občan, jehož politická a odborná způsobilost, zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně vykonávat, má právo volit do zastupitelských sborů, v den volby dosáhl věku 24 let a souhlasí se svou kandidaturou u určitého soudu.

(2) Soudce z povolání mimo splnění podmínek uvedených v předchozím odstavci musí mít úplné vysokoškolské právnické vzdělání a úspěšně složenou odbornou justiční zkoušku.

(3) Soudce z lidu u vojenského soudu mimo splnění podmínek uvedených v odstavci 1 musí konat činnou vojenskou službu nebo být příslušníkem ozbrojených sborů; soudci z povolání u vojenských soudů a vojenští soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky musí mimo to mít hodnost důstojníka (generála) a splněné podmínky uvedené v odstavci 2."

39. § 40 včetně nadpisu zní:

§ 40

Volební období

(1) Soudci z povolání jsou voleni na dobu deseti let.

(2) Soudci z lidu jsou voleni na dobu čtyř let.

(3) Volební období začíná dnem zvolení.

(4) Soudci vojenských soudů a vojenští soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky jsou voleni na dobu, po kterou vykonávají vojenskou činnou službu, nebo po kterou jsou příslušníky ozbrojených sborů, nejdéle však na dobu deseti let, jestliže jde o soudce z povolání, a na dobu čtyř let, jestliže jde o soudce z lidu."

40. § 41 včetně nadpisu zní:

"§ 41

Počet soudců

(1) Počet soudců z povolání u okresních a krajských soudů a u nejvyšších soudů republik stanoví ministr spravedlnosti příslušné republiky.

(2) Počet soudců z povolání u vojenských soudů určuje ministr národní obrany.

(3) Počet soudců u Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky stanoví předsednictvo Federálního shromáždění.

(4) Počet soudců z lidu stanoví předsedové (náčelníci) příslušného soudu, a to tak, aby jednotliví soudci nemuseli zasedat více než 12 dní v roce."

41. V § 42 se mění odstavec 2 a připojují se odstavce 3 a 4, takže odstavce 2 až 4 zní:

"(2) Bez složení tohoto slibu nemůže soudce vykonávat svou funkci. Odmítnutí složení slibu má za následek ztrátu funkce.

(3) Složení slibu se neopakuje, jestliže byl soudce zvolen znovu nebo do jiné soudcovské funkce.

(4) Slib skládají:

a) soudci z povolání soudů republik do rukou předsedy národní rady,

b) soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a soudci z povolání vojenských soudů do rukou předsedy Federálního shromáždění,

c) soudci z lidu okresních a krajských soudů do rukou předsedy národního výboru, který je zvolil,

d) soudci z lidu vojenských soudů do rukou náčelníka soudu."

42. § 43 má nadpis "Volby soudců" a zní:

§ 43

(1) Soudce z povolání soudů republik volí a odvolává národní rada na návrh příslušného orgánu Národní fronty.

(2) Soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a soudce z povolání vojenských soudů volí a odvolává Federální shromáždění na návrh příslušného orgánu Národní fronty.

(3) Soudce z lidu soudů republik volí a odvolávají národní výbory podle zákonů národních rad.

(4) Soudce z lidu vojenských soudů volí a odvolávají shromáždění příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů na návrh komisí ustavených příslušnými veliteli."

43. § 44 zní:

§ 44

(1) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky volí Federální shromáždění ze soudců zvolených pro Nejvyšší soud Československé socialistické republiky.

(2) Náměstky předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky volí Federální shromáždění ze soudců zvolených pro tento soud.

(3) Předsedu nejvyššího soudu republiky, jakož i jeho náměstky volí národní rada ze soudců zvolených pro tento soud.

(4) Předsedy senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, jakož i předsedy senátů nejvyšších soudů republik ustanovují předsedové příslušného soudu ze soudců zvolených pro tento soud; jestliže jde o vojenské soudce, činí tak na návrh ministra národní obrany.

(5) Předsedy krajských soudů, jejich náměstky, jakož i předsedy okresních soudů a jejich náměstky ustanovuje ministr spravedlnosti příslušné republiky ze soudců z povolání zvolených pro tento soud.

(6) Předsedy senátů krajských a okresních soudů ustanovuje předseda příslušného krajského soudu ze soudců z povolání zvolených pro tento soud.

(7) Náčelníky vyšších vojenských soudů, vojenských obvodových soudů a jejich zástupce, předsedy senátů vyšších vojenských soudů a vojenských obvodových soudů ustanovuje ze soudců zvolených pro vyšší vojenské soudy a pro vojenské obvodové soudy ministr národní obrany."

44. Za § 44 se vkládá § 44a tohoto znění:

"§ 44a

(1) O odvolání a zproštění soudce z funkce uvedené v § 44 rozhoduje orgán, který soudce zvolil, popřípadě ustanovil.

(2) Do funkcí uvedených v § 44 odst. 1 a 3 jsou soudci voleni a z nich odvoláváni, popřípadě zprošťováni na návrh příslušného orgánu Národní fronty."

45. Oddíl třetí a čtvrtý (§ 45 až 48) se vypouštějí.

46. Ustanovení § 50 se zrušuje.

47. V § 51 se vypouštějí odstavce 6 až 8. Odstavce 1 až 5 zní:

"(1) Soudce může být z funkce uvedené v § 43 odst. 1 a 2 odvolán před uplynutím funkčního období, jestliže

a) závažným způsobem porušuje své soudcovské povinnosti,

b) jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat soudcovské povinnosti,

c) dosáhl věku 65 let.

(2) Návrh na odvolání soudce z funkce může též podat ministr spravedlnosti příslušné republiky, jestliže jde o soudce z povolání okresního a krajského soudu nebo nejvyššího soudu republiky; v ostatních případech může návrh podat ústřední orgán pověřený správou soudů. Před rozhodnutím o odvolání soudce z funkce je třeba si vyžádat jeho vyjádření.

(3) Soudce z povolání vojenského soudu a vojenský soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky může být odvolán z funkce uvedené v § 43 odst. 2 i na návrh ministra národní obrany, jestliže je to odůvodněno organizačními změnami nebo jinými důležitými potřebami ozbrojených sil.

(4) Postup při odvolávání soudce z lidu vojenského soudu upraví ministr národní obrany.

(5) Funkce, pro kterou byl soudce zvolen nebo ustanoven, zaniká dnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce. Odvolání z funkcí uvedených v § 44 nemá za následek ztrátu funkce soudce (§ 43)."

48. V § 52 se vypouští odstavec 2 a odstavec 3 a 4, které se označují jako odstavce 2 a 3, zní:

"(2) Před rozhodnutím orgánu uvedeného v § 44a o zproštění soudce funkce je třeba si vyžádat stanovisko ústředního orgánu pověřeného správou příslušného soudu. Zproštění soudce funkcí uvedených v § 44 nemá za následek ztrátu funkce soudce (§ 43).

(3) Funkce, pro kterou byl soudce zvolen nebo ustanoven, zaniká dnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o zproštění. Doručením rozhodnutí o zproštění funkce soudce (§ 43) zaniká i funkce, pro kterou byl soudce ustanoven (§ 44)."

49. § 53 odst. 2 zní:

"(2) Soudce z povolání vojenského soudu a vojenský soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky nemůže být propuštěn z vojenské činné služby nebo z ozbrojeného sboru, jestliže předtím podle § 51 nebyl odvolán ze soudcovské funkce (§ 43) nebo podle § 52 nebyl této funkce zproštěn."

50. § 54 včetně nadpisu zní:

"§ 54

Podmínky trestního stíhání

Pro činy spáchané při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s výkonem této funkce je možno soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby pouze se souhlasem orgánu, který je zvolil."

51. § 55 odst. 2 a 3 zní:

"(2) O dočasném zproštění výkonu soudcovské funkce rozhoduje:

a) předseda soudu, jde-li o soudce příslušného soudu,

b) předseda krajského soudu, jde-li o předsedu okresního soudu nebo jeho náměstka,

c) ministr spravedlnosti příslušné republiky, jde-li o předsedu krajského soudu nebo jeho náměstka,

d) ministr národní obrany, jde-li o soudce vojenského soudu.

(3) Orgán, který zahájil trestní řízení proti soudci, vyrozumí o tom předsedu (náčelníka) příslušného soudu, a jde-li o soudce z povolání, též ústřední orgán pověřený správou příslušného soudu."

52. § 56 zní:

"§ 56

(1) Soudcovská funkce je veřejnou funkcí. Na vztahy vyplývající z výkonu soudcovské funkce se vztahují, s výjimkou soudců vojenských soudů a vojenských soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, pokud tento zákon nestanoví něco jiného, ode dne složení slibu zvoleného soudce předpisy zákoníku práce. Osobní věci soudců z povolání okresních a krajských soudů a nejvyšších soudů republik vyřizuje ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky. Oprávnění ministra spravedlnosti příslušné republiky podle § 36 tím nejsou dotčena.

(2) Platové poměry soudců z povolání upraví ministr spravedlnosti po dohodě s ministrem práce a sociálních věcí příslušné republiky. Platové poměry soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky upraví vláda Československé socialistické republiky."

53. Za § 56 vkládá se § 56a tohoto znění:

"§ 56a

Soudci z povolání vojenských soudů a vojenští soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky jsou vojáky z povolání, zahrnují se do počtu ozbrojených sil, a pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na ně předpisy platné pro vojáky z povolání."

54. § 57 zní:

"§ 57

(1) V zájmu zajištění řádného plnění úkolů soudnictví je možno soudce z povolání dočasně přidělit

a) k využití zkušeností ústřednímu orgánu pověřenému správou soudů,

b) k výkonu soudcovské činnosti k soudu vyššího stupně,

c) k výkonu soudcovské činnosti u okresního soudu (vojenského obvodového soudu) v obvodu krajského soudu (vyššího vojenského soudu), jde-li o soudce krajského soudu (soudce vyššího vojenského soudu),

d) k výkonu soudcovské činnosti u jiného okresního soudu (vojenského obvodového soudu) v obvodu krajského soudu (vyššího vojenského soudu), jde-li o soudce okresního soudu (vojenského obvodového soudu).

(2) Pokud soudce s přidělením nesouhlasí, nesmí doba přidělení přesahovat dva kalendářní měsíce v kalendářním roce.

(3) I když soudce souhlasí s přidělením přesahujícím dobu uvedenou v odstavci 2, nesmí s výjimkou přidělení k ústřednímu orgánu pověřenému správou soudů doba přidělení přesahovat jeden kalendářní rok v období tří kalendářních roků."

55. § 58 zní:

"§ 58

Přidělení provádí

a) ministr spravedlnosti příslušné republiky, jde-li o přidělení k ministerstvu spravedlnosti nebo k nejvyššímu soudu republiky; v případě uvedeném na posledním místě činí tak v dohodě s předsedou nejvyššího soudu republiky,

b) ministr národní obrany, jde-li o soudce vojenských soudů,

c) předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky po dohodě s ministrem spravedlnosti příslušné republiky (s ministrem národní obrany), jde-li o přidělení k Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky,

d) předseda krajského soudu v ostatních případech; jestliže soudce s přidělením nesouhlasí, je možno ho přidělit pouze se souhlasem ministra spravedlnosti příslušné republiky."

56. § 59 až 61 se vypouštějí.

57. Za § 62 se pod nadpisem "Justiční čekatelé" vkládají § 62a až 62d tohoto znění:

"§ 62a

(1) Justiční čekatelé se připravují na budoucí výkon soudcovské činnosti. Jsou oprávněni vykonávat pod dozorem soudce z povolání jednoduché úkony vyhrazené samosoudci, které určí ministr spravedlnosti příslušné republiky (ministr národní obrany).

(2) Justiční čekatelé jsou povinni, a to i po skončení praxe, zachovávat mlčenlivost ve věcech, o kterých se dozvěděli při výkonu své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudci. Osvobodit od této povinnosti je může předseda krajského soudu z důvodů uvedených v § 49.

(3) Justičním čekatelem u vojenského soudu se může stát pouze voják v činné službě.

(4) Justiční čekatel skládá při nástupu do práce stejný slib jako soudce (§ 42).

§ 62b

Praxe justičních čekatelů

Účelem praxe je vyškolit justiční čekatele pro jejich budoucí činnost. Praxe justičních čekatelů trvá zpravidla tři roky. Ministr spravedlnosti příslušné republiky, popřípadě ministr národní obrany může na žádost justičního čekatele zcela nebo zčásti započítat do praxe dobu právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru, jestliže čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon budoucí činnosti soudce.

§ 62c

Odborná justiční zkouška

Po skončení praxe jsou justiční čekatelé povinni podrobit se odborné justiční zkoušce, jejímž účelem je zjistit, zda má justiční čekatel potřebné vědomosti a je dostatečně připraven na to, aby mohl zastávat soudcovskou funkci. Výjimečně je možno justičního čekatele připustit k odborné justiční zkoušce již před uplynutím přípravné služby, jestliže se v dosavadní praxi zvlášť osvědčil.

§ 62d

(1) Na justiční čekatele se vztahují přiměřeně obdobná ustanovení § 56 a 56a.

(2) Podrobné předpisy o praxi justičních čekatelů a odborné justiční zkoušce vydá ministr národní obrany."

58. Nadpis nad § 63 zní:

"Některá ustanovení o postavení soudců z lidu".

V § 63 se vypouští odstavec 2, dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a slova "Nejvyššího soudu" se nahrazují slovy "Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky".

59. § 64 odst. 2 věta druhá zní:

"Způsob a výši náhrady stanoví ministr spravedlnosti příslušné republiky."

60. V § 64 se připojuje další odstavec tohoto znění:

"(4) Soudům z lidu přísluší mimo náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku za každý den jednání paušální náhrada za výkon jejich funkce. Tuto paušální náhradu vyplácí stát ve výši, kterou určí ministr spravedlnosti příslušné republiky. Náhrady příslušející soudcům z lidu vojenských soudů upraví ministr národní obrany v dohodě s resortními ministry, kterým jednotlivé ozbrojené sbory podléhají."

61. § 67 až 69 se vypouštějí.

62. § 70 zní:

"§ 70

Odborná justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, vojenská právní zkouška, notářská zkouška, advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečné hodnocení čekatelské praxe a jiné obdobné závěrečné zkoušky, vykonané před účinností tohoto zákona, mají stejné účinky jako odborná justiční zkouška podle tohoto zákona."

63. § 71 zní:

"§ 71

(1) Správa soudů je povinna zařadit soudce z povolání, který nebyl po skončení volebního období znovu zvolen, na místo odpovídající jeho odborné kvalifikaci a zkušenostem nabytým v soudcovské funkci.

(2) Není-li možno pro nedostatek volných pracovních míst učinit opatření podle odstavce 1, je správa soudů povinna být soudci z povolání, který nebyl znovu zvolen, nápomocna při vyhledání pracovního místa, odpovídajícího odborné kvalifikaci soudce a zkušenostem nabytým v soudcovské funkci.

(3) Jestliže se nepodařilo soudce z povolání, který nebyl znovu zvolen, zařadit na pracovní místo ani podle odstavce 1, ani podle odstavce 2, nebo nemá-li bývalý soudce na svém pracovním místě příjem, kterého dosahoval jako soudce z povolání před skončením volebního období, poskytuje mu správa soudů od zániku jeho funkce vyrovnání ve výši dosavadního soudcovského platu, popřípadě ve výši rozdílu mezi dosavadním soudcovským platem a výdělkem, kterého dosahuje na novém pracovním místě. Vyrovnání přísluší po dobu šesti měsíců, jestliže soudce z povolání vykonával svou funkci méně než pět let, a po dobu jednoho roku, jestliže tuto funkci vykonával déle než pět let.

(4) Ustanovení odstavce 3 platí též, jestliže byl soudce odvolán z funkce podle § 51, vyrovnání platu mu však přísluší pouze po dobu tří měsíců. Vyrovnání nepřísluší soudci z povolání, který byl odvolán, jestliže má nárok na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo jestliže byl odvolán z důvodu, který by byl u pracovníka důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. Částka vyrovnání se sníží o částečný invalidní důchod, který byl odvolanému soudci z povolání přiznán.

(5) Jestliže byl soudce odvolán nebo zproštěn z funkce podle § 44, nebo jestliže byl podle tohoto ustanovení zvolen nebo ustanoven do nižší funkce, přísluší mu po dobu tří měsíců vyrovnání mezi platem spojeným s dosavadní funkcí a novým platem.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na soudce vojenských soudů a na vojenské soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, jejichž nároky jsou upraveny předpisy platnými pro vojáky z povolání."

64. V § 72 odst. 1 slova "ministra spravedlnosti" se nahrazují slovy "ministra národní obrany" a odstavec 2 zní:

"(2) Za branné pohotovosti státu upraví způsob doplňování soudců vojenských soudů a vojenských soudů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra Československé socialistické republiky a ministry spravedlnosti republik."

65. Za § 72 se vkládá § 72a tohoto znění:

"§ 72a

(1) Ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech je možno navrhnout a zvolit za soudce z povolání i občana, který jinak splňuje podmínky § 39, nesložil však odbornou justiční zkoušku, jestliže jeho alespoň pětiletá právní praxe, úspěšně vykonávaná, zajišťuje, že je způsobilý k výkonu soudcovské činnosti. Osvědčení o tom, že tato podmínka je splněna, vydává ministr spravedlnosti příslušné republiky; jde-li o navržení a zvolení za soudce z povolání vojenského soudu, ministr národní obrany.

(2) Výjimečně mohou být zvoleni za soudce z povolání dosavadní soudci z povolání bez ukončení vysokoškolského právnického vzdělání, jestliže v praxi prokázali, že jsou způsobilí k výkonu soudcovské činnosti. Osvědčení o tom, že tato podmínka je splněna, vydává ministr spravedlnosti příslušné republiky."

1. dosud nezrušená ustanovení zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů (platový řád),

2. nařízení ministra spravedlnosti č. 23/1956 Sb., kterým se provádí ustanovení § 5 odst. 3 a 4 zákonného opatření č. 59/1955 Sb.

156/1969 Sb.

Předpisy (6)

Články a jiné dokumenty (6)

Monografie (7)

Související dokumenty