Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
46/1948 Sb.
ZÁKON
ze dne 21. března 1948,
o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě
vlastnictví k zemědělské a lesní půdě)
Změna: 88/1950 Sb.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé
usneslo se na tomto zákoně:
Díl I.
Úprava vlastnictví
(1) Vlastnické poměry k půdě (odstavec 7) se upravují tak,
aby půda, sloužící zemědělské výrobě, náležela, pokud v tomto
zákoně není stanoveno jinak, výkonným zemědělcům podle zásady, že
půda patří těm, kdož na ní pracují.
(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na pozemkové
vlastnictví výkonného zemědělce, pokud výměra jeho půdy, označené
v odstavci 7, včetně půdy jeho rodinných příslušníků (§ 4),
přesahuje 50 hektarů. Půdu (odstavec 7) přesahující tuto výměru,
jakož i zastavěné plochy, nádvoří a soukromé cesty, pokud slouží
zemědělské výrobě a nejsou nutné k řádnému hospodaření
v dosavadním podniku, vykoupí stát za náhradu (§ 9, odst. 1)
a přidělí je oprávněným uchazečům za podmínek uvedených v § 16.
(3) Stát vykoupí (§ 9, odst. 1) pro tentýž účel bez zřetele
na výměru (odstavec 2) půdu (odstavec 7), na které vlastníci
trvale sami nepracují nebo která je ve vlastnictví právnických
osob vyjma ty, jež jsou uvedeny v § 2. Vlastníku se ponechá na
jeho žádost půda (odstavec 7) ve výměře 1 hektar; požádá-li o
ponechání zastavěné plochy, započítává se její výměra do uvedené
výměry 1 hektaru. Půda ponechaná vlastníku bude vykoupena,
jestliže vlastník nebo jeho právní nástupce do 10 let ode dne
účinnosti tohoto zákona, nebo nabude-li jí později, do 10 let po
jejím nabytí, na ní nebude hospodařiti nebo ji nezastaví. Jde-li o
půdu spekulační, provede se výkup veškeré půdy. Spekulační půdou
podle předchozí věty se rozumí půda přesahující výměru 1 hektaru,
které vlastník - nezemědělec - nabyl koupí a od nabytí na ní
nepracuje. Se souhlasem místních rolnických komisí lze ponechati
půdu, jejíž výnos slouží k vydržování duchovních státem uznaných
církví a náboženských společností, spravujících nižší církevní
úřady (jmění obroční, místních sborů, místních náboženských obcí a
pod.), a to nejvýše do výměry 30 hektarů.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na
a) půdu, na níž vlastníci - zemědělci - pro okolnosti nezávislé na
jejich vůli sami nemohou pracovati (na př. pro stáří,
nezletilost, nemoc, vdovství, invaliditu nebo vykonávání
veřejné funkce),
b) půdu těch, kdož se odborně připravují pro zemědělské povolání,
c) půdu osob, které jí nabyly od rodičů nebo předků druhého stupně
- zemědělců a které sice na ní nepracují, ale vrátí se k práci
na ní do jednoho roku od vyhlášení tohoto zákona, a pokud jsou
nezletilé, v této jednoroční lhůtě nebo nejpozději dosažením
zletilosti; v této lhůtě jest vlastník oprávněn dáti
šestiměsíční výpověď osobě na této půdě hospodařící,
d) půdu, na níž rodiče nebo předkové druhého stupně - dřívější
vlastníci - sami dále pracují; jakmile tento stav pomine, může
se vlastník vrátiti k práci na této půdě do jednoho roku,
e) půdu výkonných zemědělců, kteří se dočasně vystěhovali do
zahraničí, lze-li podle daných okolností předpokládati, že se
vrátí a budou opět na této půdě pracovati,
f) půdu do výměry 2 hektarů, která je ve vlastnictví dělníků,
živnostníků, veřejných a soukromých zaměstnanců, pokud tyto
kategorie vlastníků podléhají jen dani ze mzdy nebo dani
živnostenské.
Výjimky uvedené pod písm. c) až e) neplatí však v případech, kdy
půda jest nepřetržitě propachtována po dobu nejméně 18 let. V
těchto případech se provede výkup veškeré půdy. Pokud v případech
uvedených pod písm. a) až e) přesahuje výměra půdy 50 hektarů,
platí o půdě přesahující tuto výměru přiměřeně ustanovení odstavce 2.
(5) Ustanovení odstavce 3 se dále nevztahuje na půdu, jejíž
výnos vlastníci prokazatelně potřebují k doplnění svých příjmů,
které nestačí k jejich existenci. Při tom platí zásada, že se
vlastníkovi ponechává tolik půdy, kolik mu postačí k tomu, aby
jeho celkový důchod, včetně důchodu jeho rodinných příslušníků
(§ 4), dosáhl dvojnásobku daněprostého minima podle předpisů
platných o zdanění pracovního důchodu, nejméně však dvojnásobku
daněprostého minima čtyřčlenné rodiny. Výměra ponechané půdy nesmí
přesáhnouti 4 hektary.
(6) Z půdy patřící spoluvlastníkům se vykupují ideální
podíly, po případě jim odpovídající reálné díly, poměrně podle
jejich vlastnických podílů, po případě podle výměry ostatních
jejich pozemků. V případech uvedených v odstavci 2 se vykoupí z
půdy rodinného příslušníka (§ 4) taková část, aby poměr výměry
jeho půdy k výměře půdy osoby, o jejíhož příslušníka jde, zůstal
nezměněn i po výkupu.
(7) Do výměry uvedené v odstavci 2 se započítává veškerá půda
sloužící zemědělské výrobě.
(8) Půdou (odstavec 7) se rozumějí veškeré nemovitosti i s
právy, která jsou spojena s jejich vlastnictvím.
(9) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku, rozumí se tím u
půdy, která je v držbě toho, na koho vlastnicky byla převedena,
tento držitel, třebas převod vlastnictví není ještě knihovním
zápisem dovršen, u neodevzdaných pozůstalostí v zemích České a
Moravskoslezské dědic nebo odkazovník, kterému má půda
připadnouti.
(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na půdu
a) státu, státních podniků a fondů, svazků územní samosprávy a
Jednotných svazů zemědělců,
b) zemědělských výrobních družstev, skládajících se z výkonných
zemědělců, bez újmy ustanovení § 3,
c) která slouží účelům obecně prospěšných nadací nebo zařízení
sociální nebo zdravotní péče, anebo hospodářsky souvisí s
plněním jejich úkolů, potvrdí-li příslušné ministerstvo v
dohodě s ministerstvem zemědělství obecnou prospěšnost nadací
nebo zařízení,
d) jiných zemědělských družstev než výrobních, potvrdí-li ministr
zemědělství, že ji potřebují k řádnému provozu a rozvoji
podniku,
e) národních podniků, zřízených podle zákonů o znárodnění a
předpisů je provádějících a doplňujících, potvrdí-li příslušný
ministr po dohodě s ministrem zemědělství, že dotčený
průmyslový podnik má v půdě surovinovou základnu své výroby a
že je nutna k řádnému provozu a rozvoji podniku,
f) šlechtitelských podniků, které před účinností tohoto zákona
obdržely povolení ke šlechtění osiva a sadby podle příslušných
předpisů, provozují-li tuto činnost skutečně a uzná-li ji
ministerstvo zemědělství na návrh příslušného Jednotného svazu
zemědělců za nezbytnou.
(2) Ministr zemědělství vyloučí na návrh ministra průmyslu, a
pokud jde o průmysl potravinářský, na návrh ministra výživy, po
slyšení Ústřední rady zemědělců z dosahu tohoto zákona i pozemky
jiných průmyslových podniků, než které jsou uvedeny v odstavci 1,
písm. e), pokud jsou nutné k řádnému provozu a rozvoji podniku.
(3) Úprava majetku urbariálních obcí (společenského majetku
bývalých urbarialistů), komposesorátů, singularistů a podobných
právních útvarů a majetku pastvinářských společenstev a
pastvinářských družstev bude provedena zvláštním zákonem,
vyjímajíc ustanovení § 3, odst. 4.
(1) Podle § 1 se posuzuje člen zemědělského výrobního
družstva a jeho podílnictví na družstvu tak, jako kdyby vlastnil
tu část družstevní půdy, která by odpovídala výši (počtu) jeho
družstevního podílu v případě reálného rozdělení družstevních
pozemků.
(2) Připadá-li na člena družstva a jeho rodinné příslušníky
(§ 4) podle jejich podílů více půdy, než činí výměra stanovená v
§ 1, odst. 2, vykoupí stát tu část podílu, která odpovídá výměře
přesahující výměru stanovenou v § 1, odst. 2. Pro členy družstva
platí dále obdobně ustanovení § 1, odst. 3 až 5.
(3) Při zjišťování výměry podle § 1, odst. 2 se sčítá půda
odpovídající družstevnímu podílu s vlastní půdou člena a jeho
rodinných příslušníků (§ 4).
(4) Ustanovení tohoto paragrafu platí obdobně též o
majetkových podílech v právních útvarech uvedených v § 2, odst.
3.
Rodinnými příslušníky vlastníka půdy podléhající výkupu se
rozumějí podle tohoto zákona příbuzní v řadě vzestupné (též
osvojitelé), příbuzní v řadě sestupné (též osvojenci), sourozenci,
manžel (druh, družka) a jeho sourozenci, zeť, snacha, tchán
a tchýně, pokud s vlastníkem trvale žijí ve společné domácnosti.
Splní-li se po vyhlášení tohoto zákona podmínky uvedené v
§ 1, odst. 2 nebo 3, vykoupí stát půdu podle tohoto zákona.
(1) Vlastník půdy podléhající výkupu podle § 1, odst. 2 jest
oprávněn vybrati si do přípustné výměry půdu podle své volby buď
zemědělskou, nebo lesní, nebo obojí, vždy průměrné hodnoty
(bonity) příslušného druhu půdy. Při zjišťování průměrné hodnoty
jsou přípustné odchylky do výše 10 %. V případech uvedených v § 1,
odst. 3 a 5 má vlastník volnost výběru. Vždy však jest dbáti
toho, aby vlastníku byl ponechán podle možnosti souvislý
hospodářský celek a aby nebyl ohrožen veřejný zájem (na př.
scelování pozemků) a účelné použití vykoupené půdy (§ 16).
(2) Bližší předpisy o výběru půdy a o zjišťování průměrné
hodnoty (bonity) vydá vláda nařízením.
Díl II.
Soupis majetku
(1) Vlastník půdy, která přesahuje přípustnou výměru (§ 1,
odst. 2 a odst. 4, poslední věta), je povinen předložiti do 45 dnů
ode dne uveřejnění vyhlášky podle § 8, odst. 2 příslušnému
místnímu národnímu výboru dvojmo, na Slovensku trojmo, soupis své
půdy s uvedením práv, která jsou spojena s jejím vlastnictvím.
Leží-li půda v obvodu různých obcí, podá vlastník soupis v obci
svého bydliště.
(2) Splněním soupisové povinnosti se nevzdává osoba, která
soupis předložila, námitky, že v jejím případě nejsou splněny
podmínky pro výkup. Odůvodněné námitky nutno podati současně se
soupisem.
(3) Místní národní výbor zjistí za součinnosti místní
rolnické komise a místního sdružení příslušného Jednotného svazu
zemědělců vlastníky půdy, na kterou se vztahují ustanovení § 1,
odst. 3 až 5, a vyzve je po uveřejnění vyhlášky podle § 8, odst.
2, aby do 30 dnů od doručení výzvy předložili dvojmo, na Slovensku
trojmo, soupis půdy. Proti výzvě k soupisu není opravného
prostředku. Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně.
(4) V případech uvedených v § 5 je vlastník povinen
předložiti bez vyzvání soupis do 45 dnů ode dne, kdy nastaly
okolnosti rozhodné podle § 1, odst. 2 nebo 3. Jinak platí obdobně
ustanovení předchozích odstavců.
(5) Místní národní výbor zašle jeden výtisk soupisu
ministerstvu zemědělství nebo orgánu jím určenému, na Slovensku
též pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, a zpraví o
soupisu ihned místní rolnickou komisi, aby zahájila řízení podle
§ 10.
(6) Ministerstvo zemědělství může naříditi zahájení řízení,
aby bylo zjištěno, zda jsou dány předpoklady pro výkup, a činiti
potřebná opatření.
(1) Soupisem jsou povinny osoby fysické bez rozdílu
národnosti a státního občanství a právnické osoby, tuzemské
i cizozemské, pokud jsou vlastníky (§ 1, odst. 9) půdy podléhající
výkupu. Jsou-li osoby soupisem povinné nezvěstné, zdržují-li se
v cizině, nebo je-li jejich majetek pod národní nebo jinou úřední
správou, jest soupisem povinen uživatel nebo národní (úřední)
správce pozemkového majetku, na který se soupis vztahuje.
Nepodá-li soupis osoba k tomu povinná ve stanovené lhůtě, nebo
jde-li o půdu opuštěnou, podá soupis místní národní výbor.
(2) Bližší předpisy o soupisu stanoví ministr zemědělství
vyhláškou v Úředním listě.
Díl III.
Finanční ustanovení
(1) Za vykoupenou půdu poskytuje stát náhradu ve výši
průměrné obecné ceny za posledních 10 let před výkupem nebo ve
výši obecné ceny v době výkupu, je-li tato nižší, vždy však se
srážkou 20 %. Dělníkům, živnostníkům, veřejným a soukromým
zaměstnancům se poskytuje tato náhrada bez srážky, pokud jde o
výměru do 10 hektarů vykoupené půdy a nejde-li o půdu spekulační
(§ 1, odst. 3, předposlední věta).
(2) Náhrada podle odstavce 1, jakož i úhrada při vypořádání
dluhů a břemen (§ 11) se poskytuje v cenných papírech, v jiných
hodnotách nebo v hotovosti, v případech uvedených v § 1, odst. 5
zásadně v hotovosti; podrobné předpisy o náhradě za vykoupenou
půdu vydá vláda nařízením.
(3) Výkupem získaná půda se přiděluje oprávněným uchazečům za
cenu rovnající se ceně výkupní beze srážky, vypočtené podle
odstavce 1, první věty, snížené o 10 %.V případech hodných
zvláštního zřetele může býti povoleno spláceti přídělovou cenu
nejdéle do 15 let.
(4) Výplatu náhrad (odstavec 2) provádí a přídělové ceny
(odstavec 3) přijímá jménem státu Národní pozemkový fond při
ministerstvu zemědělství (dále jen "Fond"), který také obstarává
službu účetní a pokladní. Veškeré účiny, náklady a těžby,
vyplývající z provádění tohoto zákona, účtuje Fond odděleně od
ostatních prostředků jím spravovaných, při čemž uhradí případný
schodek vzniklý prováděním tohoto zákona v zemích České a
Moravskoslezské.
(5) K provedení úkolů vytčených tímto zákonem uvolní státní
správa postupně podle potřeby Fondu zálohu až do výše 150 milionů
Kčs. S výhradou ustanovení odstavce 6 vrátí Fond finanční správě
tuto zálohu, jakmile to jeho finanční poměry dovolí, nejpozději
však do 10 let od jejího uvolnění, pokud nebude již dříve podle
dohody ministerstva financí s Fondem, učiněné po slyšení
nejvyššího účetního kontrolního úřadu, započtena a vyúčtována na
povinnosti státu vůči Fondu.
(6) Působnost Fondu při plnění úkolů mu uložených v
předcházejících odstavcích se vztahuje i na Slovensko; u
pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy
(slovenského pozemkového fondu) se zřídí pro tento účel zvláštní
účet. Na tento účet převede Fond ze zálohy 150 milionů Kčs poměrný
díl podle potřeby, rozsahu výkupu a přídělu půdy podle tohoto
zákona. Takto převedený díl zálohy vrátí pověřenectvo zemědělství
a pozemkové reformy (slovenský pozemkový fond) finanční správě.
Pověřenectvo uhradí také případný schodek vzniklý prováděním
tohoto zákona na Slovensku.
Díl IV.
Výkup půdy
(1) Místní rolnická komise v součinnosti s místním sdružením
příslušného Jednotného svazu zemědělců se pokusí v každém
jednotlivém případě o dohodu s vlastníkem (§ 1, odst. 2 až 6)
o tom, zda a které z jeho pozemků se vykoupí. Dohoda o tom
sjednaná podléhá schválení místního národního výboru, který ji
předloží okresnímu národnímu výboru k vydání výměru o výkupu
a k provedení řízení podle odstavce 2. Nedojde-li k dohodě nebo
neschválí-li ji místní národní výbor, předloží místní národní
výbor spisy okresnímu národnímu výboru k rozhodnutí o výkupu a po
případě k provedení řízení podle odstavce 2. Okresní národní výbor
předloží v obou případech opis pravoplatného rozhodnutí o výkupu
ministerstvu zemědělství nebo orgánu jím pověřenému.
(2) Okresní národní výbor požádá knihovní žádostí knihovní
soud, aby poznamenal provedení výkupu podle tohoto zákona v
pozemkové knize, a zavede řízení o náhradě, které provede za
součinnosti místní rolnické komise a místního sdružení příslušného
Jednotného svazu zemědělců.
(3) Poznámka provedení výkupu (odstavec 2) v pozemkové knize
má účinky přechodu vlastnictví k vykoupené půdě na československý
stát. Není-li půda zapsána v pozemkových knihách na území
republiky Československé, nebo není-li soulad mezi skutečným a
knihovním stavem, vyhlásí se výkup vyhláškou okresního národního
výboru na jeho úřední desce, která má účinek přechodu vlastnictví
k vykoupené půdě podle předchozí věty. Vyhláška se vyvěsí také na
úřední desce v příslušné obci. Československý stát se zaznamenává
v pozemkovém katastru jako držitel vykoupené půdy s účinností ode
dne poznámky provedení výkupu v pozemkové knize, po případě ode
dne vyhlášení vyhlášky na úřední desce okresního národního výboru.
(4) Ministerstvo zemědělství může samo zahájiti řízení podle
odstavce 1, nebude-li zahájeno do 30 dnů ode dne, kdy byla místní
rolnická komise zpravena o podání soupisu (§ 7, odst. 5), a může
vydati rozhodnutí o výkupu, nevydá-li je okresní národní výbor do
60 dnů ode dne předložení spisů místním národním výborem.
(5) Bližší předpisy o výkupu vydá ministr zemědělství
vyhláškou v Úředním listě.
(1) Pro vypořádání práv a závazků váznoucích na vykoupené
půdě nebo vyplývajících z jejího převzetí platí přiměřeně
ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb., o převzetí a
náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový), ve znění
zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb., při čemž knihovním
věřitelům a jiným oprávněncům, jejichž práva budou výkupem
dotčena, jakož i věřitelům, kteří poskytli zápůjčky se státní
zárukou, přísluší úhrada do výše výkupní ceny (§ 9, odst. 1).
Knihovní závazky váznoucí na nevykoupené půdě se sníží v poměru
hodnoty této půdy k celkové hodnotě veškeré půdy před výkupem.
(2) Výměnek nebo vdovské právo požívání, váznoucí na půdě,
která podléhá výkupu podle § 1, odst. 2, zůstanou zajištěny na
zbylém nevykoupeném majetku, ledaže by došlo k jiné úpravě se
souhlasem oprávněných. Při výkupu podle § 1, odst. 3 lze
v případech hodných zvláštního zřetele upustiti od výkupu, pokud
tato práva trvají. Podle ustanovení předchozí věty lze obdobně
postupovati i v jiných sociálních případech zvláštního zřetele
hodných.
Výpověď z hospodaření na vykoupené půdě dá ministerstvo
zemědělství nebo orgán jím pověřený aspoň tříměsíční, a to tak,
aby převzetí půdy se mohlo uskutečniti po sklizni; jinak platí
přiměřeně ustanovení §§ 12 až 25 náhradového zákona. Výpověď může
býti doručena nejen okresním soudem (§ 18 náhradového zákona),
nýbrž i přímo ministerstvem zemědělství, po případě jeho orgány.
Výpověď daná správním úřadem může se státi také veřejnou
vyhláškou, která se vyvěsí na úřední obecní tabuli v obci
(obcích), v jejímž (jejichž) obvodu leží vykoupená půda. Při
výpovědi veřejnou vyhláškou postačí výpověď všeobecně daná bez
udání jmen osob hospodařících. Výpověď se pokládá za doručenou
dnem vyvěšení. Proti výpovědi není opravného prostředku a je
vykonatelná podle ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna
1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti
politických úřadů (správním řízení).
(1) Převod vlastnického práva mezi živými, reálné rozdělení
spoluvlastnictví, propachtování a smluvní a exekuční zatížení
půdy, která je předmětem výkupního řízení, jsou až do konečného
provedení výkupu a převzetí vykoupené půdy přípustné jen se
souhlasem ministerstva zemědělství; jinak jsou neplatné. Zákaz
zatížení půdy se však nevztahuje na daně, poplatky a jiné veřejné
dávky.
(2) Právní jednání uvedená v odstavci 1, uzavřená po 4. dubnu
1947 před účinností tohoto zákona, jsou bez dodatečného schválení
ministerstva zemědělství neplatná.
Díl V.
Hospodaření na půdě podléhající
výkupu a nakládání se zařízením
(1) Pro hospodaření na půdě podléhající výkupu platí
ustanovení zákona ze dne 1. dubna 1947, č. 55 Sb., o pomoci
rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, bez
časového omezení. V případě potřeby lze na půdu podléhající výkupu
zavésti národní správu, a to i na Slovensku, podle § 3 dekretu
presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o
neplatnosti některých majetkověprávních jednání z doby nesvobody
a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců
a kolaborantů a některých organisací a ústavů.
(2) Při převzetí vykoupené půdy jsou vlastníci živého a
mrtvého zařízení, jež až dosud sloužilo hospodaření na ní, povinni
prodati státu za úřední cenu poměrnou část tohoto zařízení;
není-li stanovena úřední cena, platí cena obecná. Bližší předpisy
k provádění tohoto ustanovení vydá ministr zemědělství vyhláškou v
Úředním listě.
Díl VI.
Rolnická komise
(1) Rolnické komise jsou místní a okresní. Místní rolnickou
komisi, skládající se z 5 až 10 členů, zvolí si oprávnění uchazeči
při místním národním výboru, v jehož obvodu se nachází půda
podléhající výkupu, a v sousedních zájmových obcích. Zástupci
místních rolnických komisí zvolí na schůzi 10 člennou okresní
rolnickou komisi při okresním národním výboru. Okresní rolnická
komise je koordinačním orgánem místních rolnických komisí při
okresním národním výboru.
(2) Přesahuje-li půda podléhající výkupu obvod jedné obce,
mohou rolnické komise zúčastněných obcí konati společné schůze za
účelem jednotného postupu a pověřiti své zástupce vyřizováním
společných věcí.
(3) Rolnické komise zejména zjišťují půdu podléhající výkupu
a okolnosti rozhodující podle § 1, odst. 4, sjednávají dohody,
pokud jde o výběr půdy vlastníku ponechané, spolupůsobí v
přídělovém řízení podle § 16, jakož i při stanovení náhrad a
přídělových cen, dále podávají odvolání podle § 21 a vypracovávají
posudky na žádost ministerstva zemědělství nebo jeho orgánů.
(4) Ministerstvo zemědělství může vyslati k rolnickým komisím
odborné orgány ke zdolání úkolů spojených s prováděním tohoto
zákona.
(5) Bližší předpisy o složení, ustavení a působnosti
rolnických komisí vydá ministr zemědělství vyhláškou v Úředním
listě.
Díl VII.
Příděl půdy
(1) Pokud si vykoupenou půdu neponechá stát za náhradu pro
účely veřejné nebo pro budoucí příděl, přidělí ji ministerstvo
zemědělství do vlastnictví:
a) malozemědělcům k doplnění jejich nesoběstačných usedlostí,
b) drobným pachtýřům, zejména pokud jde o příděl půdy jimi dosud
obdělávané, neuchází-li se o tuto půdu pachtýř, který pozbyl
pachtu po vyhlášení zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb.,
o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení
drobení zemědělské půdy, při čemž souhrn vlastní a přidělené
půdy nesmí převyšovati výměru stanovenou pro příděl v odstavci 2, bez újmy ustanovení odstavce 5, předposlední věty,
c) zemědělským zaměstnancům, malozemědělcům a jiným osobám k
vytvoření zemědělských soběstačných usedlostí,
d) malým a středním zemědělcům, jimž byla po 1. lednu 1930 půda
vyvlastněna na stavby cest, železnic nebo jiných objektů
veřejného zájmu,
e) obcím a okresům, jakož i jiným veřejnoprávním korporacím pro
účely veřejné, zejména pro plánovité provádění bytové péče, a
obecně prospěšným stavebním a bytovým družstvům,
f) zemědělským výrobním družstvům k účelům společného hospodaření
a jiným zemědělským družstvům pro potřeby jejich provozu,
g) dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům
do výměry nejvýše 0,5 hektaru pro stavbu vlastního domu nebo na
zřízení zahrádky nebo rozšíření provozních zařízení,
h) na návrh příslušného ministra průmyslovým podnikům, pokud ji
nutně potřebují ke svému řádnému provozu a rozvoji.
(2) Při provádění přídělu jest postupovati tak, aby bez újmy
přednostního práva (odstavec 5) bylo uspokojeno co nejvíce
uchazečů z řad držitelů nesoběstačných usedlostí a aby tyto
usedlosti byly doplněny nejvýše na míru soběstačnosti. Za
soběstačné usedlosti se považují usedlosti s nejmenší výměrou půdy
5 hektarů v oblasti řepařské, 8 hektarů v oblasti obilnářské, 10
hektarů v oblasti bramborářské a 15 hektarů v oblasti
pastvinářské. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní
oblasti, může býti nejmenší výměra posuzována podle oblasti, které
svojí bonitou odpovídá. Je-li dostatek půdy, lze po uspokojení
oprávněných uchazečů přiděliti půdu k doplnění usedlostí až do
dvojnásobku nejmenší výměry soběstačné usedlosti. Pro určení
jednotlivých výrobních oblastí platí vládní nařízení ze dne 21.
října 1947, č. 183 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti.
(3) Uchazeči o příděl uvedení v odstavci 1 musí dále
prokázati:
a) že jsou československými státními občany nebo že jsou za ně
považováni podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna
1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům
vracejícím se do vlasti,
b) že jak oni, tak i jejich rodinní příslušníci, žijící s nimi ve
společné domácnosti, jsou české, slovenské neb jiné slovanské
národnosti, že pravoplatným výrokem trestního soudu pro zločin
neztratili volební právo a že jsou národně a státně spolehliví.
Ustanovení o národnosti neplatí u osob jmenovaných v §§ 1 a 6
zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících
československé armády v zahraničí a o některých jiných
účastnících národního boje za osvobození. Pokud jde o osoby
uvedené v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č.
164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války
a fašistické persekuce, neplatí ustanovení o národnosti, ačli
nejde o příslušníky národnosti německé nebo maďarské.
(4) Oprávnění uchazeči (odstavec 1), kteří nemají trvalé
bydliště v obci, v jejímž obvodě leží přidělovaná půda, mají nárok
na příděl půdy v této obci pouze tehdy, nemohou-li dostati příděl
půdy podle dekretů presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č.
12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku
Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského
národa, a ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení
zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými,
slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, nebo podle nařízení
Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o
konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců,
Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění
nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb.
n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR.
(5) Přednostní právo na příděl půdy mají oprávnění uchazeči
(odstavec 1), a to
a) drobní pachtýři, uvedení v odstavci 1, písm. b),
b) malozemědělci a drobní pachtýři poškození válkou,
c) uchazeči uvedení v odstavci 1, písm. d),
d) výkonní zemědělci, kteří po 1. lednu 1930 pozbyli svého majetku
bez svého zavinění exekučním prodejem, pokud jde o tento
majetek nebo jeho část,
e) krajané vracející se do vlasti, uvedení v zákonu ze dne 1.
července 1947, č. 138 Sb., o péči o přistěhovalce, jakož i o
některých jejich přednostních právech,
f) osoby uvedené v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb.,
g) ustupující spoludědicové podle § 10 zák. č. 139/1947 Sb.
Mezi osobami jednotlivých skupin, uvedených pod písm. a) až g),
mají v prvé řadě přednostní právo na příděl půdy osoby jmenované v
§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. Jde-li o osoby uvedené pod písm. a),
poskytne se jim příděl půdy až do dvojnásobku soběstačných
usedlostí bez ohledu na předposlední větu odstavce 2, nejméně však
15 hektarů. Při tom se do této výměry započítává výměra vlastní
půdy těchto pachtýřů.(6) Lesní celky, pokud se nepřidělí státu, se přidělují
svazkům územní samosprávy nebo lesním družstvům, nepřesahují-li
zpravidla výměru 100 hektarů, ve zvlášť výjimečných případech
lesním družstvům až do výměry 250 hektarů, při čemž budiž
přihlíženo k potřebám arondace hospodářských lesních celků. Za
lesní družstva se považují družstva utvořená ze svazků územní
samosprávy nebo z jednotlivců, pokud jsou oprávněnými uchazeči
podle tohoto zákona. Jednotlivým výkonným zemědělcům lze přiděliti
menší lesní půdu ve výměře kolem 2 hektarů, uzavřenou nebo
vklíněnou do jejich zemědělského majetku nebo přídělu.
(7) Vyžaduje-li toho potřeba přídělu nebo veřejný zájem, může
býti sjednána směna půdy vykoupené podle tohoto zákona.
(8) Přídělové řízení provádí ministerstvo zemědělství v
součinnosti se zástupci uchazečů (rolnickými komisemi).
(9) Pro úpravu právních poměrů vztahujících se na přidělenou
půdu platí přiměřeně ustanovení části IV zákona ze dne 8. května 1947, č. 90 Sb., o provedení knihovního pořádku stran
konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních
poměrů vztahujících se na přidělený majetek.
(10) Bližší předpisy k provedení ustanovení odstavců 1 až 9
vydá ministr zemědělství vyhláškou v Úředním listě.
Přidělená půda přechází dnem převzetí držby do vlastnictví
přídělce. Přídělce je povinen na přidělené půdě osobně pracovati s
péčí řádného hospodáře.
(1) Ministerstvo zemědělství může vyhláškou uveřejněnou ve
Sbírce zákonů a nařízení přenésti obstarání knihovního pořádku na
půdě přidělené podle tohoto zákona v zemích České a
Moravskoslezské na Fond; na Slovensku obstarává provedení
knihovního pořádku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy
podle směrnice ministerstva zemědělství.
(2) Pro provádění knihovního pořádku platí přiměřeně
ustanovení zákona č. 90/1947 Sb., při čemž vlastnické právo k
přiděleným nemovitostem může býti přímo převedeno z dosavadních
vlastníků na přídělce.
Provádějí-li se v obci úpravy podle scelovacího nebo
vodního zákona, je přídělce povinen podrobiti svůj pozemkový
majetek těmto úpravám.
Díl VIII.
Zabezpečení zaměstnanců
(1) O zabezpečení zaměstnanců na vykoupené půdě, kteří
výkupem ztratí své dosavadní zaměstnání, platí, a to i na
Slovensku, přiměřeně zákon ze dne 30. ledna 1947, č. 16 Sb., o
umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném
zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků, s těmito
odchylkami:
1. kde se v zákonu č. 16/1947 Sb. mluví o zkonfiskovaném
zemědělském majetku, po případě o jeho konfiskaci podle dekretu
č. 12/1945 Sb., rozumí se podle toho zákona půda vykoupená, po
případě výkup;
2. kde se v zákonu č. 16/1947 Sb. mluví o Národním pozemkovém
fondu při ministerstvu zemědělství, rozumí se tím na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy;
3. ustanovení § 5, odst. 3, jakož i § 8, odst. 2 zák. č. 16/1947
Sb., pokud se týká nároků z dřívějšího pracovního (služebního)
poměru, neplatí pro účely tohoto zákona;
4. v §§ 1 a 2 zák. č. 16/1947 Sb. uvedený den 23. června 1945 se
nahrazuje dnem, kterým bude půda podle tohoto zákona vykoupena;
5. na Slovensku mohou zaměstnanci, uvedení v § 4 zák. č. 16/1947
Sb., žádati o příděl podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR ve
znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR a č. 89/1947 Sb. n. SNR s
přednostním právem jako osoby jmenované v § 12 uvedeného
nařízení;
6. podle § 5 zák. č. 16/1947 Sb. přiznají nositelé veřejnoprávního
pojištění starobní nebo invalidní důchod počínajíc dnem, kterým
se v důsledku provádění výkupu skončil pracovní poměr
zaměstnance na vykoupené půdě;
7. místo dne 23. června 1945 a počátečního dne účinnosti zákona č.
16/1947 Sb., o nichž se mluví v § 6 téhož zákona, nastupuje
počáteční den účinnosti tohoto zákona;
8. žádosti podle § 8 zák. č. 16/1947 Sb. jest podati do 60 dnů ode
dne, kterým bude půda podle tohoto zákona vykoupena;
9. pro Slovensko platí, pokud jde o ustanovení § 9 zák. č.
16/1947 Sb., místo ustanovení dekretů č. 12/1945 Sb. a č.
28/1945 Sb. obdobné ustanovení nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR
ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR a č. 89/1947 Sb. n.
SNR;
10. ustanovení § 11 zák. č. 16/1947 Sb. tu neplatí.
(2) Ministr zemědělství se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce
zákonů a nařízení vyhlásil v nepřetržitém sledu paragrafů znění
zákona č. 16/1947 Sb. pro účely tohoto zákona, jak vyplývá z
úpravy uvedené v odstavci 1.
Díl IX.
Závěrečná ustanovení
Z rozhodnutí okresního národního výboru lze se odvolati k
zemskému národnímu výboru, na Slovensku k pověřenectvu zemědělství
a pozemkové reformy. Proti souhlasným rozhodnutím není opravného
prostředku. Proti pozměňujícímu rozhodnutí zemského národního
výboru, na Slovensku pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy,
lze se odvolati k ministerstvu zemědělství.
(1) Pokud ministr (ministerstvo) všeobecně upraví podle
předcházejících ustanovení některou věc, učiní tak pro Slovensko
po vyjádření příslušného pověřence (pověřenectva), který se po
případě dohodne se zúčastněnými pověřenci (pověřenectvy).
(2) Ministři (ministerstva) a Fond vykonávají svoji působnost
podle tohoto zákona na Slovensku prostřednictvím příslušných
pověřenců (pověřenectev), kteří se při tom řídí směrnicemi
vydanými příslušným ministrem (ministerstvem), po případě Fondem.
(3) Vyhlášky uveřejněné v Úředním listě, vydané podle tohoto
zákona, uveřejní příslušný pověřenec též v Úředním věstníku.
Právní jednání, písemnosti a knihovní zápisy, kterých je
třeba k provedení tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků, daní
a dávek, včetně dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Majetkové dávky z vykoupené půdy
(1) Ustanovení §§ 1 až 4 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na
majetku u majetku zabraného, ve znění předpisů jej měnících a
doplňujících, platí obdobně též pro majetkové dávky podle zákona
ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového
přírůstku a o dávce z majetku, a podle zákona ze dne 31. října
1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce
z nadměrných přírůstků na majetku, s těmito odchylkami:
1. Bude-li půda úplně nebo částečně vykoupena do 10 let od
počátečního dne účinnosti tohoto zákona, odepíše se poměrná část
dávky z majetku, dávky z majetkového přírůstku, mimořádné
jednorázové dávky podle § 3, odst. 1, písm. b) zák. č. 185/1947
Sb. a mimořádné dávky z nadměrných přírůstků na majetku, kterými
jest dosavadní vlastník povinen, za těchto předpokladů:
a) dávka z majetku, mimořádná jednorázová dávka podle § 3, odst.
1, písm. b) zák. č. 185/1947 Sb. a mimořádná dávka z nadměrných
přírůstků na majetku tehdy, je-li hodnota vykoupené půdy,
zjištěná pro účely těchto dávek, vyšší než náhrada podle
ustanovení tohoto zákona;
b) dávka z majetkového přírůstku tehdy, je-li částka, kterou byly
oceněny jednotlivé majetkové předměty a práva, patřící k
vykoupené půdě, jako majetkové přírůstky, snížená o hodnotu
majetkových úbytků, k nimž došlo u týchž předmětů a práv, vyšší
než náhrada připadající na ně podle ustanovení tohoto zákona.
Nelze-li takto zjistiti nárok na odpis dávky, sníží se částka
uvedená v předchozí větě v témž poměru, v jakém jest hodnota
vykoupené půdy, vypočtená pro dávku z majetku, k náhradě, po
případě, v jakém poměru by tato hodnota - bez jakýchkoliv
přirážek nebo srážek - byla k náhradě, kdyby dosavadní vlastník
byl dávkou z majetku povinen.
2. Zhoršil-li se stav vykoupené půdy od rozhodného dne
konečného (t.j. 15. listopadu 1945 nebo 31. prosince 1947) do dne
výkupu tak, že zhoršení mělo vliv na stanovení náhrady, připočte
se tento úbytek, má-li se zjistiti nárok na odpis dávky podle č.
1, k náhradě. Naproti tomu se od náhrady odečte hodnota, jakou
byly při stanovení náhrady oceněny investice, k nimž došlo po
rozhodném dni konečném.
(2) Poplatníkům, kterým byla půda podle tohoto zákona
vykoupena, poskytne vyměřovací úřad na žádost bezúročný odklad
placení mimořádné jednorázové dávky a mimořádné dávky z nadměrných
přírůstků na majetku podle zákona č. 185/1947 Sb., které připadají
poměrně na vykoupenou půdu a nebyly dosud zaplaceny, do té doby,
dokud nebude rozhodnuto o výši pohledávky vyplývající z nároku na
náhradu za vykoupenou půdu. Posečkaná část dávek uhradí se
odpočtem z přiznané náhrady.
zrušen
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej
ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Dr. Beneš v.r.
Zápotocký v.r.
Ďuriš v.r.